750

Krpetky, pl. = malé, slabé krpce. Vz
Krpec. Slez. Šd.

Krpina, y, f., das Liegende. Šm.

Krpivý, zwergartig. Slb. XLIII.

Krpy, pl., die Schnitter-, Mäherschuhe.
Slov. Ssk. — K., dle Dolany, míst. jm.
v Pražsku. Arch. III. 477., Blk. Kfsk. 199.

Krs, caustorium (Bhm. 45.) = nějaký
hák. Jir. Jejie prsy vzvěsichu na dva krsy.
Kat. v. 3020.

Krsačka, y, f. = soukennický bodlák. Mor.
Brt. Vz Čekanka.

Krsánek, nku, m. = krsek strom. U N.
Kdyně. Rgl.

Krsati. Vz Mkl. Etym. 149., 155., 157.,
Listy fil. 1882. 22.

Krsek. Vz Listy fil. 1882. 22.

Krsice, dle Budějovice, Krsitz, ves u Či-
melic. Blk. Kfsk. 1344., Sdl. Hr. IV. 86.

Krškovy. K. ovoce, das Zwergobst. Sl.
les.

Krsliak, u, m. = krslík. Slov. Rr. Sb.

Kbslík, u, m. = krsek strom. U N. Kdyně.
Rgl.

Krsmole, Krsmol, ves u Nové Paky.
Blk. Kfsk. 536., 778., Sdl. Hr. V. 180., 182.

Krsňa, aťa, n. = křtěnec, der Täufling.
Slov. Čože dáš krsňaťu do krstu? Dbš. Sl.
pov. VI. 86. (III. 5., Obyč. 5.).

Krsná, é, f., vz Krsný.

Krsniatko, a, n. = krsňa. Slov. Tito
k-tku do križmy nametali plný vankúšik
zlatom a sriebrom. Dbš. Sl. pov. 8. 19.

Krsnička, y, f. = krstná, křestnička. Slov.
Rr. Sb.

Krsnouti, vz Krsati.

Krsný = křestný, Tauf-. V Podluží na
Mor. a na Slov. Krsná, é, f. = křestní
kmotra; krsný = křestní kmotr. Vz Kmotr,
Kmotřenka. V Podluží. Brt. K. tato, mama.
U mor. Březové. Brt. K. pán, tatko, der
Taufpathe, matka, die Taufpathin. Slov. Rr.
Sb., Dbš. Obyč. 2. Janko krsný, poď sem!
Nuž či neznáš dať packu pánu k-mu? Lipa
1. 59., 60. Krsných otcóv, mater. Štítn. pra-
vidla 1591 Bartol. Krsno ime u Srbů je asi
tolik, co u nás jmeniny. Stef. Vuk Karadžič
popisuje krsno (křestně) itne takto: Každý
Srb má v roce jeden den, jejž slaví, a to
se zove krsno ime (blag dan, náš „svátek").
Hospodář se stará a připravuje celý rok,
jak a čím oslaviti „krsno ime" (jmeniny).
Pod večer před krsným imenem vyjde ně-
kdo z domu na ves a pozve na krsno ime
všechny vesničany, kteří téhož krsného imena
neslaví. Před každým domem smekne čepici
a počne obyčejně takto: „Boží dům i váš!
Vzkazuje vás pozdravovati otec (nebo bratr),
abyste večer přišli na číši rakije (pálenky),
bychom si pobesedovali a trochu noci ukrá-
tili. Co nám svatý Mikulaš (nebo jiný svě-
tec) přinese, s tím nebudeme skrbliti.
Přijďte dozajista." Když pozvaní přicházejí
z večera do domu, mluvívají obyčejné takto :
„Dobrý večer a šťastný svátek! Oslavuj ho
ještě mnobo let ve zdraví a veselí." Ně-
kteří přinášejí též jablka a podávají ho-
spodáři (domačinu), když mu „dávají dobrý
večer". Přátelé z jiných dědin chodívají
i nezvaní, a potom všichni večeří, pijí, ho-

voří a zpívají do noci. Potom se Rozejdou
každý domů. Na odchodu praví hospodař
každému: „Přijďte i zítra na číši rakije."
A tak jich každý den zve od večeře na
snídaní a od snídaní na oběd. Přespolní
však zůstávají pořád v domě. Před obědem
nebo na oběd musí přijíti též pop, aby na-
kadil a požehnal koljivo (uvařehou pšenici).
V polovici oběda rozžnou se svíce, přinesou
kadidla a vína a povstanou ku slávě t. j.
modlí se, jedí koljivo, pijí po řadě víno.
pronášejíce přípitek na slávu nebeskou, která
může nám pomoci. Hospodář potom rozlomí
s popem (křestný) koláč, který musí býti
z pšeničné mouky a pomalován poskurn-
jakem (t. j. znakem řecké hostie). Čtvrtinu
koláče dají popu, jednu hospodáři a ostatní
dvě čtvrtky snědí sami. Lámajíce koláč
pějí dva a dva: Kdo pije víno na slávu
boží, pomáhej mu Bože i slávo boží atd.
Tak se slaví po tři dni a teprva čtvrtého
dne se hosté rozcházejí. Žena slaví krsno
ime svého muže, i když už je mrtev, právě
tak, jako by byl živ. Slov. sbor. VI. (1887).
st. 13.

Krsobleďák, a, m. = kretin. Vz Krso-
bleďáctví.

Krsobleďáctví, n, der Kretenismus. Nová
knihov. pro mládež. Rada II. sv. 9. str. 16.

Krsov, a, m., Krsow, sam. u Votic.

Krsovice, dle Budějovice, Krsowitz, ray-
slivna u Jesenic.

Krsovský J. F. 1840. Jg. H. 1. 2. vyd.
588., Sdl. Hr. V. 277.

Krst, u, m. = křest. Na svój slib a vieru,
kterúž jsi jemu na krstu sliboval. Arch. III.
4. Posud v Podluží na Mor. a na Slov. Brt. Nes
toto dieťa do krstu. Dbš. Sl. pov. III. 4.

Krstačice, e, f. K. k podpoře velbloudů
lodních, die Sachlinge, horv. Kpk.

Krstálek, lku, m. = křtálek. Šm.

Krstelnica, e, f. = křtitelnice, der Tauf-
brunn. Slov. Ssk.

Krstěnec, nce, m., der Täufling. Bern.

Krstení, n. = křest; křtiny (hostina).
U Uh. Hrad. Brt. D. 225., Vck.

Krstěnička, y, f. = kmotřenka, die Theil-
nehmerin am Taufschmause. Vz Kmetice.
Slov. Pokr. Pot. I. 108., Dbš. Obyč. 3.

Krstensky = křesťansky, christlich. K.
s někým nakládati. 1582. Sl. let. II. 43.

Krstěný = křtěný. Hus I. 17. K. žid.
Zbr. Lžd. 181.

Krstiny, pl. = křtiny. Slov. Šd.

Krstitel, e, m. = křtitel. 14. stol. Sv.
Jan K. Ssk., Dbš. Sl. pov. III. 37.

Krstitelničný. K. misa, die Taufschüs-
sel. Slov. Sl. let. II. 48.

Krstiti, vz Křtíti.

Krstná, vz Krstný.

Krstniatko, a, n. = krsňa. Slov. Phld.
V. 290.

Krstník, a, m. = křtitel. Slov. Šd.

Krstný = krsný. Krsná = kmotra. K.
kniha, mať, paní, otec atd. Mor. a slov. Sl.
let. I. 196., Němc. VII.8., Dbš. Obyč. 3.,
Dbš. Sl. pov. VI. 86. — K. = krsniatko.
Slov. Zapisujem nášmu k-mu svetskú krásu
za ženu. Dbš. Sl. pov. 8. 19.