744

Kročně Mus. 1874. 511.

Kročník, u, m. K. kola. Prm. IV. 121.

Kročný. Stoj úkročný, předkročný, za-
kročný, rozkročný, pobok, pokos. Vchř.

Kroda, y, f. = kopa. Na Oravsku (na
Slov.). Pokr. Pot. II. 259 , Rr. Sb.

Kroes-us, a, m., vz Kroisos. — K. =
veliký boháč, nyní také Rothschild.

Krofec, fce, m. = úder, oflanec. Slov.
A ja ti dám taký k., že odletíš až tam pod
pec. Dbš., Koll. Zp. I. 258.

Kroh Jan 1780. Jg. H. 1. 2. vyd. 588.,
Jir. Ruk. I. 426.

Kroha, y, f., sam. u Benešova v Buděj.
— K. = hřbitov. Val. Brt. D. 224.

Kroheň, hně, m. = rendlík. Val. Vck.

Kroch, u, m. A Moravu přemoženú krochy
zlámané pokryly. Sldk. 522.

Krochati. Svině krochá (hrochá). Hdž.
Šlb. 34.

Krochcení, n. = krochtání. Slov. Ssk.

Krochkání, n. = krochtání. Slov. Ssk.

Krochký, vz Kruchký. Slov. Hdž. Šib.
51.

Krochmál, krochmel, u, m., z něm. Kraft-
mehl = škrob. Slov. Zátur., Ssk.

Króchnúť = udeřiti. Króchni ho! Slez.
Šd.

Kroj, vz Mkl. Etym. 139. — K. ušné
hnědý, lesklý, pravidelný. Šp. Kdožby jaké
postavy (vz Postav) buď v cele nebo kro-
jem (na kusy) prodával. Art. souken. řádu
meziříč. V kroju (na drobno) se prodava
drahši ež na celko. Laš. Brt. D. 224. —
K. selský, akademický, akademische Amts-
tracht. Mour. Při slušném kroji hezky to
stojí, Kleider machen Leute. Dch. Dobře
jest pustiti panně od žádosti rucha přieliš
krojem lepým; A také mnozí svú múdrosť
na to obracijí, aby chytré kroje vymýšleli;
V nynějším pak kroji smilstvo přielišné.
Št. Kn. š. 75., 144., 163. Svůj k. bai haňme,
ale chraňme. Slez. Šd. Jaký k., taký stroj
(strojení). Ib. Šd. O českých k. vz v Ukaž.
27., v Mus. 1844. 261., v KP. I. 41., Let.
275., 493, Sdl. Hr. II. 217. (r. 1414.), IV.
11., 205. O řím. a řec. k. vz Vlšk. 159.
K. polarní, japanský. Vz Vega I. 4., 5., II.
243., 280., 281.

Krojan, u, m. = krajíc chleba. U Nov.
Bydž. Kšť.

Krojánek, nku, m. = krajíček chleba.
U N. Bydž. Kšť.

Krojený, -en, a, o, geschnitten. Bern.

Krojidlo parketové, der Federschlitzer.
Skv.

Krojidlovitý = krojidlu podobný. K.
radlice. NA. IV. 73.

Krojidlový. Vz Vrták.

Krojiti se jak: na smrť. Sš. P. 9. Cf.
Mkl. Ftym. 139.

Krojníkový. K. rovnodenní, die Aequi-
noktialkoluren. Nz.

Krok, vz Mkl. Etym. 131. K. horský
(kterým po horách se chodí), Šml. I. 8.,
taneční, Dk., volný, zdlouhavý, těžký. Us.
K. na zad, útočný, útokový, Sturm-, sou-
měrný, gleichmässig, zrychlený, urychlený,
Schnell-. Čsk. Cf. KP. I. 419. Má těžký k.
(opilý). Již nejdu ani z kroku. U Solnice.

Ať se mi ani krokem nehneš z domu. Us.Vk.
S rakví nejlépe jíti krok, krok. U Rychn.
Msk. K. za krokem. Dch. Lenochovi dobrý
k. Sk. Rok má k. a život v patách smrť.
Staviti svůj k. Vrch. Přidavše do kroku
zahnuli se k uličce. Braun. Poď s námi do
kroku. Šmil. Koubel přidal do kroku (šel
rychleji). Us. Za každým krokem, auf Schritt
und Tritt. Mour. Převzal na se další kroky
šp. m.: vzal na se, dáno naň, aby . . . Pk.
Učinil první k. na uskutečnění přání místo :
k uskutečnění p. Us. — K. = ukotvení,
jímž se děje spojení pohybu závaží s po-
hybem kyvadla hodinového. K. na dopad,
na volno, k. Arnoldův, Bregnetův, Auteu-
rův. ZČ. 1. 156., 157 , 159., 160. K. nebo
výška závitku. Vně. 115. — K. vládce. Dal.
8., Šbn. 27., 81., S. N., Šf. Strž. II. 438.,
Kram. Slov. — K. časopis od r. 1821. až
1840. Vz Pal. Rdh. I. 21.—25., Mus. 1827.
III. 140.—143, Back. Písm. 333., 336., 382.,
393., 411., 425., 428., 429., 693., Zl. Jg.
192.. 204.—206., 209., 223., Tf. Mtc. 18. Po
druhé vydáván K. v 1. 1864. a 1865. (re-
daktoři Ed. Novotný, Dastich a Zoubek).
Po třetí vydává se od prof. Fr. Prusíka
hlavním spolupůsobením prof. Boh. Bauše,
dra Petra Durdíka, Jana Hulakovského, dra
Václ. Mourka, Jana Slavíka a Jos. Škody
od r. 1887.

Krok, u, m. = keř. Letos zeli nemá hlá-
vek než samé křočky. Laš. Tč.

Krokantky = chrupavky, croquantes,
jídlo. Šp.

Krokati. Cf. List. fil. 1882. 11.

Kroké (krokäh), é, n , der Croquet, harter
dünner Pfefferkuchen. K. z jablek, z vajec,
z husích jater, z drůbeže, z telecí pečeně,
se sýrem, brzlíkové a z mozku, z telecích
ledvin, bramborové, rybí, rýžové, nudlové,
hovězí, ze zvěřiny atd. Šp.

Krokev. Vz List. fil. 1882. 11.

Krokevní, Sparren-. K. dřevení, -Zim-
merung, Bc, vyroubení, NA. IV. 135., lať,
-latte, hlava (krokvina), -kopf. Nz.

Krokevnice, die Fette, Dachfette, Dach-
stuhlfette. Nz.

Krokevník, u, m. = veliký nebozez. Brt.
D. 224.

Krokočín, a, m., ves u Náměště.

Krokočinský Mat. Theod. br., † 1632.
Jir. Ruk. I. 426.

Krokodíl. Bž. 43. K. štítnarý, c. cata-
phractus, Panzer-, dlouhohlavý, c. acutus.
Spitz-, cejlonský, c. biporcatus. Leisten-,
nilský, c. vulgaris, Nil-, čelnatý, c. frontatus,
Stumpfkrokodil, Brm. III. 106., 109., 113.,
119., 134., americký, indijský. Schd. II.
481. Cf. Kram. Slov., Hlb. II. str. XXX.
(index), S. N.

Krokodílí, Krokodil-. K. slzy. Rk.

Krokodilovitý, krokodilartig. K. zvíře,
Hlb. II. 513., ještěr. NA. V. 631.

Krokoit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 195.

Krokonan, u, m., krokonsaures Salz.
Nz.

Krokonový. K. kyselina, die Krokon-
säure. Nz.

Krokořice, dle Budějovice, Krokersdorf,
ves u Šternberka na Mor. Vz Krokovec.



	744

	Kročně Mus. 1874. 511. Kročník, u, m. K. kola. Prm. IV. 121. Kročný. Stoj úkročný, předkročný, za- kročný, rozkročný, pobok, pokos. Vchř. Kroda, y, f. = kopa. Na Oravsku (na Slov.). Pokr. Pot. II. 259 , Rr. Sb. Kroes-us, a, m., vz Kroisos. — K. = veliký boháč, nyní také Rothschild. Krofec, fce, m. = úder, oflanec. Slov. A ja ti dám taký k., že odletíš až tam pod pec. Dbš., Koll. Zp. I. 258. Kroh Jan 1780. Jg. H. 1. 2. vyd. 588., Jir. Ruk. I. 426. Kroha, y, f., sam. u Benešova v Buděj. — K. = hřbitov. Val. Brt. D. 224. Kroheň, hně, m. = rendlík. Val. Vck. Kroch, u, m. A Moravu přemoženú krochy zlámané pokryly. Sldk. 522. Krochati. Svině krochá (hrochá). Hdž. Šlb. 34. Krochcení, n. = krochtání. Slov. Ssk. Krochkání, n. = krochtání. Slov. Ssk. Krochký, vz Kruchký. Slov. Hdž. Šib. 51. Krochmál, krochmel, u, m., z něm. Kraft- mehl = škrob. Slov. Zátur., Ssk. Króchnúť = udeřiti. Króchni ho! Slez. Šd. Kroj, vz Mkl. Etym. 139. — K. ušné hnědý, lesklý, pravidelný. Šp. Kdožby jaké postavy (vz Postav) buď v cele nebo kro- jem (na kusy) prodával. Art. souken. řádu meziříč. V kroju (na drobno) se prodava drahši ež na celko. Laš. Brt. D. 224. — K. selský, akademický, akademische Amts- tracht. Mour. Při slušném kroji hezky to stojí, Kleider machen Leute. Dch. Dobře jest pustiti panně od žádosti rucha přieliš krojem lepým; A také mnozí svú múdrosť na to obracijí, aby chytré kroje vymýšleli; V nynějším pak kroji smilstvo přielišné. Št. Kn. š. 75., 144., 163. Svůj k. bai haňme, ale chraňme. Slez. Šd. Jaký k., taký stroj (strojení). Ib. Šd. O českých k. vz v Ukaž. 27., v Mus. 1844. 261., v KP. I. 41., Let. 275., 493, Sdl. Hr. II. 217. (r. 1414.), IV. 11., 205. O řím. a řec. k. vz Vlšk. 159. K. polarní, japanský. Vz Vega I. 4., 5., II. 243., 280., 281. Krojan, u, m. = krajíc chleba. U Nov. Bydž. Kšť. Krojánek, nku, m. = krajíček chleba. U N. Bydž. Kšť. Krojený, -en, *a, o,* geschnitten. Bern. Krojidlo parketové, der Federschlitzer. Skv. Krojidlovitý = krojidlu podobný. K. radlice. NA. IV. 73. Krojidlový. Vz Vrták. Krojiti se jak: na smrť. Sš. P. 9. Cf. Mkl. Ftym. 139. Krojníkový. K. rovnodenní, die Aequi- noktialkoluren. Nz. Krok, vz Mkl. Etym. 131. K. horský (kterým po horách se chodí), Šml. I. 8., taneční, Dk., volný, zdlouhavý, těžký. Us. K. na zad, útočný, útokový, Sturm-, sou- měrný, gleichmässig, zrychlený, urychlený, Schnell-. Čsk. Cf. KP. I. 419. Má těžký k. (opilý). Již nejdu ani z kroku. U Solnice.	Ať se mi ani krokem nehneš z domu. Us.Vk. S rakví nejlépe jíti krok, krok. U Rychn. Msk. K. za krokem. Dch. Lenochovi dobrý k. Sk. Rok má k. a život v patách smrť. Staviti svůj k. Vrch. Přidavše do kroku zahnuli se k uličce. Braun. Poď s námi do kroku. Šmil. Koubel přidal do kroku (šel rychleji). Us. Za každým krokem, auf Schritt und Tritt. Mour. Převzal na se další kroky šp. m.: vzal na se, dáno naň, aby . . . Pk. Učinil první k. na uskutečnění přání místo : k uskutečnění p. Us. — K. = ukotvení, jímž se děje spojení pohybu závaží s po- hybem kyvadla hodinového. K. na dopad, na volno, k. Arnoldův, Bregnetův, Auteu- rův. ZČ. 1. 156., 157 , 159., 160. K. nebo výška závitku. Vně. 115. — K. vládce. Dal. 8., Šbn. 27., 81., S. N., Šf. Strž. II. 438., Kram. Slov. — K. časopis od r. 1821. až 1840. Vz Pal. Rdh. I. 21.—25., Mus. 1827. III. 140.—143, Back. Písm. 333., 336., 382., 393., 411., 425., 428., 429., 693., Zl. Jg. 192.. 204.—206., 209., 223., Tf. Mtc. 18. Po druhé vydáván K. v 1. 1864. a 1865. (re- daktoři Ed. Novotný, Dastich a Zoubek). Po třetí vydává se od prof. Fr. Prusíka hlavním spolupůsobením prof. Boh. Bauše, dra Petra Durdíka, Jana Hulakovského, dra Václ. Mourka, Jana Slavíka a Jos. Škody od r. 1887. Krok, u, m. = keř. Letos zeli nemá hlá- vek než samé křočky. Laš. Tč. Krokantky = chrupavky, croquantes, jídlo. Šp. Krokati. Cf. List. fil. 1882. 11. Kroké (krokäh), é, n , der Croquet, harter dünner Pfefferkuchen. K. z jablek, z vajec, z husích jater, z drůbeže, z telecí pečeně, se sýrem, brzlíkové a z mozku, z telecích ledvin, bramborové, rybí, rýžové, nudlové, hovězí, ze zvěřiny atd. Šp. Krokev. Vz List. fil. 1882. 11. Krokevní, Sparren-. K. dřevení, -Zim- merung, Bc, vyroubení, NA. IV. 135., lať, -latte, hlava (krokvina), -kopf. Nz. Krokevnice, die Fette, Dachfette, Dach- stuhlfette. Nz. Krokevník, u, m. = veliký nebozez. Brt. D. 224. Krokočín, a, m., ves u Náměště. Krokočinský Mat. Theod. br., † 1632. Jir. Ruk. I. 426. Krokodíl. Bž. 43. K. štítnarý, c. cata- phractus, Panzer-, dlouhohlavý, c. acutus. Spitz-, cejlonský, c. biporcatus. Leisten-, nilský, c. vulgaris, Nil-, čelnatý, c. frontatus, Stumpfkrokodil, Brm. III. 106., 109., 113., 119., 134., americký, indijský. Schd. II. 481. Cf. Kram. Slov., Hlb. II. str. XXX. (index), S. N. Krokodílí, Krokodil-. K. slzy. Rk. Krokodilovitý, krokodilartig. K. zvíře, Hlb. II. 513., ještěr. NA. V. 631. Krokoit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 195. Krokonan, u, m., krokonsaures Salz. Nz. Krokonový. K. kyselina, die Krokon- säure. Nz. Krokořice, dle Budějovice, Krokersdorf, ves u Šternberka na Mor. Vz Krokovec.