740

Křížlice, míst. jm.

Křížlíček, čka, m. = pták, má na hlavě
žlutý křížek, kabát šedý, přiletuje v zimě
a lítá po jalovci. Zlínsky Brt.

Křižlovati. Tam vídal ich vodou křižlo-
vať. Sldk. 231.

Křižma, y, f. = peřinka křestná, das
Taufbettchen. Slov. Hdk. C. 379. Aj, do
jaké k-my zavinuli tebe. Hdk. C. 19. Do k.
někomu něco dáti (do vínku). Němc. VII.
6., Dbš. Sl. pov. VIII. 19.

Křížmach, u, m. = mach na kHz, sekskřížný
v šermu. KP. I. 553., NA. III. 75., Kká.
Td. 348.

Křižmačka, y, f., die Chrisambüchse.
Šm.

Křížmašina, y, f, die Kreuzmaschine
bei den Seidenspinnern. Šm.

Křižmo. Kram. Slov., Mkl. Etym. 141.
S křižmem a olejem posvěceHým. Arch.
III. 269. Na sv. křižmu. V. Ps. fol. 134. b.

Křižmo, kreuzweise. Krok k., der Kreuz-
schritt,

Křižmostojný list, gekreuzt. Sl. les.

Křižna, y, f., vlastní jm. Mus. 1880. 467.

Křížná, é, f. = křižovatka. Hdk. C. 379.
— K., strčes. tanec. Sš. P. 602., Škd.

Křížnatý = mající silný, vysedlý kříž.
K. kráva, kůň. U Ronova. Rgl.

Křížně, kreuzend, kreuzaRtig, kreuzweis,
übers Kreuz. Ssk., Dch. Ten sem, ten tam
křížně letí. Pl. I. 71.

Křížní = křížný. Na těch křížních cestách
hrob mně vykopajte. Sš. P. 181. K. loď, vz
Křižník.

Křížnice = křížná cesta, křižovatka. Mau
(měl) ženu stregu, kerá ľudí na koně obra-
cati věděla a na nich po křížniciach lietala.
Sb. sl. ps. 1. 77.

Křižník, a, m. = křížní loď, Kreuzfahrer,
m, Pdl.

Křížno = křížně. Slov. Ssk,

Křížný. K. cesta (křižovatka), mor. Brt.,
Sš. P. 181.; zálud v šermu, NA. III. 75.,
vojny. Koll. III. 257. K. manželé = nestej-
ného stavu, náboženství atd. Ssk.

Křižoblouky, pl., m., ve stavitel., die
Kreuzbogenstellung. Šm.

Křižočnělka, y, f., grias. Rostl. K. kmeno-
květá, g. cauliflora. Vz Rstp. 608.

Křížokostrčný. K. svaz, ligamentum
sacro-coccygeum, výkrojek, incisura s a Exc.

Křížokvětý. K, rostliny. Rosc. 143.

Křížom = křížem, křížně. Cf. Kříž, ř.
17.

Křížonos, a, m. = hmyz obilí škodný,
der Kreuzträger. Dch.

Křížonositel, e, m, der Kreuzträger.
Sš. I. 146.

Křížostrunný, kreuzsaitig. K. piano.
Dch.

Křížotrnový. K. sval, Musculus sacro-
spinalis.

Křížov, a, m., Kreuz, ves u Unčova, D.
ol. IX. 47.; Krischow, ves u Mníška; Křižow,
ves u Vlašimě. Blk. Kfsk. 1346.

Křižovačka, y, f. = křížová oprať, das
Kreuzleitseil, Čsk.; das Kreuzschiff. Rk.

Křižování, n., die Kreuzung. K. se nervů
zrakových. Šv. 39.

Křižovati se. Koleje se křižují. Us. Pdi.
— koho čím. Znova tebe (Krista) hříchy
lidé křižují. Us. — kde. Na této ploše
cesty se k-ly. Vlč. Lodi na moři se k-jí.
Vlč. — se jak. Přímky ty v pravém úhlu
se k-jí. Us. Pdl. Ty přímky kolmo se k-žují.
Mj. 7. — kde s čím. Na tom místě k-je
se dráha se silnicí. Us. Pdl.

Křižovatice, e, f., der Kreuzweg. Šm.

Křížovatý, vz Křížovitý.

Křížovec, vce, m., der Kreuzreim. Šm.,
Loos.

Křížovice, dle Budějovice, Křižowitz,
vsi u Chvalšin, Zavlekoma a u Tišnova;
Reschwitz, ves u Buchova.

Křížoviště, ě, n. = křížiště. Hnoj. 51

Křížovitý v bot. Vz Rst. 431.

Křížovka, y, f. = kříž úhloměrný, kři-
žovina, kříž, die Kreuzscheibe. Škd. —
K. = pečivo, karásek. U N. ,Bydž. Kšť. —
K., Křižowka, hospoda u Čáslavě. Arch.
I. 540. — K. = kříž, sekera, die Zweich-
axt. Šp

Křížovna, y, f., sam. u Milína.

Křížovnice, e, f.. der Fries im Fass-
boden. Šp.

Křižovničí zákon s hvězdou. Arch. I.
425.

Křižovník = kdo na kříž přibíjí, der
Kreuziger. Křižovník těla. Výb. I. 378. Ježíš
se otci modlil za své k-ky. 16. stol. Mnč.
R. 103. — K. Špitál k-ků konec mostu
pRažského. Dal. 170. Něm. rytíři neb jak
je lid nazýval k-ci pruští. Sdl. Hr. V. 124.,
Tk. IV. 172., VI. 30., 242, Jir. Ruk. 1.
422, Blk. Kfsk. 1346., Kram. Slov., Let.
192., 196., 350., 316., Sdl. Hr. IV. 32., 33.

Křížovský. K. jablko Zlinsky. BRt. —
K., lenni dvůr u Dobříše a u Veltrus. —
K. Mikul, sektář, 1450. Jir. Ruk. I. 223.

Křížový. K. týden (prosebný), die Kreuz-
woche, J. tr., okno. Vrch. Mytu. I. 195.,
zkouška v účetnictví, Skř., stojka, der Kreuz-
Stempel, vratidlo, -haspel, rozsedlina, -kluft,
střída, Hř., šroub, -schraube, Čsk., hlava,
-kopf, rozdíly (z křížových součinů u zbliž-
ných zlomků), Šim. 94., 118, střecha, kytka
a růžice (ozdoba ve slohu gotickém), ocas,
rumpál, vlašení (v dalekohledu), NA. I. 51..
63., IV. 112., 252., V. 95., kout, Šml. I 28.,
čtverec, loď v kostele, Method. III. 14.,
strom, Sbtk. Rostl. 83., úhelník, -winkel,
dláto, palba, oheň, páska či obálka k tisko-
pisům, das Kreuzband, plech, dvéře. Us. Pdl.
K hřeben, crista sacralis, kosť, os sacrum,
otvory, foramina saeralia, rohy, corna s-lia,
štěrbina, híatus s. Exc. K. klenutý. Vz Kle-
nutí, Vlšk. 24., 55. K. železa do oken. Sd. kn.
op. Jeti na k-vou (míti u koní opratě křížem).
U Vys. Mýta. Hrp. Spojka s křížovým klou-
bem. Zpr. arch. X 22. Nadešla mu k. cesta
životem. Šm. K. válka proti Turkům, Tk.
VII. 81., proti Čechům, ib. 176. — K. Hora.
Čechy I. 254., Pam. arch. V. 163. K-vý,
ého, m. = kopec u Vsetína. K. Mlýn, Kreuz-
mühle, mlýn u Unoště.

Křížposekáč, e, m., u kováře, der Kreuz-
possekel. Šm.

Křížráhno, a, n., die Kreuzraa, Kreuz-
bramraa. Šm.



	740

	Křížlice, míst. jm. Křížlíček, čka, m. = pták, má na hlavě žlutý křížek, kabát šedý, přiletuje v zimě a lítá po jalovci. Zlínsky Brt. Křižlovati. Tam vídal ich vodou křižlo- vať. Sldk. 231. Křižma, y, f. = peřinka křestná, das Taufbettchen. Slov. Hdk. C. 379. Aj, do jaké k-my zavinuli tebe. Hdk. C. 19. Do k. někomu něco dáti (do vínku). Němc. VII. 6., Dbš. Sl. pov. VIII. 19. Křížmach, u, m. = mach na kHz, sekskřížný v šermu. KP. I. 553., NA. III. 75., Kká. Td. 348. Křižmačka, y, f., die Chrisambüchse. Šm. Křížmašina, y, f, die Kreuzmaschine bei den Seidenspinnern. Šm. Křižmo. Kram. Slov., Mkl. Etym. 141. S křižmem a olejem posvěceHým. Arch. III. 269. Na sv. křižmu. V. Ps. fol. 134. b. Křižmo, kreuzweise. Krok k., der Kreuz- schritt, Křižmostojný list, gekreuzt. Sl. les. Křižna, y, f., vlastní jm. Mus. 1880. 467. Křížná, é, f. = křižovatka. Hdk. C. 379. — K., strčes. tanec. Sš. P. 602., Škd. Křížnatý = mající silný, vysedlý kříž. K. kráva, kůň. U Ronova. Rgl. Křížně, kreuzend, kreuzaRtig, kreuzweis, übers Kreuz. Ssk., Dch. Ten sem, ten tam křížně letí. Pl. I. 71. Křížní = křížný. Na těch křížních cestách hrob mně vykopajte. Sš. P. 181. K. loď, vz Křižník. Křížnice = křížná cesta, křižovatka. Mau (měl) ženu stregu, kerá ľudí na koně obra- cati věděla a na nich po křížniciach lietala. Sb. sl. ps. 1. 77. Křižník, a, m. = křížní loď, Kreuzfahrer, m, Pdl. Křížno = křížně. Slov. Ssk, Křížný. K. cesta (křižovatka), mor. Brt., Sš. P. 181.; zálud v šermu, NA. III. 75., vojny. Koll. III. 257. K. manželé = nestej- ného stavu, náboženství atd. Ssk. Křižoblouky, pl., m., ve stavitel., die Kreuzbogenstellung. Šm. Křižočnělka, y, f., grias. Rostl. K. kmeno- květá, g. cauliflora. Vz Rstp. 608. Křížokostrčný. K. svaz, ligamentum sacro-coccygeum, výkrojek, incisura s a Exc. Křížokvětý. K, rostliny. Rosc. 143. Křížom = křížem, křížně. Cf. Kříž, ř. 17. Křížonos, a, m. = hmyz obilí škodný, der Kreuzträger. Dch. Křížonositel, e, m, der Kreuzträger. Sš. I. 146. Křížostrunný, kreuzsaitig. K. piano. Dch. Křížotrnový. K. sval, Musculus sacro- spinalis. Křížov, a, m., Kreuz, ves u Unčova, D. ol. IX. 47.; Krischow, ves u Mníška; Křižow, ves u Vlašimě. Blk. Kfsk. 1346. Křižovačka, y, f. = křížová oprať, das Kreuzleitseil, Čsk.; das Kreuzschiff. Rk. Křižování, n., die Kreuzung. K. se nervů zrakových. Šv. 39.	Křižovati se. Koleje se křižují. Us. Pdi. — koho čím. Znova tebe (Krista) hříchy lidé křižují. Us. — kde. Na této ploše cesty se k-ly. Vlč. Lodi na moři se k-jí. Vlč. — se jak. Přímky ty v pravém úhlu se k-jí. Us. Pdl. Ty přímky kolmo se k-žují. Mj. 7. — kde s čím. Na tom místě k-je se dráha se silnicí. Us. Pdl. Křižovatice, e, f., der Kreuzweg. Šm. Křížovatý, vz Křížovitý. Křížovec, vce, m., der Kreuzreim. Šm., Loos. Křížovice, dle Budějovice, Křižowitz, vsi u Chvalšin, Zavlekoma a u Tišnova; Reschwitz, ves u Buchova. Křížoviště, ě, n. = křížiště. Hnoj. 51 Křížovitý v bot. Vz Rst. 431. Křížovka, y, f. = kříž úhloměrný, kři- žovina, kříž, die Kreuzscheibe. Škd. — K. = pečivo, karásek. U N. ,Bydž. Kšť. — K., Křižowka, hospoda u Čáslavě. Arch. I. 540. — K. = kříž, sekera, die Zweich- axt. Šp Křížovna, y, f., sam. u Milína. Křížovnice, e, f.. der Fries im Fass- boden. Šp. Křižovničí zákon s hvězdou. Arch. I. 425. Křižovník = kdo na kříž přibíjí, der Kreuziger. Křižovník těla. Výb. I. 378. Ježíš se otci modlil za své k-ky. 16. stol. Mnč. R. 103. — K. Špitál k-ků konec mostu pRažského. Dal. 170. Něm. rytíři neb jak je lid nazýval k-ci pruští. Sdl. Hr. V. 124., Tk. IV. 172., VI. 30., 242, Jir. Ruk. 1. 422, Blk. Kfsk. 1346., Kram. Slov., Let. 192., 196., 350., 316., Sdl. Hr. IV. 32., 33. Křížovský. K. jablko Zlinsky. BRt. — K., lenni dvůr u Dobříše a u Veltrus. — K. Mikul, sektář, 1450. Jir. Ruk. I. 223. Křížový. K. týden (prosebný), die Kreuz- woche, J. tr., okno. Vrch. Mytu. I. 195., zkouška v účetnictví, Skř., stojka, der Kreuz- Stempel, vratidlo, -haspel, rozsedlina, -kluft, střída, Hř., šroub, -schraube, Čsk., hlava, -kopf, rozdíly (z křížových součinů u zbliž- ných zlomků), Šim. 94., 118, střecha, kytka a růžice (ozdoba ve slohu gotickém), ocas, rumpál, vlašení (v dalekohledu), NA. I. 51.. 63., IV. 112., 252., V. 95., kout, Šml. I 28., čtverec, loď v kostele, Method. III. 14., strom, Sbtk. Rostl. 83., úhelník, -winkel, dláto, palba, oheň, páska či obálka k tisko- pisům, das Kreuzband, plech, dvéře. Us. Pdl. K hřeben, crista sacralis, kosť, os sacrum, otvory, foramina saeralia, rohy, corna s-lia, štěrbina, híatus s. Exc. K. klenutý. Vz Kle- nutí, Vlšk. 24., 55. K. železa do oken. Sd. kn. op. Jeti na k-vou (míti u koní opratě křížem). U Vys. Mýta. Hrp. Spojka s křížovým klou- bem. Zpr. arch. X 22. Nadešla mu k. cesta životem. Šm. K. válka proti Turkům, Tk. VII. 81., proti Čechům, ib. 176. — K. Hora. Čechy I. 254., Pam. arch. V. 163. K-vý, ého, m. = kopec u Vsetína. K. Mlýn, Kreuz- mühle, mlýn u Unoště. Křížposekáč, e, m., u kováře, der Kreuz- possekel. Šm. Křížráhno, a, n., die Kreuzraa, Kreuz- bramraa. Šm.