749

Krovce, e, n. = krovec, der obere Ofen-
theil. Rk.

Krovec, vz Krov. — K. = dřevo tesané
(do krovu). Val. Vck.

Křovec, vce, m., os. jm. Arch. V. 550.

Křověti = křovatěti.

Kroví. Mkl. Etym. 157.

Křoví, n., Krowy, ves u Velké Byteše.
Vz Křovský.

Krovica, e, f. = iskryca, rostl. Slov. Ssk.

Křovice, Krowitz, ves u Dobrušky; sam.
u Zlonic. - Blk. Kfsk. 505., 507., Sdl. Hr.
II. 278.

Krovina, y, f. = krovní hornina, das
Hängende. Hř. Vz Krov, die Dachung.

Krovinatý. K. rostliny, Gebüschpflatnzen.
Dch.

Křovinný. K, Ryba = luskoun krátko-
ocasý v Indii, mama pentadactyla. Brm. 1.
2. 552.

Křovisko, a, n. = křoví. Dch. V oknech
roste k. Pokr. Pot. I. 149.

Křovištní vikev, vicia dumetorum, die
Heckenwicke. Sl. les.

Krovka. K-ky hmyzu, elytra, na švu
srostlé, e. connata, uťaté, e. truncata, zkrá-
cené, e. abbreviata, polovičné, e. dimidiata,
krátké, e. brevissima, přesáhavé, e. fastigiata,
prodloužené, e. elongata, brvité, e. celiata,
šupinaté, e. squamosa, poprášené, e. fari-
nosa, jednobarevné, e. unicoloria, Různoba-
revné, e. versicoloria, stejnobarevné, e. con-
coloria, pestrobarevné, e. discoloria, pruho-
vané, e. striata, brázdité, e. sulcata, sítňaté,
e. reticulata, tečkované, e. punctata, jamkaté,
e. foveolata, nahé, e. nuda, chlupaté, e. pi-
losa, huňaté, e. villosa, vlnité, e. lanuginosa,
plsťnaté, e. tomentosa, štětinovité, e. setosa,
hladké, e. laevia, lesklé, e. nitida, nerovné,
e. scabra, drsné, e. aspera, bradavičnaté., e.
verrucosa, hrbolaté, e. torulosa, zrnité, e.
granulata, pichlavé, e. muricata, čárkované,
e. lineata, silné vyklenuté. Kk. Br. 5.-6.,
24. — K. v botan. Krovky tři vnitřní, plod
přikrývající lístky okvětní u šťovíkův. Čl.
Kv. XXI.

Krovkovina, y. f., das Chitin (in den
Flügeldecken der Käfer). Šm.

Krovní, hangeNd, v horn. K. překop,
jáma, střída, Bc, Hř. 33., horniny, horstvo,
vrstvy, plásty, das Dachgestein, Dachgebirge,
hangende Gebirge. Hř. 33.

Křovný, -ní, Busch-, Gestrüpp-. K. stráň,
Pl. I. 49., 101., hospodářství, der Busch-
holzbetrieb. Škd.

Krovol, u, m. = křidlice. Šm.

Krovolec, lce, m., ein Schieferstück. Šm.

Křovský = z Křoví (ze vsi). Vz Křoví
(dod.). S K-mi hádají se Bytešští, kdo komu
snědl lebedu; Křovští se durdí, zeptáš-li se,
jaká je lebeda. Vz Sbtk. Kr. h. 176.

Kroz = skrze, za příčinou, propter. Prísť
k. pohrabu (za příčinou pohřbu). Slov.
Zátur., Ssk.

Krp, u. m., die Sohle (das Tiefste). Šm.

Krpa, vz Krpěti.

Krpací, höckerig. Bern.

Krpáč, e, m. = starý klobouk. Val. Vck.,
Brt Vz Krpeň.

Krpačiti se = trmáceli se, sich rackern,
abmühen. Mor. Šd. Mnohý se k čí, aby se
ukrpačil, až dokrpačí. Již je celý zkrpačený
(prací sedřený). Val. Vck.

Krpadlo, a, n. K-dla jsou u koleček
starodávného pluhu dvě deštičky uprostřed
prostrčeným dřevem spojená. Jedním koncem
připínají se svořenem ku kolečkům a do
předního konce nastrkuje se oje či klika
od jařem, aby voíi mohli táhnouti. Na již.
Mor. Šd.

Krpal, a, krpálek, lka, m., os. jm. Šd.

Krpaný, -án, a, o — spravovaný, zápla-
tovaný, geflickt. Slov. Hdk. C. 145.

Krpatec, tce, m. = krpec. Bern.

Krpatěti, ěl, ění = krněti. Duch k-tí.
Phld. II. 433. — čím: krávy, ovce hladem
krpatějí. Trok.

Krpati — spravovati, látati, flicken. Vz
Krpaný.

Krpatice, e, f., die Zwergin. Bern.

Krpatý, cf. Krpaný.

Krpce, pl., vz Krpec.

Krpcoš, e, tn. = krpčář. Slov. Vz Krpec.

Krpčák, a, m. = škrpala, kdo škrpá no-
hama, nohy smýká. Slez. Šd.

Krpčář také = kdo krpce nosí a chudý
šlechtic. Bern.

Krpčářky, y, f., die Bundschuhmacherin.
Šm. Vz Krpčář.

Krpčářský, Bundschuhmacher-. Šm. Vz
Krpčář.

Krpčářství, n., die Bundschuhmacherei.
Šm. Vz Krpčář.

Krpček, u, m. = malý krpec,

Krpčence, pl., m. = zdrobn. krbce. Slov.
Vz Krbec. Dáme mu k. aj bačkory nové.
Sb. sl. ps. I. 168.

Krpčiar, a, m. = krpčár. Slov. Rr. Sb.,
Pokr. Pot. II. 91.

Krpčisko, a, n. = veliký n. nehezký krpec.
Bern.

Krpě. Vz Mkl. Etym. 157.

Krpec = obuv valašská, skládající se ze
dvou částí: nejdříve se obuje na nohu ko-
pýtce (huněná punčocha), na kopýtce pak
přišněruje se řemínky k. kožený z jed-
noho kusu kůže vykrojený. Vck. Vz Ko-
pýtce, Kld. I. 46., Hdk. C. 379. Dal do
krpec = utekl; Natáhl krbce (zemřel). Val.
Džl. Darmo do nás chodíš, darmo krpce
derieš. Sl. ps. 99. Krbce zhodili, boty nosja
chlapi a ženy vidíš v tenkém pacalátě. Trou.
22. Sedzela som na tej lávce, kdze mój milý
krpce láce. Sl. sp. 36. Podlé krpců jmenují
se krpcoši, krpčiari. Pokr. Pot. II. 91. —
K. = krpící bob. Vz Krpěti.

Krpelan, u, m. = výšina, kopec. Slov.

Kipelany, dle Dolany, ves v Tatrách.
Č. Čt. II. 356., Sokl. I. 96.

Krpelec, lce, m. = trpaslík. Slov. Bern.

Krpelice, e, f. = krpatice. Bern.

Krpeň, pně, m. = krpáč. Val. Vck.

Krpěti. Když fazole hozena jsouc při hře
do důlku na polo nad ním visí, na polo
venku leží, tedy krpí, je: krpa, krpec. Tou
se háže z novu. Zlínsky. Brt. D. 225., Mtc.
1879. 171. a 172. — K. = čuměti, postávati.
Val. Vck.