745

Krokot = šafrán, lat. crocus, crocotus.
Slov. Za Výb. I. polož: 172. — Když v kro-
kot veliký boj byl, cum vehemens pugna
esset. BO. V túž hodinu, ani se v k. tepú,
přišli sú na miesto, versus fuerat, gladius
unius cujusque ad proximum suum. Bj.

Krokov (Krakov), a, m., hrad u Zbečna.
Šmb. S. I. 310., Pam. arch. V. 255.

Krokovec, vce, m. = Krokořice.

Krokovetky, pl., f., crocovettes, jídlo.
Šp.

Krokovice, dle Budějovice, Krokowitz,
dvůr u Písečné v Brněn.

Krokovika, y, f, erocoviques, jídlo. K.
z ryb, z drůbeže, z teiecí pečeně, ze zvě-
řiny, račí. Šp.

Krokovnica, e, f. = krokevnice. Bern.

Krokva. Bž. 99., Mkl. Etym. 141., List.
fil. 1882. 11. K., lignarium. Sv. ruk. 316. b.,
MV. KRokve jsou Hambalkem spojeny. Laš.
Tč. K. nárožná či nárožnice, der Gratspar -
ren. Nz. — K., krokev — konev. U Opavy.
Pk.

Krokví = krov, das Sparrwerk.

Krokvicar, a, m., os. jm. Žer. Záp. II.
185.

Krokvice, cf. List. fil. 1882. 11. K. na
čtyři strany, vierseitige Schrotwage. Skv.
Žíla (rudy atd.) do k-ce proseknutá (vodo-
rovně). NA. IV. 128. — K, der Heber,
také váha. Víno k-cí či vahou točiti. Kom.

Krokvička = sloupek, stojánek, der Stuhl
beim Grubenlicht. Šp. — K. noty, der No-
tenschweif, die Notenfahne. Hud.

Krokvina, y, f. = krokevní hlava, der
Sparrenkopf. Nz.

Krokvinovský, os. jm. Sdl. Hr. I. 215.

Króliti = krochtati? Prasata królijá.
U Uher. Hrad. Tč.

Krolmus, a, m. K. Václ., farář, 1787.
až 1861. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 158., Slavín
IV. 267. a násl., Bačk. Písm, I. 765., Jg.
H. 1. 2. vyd. 588., Šb. D. ř. 2. vyd. 262.,
Pyp. K. II. 482., Zl. Jg. 300., S. N., Tf.
Mtc 33., 34.

Krom, vz Kromě.

Kroma, vz Kromě.

Kromák, u, m., flotovia, die Flotovie,
rostl. K. ztepilý, f. excelsa. Vz Rstp. 942.

Krombholc, vz Krompholc.

Krombholz Vinc. Jul. 1782.—1843., dr.
a prof. Vz S. N.

Krombožinec, nce, m. = lidské lejno
(z: ,krom Boha'; říká se, mluví-li se o ně-
čem nepěkném). Us. Brt., Tč., Bdl., Vck.
Vz Kromě, Kromdar. Polož před: Kromě.

Kromdar, u, m. = krombožinec. U Kr.
Hrad. Gth. Dali mu krom daru ...(= nic).
Us. Kšf.

Kromě (kroma, krema, kroměvá, okrom.
Mor. Brt. D. 174., 189.). Předl, s gt. Cf.
Mkl. Etym. 141. Krom vašich dobrých hlav
(mluví-li se o něčem nepěkném, nechval-
ném). Brt. D. 189. Dy němam žadneho
krom Boha sameho. Sš. P. 368., 141. Nic
zvláštního tam není viděti krom hospod.
Vrat. Chtie-li se krom práva přátelsky
smluviti. NB. Tč. 242. Krom soudu, ausser-
gerichtlich. Václ. XXXII. Kromě desek se
smluviti, mit Umgehung der Landtafel. O.

z D. I mohl jest sobě rovného syna kromě
času, z sebe divně poroditi. Št. Kn. š. 17.

— K. = leč. Cos' dal za tu jalůvku ? Sto
rýnských šajnů. To néni možna, krema bys
jú býl od někoho známého kúpíl. Mor. Brt.
D. 174. Kromě ukradli-li sú duši angelové.
Výb. II. 34. Jinak nemohu býti v čistotě
kromě ač mi Bóh dá. BO.

Kromě leč, nisi. Žádný nemnož přijíti
ke mně, kromě leč otec moj přitáhl by jeho.
Jir. Mor. 44.

Kroměměstský. K. budovy (za městem,
vedlé města vystavěné). Us.

Kroměněmecký. K. země, Ddk. II. 456.,
stát. Stat. 1871.

Kroměpraví, n. = bezpraví. Pal.

Kroměpříčinnosť, i, f., esse extra cau-
sas. V. V. 17.

Kroměrakouský, ausseroesterreichisch.
K. občan. Stat. 1871. 155.

Kroměříž m. Kromežíř od os. jm. Kro-
mežír. Pal. Rdh. I. 131., Blk. Kfsk. 732.,
Let. 56., S. N., Tk. V. 246., 247., VII. 414.,
Tk. Žk. 223. Z K-že Alik. Sbn. 317.

Kromeš, mše, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
122.

Kroměšín, a, m., Kromieschin, samota
u Chotěboře. Blk. Kfsk. 441., Sdl. Hr. II.
278., V. 362. — K, os. jm. Tk. Žk. 133.,
172., Sdl. Hr. I. 255., Výb. II. 370.

Kroměvá, vz Kromě. Zlínsky. Brt.

Kromežíř, vz Kroměříž.

Kromfllík, u, m. = knoflík. U Olom. Sd.

Kromharmonický = k harmonii nená-
ležející, harmoniefremd. Hud.

Kromní, privat. K. cvičení. Šm.

Kromobecný, ausserbürgerlich. Šm.

Kromobyčejně, ungewöhnlich.

Kromobyčejnosť, i, f., die Ungewöhn-
lichkeit. Bern.

Kromosec, sce, m., nerost. Šm.

Krompa, y, f. = kratečka. Zhlk.

Krompáč, e, m. = kopáč. V Nové Vsi
u Krumlova. Bauer. U Frenšt. Dšk. Laš.
Wrch.

Krompach, u, m. = brambor. Na Slov.

Krompholc, e, m. K. Jan, kněz, f 1683.
Jg. H. 1. 2. vd. 588., Jir. Ruk. I.427.

Kromprávní, nicht judiciell. Šm.

Kromraška, y, f. = sukně. Opav. Týd.
1884. č. 52. str. 3. Měla matka dceru Rašku,
kúpila jí na k-šku. Slez. pís.Vz Krondraška.

Kromslužebný, ausserdienstlich. Dch.

Kromsoudní, aussergerichtlich. Rk.

Kron, u, m. = nějaký trám v krovu. Sá.

— K. = tolar, der Thaler. Na cestu mu
krony přidala. Němc. Báchr. I. 240. (II. 253.).

Krondl, a, m., os. jm.— K. Ant., prof.
v Brně, přispívatel do tohoto slovníku.

Krondlovka, y, f., fissidens, der Spalt-
zahn, mech. K. netíkovitá, f. adiantoides,
prutníkovitá, f. osmundoides. Vz Rstp. 1806.

Krondlovkovitý. K. mechy, fissidentini:
krondlovka, dřípovičník. Vz Rstp. 1806.

Krondorfská voda, kyselka.

Krondraška, y, f. = kondraška, sukně
vlněná, podobná mezulánce, der Kronrasch.
Us. Na Polic. Kšá. U Místka Škd. Kuchařky
nosí k-šky. Jg. Vz Kromraška.