741

Křížráhnový, Kreuzbram-. Šm.

Křížrám, u, m, der Kreuzstock. Šm.

Křížstehno, a, n., u hodin, der Kreuz-
schenkel. Šm.

Křížšroub, u, m., u zámeč., die Kreuz-
schraube. Šm.

Křížtlucka, y, f., n zám., die Kreuzschläge.

Krk, vz Grg, Šrc. 137., 544., Slov.
zdrav., Mkl. Etym. 156., Listy fil. 1882.
17. Zánět krku, angina: hubkovitý, a.
aphthosa, dnový, a. arthritica, sešlých,
a. cachectica, zpěváků, a. cantatorum, tru-
bačů, classicorum, katarrhový, a. catar-
rhalis, křečovitý, a. convulsiva, záškrtový
či kruposní, a. crouposa, červeňový, a.
erythematosa, mazdřivčitý či diphtherický,
a. dlphtherica, snětivý, a gangraenosa, žlá-
zový, a. glandularis, žláznatý, a. glandulosa,
zrnitý, a. granulosa, hlivový, a. gummosa,
výlevový, a. haemorrhagica, oparovitý, a.
herpetiformis, oparový, a. herpetica, stří-
davý, a. intermittens, váčkový, a. lacunaris,
Ludvíkův, a Ludovici, zhoubný, a. maligna,
mázdřitý, a. membranacea, při otravě rtutí,
a. mercurialis, plísňový, a mycotica, mrťový,
a. necrotica, rozjídavý zánět krku nemo-
ciční, a. nosocomialis phagadaenica; z. krku
pupencovatý, a. papulosa, dužninový, a.
parenchymatosa, příušnicový, a, parotidea,
hrudní, a. pectoris, hltanový zbubřelý, a.
pharyngea oedematosa, otokový, a. phleg-
monosa, pijáků, a. potatorum, pablánitý, a.
pseudomembranacea, lupekovitý, a. pso-
riatica, hostcový, a. rheumatica, spálový,
a. scarlatinosa, krtičnatý, a. scrophulosa,
šeplavý, a. stridula, vrzlavý, a. stridulosa,
povrchní, a. superficialis, příjičný, a. syphi-
litica, příjičný červeňový, a. syphilitica ery-
thematosa, příjičný vředovitý, a. syphilitica
ulcerosa, mandlový, a. tonsillaris, otravový,
a. toxica, tyfový, a. typhosa, vředovitý, a.
ulcerosa, neštovicový, a. variolosa, měchýř-
kovitý, a. vesiculosa; Kožní sval krku, pla-
tysma myoides. K. žebra, collum costae.
Exc. Ktt. Těžko jej s krku míti, ihn vom
Halse zu halten. Dch. Nemůže rodičům
na krku zůstati. Us. To je práce s krk
(mnoho). Us. Dělal krkem na dvoře (blil).
1570. Wtr. Ač jsem celý den s krk praco-
vala, přece toho neviděť. Vk. K vůli tomu
nedám si nohu za krk (nechci si zoufati).
Sá. Nestojí za to, aby mu šlápl člověk za
krk. Us. Hnšk. Stúpila mu na krk a musel
všetko poplatiť (donutila ho). Slov. Rr. Sb.
Chci svůj k. vsaditi, že . . . Sá. Běželi sme
o krk k ohni. U Solnice. Má až po krk;
Nemá v krku klapku; Má suchý krk; Vz
Opilý. Já bych ti k. strhl. Us. Jak lid tlustý
k. zažehnává, o tom vz v Mus. 1853. 480.
K. koně, KP. I. 450., tasemnice (oddíl po
hlavě následující), Ves. IV. 163., brouků.
Kk. Br. 5. — K. křivule, ZČ., podešvice,
Matj. 52. (vz Podešvice), osy, NA. IV. 213.,
sloupu, der Säulenhals, NA. I. 14., Method.
II. 35, Lehner, kořene, der Wurzelhals,
Škd., noty, Hud., zobu, vz Schd. II. 328.,
objímky. Krkem objímky prochází píst. ZČ.
K. v bot. vz Rst. 431.

Krkan, u, m. = krkavec. Na jihových.
Mor. Brt. L. N. II. 139. Cf. List. fil. 1882. 17.

Krkán, ě, f. = vrána. V Podluží na Mor.
Brt. L. N. II. 18., Hrb.

Krkaná, é, f. = hloupá ženská, dummes
Weib. Val. Vck.

Krkání, n. Kyselé k. Dch. K. koní. Čs.
lk. II. 18.

Krkatěti, ěl, ění, einen grossen Hals be-
kommen. Žene-li cibule jen do nati netvoříc
žádné cibule, říkají, že krkatí. Dlj. 20.

Krkati, krknouti. 15. stol. Cf. List. fil.
1882. 17. — abs- Stará slepice krká., Brt.
Žabka začala k. Pokr. Pot. I. 345. Ani ne-
krk (nemukl). U Rychn. — jak dlouho.
Dítě celou noc ani nekrkne (nemukne).
U Kr. Hrad. Kšť. — Vz Pouchati.

Krkavcový = krkavčí. Bern.

Krkavčí matka, která s dětmi ukrutně
nakládá, Rabenmutter. Us. Pdl. — K. noha =
vranní noha, plantago eoronopus, der Hirsch-
dorn, rostl. Mllr. 80 K. Pohoří, das Raben-
gebirge v severových. Čech. Krč. K. Hora
mezi Novou Hutí u Berouna a Chyňavou.

Krkavčice, e, f., das Rabenweibchen.
Šm.

Krkavčinec, nce, m., der Rabenmist.
Šm.

Krkavec. Cf. Src. 47.-49., List. fil. 1882.
17. V 10. ř. tohoto článku má místo oč asi
státi: až. K., corvus corax. Brm. II. 3. 463.
K. štitnatý, c.scapulatus. Brm. II. 2. 471.
Cf. Schd. II. 447. K. v létě maje dosti zobu
když uvidí dobytčí trus, oškliví si jej vo-
laje: Be, be, be. Ale v zimě rád mu jest,
mně, že našel: Koláč, koláč. V Podluží na
Mor. Brt. Na Mor. pokřikují děti na k-vce:
Hej, krkavec, krkavec, nemá kúska nohavec,
ani kúska gatiska, co by přikryl stehniska,
heša, heša, heš! Brt. Dt. 35. Aby tě kr-
kavci roztrhali a po skaiách roznesli (kletba).
U Žamb. Dbv. Vychovaný k. i pánu oči vy-
klove. Bž., Šd., Lpř. Sedne-li k. na římsu,
přináší neštěstí tomu domu. U N. Bydžova.
Kšť. Hra na k-vce. Vz v Km. 1887. 212.,
Brt. Dt. 178. — K. = zlý člověk. O by se
nevěrní k-vci naučili tomu písmu! Hus. II.
206. — K. = vrch u Plzně. Évn. 548. —
K., os. jm. Tk. V. 110.

Krkavice, carotis. Cf. Slov. zdrav. Spo-
lečná k., c. communis, vnější a vnitřní, c.
externa et interna; krvácení, podvázání, roz-
větvení, stlačení, šelest, tep, zúžení, zvuky
k-ce. Ktt.

Krkavicobubínkový. K. průchodky, ca-
naliculi caroticotympanici. Ktt.

Krkavicový, caroticus. K. jamka, c. fossa,
průchod, c. canalis, rýha, c. sulcus.

Krkláč, e, m., druh jablek. V Podluží
na Mor. Brt.

Krkník, u, m. = límec. Slov. Bern.

Krknouti, vz Krkati.

Krkocha, y, f. Ta deska je samá k.
(samé 8učisko, celá sukovitá, plná suků).
Slez. Šd.

Krkoještěr, a, m. plesiosaurus. Ves. IV.
15.

Krkolomný, halsbrecherisch. K. cesta,
Koll. III. 37., sráz, Vlč., spěch. Kká.

Krkonoše. Krkonoš. 4524. Krč. G. 330.
K-áe, z K-noš, instr. K-šemi. Bž. 87. Ot gor
K-ší. Rkk. 72. Ve Sněmích čte se: od



	741

	Křížráhnový, Kreuzbram-. Šm. Křížrám, u, m, der Kreuzstock. Šm. Křížstehno, a, n., u hodin, der Kreuz- schenkel. Šm. Křížšroub, u, m., u zámeč., die Kreuz- schraube. Šm. Křížtlucka, y, f., n zám., die Kreuzschläge. Krk, vz Grg, Šrc. 137., 544., Slov. zdrav., Mkl. Etym. 156., Listy fil. 1882. 17. Zánět krku, angina: hubkovitý, a. aphthosa, dnový, a. arthritica, sešlých, a. cachectica, zpěváků, a. cantatorum, tru- bačů, classicorum, katarrhový, a. catar- rhalis, křečovitý, a. convulsiva, záškrtový či kruposní, a. crouposa, červeňový, a. erythematosa, mazdřivčitý či diphtherický, a. dlphtherica, snětivý, a gangraenosa, žlá- zový, a. glandularis, žláznatý, a. glandulosa, zrnitý, a. granulosa, hlivový, a. gummosa, výlevový, a. haemorrhagica, oparovitý, a. herpetiformis, oparový, a. herpetica, stří- davý, a. intermittens, váčkový, a. lacunaris, Ludvíkův, a Ludovici, zhoubný, a. maligna, mázdřitý, a. membranacea, při otravě rtutí, a. mercurialis, plísňový, a mycotica, mrťový, a. necrotica, rozjídavý zánět krku nemo- ciční, a. nosocomialis phagadaenica; z. krku pupencovatý, a. papulosa, dužninový, a. parenchymatosa, příušnicový, a, parotidea, hrudní, a. pectoris, hltanový zbubřelý, a. pharyngea oedematosa, otokový, a. phleg- monosa, pijáků, a. potatorum, pablánitý, a. pseudomembranacea, lupekovitý, a. pso- riatica, hostcový, a. rheumatica, spálový, a. scarlatinosa, krtičnatý, a. scrophulosa, šeplavý, a. stridula, vrzlavý, a. stridulosa, povrchní, a. superficialis, příjičný, a. syphi- litica, příjičný červeňový, a. syphilitica ery- thematosa, příjičný vředovitý, a. syphilitica ulcerosa, mandlový, a. tonsillaris, otravový, a. toxica, tyfový, a. typhosa, vředovitý, a. ulcerosa, neštovicový, a. variolosa, měchýř- kovitý, a. vesiculosa; Kožní sval krku, pla- tysma myoides. K. žebra, collum costae. Exc. Ktt. Těžko jej s krku míti, ihn vom Halse zu halten. Dch. Nemůže rodičům na krku zůstati. Us. To je práce s krk (mnoho). Us. Dělal krkem na dvoře (blil). 1570. Wtr. Ač jsem celý den s krk praco- vala, přece toho neviděť. Vk. K vůli tomu nedám si nohu za krk (nechci si zoufati). Sá. Nestojí za to, aby mu šlápl člověk za krk. Us. Hnšk. Stúpila mu na krk a musel všetko poplatiť (donutila ho). Slov. Rr. Sb. Chci svůj k. vsaditi, že . . . Sá. Běželi sme o krk k ohni. U Solnice. Má až po krk; Nemá v krku klapku; Má suchý krk; Vz Opilý. Já bych ti k. strhl. Us. Jak lid tlustý k. zažehnává, o tom vz v Mus. 1853. 480. K. koně, KP. I. 450., tasemnice (oddíl po hlavě následující), Ves. IV. 163., brouků. Kk. Br. 5. — K. křivule, ZČ., podešvice, Matj. 52. (vz Podešvice), osy, NA. IV. 213., sloupu, der Säulenhals, NA. I. 14., Method. II. 35, Lehner, kořene, der Wurzelhals, Škd., noty, Hud., zobu, vz Schd. II. 328., objímky. Krkem objímky prochází píst. ZČ. K. v bot. vz Rst. 431. Krkan, u, m. = krkavec. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 139. Cf. List. fil. 1882. 17.	Krkán, ě, f. = vrána. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 18., Hrb. Krkaná, é, f. = hloupá ženská, dummes Weib. Val. Vck. Krkání, n. Kyselé k. Dch. K. koní. Čs. lk. II. 18. Krkatěti, ěl, ění, einen grossen Hals be- kommen. Žene-li cibule jen do nati netvoříc žádné cibule, říkají, že krkatí. Dlj. 20. Krkati, krknouti. 15. stol. Cf. List. fil. 1882. 17. — abs- Stará slepice krká., Brt. Žabka začala k. Pokr. Pot. I. 345. Ani ne- krk (nemukl). U Rychn. — jak dlouho. Dítě celou noc ani nekrkne (nemukne). U Kr. Hrad. Kšť. — Vz Pouchati. Krkavcový = krkavčí. Bern. Krkavčí matka, která s dětmi ukrutně nakládá, Rabenmutter. Us. Pdl. — K. noha = vranní noha, plantago eoronopus, der Hirsch- dorn, rostl. Mllr. 80 K. Pohoří, das Raben- gebirge v severových. Čech. Krč. K. Hora mezi Novou Hutí u Berouna a Chyňavou. Krkavčice, e, f., das Rabenweibchen. Šm. Krkavčinec, nce, m., der Rabenmist. Šm. Krkavec. Cf. Src. 47.-49., List. fil. 1882. 17. V 10. ř. tohoto článku má místo oč asi státi: až. K., corvus corax. Brm. II. 3. 463. K. štitnatý, c.scapulatus. Brm. II. 2. 471. Cf. Schd. II. 447. K. v létě maje dosti zobu když uvidí dobytčí trus, oškliví si jej vo- laje: Be, be, be. Ale v zimě rád mu jest, mně, že našel: Koláč, koláč. V Podluží na Mor. Brt. Na Mor. pokřikují děti na k-vce: Hej, krkavec, krkavec, nemá kúska nohavec, ani kúska gatiska, co by přikryl stehniska, heša, heša, heš! Brt. Dt. 35. Aby tě kr- kavci roztrhali a po skaiách roznesli (kletba). U Žamb. Dbv. Vychovaný k. i pánu oči vy- klove. Bž., Šd., Lpř. Sedne-li k. na římsu, přináší neštěstí tomu domu. U N. Bydžova. Kšť. Hra na k-vce. Vz v Km. 1887. 212., Brt. Dt. 178. — K. = zlý člověk. O by se nevěrní k-vci naučili tomu písmu! Hus. II. 206. — K. = vrch u Plzně. Évn. 548. — K., os. jm. Tk. V. 110. Krkavice, carotis. Cf. Slov. zdrav. Spo- lečná k., c. communis, vnější a vnitřní, c. externa et interna; krvácení, podvázání, roz- větvení, stlačení, šelest, tep, zúžení, zvuky k-ce. Ktt. Krkavicobubínkový. K. průchodky, ca- naliculi caroticotympanici. Ktt. Krkavicový, caroticus. K. jamka, c. fossa, průchod, c. canalis, rýha, c. sulcus. Krkláč, e, m., druh jablek. V Podluží na Mor. Brt. Krkník, u, m. = límec. Slov. Bern. Krknouti, vz Krkati. Krkocha, y, f. Ta deska je samá k. (samé 8učisko, celá sukovitá, plná suků). Slez. Šd. Krkoještěr, a, m. plesiosaurus. Ves. IV. 15. Krkolomný, halsbrecherisch. K. cesta, Koll. III. 37., sráz, Vlč., spěch. Kká. Krkonoše. Krkonoš. 4524. Krč. G. 330. K-áe, z K-noš, instr. K-šemi. Bž. 87. Ot gor K-ší. Rkk. 72. Ve Sněmích čte se: od