Předchozí (748)  Strana:749  Další (750) |
|
|||
749
|
|||
|
|||
Krovce, e, n. = krovec, der obere Ofen-
theil. Rk. Krovec, vz Krov. — K. = dřevo tesané
(do krovu). Val. Vck. Křovec, vce, m., os. jm. Arch. V. 550.
Křověti = křovatěti.
Kroví. Mkl. Etym. 157.
Křoví, n., Krowy, ves u Velké Byteše.
Vz Křovský. Krovica, e, f. = iskryca, rostl. Slov. Ssk.
Křovice, Krowitz, ves u Dobrušky; sam.
u Zlonic. - Blk. Kfsk. 505., 507., Sdl. Hr. II. 278. Krovina, y, f. = krovní hornina, das
Hängende. Hř. Vz Krov, die Dachung. Krovinatý. K. rostliny, Gebüschpflatnzen.
Dch. Křovinný. K, Ryba = luskoun krátko-
ocasý v Indii, mama pentadactyla. Brm. 1. 2. 552. Křovisko, a, n. = křoví. Dch. V oknech
roste k. Pokr. Pot. I. 149. Křovištní vikev, vicia dumetorum, die
Heckenwicke. Sl. les. Krovka. K-ky hmyzu, elytra, na švu
srostlé, e. connata, uťaté, e. truncata, zkrá- cené, e. abbreviata, polovičné, e. dimidiata, krátké, e. brevissima, přesáhavé, e. fastigiata, prodloužené, e. elongata, brvité, e. celiata, šupinaté, e. squamosa, poprášené, e. fari- nosa, jednobarevné, e. unicoloria, Různoba- revné, e. versicoloria, stejnobarevné, e. con- coloria, pestrobarevné, e. discoloria, pruho- vané, e. striata, brázdité, e. sulcata, sítňaté, e. reticulata, tečkované, e. punctata, jamkaté, e. foveolata, nahé, e. nuda, chlupaté, e. pi- losa, huňaté, e. villosa, vlnité, e. lanuginosa, plsťnaté, e. tomentosa, štětinovité, e. setosa, hladké, e. laevia, lesklé, e. nitida, nerovné, e. scabra, drsné, e. aspera, bradavičnaté., e. verrucosa, hrbolaté, e. torulosa, zrnité, e. granulata, pichlavé, e. muricata, čárkované, e. lineata, silné vyklenuté. Kk. Br. 5.-6., 24. — K. v botan. Krovky tři vnitřní, plod přikrývající lístky okvětní u šťovíkův. Čl. Kv. XXI. Krovkovina, y. f., das Chitin (in den
Flügeldecken der Käfer). Šm. Krovní, hangeNd, v horn. K. překop,
jáma, střída, Bc, Hř. 33., horniny, horstvo, vrstvy, plásty, das Dachgestein, Dachgebirge, hangende Gebirge. Hř. 33. Křovný, -ní, Busch-, Gestrüpp-. K. stráň,
Pl. I. 49., 101., hospodářství, der Busch- holzbetrieb. Škd. Krovol, u, m. = křidlice. Šm.
Krovolec, lce, m., ein Schieferstück. Šm.
Křovský = z Křoví (ze vsi). Vz Křoví
(dod.). S K-mi hádají se Bytešští, kdo komu snědl lebedu; Křovští se durdí, zeptáš-li se, jaká je lebeda. Vz Sbtk. Kr. h. 176. Kroz = skrze, za příčinou, propter. Prísť
k. pohrabu (za příčinou pohřbu). Slov. Zátur., Ssk. Krp, u. m., die Sohle (das Tiefste). Šm.
Krpa, vz Krpěti.
Krpací, höckerig. Bern.
Krpáč, e, m. = starý klobouk. Val. Vck.,
Brt Vz Krpeň. |
Krpačiti se = trmáceli se, sich rackern,
abmühen. Mor. Šd. Mnohý se k čí, aby se ukrpačil, až dokrpačí. Již je celý zkrpačený (prací sedřený). Val. Vck. Krpadlo, a, n. K-dla jsou u koleček
starodávného pluhu dvě deštičky uprostřed prostrčeným dřevem spojená. Jedním koncem připínají se svořenem ku kolečkům a do předního konce nastrkuje se oje či klika od jařem, aby voíi mohli táhnouti. Na již. Mor. Šd. Krpal, a, krpálek, lka, m., os. jm. Šd.
Krpaný, -án, a, o — spravovaný, zápla-
tovaný, geflickt. Slov. Hdk. C. 145. Krpatec, tce, m. = krpec. Bern.
Krpatěti, ěl, ění = krněti. Duch k-tí.
Phld. II. 433. — čím: krávy, ovce hladem krpatějí. Trok. Krpati — spravovati, látati, flicken. Vz
Krpaný. Krpatice, e, f., die Zwergin. Bern.
Krpatý, cf. Krpaný.
Krpce, pl., vz Krpec.
Krpcoš, e, tn. = krpčář. Slov. Vz Krpec.
Krpčák, a, m. = škrpala, kdo škrpá no-
hama, nohy smýká. Slez. Šd. Krpčář také = kdo krpce nosí a chudý
šlechtic. Bern. Krpčářky, y, f., die Bundschuhmacherin.
Šm. Vz Krpčář. Krpčářský, Bundschuhmacher-. Šm. Vz
Krpčář. Krpčářství, n., die Bundschuhmacherei.
Šm. Vz Krpčář. Krpček, u, m. = malý krpec,
Krpčence, pl., m. = zdrobn. krbce. Slov.
Vz Krbec. Dáme mu k. aj bačkory nové. Sb. sl. ps. I. 168. Krpčiar, a, m. = krpčár. Slov. Rr. Sb.,
Pokr. Pot. II. 91. Krpčisko, a, n. = veliký n. nehezký krpec.
Bern. Krpě. Vz Mkl. Etym. 157.
Krpec = obuv valašská, skládající se ze
dvou částí: nejdříve se obuje na nohu ko- pýtce (huněná punčocha), na kopýtce pak přišněruje se řemínky k. kožený z jed- noho kusu kůže vykrojený. Vck. Vz Ko- pýtce, Kld. I. 46., Hdk. C. 379. Dal do krpec = utekl; Natáhl krbce (zemřel). Val. Džl. Darmo do nás chodíš, darmo krpce derieš. Sl. ps. 99. Krbce zhodili, boty nosja chlapi a ženy vidíš v tenkém pacalátě. Trou. 22. Sedzela som na tej lávce, kdze mój milý krpce láce. Sl. sp. 36. Podlé krpců jmenují se krpcoši, krpčiari. Pokr. Pot. II. 91. — K. = krpící bob. Vz Krpěti. Krpelan, u, m. = výšina, kopec. Slov.
Kipelany, dle Dolany, ves v Tatrách.
Č. Čt. II. 356., Sokl. I. 96. Krpelec, lce, m. = trpaslík. Slov. Bern.
Krpelice, e, f. = krpatice. Bern.
Krpeň, pně, m. = krpáč. Val. Vck.
Krpěti. Když fazole hozena jsouc při hře
do důlku na polo nad ním visí, na polo venku leží, tedy krpí, je: krpa, krpec. Tou se háže z novu. Zlínsky. Brt. D. 225., Mtc. 1879. 171. a 172. — K. = čuměti, postávati. Val. Vck. |
||
|
|||
Předchozí (748)  Strana:749  Další (750) |