Předchozí (741)  Strana:742  Další (743) |
|
|||
742
|
|||
|
|||
hor K-ší, nyní: K-šů. Šf. III. 420. Nyní tedy
m., cf. i Bž. K-še prý od Kraka a rus. nos == předhoří. Tohoto výkladu neschvaluji; K. odvozeno jest od jména dřevního národa Korkontů. Šf. Strž. I. 65., 450., 531. Cf. Korkonti. Od jehož názvu nám jméno K-ší makavě se vyskýtá. Šf. Strž. I. 393. Burové jsou od K-ší až ku pramenům Visly. Šb. Záp. Slov. 60. (69.?). Hor K-ší. Šb. Děj. ř. 1868. 31. Krkorožec, žce, m. = roháč brouk. Na
jihových. Mor. Brt. Krkošiee = zaniklá ves na Opavsku. Pk.
Krkoška = průdušnice. Vz toto. — K. =
suk. Val. Brt. Kld. I. 115. — K. == sukovité dřevo, suchá halm, oklestek, knarriges, dürres Holz, Prügelholz, Dürrholz. Také na Mor. a ve Slez. Šd. Kld. I. 115. Dle Sl. les. i v Čech. Ešče sa spodívem (podíváme) na kerú k-ku. Sš. P. 531. Má nohy jako k ky. Val. Vck. Je zmrzlý jak k. Val. Vck. Kláda shnilá, ale k. čilá (i starý muž bývá s to, aby plodil děti). Val. Vck. — K. = tréska od valašské dýmky jalovcové. Brt. D. 224. Mtc. 1878. 35., Brt. L. N. I. 193., Vck. Vz Žebérko. — K. == vinný pařez. Němc. III. 340., Hdk. C. 379. - K. = hruška. Brt. — K. = krabilice bulvatá, chaerophyllum bulbo- sum, der Kälberkopf, rostl. Vz Rstp. 758., Čl. Kv. 347., Slb 584., Let. Mt. sl. X. 1. 48. Krkotati = krkati. Žába krkoce. Brt.
Krkovati se = hrdlovati se, namáhati
se, sich abrackern. K. se o ňu nebudem! Mor. Vck. — K. se = objímati se, sich umhalsen. Cf. Ochlamovati se. Val. Vck., Brt. D. 224. Krkovatý = krkatý. K. húser. Kol. ván.
117. Krkovička, y, f. = maso z krku. Us.
Rgl. Krkva, y, f. Cf. List. fil. 1882. 19.
Krlatý, vz Zimostraz.
Krle. Výb. I. 1115. 20.
Krleš. Mkl. Etym. 155.
Krlý zvl. o klínu. K. klín = zkrátka
řezaný, opakem je klín tažný. V Bystersku. Sn. Krm = píce, das Viehfutter. Slov. Rr.
Sb., Sokl. II. 551. Vz Krmě. Krma = píce. Mor. Brt. D. 224.
Krman, a, m., der Steuermann. — K.,
vz Grman. Šm. — K, os. jm. — K. Daniel, superintendent v Uhrách 1663.—1770. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 41., Sl. let. VI. 66., Phld. I. 1. 34., Jir. Ruk. I. 423., Šb. D. ř. 2. vd. 262., Pyp. K. II. 542., S. N. — K. Dan., otec jeho, ev. kněz, f 1687. Jir. Ruk. I. 423. — K Mat. 1717. Vz ib. 425. — K Jan, učitel, 1802. Jg. H. 1. 2. vyd. 587., S. N. Krman, ě, f., das Schweinfuttergefäss.
Slov. Ssk. Krmáš, e, m. = posvícení, hody, die
Kirchweihe. Laš. Cf. Karmaš. Šd., Škd., Kčk., Dšk., Brt. D. 224. Z něm. Kirch- messe. Tč. Letos sme žádného k-ša nedr- želi, jest chudobný rok; Včil už k-Še za- hynujů. Laš. Té. Bez koláčů není k-ša; Přiňď k nám na krmáš. Tč. |
Krmášník, a, m. = host, který na krmáš
přijde. Laš. Tč. Krmášovať se = hodovati. Vz Krmáš.
Brt. D. 224. Krmče, ete, n., das Mastvieh. Vz Krmec.
Sd. Krmčí, ího, m. = lodivod, der Pilot. Čsk.
Krmě. Št. Kn š. 45., Mkl. Etym. 156.
K. suchého přirození. Sal. 240. Aby prosili krmě; K. chlebová. Ž. wit. 77. 18., 52. 5. Potom sediec za stolem a jedúce první krmi. NB. Té. 180. Máme se připraviti, abychom hodnú krmi tak velikému pánu dali; Často krmě, které málo bude dáno, chutnějie bývá přijímána. Hus II. 5., 141. Ne každý každou krmi sobě libuje. Reg. zdr. Krmelín, a, m., Kermelin, ves u Mor.
Ostravy. Krmení, das Füttern. Řád. k. NA. IV.
95. K. na tuk. Us. Pdl. K. letní, zimní, pa- stevné, chlevské. NA. IV. 100. Řepa na k., die Futterrübe. Dch. Podnožné k. koňů na ulici. Stat. př. kn. 1877. 121. — K. = písek, popel, roztlučené cihly, jimiž se me- zery vyplňují. NA. IV. 164., 165. Krmený kde: v moři, áhoToé<pt]<;. Lpř.
Sl. I. Kroměšín, a, m. Tk. IV. 731.
Kroměžíř. Tk. IV. 731.
Krmholec, lce, m., z něm. Krummholz,
na němž se zabitý mašík (prase) věší. Na Vsacku. Vck. Krmia. Vz Krmě. Brt.
Krmíce, e, f. = krmě. BO.
Krmičky, essbar. Šm.
Krmidárný. K. půda, telówyog. Lšk.
Krmidelník, a, m. K. přístavní, der
Lotbse, Lothsmann, J. tr., Steuermann. Krmidelný, ého, m. = krmidelník. Rk.
Krmík, a, m. = krmník, das Mastschwein.
Laš. Tč. Krmisko, a, n. = krmivo, píce. Slov.
Rr. Sb. Krmišče, e, n. = místnost, ve které se
jí. Výb. II. 403. Krmiti. — abs. Odpor byl stále podně-
cován a krmen. Lpř. Dj. I. 82. Kdo lépe krmen, lépe táhne. — koho. Krmí Bůh vlky, krmí Bůh i pány. Us. Wtr. Krmil vrány (o dítěti, které má umouněný nos). Mor. Šd. Lačné k. Mž. 19. — čím: liudmi, Dal. 31., pouhými sliby. Dch. — odkud. Jenž (tělo) jest z tvých prší krmeno. Sv. ruk. 288. — jak. Krmia ho jako pavúka. Mor. a slov. Šd. Do sytosti k. Glč. I. 277. — jak dlouho. Ta ji dva měsiece nebe- ským pokrmem krmila. Pass. 14. stol. Krmivo, a, n. = píce, das Futter. Dch.,
Ndrf., Kram. Slov. K. jadrné, liché, cpavé. NA. IV. 94. O k. vz Rolníka nového věku XXVI. sv. Krmivý, Nähr-. K. látka. NA. IV. 91.
Krmka, y, f., dimin. slova krma. — K. =
plnění, krmení milíře, die Füllung des Mei- lers. Sl. les. Krmné, ého, n., das Mastgeld. J. tr.
Krmníček, čku, m. = chlévek. — K.,
čka, m., das Mastschweinchen. Bern. Krmník. Má se jako prase na krmníku
(dobře). Us. |
||
|
|||
Předchozí (741)  Strana:742  Další (743) |