743

Krmnivka = úrazník, das Mastkraut.
Slb. 610.

Krmno, nahrhaft, satt.

Krmnosť, i, f., Nahrhaftigkeit. Šm.

Krmný. K. rostliny, Kř. 84., Dch., NA.
IV. 88., plodiny, NA. IV. 85., prášek, látka,
Dch., šťáva, Ktk., řípa, Us., hodnota krmiva.
NA. IV. 94. — K. = na sádlo, na máslo
chovaný, K. drůbež, das Mastgeflügel. Dch.

— K. = ku krmení se hodící, žír, das Mast-
recht. Sl. les., J. tr.

Krmolec, lce, m., das Krummholz. U Pře-
rova. Kd.

Krmověda, y, f. = nauka o krmivu. NA.
IV. 94.

Krmovina, y, f. = krma, píce. Slov.
Rr. Sb.

Krna, y, f., die Knopfplatte. Sm.

Krňa, i, f. = želížko u nože. Mor. Knrz.

— K. = krně, die Wasserrinne. Slov. Bern.
Krňá, é, f., míst. jm. na Slov. Ev. Šk.

III. 262.

Krnáč, e, m. = suchá haluz, dürrer Ast.
Val. Vck., Brt. D. 224.

Krňany, dle Dolany, Krnian, ves u Ne-
veklova. Arch. II. 176., Blk. Kfsk. 153.

Krňas, u, m. = suchý strom. Mor. Brt.
D. 224. — K , a, m. = zakrnělý člověk,
slabý a malý. Slov. Tć., Němc. VI. 205.,
Hlk.

Krnčice, dle Budějovice, Krntschitz, ves
u Mor. Budějovic.

Krně. Mkl. Etym. 143., List. fil. 1882. 21.

Krneční dvůr, der Schweinhof. Šm.

Krnějovice, dle Budějovice, Krniowitz,
ves u Třebechovic. Blk. Kfsk. 682., Sdl.
Hr. I. 64., II. 278.

Krněti. Cf. List. fil. 1882. 21. K. = hníti.
Kobzole krnjó. Na Ostrav. Té., Brt. D. 224.

Krňha, y, m., der Zauderer. Šm.

Krňhati, zaudern, langsam machen. Sm.

Krňhavý = mrňavý, páravý, zauderhaft,
landelHd, unbestrebsam. Dch., Loos.

Krnín, a, m., ves u Krumlova. Sdl. Hr.

III. 25., 95.

Krnišov, a, m., míst. jm. na Slov. Phld.
II. 91.

Krniti. Vz Mkl. Etym. 156., List. fil.
1882. 20.

Krnka, y, m., os. jm. D. ol. II. 451. —
K. Sylvestr, naroz. 1825., český vynálezce
ručnice krnkovky.

Krnkovka, y, f = ručnice, dělaná dle
systemu Krnkova. Šd., Rjšk. Vz Krnka, KP.

IV. 495.

Krno, a, m., os. jm. Slov. Šd.

Krňous, a, krňousek, ska, m. = krně,
zakrnělý člověk. Us. Kšť., Šm.

Krnov, Jägersfeld, ves u Šternberka.

Krnovatý = slabý, schwach, morsch.
Slov. List. fil. 1882. 21., Loos.

Krnovice, dle Budějovice = Krnějovice.

Krnovka, y, f., kopec na Slov. Orl. III.
329.

Krnovský. K. knížectví. Žer. Záp. II.
185., Ukaz. 50., S. N.

Krnovy, dle Dolany, kopec u Moštěnice.
Pk.

Krnús, a, m. = krňous. Mor. Brt. Slez.
Šd.

Kroazé, é, n., z fran. croisé = krepovaná
látka. Dědeček.

Krobian, u, m. = větší hrnec s jediným
přes otvor uchem, v něm donášejí žencům
na pole stravu atd. U Strunkovic. Rjšk. —
K., a, m., vz Grobián, Hrubián.

Krocafig, u, m. Zlý má kabát a nedobrý
a k. též zlý. Z r. 1529. Mus. 1880. 502.

Krocan, ve Frýdlante na Mor. norák.
Brt, Cf. Schd. II. 463., KP. III. 293., 294.,
Šrc. 47., 70., Kram. Slov. Přijde-li někdo
cizí na dvůr, k. náramně se čertí: Udri,
udri, udri, udri (= udeř)! Ale krůty je-
mnější povahy jsouce, okřikují ho řkouce:
A dyby tebe tak tak tak tak! Brt. Dt. 67.
K. jako jídlo: nadívaný, pečený. Hnsg. —
K. = trojka, nejšpatnější známka na student-
ském vysvědčení. Přinesl si domů krocana.
Cf. Husa. Us.

Krocefósek, sku, m., z crucifix. Na
Hané. Bdl.

Krocen, cně, m., myriophyllum, das Tau-
sendblatt, rostl. K. přeslenatý, m. verticil-
latum; klasatý, m. spicatum. Rstp. 554.,
Slb. 243.

Krocení, n., die Bezähmung. K. náru-
živostí. J. Lpř.

Kroceňovitý. K. rostliny, myriophyl-
leae. Nz.

Krocevský, ého, m., os. jm. 1374. Mus.

Krocín (Krocinovský) Mat., farář 1621.
Jg. H. 1. 2. vd. 587., Jir. Ruk. I. 425., Mus.
1868. 96., S. N. K-vé z Drahobejle. Vz
S. N., Sdl. Hr. IV. 352., V. 30.

Kroclík, u, m., der Zwickel, Šp., der
Klonz beim Binder. Šm.

Kroclov, a, m,, Krätzles, ves u Budě-
jovic. Sdl. Hr. III. 304.

Kroč, i, f., der kleine Trab. Šm., Rk.

Kročaj, e, m. = kročej. Slov.

Kročák, a, m., ein Pferd, das grosse
Schritte macht. Šm.

Kročákov, a. m., Kročakow, sam. u Ne-
veklova.

Kročata, y, m., os. jm. Tk. V. 147.

Kročec, čce, m., der Krokus. Vz Šafrán.
Šm.

Kročej. Pass. 471., Alx. B. 79. Šest k-jí.
Bj. Všecky mé kročeje počítá. BO. Já šel
napřed, o kročej as bylo. Wtr. exc.

Kročejík, u, m. = malý krok. Us.

Kročejočet, čtu, m, vz Pedometr, Kroko-
měr.

Kroček = válec z kalené ocele k dělání
válců a dlabů určitých rozměrův, die Loch-
lehre, der Lehrbolzen. Šand. II. 26.

Kročihlavy, Kročehlav, ves u Slaného.
Tk. V. 43.

Kročitě. Kdyby šel aspoň kročitějc (větší
kroky dělal). Us. Vk. Vz Kročitý.

Kročiti, vz Mkl. Etym. 131. — kam:
blíže, Vrch., k ohni. Kká. Když dietě do
sieni kroči. Výb. II. 22. — co. Dievča krok
kročí, idú o ňom řeči. Ht. Sl. ml. 214. —
kudy. Přes práh kročil; Zahradou kráčel.
Us. — odkud jak. K-la skokem s olym-
ských vrcholů. Lpř. Sl. I. 20.

Kročmo, schrittlings. Schritt für Schritt.
Rk.