738

Křivošín, a, m., Křiwoschin, ves u Ji-
stebnic.

Křivoštětník, u, m., desmochaeta, rostl.
Šm.

Křivota = nerovnosť. — K. = nepravost,
křivda. BO. Křivé svědky v křivotě ukázal.
Pass. 14. stol. Novoty — křivoty. Č. M.
339.

Křivotina, y, f. = křivina. Mz., Mkl.,
Dk. Aesth. 186.

Křivotvorný zánět. Vz Kloub.

Křivoúhlý, schiefwinkelig. Loos.

Křivoústec, stce, m., das Krummaul Rk.

Křivoústka, y, f. = žena s křivou hubou.

Křivoústý. Šf. Strž. II. 403.

Křivoušek, šku, m., palicourea, die Pali-
couree, rostl. K. myší mor, p. Marcgravii;
ozdobná, p. speciosa; barvířský, p. tinc-
toria. Vz Rstp. 833.

Křivováha, y, f., das unrichtige Ge-
wicht. K-hu vyrovnati. Koll. III. 134.

Křivovatosť, i, f., krumme Beschaffen-
heit. Šm.

Křivovatý, etwas krumm. Šm.

Křivověrec. Jir. Mor. 44.

Křivovětvý, krummästig. Šm.

Křivovleč, křivoleč, i, f., krummes Feld.
Šm.

Křivoznačný. K. křivky, die Krümmungs-
linien. Sté. Dif. 248.

Křivozobatý, krummschnabelig. Lpř. Sl.

Křivozobka, vz Křivonoska.

Křivozub, a, křivozubec, bce, m, der
Krummzahn. Šm.

Křivozubý, krummzahnig. K. kolo. Kká.
Td. 165.

Křivožilný list, krummnervig. Sl. les.
Vz Rst. 431.

Křivsoudov, a, m., Křivsaudow, mě-
stečko u Čechtic. Blk. Kfsk. 573., S. N.,
Sdl. Hr. IV. 39.

Křivule plynová, Gasretorte, ohnivzdor-
ná, mufflová. Muffel-. Šp.

Křivulec, lce, m., křivka, krummes Holz
zu den Bauchstücken des Schiffes. Šm.

Krivuliak, a, m. = chromec, kulhavec,
der Lahme. Slov. Dbš Sl. pov. I. 20.

Křivulka, y, f. = křivá šavle, der Krumm-
säbel. Dch., Pokr., Btt. Sp. 13.

Křivús, u, m. = něco křivého ku př.
strom, konár. Na již. Mor. Šd., Brt. D. 224.

Křivuška, arisarum. Vz Rstp. 1662.

Krizma, y, f., os. jm. Mus. 1880. 467.

Kříž. Vz Mkl. aL. 272., Mkl. Etym. 141.
Křížem krážem. Také na Mor. Knrz. Cf.
Mkl. aL. 39. Zkouška křížem. Skř. Rusové
křížom před chrámy prse křižovali. Trok.
117. — K. = nářadí atd. Na kříž nahnati
(ve mlýně), die Mühle ins Kreuz richten.
Šp. K. žlábkový, das Rinnenkreuz. Zpr.
arch. X. 22. K. = hrnčířské železné kování
ve způsobe kříže na spodní straně talíře.
Vchř. — K. = sekera, die Queraxt, Zwerch-
axt, obouručnice. Sl. les. — K. v horn. K.
větrný, střídový, das Wetter-, Strecken-
kreuz. Hř. 33., Bc. — K. = čásť těla nad
řití. Stff. Bolí ho v kříži, nemůže se ani
narovnať. Dch. — K. ku přibíjení lidí. K.
Ondřejův: X Šim. 25. Na kříži umřel. Št.
Kn. š. 12. S kříže ho složili. Výb. II. 35. _

K. = znamení kříse atd. Cf. S. N. K. dvo-
jatý (pravoslavný). Osv. 1. 216. K. úhlo-
měrný, posuvný. NA. V. 90., 94. K. na
štítě. Dal. 89. K. k zaopatřování nemocných.
Dch. K. líbáním téměř otřelý. Sš. I. 169.
Udělej nad tím kříž (o věci ztracené). Us.
Kšť. Přišel s křížkem po funuse (pozdě).
Us. Všk. Zavaž moji hlavu křížem (na kříž).
Brt. N. p. I. 27. Gazda sa už díva, či sa
dožne níva? Dožne, ak dá žencom pirohov
a piva: dožne aj poviaže, aj snosí do kří-
žov. Sl. sp. 136., Koll. Zp. I. 303. - K =
znamení křížové války. Nebudete-li poslušní,
snad na se k. obdržíte. 1416. Pal. Rdh. 1.
180. — K. — utrpení. Já mám na světě
kříž; Jsou s tím kříže; Křížů moc! jakáž
pomoc! Dch. Kdo je v kříži, hnědky pláče,
jak ho kdo lituje, neb žalosť skrz lutování
víc sa Rozmnožuje. Glč. II. 311. Ktož chce
přijíti po mne, vezmi k. svój. Št. Kn. š.
31. — K. v dalekohledu. Stč. Zem. 323. —
K. jižní = souhvězdí. Stč. Zem. 25. — K =
pole u Kojetína. Pk. U Kříže, vrch nad
Olšany u Prahy. Krč., Pdl. Sv. Kříže osada.
Tk. IV. 74., Blk. Kfsk. 1345. — K., os. jm.
Mus. 1884. 434., D. ol. X. 528. K. setník.
Žžk. 8. — K. Oldř. † 1502., kněz. Vz Jir.
Ruk. I. 420. — K. Mich., uar. 1833., ho-
spod, úředn. Šb. D. ř. 2. vyd. 262. — K.
z Telče, kněz, f 1502. Šb. D. ř. 2. vd. 262.,
Hš. Dod. k Jg. II. 1. č. 1., 7. č. 45.

Kříža, pl., n., das Kreuz, Rückgrat. Bo-
lijú mě k.; Bolí mě v křižách. Na již. Mor.
Šd.

Křížáctví, n., der Orden der hl. Drei-
faltigkeit. Slov. Bern.

Křižák, a, m., vz Bž. 23. — K., panagaeus,
der Scheuhäufer. K. páskovaný, p. crux
major, čtveroskvrnný, p. quadripustulatus.
Kk. Br. 32., Kram. Slov. — K, u, m. =
křižující loď, der Kreuzer, das Kreuzschiff.
Čsk. — K. == křížové dláto, der Kreuzmeissel.
Šp. — K. = křížový nebozez, der Kreuz-
bohRer. Hř., Hrk. — K. = křížový špic, die
Kreuzhaue. Sl. les. — K. = tympl, veliký
kámen ve slévárně nad nlstějem vysoké peci,
der Tümpel, Tümpelstein. Šp., NA. IV. 164.,
III. 125. — K. = pečivo složené na kříž jako
preclíky. U Strážnice na Mor. Šd. — K. =
morav. a slezský tanec. Čtyři páry stojí
v kole a tančí křížem. Tč., Škd. — K. a,
m. = vojín výpravy křižácké. Pk. VII. 414.,
KRam. Slov.

Křižákový = tymplový, Tümpel-. K. plech.
NA. IV. 165.

Křížala, koř. kr v krojiti (ne od: kříž).
Šf. III. 504., 564. Cf. Křížela, Kružalka,
List. fil. 1882. 10. K. jablečná, Dch., Šp.,
Hk., Knrz., Bkř. Vz Štěpinka. — K. = půlka
n. čtvrtka zelné hlávky do sudu ku kvasení
uložená. Slov. Sokl. 11. 520. — K. Na Rož-
novsku skládají na polích obilí do k-lek
na způsob kříže. Brt. — K. = úhrabky po-
vřísly přes kříž svázané. S. N. V. 378.,
Ktk. — K. Umučená k-lo (žertovné zvo-
lání = umučená hodino)! U Kr. Hzadce.
Kšť.

Křížalka, vz Křížala.

Křížan, a, m . os. jm. Pal. Rdh. I. 122.