737

Křivkati = kulhati. Slov. Krivká, kým
sa nedokRivká. Sb. sl. ps. 1. 106. A ten
neborák už ledva krivkal za nima. Dbš.
Sl. pov. I. 264.

Křivkový diagramm. Zpr. aRch. XI. 3.
str. 4.

Křivo. Jde to s tím na k., es geht damit
schief. Dch.

Křivočárný. Nz. K. dráha, Mj. 151, po-
doba, Pal. Rdh. I. 391., pohyb. Sl. les.

Křivočárý obrazec. Jd. Geom. I. 2.

Křivočep = výstředný kotouč u parního
stroje, der Krummzapfen. Nz., Hrm. 109..
Mj. 70.

Křivodlivý, unbillig, unrecht. Slov Loos.

Křivodný, krummbödig. Šm.

Křivodráhý, krummbahnig. Šm.

Křivodrápý, krummkrallig. Lpř.

Křivodražný = křivodráhý. Šm.

Křivoduší, n., die Unredlichkeit. Šm.

Křivodušnice, e, f., die Unredliche. Šm.

Křivodušník, a, m., der Unredliche. Šm.

Křivohlavec, vce, m. = křivohlávek. Bern.

Křivohled, a, m., der Schieler. Šm.

Křivohnát, a, m., der Krummfuss. Sk.
Črt. 165.

Křivohoubek, bka, m. = křivohubý. Šm.

Křivohranný, obliquus, K. okénce. Bj.

Křivochcálbek, lka, m. = křivoscálek, der
Schiefharnende, nadávka. Us.

Křivochodmo, krummeu Ganges. Šm.

Křivochvalec (vz Křivochval), gt. -lce
(oprav). Hus II. 396.

Křivojadrý. K. rostliny, campylosper-
mae. Vz Rstp. 702., Rst. 431.

Křivokelný. K. rostliny. Vz Rstp. 345.;
cyclolobae. Rstp. 1272.

Křivoklát. Dal. 124., 133., 136., 164.,
Pal. Rdh. II. 128., Tk. IV. 731., V. 246.,
VI. 350., VII. 414., Tk. Žk. 222., Tf. Odp.
389., Blk. Kfsk. 1345., Let. 19., 37, 52.,
220., 222., 409., 408., Sdl. Hr. II. 13., III.
146., IV. 297.

Křivokrček, čku, m. = vlčí oko, lyco-
psis aRvensis, das Wolfsauge, der Krumm-
hals. Mllr. 64.

Křivokrkosť, i, f., die Krümme des Hal-
ses. Bern.

Křivolač, e, f., mlýn u Něm. Brodu.

Křivolačín, a, m., sam. u Mnich. Hra-
diště.

Křivolačiti. — čím. Jemu dobře při-
přáhali (pomáhali) poslové Hor Kuten, z nichž
Ondřej Křivoláček dotčeHými artikuly semo
tamo k-čiv více, nežli se učil, mudroval. Sl.
173.

Křivolaký = křivý. Cf. Mkl. Etym. 141.
K. čára, NA. IV. 150., chodba, Lpř., had,
Kká., cesta, Hdk., blesk. Vrch., okénce
(obliquus), BO., nápis. Koll. III. 137. K-ka
chůze. Hdk. Lum. V. 241. Do k-ka něco
vésti. Kos. — K. = nepravý atd. Což bylo
v srdci k-kého. BK. 11. 12. a.

Křivoleč, i, f. = křivolačina, schlangen-
förmiger Lauf, die Serpentine.

Křivolučný, áyxvAdTofoe, mit krummem
Bogen. Lpř. Sl. I.

Křivoluký = křivolučný. Šm.

Křivomluvný, facsiloquus. BO.

Křivomyslný, ränkevoll. Šm.

Křivoniť, i, f. = křivonitka. Rstp. 981.

Křivonitka, der Krummfaden.

Křivoniťovitý. K. rostliny, cyrtandreae :
křivoniť. Vz Rstp. 984.

Křivonoháč, e, m., der Krummfuss. Lpř.

Křivonos = křivonoska. Koll. IV. 146.

Křivonosek také = křivonoska. Laš.
Tč.

Křivonoska = křivka, křivozobka, křivo-
pysk. Kram. Slov., Bž. 238. Také: der Grü-
nitz, Fichtenkreuzschnabel, Krambschwalb.
Sl. les. Cf. Němc. IV. 443, Schd. II. 446.
Křivky jsou troje: zelené, červené, sivé
(šprtky). Zlínsky. Brt. Křivka bělokřídlá, 1.
bifasciata; bavorská, 1. pityopsittacus; čer-
venokřídlá, 1. rubrifasciata. Brm. II. 2. 347.
až 378. K. má křivý zobák, protože jím
hřeby, jimiž byl Kristus ukřižován, vyta-
hovala. Mus. 1853. 488. Cf. Sbtk. Výkl. 60.

Křivonožec, valgus, brouk. K. polo-
křídlý, v. hemipterus. Kk. Br. 196., Brm.
IV. 108.

Křivoočec, čce, křivook, a, m. = šilhavec.
Šm., Loos.

Křivoostník, a, m., exocentrus, brouk.
Kk Br. 349.

Křivoplochý, krummflächig. K. těleso.
Jrl. 7., 235., 425.

Křivoplov, u, m., der Schieflauf eines
Schiffes, die Loxodromie. Šm.

Křivoplynný == křivotoký. Šm.

Křivopřísežce, e, m. = křivopřísežník.
Šm.

Křivopřísežník se roku nedočká. Slez.
Šd., Cor. jur. IV. 3. 2. 418.

Křivoproudný, maeandrisch. Šm.

Křivopuk, u, m., colletia, Kreutzelsen,
rostl. K. trnatý, c. spinosa. Vz Rstp. 309.

Křivopysk, vz Křivonoska.

Křivoradý = zlorádce. Hus I. 87.

Křivorčený. K-ní lidé, lästernde Men-
schen. BO.

Křivořečník, a, m., blasphemus, der
Lästerer. BO.

Křivorostlosť, i, f., die Krummwüchsig-
keit. Sl. les.

Křivoscálek, vz Křivoschcálek.

Křivosín, a, m. Sdl. Hr. IV. 152.

Křivosoudce, e, m., falscher Richter.
Šm , Bern.

Křivosoudný, falsch richtend. Šm., Bern.,
Loos.

Křivost = nerovnost, die Krümmung.
Osa, střed, poloměr, čára k-sti, Vnč. 4.,
18., 89., kružnice, rovina, die Schmiegungs-
ebene o. Oskulationsebene, jednotka, křivka
k-sti, die Krümmungslinie, Jrl. 420., 424.,
216., 217., kruh k-sti. Stč. Dif. 174. K. el-
lipsy, hyperboly, paraboly. Jd. Geom. IV.
97., 98., 118, 131. — K. = nepravosť. K.
výroku, náhledu, Vk., mínění. Hlv.

Křivostopka, y, f. = sladké jablko (má
na stopce kolénko). Mor. Brt.

Křivosud, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I.
122.

Křivosvědek, dka, m. = křivý svědek.
Sš. Sk. 73.

Křivoše, e, n., řečisko u Krásna na Mor.
Pk.

Křivošíjný, krummhalsig. Šm.

414