747

Krosna = nůše a p. Ať vezmu břieme,
což možeta unésti dvoje krosně. Bj. Jsi-li
hřib, lez do krosny. Č. M. 290. — K. =
pouzdro, das Futteral. Ručnice se vozí
v krosnách na lov. NA. IV. 115. — K. =
čes. mor. tanec. Škd. — K. = ženská v ši-
rokých sukních, malá a širokoboká. Čce.
Tkč. — K, pl. = stativa. Slov. Rr. Sb.
Vz Krosno. — K., pl. = nohy. Natáhni ty
krosna (pokroč lépe). Laš. a slez. Brt., Šd.

Krosnář, der Reffträger, Hausirer. Sněm
1640.

Krosnati. Cf. List. fil. 1882. 13. — se =
k sednutí mnoho místa hledati. Čce. Tkč.

Krosno, a, n. = krosna, pl., n., stativa.
Hdk. C. 379., Němc. III. 265. Cf. List. fil.
1882. 13. Na stříbrném krosnu. Hdk.

Kroso, a- n., bednářky = útorní drážka,
die Kröse.Šm.

Krost, a, m., os. jm. — K. Jos., vRchní
inžinýR obec. plynáren v Praze, odbor. spi-
sovatel.

Krosteň, stně, f., gordonia, die Gordonie,
rostl. K. obecná, g. lasianthus. Vz Rstp.
181.

Krosteňovitý. K. rostliny, gordoniaceae:
krosteň. Vz Rstp. 180.

Kroš. Prve než tři krošě ztraci. Hrad.
125. a. Neulevímť i (ani) krošě Ib. 128. b.

Krošice, Gröglitz, ves v Litoměř. Blk.
Kfsk. 53.

Krošňa, vz Krosna. Ssk.

Krošnice, e, f. = krosna. V Krkonš.
Hk.

Krotál, u, m., les u Přerova. Pk.

Krotava, y, f., Grottau, městečko u Ja-
blonce. Také: Hrádek.

Krotějov, a, m., Krotiejov, sam. u Bo-
leslavě ; Krotiw, ves u Dolních Nýřan.

Krotění, n. = krocení. Slov. Bern.

Krotěný = krocený. Slov. Bern.

Krotičký = velmi krotký.

Krotidlo, a, n., das Hemmwerkzeug, der
Moderator. Hř., Lpř.

Krotil, a, m. = sam. u Dobříše.

Krotitel, v mech. der Moderator. Sl. les.
Upevniti buben na ose svírkou či k-lem.
NA. IV. 217.

Krotitelský = krotící. K. moc. Dbš. Úv.
64.

Krotiti, vz Mkl. Etym. 142., List. fil.
1882. 13. — co: stroj, NA. IV. 210., náru-
živosti, vášně. Mž. 87. — kde: v sobě
smilstvo a hrdosť. Št. Kn. š. 165. — co od
čeho. Od utrhánie jazyk kroťte. Hus I.
228. — K. = krátiti. Laš. Tč.

Krotko = krotce. Bern.

Krotký, vz Mkl. Etym. 142., List. fil. 1882.
13. K. pokora. Št. Kn. š. 81. — v čem.
A tys snad v tom nebyl k. Smil v. 2035.
— K. = krátký. Laš. Tč.

Kroton, u, m., croton, rostl. Vz Sshd.
II. 277.

Krotonový olej. S. N.

Krotučký = krotičký. Keď je náš ľud
taký k., ako tie ovečky. Slov. N. Hlsk. II.
84.

Kroucel, e, m , der Windenagel beim
Färber. Šm.

Kroucelní drát, das Kränzeleisen. Šm.

Kroucenec, tortula, das Schraubenmoos,
der Drehzahn, rostl. Vz Rstp. 1811.

Kroucení, torse. MS. 98. Úhel k. Pck.
64. K. křivky, doppelte Krümmung. Jrl.
228. Dostává k. v břiše (strach). Us. Dbv.

Kroucenosť, die Gewundenheit. Úhel
k-sti, Vnč., Jrl. 228., poloměr k-sti. Stč.
Dif. 221., Jrl. 228.

Kroucený; -cen, a, o. K. šňůra, hed-
vábí. Dch. — K. (přenes.): řeč, důvody,
sloh. Dch.

Kroučová, é, f., Krautschowa, ves u Řen-
čova. Sdl. Hr. III. 304.

Krouh = voda na poli stojící. Koll. Zp.
II. 508. — K. = Kruh, ves v Boleslavsku.

Krouhliti, il, en, ení = okrouhlým dě-
lati, runden. U Uher. Hrad. Tč.

Krouhy, pl., m. = kucle, kuclíky mouky
(nerozdělané) v chlebě. U Ronova. Rgl.

Křoumati = křoupati. U Olom. Sd.

Krouna, y, f., Krauna, ves u Richm-
burka. Sdl. Hr. I. 82.

Kroupa. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym.
143. Kroupy vařené s hrachem a omaštěné
(jídlo, svarba; lid říká: svatba). Us. To ti
neslevím (toho nenechám), kdyby k. za
groš byla. Ve vých. Čech. Kf., Tbnk., Msk.
Sčeří se jak pes na horké krúpy. Brt. Ten
hrnec je na krúpy rozbitý (zcela). Slov.
Zátur. — Kroupy tlouci, lámati (talíře lá-
mati), hra dětská. Dva postaví se k sobě
zády, chytí se křížem za lokty a vyzdvi-
hují se navzájem. Us. Hk., Bkř. — K. le-
dové. Cf.. Schd. I. 172., S. N. Aby krúpy
nebily. Št. Kn. š. 109. Krúpy tak veliké
jako těžké závažie spadly sú s nebe. ZN.
Když kroupy jdou, dává se chlebová lopata
ven a kroupy hned zkrotnou. Kld. Když
kroupy padají, postaví se před žebačkou
(před vchodem do stavení) sekyra ostřím
vzhůru a lopata od peci. V Podluží. Brt.
Jinde dávají před stavení lopář (lopatu od
chleba), ometlo a ohřeblo. Val.Vck. — K.
rudné, Graupen. — K. olověné = broky. Na-
sypali mu olověných krup do kalhot. Ú Žam-
berka. Msk. — K., y, m., os. jm. Vz S. N.,
Sdl. Hr. III. 138. — Alb. K., přispěl do
tohoto slovníku. (Kpa.).

Křoupati. Cf. List. fil. 1882. 14.

Kroupě, ěte, n. = mladé, svižné děvče.
Ve vých. Čech. Všk.

Křoupek, pka. m. = mladé, svižné děvče.
U Ronova. Rgl.

Kroupov, a, m., Kraupow, sam. u Mi-
levska.

Kroupový, Graupen-. K. polívka, Us.
Sd., úsada, -boden, v hutn. Hř.

Krouský, ého, m., os. jm. — K. Václ.
dr., advokat a starosta nimburský. — K.
Jan. Cf. Mtc. 54. Krauský.

Krousle, pl., f. = kudrlinky, z něm.
KRause. Dělati někomu k. Mus. 1880. 7.

Krousov, a, m., Krausow, několik dom-
kův u Kašperských Hor.

Kroutěnka, y, f., spiranthes, die Dreh-
ähre, rostl. K. letní, s. aestivalis; jesenní,
s. autumnalis. Vz Rstp. 1511., Slb. 223.

Kroutíc, vz Kroutil.