BO. — K. príbuzný. K. příbuzenstvo, Mus.
1880. 503., právo, Us., mstitel. BO., Ol. Jos.
20. 5. — K. = hrdelní. K. súd. BO. - K.
kámen = jaspis. Vodň. K. červenina, der
Blutfarbstoff, fibrin či vlákenina, Blutfibrin,
uhel, Blutkohle, Nz., prášek, das Blutpulver.
Šp.

Krevosklad, u, m. = srdce. K-dům ži-
vočichů očerstveni nedávají. Pl. 1. 20.

Křez, rostl. Cf. Čl. Kv. 298., Mllr. 44. —
K. = ssedlina. Boh. 28.

Křezalka, y, f. — křez. Slb. 697.

Krézl, u, m. = krejzl. Na Hané. Brt.

Křežiti, il, en, ení, kapern (so weben,
dass sich die Fäden schräg durchkreuzen).
8m.

Krh = přída lodi. Pk.

Krhan, u, m. = krčah. Slov. Ssk.

Krhánek, nku, m. = nádoba (měděná).
Mtc. 1882. 156. Cf. Krhanice.

1. Krhanice nádoba. Mkl. Etym. 143.,
List fil. 1882 15. Vz Krhan.

2. Krhanice, Krhanitz. ves u Jílového.
Krhati = chrkati. Cf. List. fil. 1882. 15.

On pořád ještě krhá; kdyby se z toho vy-
krhal, tož by ho ani nepchalo. Slez. Šd.

Krhavěti, ěl,ění, triefäugig werden. Bern.

Krhavice, e, f. — krhavosť. Bern.

Krhavý na oči. Pč. 13., BR. II. 38 b.
Cf. List. fil. 1882. 15.

Krhel, hlu, m. = zakrslý strom. Slez.
Šd. Vz Krnús. Laš. Brt. — K., hla, m. =
zakrslý, nevyrostlý člověk. Slez. Šd.

Krhelka, y, f. = krhla. Bern.

Krhla. Cf. List. fil. 1882. 15.

Krchlár, a, m. = konvář, der Kannen-
macher. Slov. Bern.

Krhlena, vz Krhla.

Krhlice, e, f. = malá krhla, konvice. Sl.
let. VI. 163.

Krhlička, y, f. = krhlice. Vodou k-ku
naplniti. Koll. I. 287.

Krhnouti, vz Krhati. — K = hníti,
rozpadati se, faulen, morsch werden. Val.
Vck.

Krhov, a, m., Krhow, ves u Boskovic a
u Bojkovic; Kirhau, ves u Hrotovic. D. ol.
VIII. 6., Žer. Záp. U. 185.

Krhová, é, f., Krhowa, ves u Val. Mezi-
říčí.

Krhovice, Gurwitz, ves u Znojma; Klein-
Körbitz, ves u Radonic v Kadaňsku. Blk.
Kfsk. 623.

Krhovní obrys, die Keilspitze (im Fe-
stungsbau). Šm.

Krhúcať = ztěžka kašlati. Mor. Brt. D.

Krhule = kruhule. Prk. Př. 24.

Krhy, pl., m. = krhavosť. List. fil. 1882.
15.

Krch = krchý, slov. krchňák i kršnák,
der Linkhand. Šf. III. 551. Cf. Mkl. Etym.
155.

Krchalovec, vce, m., jm. rolí v Pusté
Polomi. Šd.

Krchaňa, dle Káča = levá ruka, jíž
krcliňák pří práci užívá, levoručka. Val.
Vck.

Krcheň, chně, f. = krchaňa Slov. Rr. Sb.

Krchlebec, bce, m., os. jm. Pal. Děj.
III. 3. 152., Tk. IV. 731.

Krchleby, Krchleb, vsi u Čáslavě, u Par-
dubic a u Neveklova; Chirles, ves u Mohel-
nice. Tf. Odp. 389., Blk. Kfsk. 1344., Sdl.
Hr. 1. 255., III. 129 , 176.

Krchměti. A dobývá-li kto na to zbo-
žie, aby i mnoho shromáždě obrátil to na
něco . . . ., ztratí pokoj a chuť duchovní,
s tim se krchmě. Št. N. 237., 37.

Krchmo, links. Šm.

Krchňa = krchaňa, krcheň. Mor. a slov.
Tč., Vck., Kyt. 1878. 91.— K., dle Bača =
krchňák. U Ronova. Rgl.

Krchňačka, vz Krchaňa, Krcheň, Krchňa,
Jalbačka. Němc. III. 323, Brt.

Krchňák = manďák, mahdák, galák. Vz
Kelo, Levák. Levoručka, Leveš, Lávko,
Ľevku Brt. D., Mkl. Etym. 155., List. fil.
1882. 23.

Krchňavosť, i, f., die Linkhändigkeit.
Cť. Galbavosť.

Krchňavý. Mkl. Etym. 155., List. fil.
1882. 23.

Krchnice, e, f. = krchňačka. Šm.

Krchnicka, y, f. = krchňačka. — K.,
y, m. = krchňák. V již. Čech. Jdr., Kš.

Krclmičkář, e. m. = krchňák. U Počát.
Kš.

Krcho, a, m. = krchňák. Slov. Dbš.
Obyč. 42.

Krchov. Je na k-vě (umřel); Smrdí kr-
chovem (umře). Tkč. (Kom., Č.). — K,
Krchow, ves u Sedlčan.

Krchovo, a, n. = krchov. Jak na k.
vkročila, samy zvony zazvonily. Sš. P. 4.

Krchovský, dvůr u Dobříše.

Krchý. Vz List. fil. 1882. 17., 23.

Kří. Vz Keř.

Kriača, aťa, u. = křík, křoví, das Ge-
strüpp. Slov. Hdž. Čít. 196.

Kriahnút = křehnouti. Slov. Ssk.

Kriak, u, m. = křík, keř, der Strauch.
Slov. Ssk., Hdž. Čít. 190., Rr. Sb., Phld.
III. 1. 6.

Kriatať sa = bídně choditi, se pohybo-
vati. Keď som sa s bolavou nohou kriatal
po izbe. Slov. Zátur Videl som Náprav-
níka k. sa cez plot. Ib.

1. Kříb = keř, chrást. Brt., Kld. I. 61,
K. = rostlina kořene mnoholetého, lodyhy
co ročné hynoucí, die Staude. Řst. 430.
Utékal křib někřib, hlava nehlava. Slez.
Šd. Schovám se já do kříba, strčím hlavu
pod křídla. Sš. P. 519.

2. Kříb = vrch u Dalešína; pole u Rad-
vanic. Pk.

Kříbatý, buschig. Mor. Šd. — K. = trs-
natý. K. réž. Slez. Šd.

Kříbí = křoví, chrastí, mnoho kříbů po-
hromadě, das Gebüsch, die Hecke. Brt. D.
224.

Křibice, e, f. = křovité, trsnaté žito,
ikŕice. Rstp. 1759. U Loučimě. Psčk. Vz
Trsnatý. Brt. D. 224.

Křibičí, n. = drobné křoví. Mor. Brt. D.
150.

Kříbina, y, f. == kříbí.

Křibiště, é, n. = křoví, krovina, das Ge-
büsch. Sl. les. K. = místo, kde kříbí roste.
Rst. 430.