Předchozí (749)  Strana:750  Další (751) |
|
|||
750
|
|||
|
|||
Krpetky, pl. = malé, slabé krpce. Vz
Krpec. Slez. Šd. Krpina, y, f., das Liegende. Šm.
Krpivý, zwergartig. Slb. XLIII.
Krpy, pl., die Schnitter-, Mäherschuhe.
Slov. Ssk. — K., dle Dolany, míst. jm. v Pražsku. Arch. III. 477., Blk. Kfsk. 199. Krs, caustorium (Bhm. 45.) = nějaký
hák. Jir. Jejie prsy vzvěsichu na dva krsy. Kat. v. 3020. Krsačka, y, f. = soukennický bodlák. Mor.
Brt. Vz Čekanka. Krsánek, nku, m. = krsek strom. U N.
Kdyně. Rgl. Krsati. Vz Mkl. Etym. 149., 155., 157.,
Listy fil. 1882. 22. Krsek. Vz Listy fil. 1882. 22.
Krsice, dle Budějovice, Krsitz, ves u Či-
melic. Blk. Kfsk. 1344., Sdl. Hr. IV. 86. Krškovy. K. ovoce, das Zwergobst. Sl.
les. Krsliak, u, m. = krslík. Slov. Rr. Sb.
Kbslík, u, m. = krsek strom. U N. Kdyně.
Rgl. Krsmole, Krsmol, ves u Nové Paky.
Blk. Kfsk. 536., 778., Sdl. Hr. V. 180., 182. Krsňa, aťa, n. = křtěnec, der Täufling.
Slov. Čože dáš krsňaťu do krstu? Dbš. Sl. pov. VI. 86. (III. 5., Obyč. 5.). Krsná, é, f., vz Krsný.
Krsniatko, a, n. = krsňa. Slov. Tito
k-tku do križmy nametali plný vankúšik zlatom a sriebrom. Dbš. Sl. pov. 8. 19. Krsnička, y, f. = krstná, křestnička. Slov.
Rr. Sb. Krsnouti, vz Krsati.
Krsný = křestný, Tauf-. V Podluží na
Mor. a na Slov. Krsná, é, f. = křestní kmotra; krsný = křestní kmotr. Vz Kmotr, Kmotřenka. V Podluží. Brt. K. tato, mama. U mor. Březové. Brt. K. pán, tatko, der Taufpathe, matka, die Taufpathin. Slov. Rr. Sb., Dbš. Obyč. 2. Janko krsný, poď sem! Nuž či neznáš dať packu pánu k-mu? Lipa 1. 59., 60. Krsných otcóv, mater. Štítn. pra- vidla 1591 Bartol. Krsno ime u Srbů je asi tolik, co u nás jmeniny. Stef. Vuk Karadžič popisuje krsno (křestně) itne takto: Každý Srb má v roce jeden den, jejž slaví, a to se zove krsno ime (blag dan, náš „svátek"). Hospodář se stará a připravuje celý rok, jak a čím oslaviti „krsno ime" (jmeniny). Pod večer před krsným imenem vyjde ně- kdo z domu na ves a pozve na krsno ime všechny vesničany, kteří téhož krsného imena neslaví. Před každým domem smekne čepici a počne obyčejně takto: „Boží dům i váš! Vzkazuje vás pozdravovati otec (nebo bratr), abyste večer přišli na číši rakije (pálenky), bychom si pobesedovali a trochu noci ukrá- tili. Co nám svatý Mikulaš (nebo jiný svě- tec) přinese, s tím nebudeme skrbliti. Přijďte dozajista." Když pozvaní přicházejí z večera do domu, mluvívají obyčejné takto : „Dobrý večer a šťastný svátek! Oslavuj ho ještě mnobo let ve zdraví a veselí." Ně- kteří přinášejí též jablka a podávají ho- spodáři (domačinu), když mu „dávají dobrý večer". Přátelé z jiných dědin chodívají i nezvaní, a potom všichni večeří, pijí, ho- |
voří a zpívají do noci. Potom se Rozejdou
každý domů. Na odchodu praví hospodař každému: „Přijďte i zítra na číši rakije." A tak jich každý den zve od večeře na snídaní a od snídaní na oběd. Přespolní však zůstávají pořád v domě. Před obědem nebo na oběd musí přijíti též pop, aby na- kadil a požehnal koljivo (uvařehou pšenici). V polovici oběda rozžnou se svíce, přinesou kadidla a vína a povstanou ku slávě t. j. modlí se, jedí koljivo, pijí po řadě víno. pronášejíce přípitek na slávu nebeskou, která může nám pomoci. Hospodář potom rozlomí s popem (křestný) koláč, který musí býti z pšeničné mouky a pomalován poskurn- jakem (t. j. znakem řecké hostie). Čtvrtinu koláče dají popu, jednu hospodáři a ostatní dvě čtvrtky snědí sami. Lámajíce koláč pějí dva a dva: Kdo pije víno na slávu boží, pomáhej mu Bože i slávo boží atd. Tak se slaví po tři dni a teprva čtvrtého dne se hosté rozcházejí. Žena slaví krsno ime svého muže, i když už je mrtev, právě tak, jako by byl živ. Slov. sbor. VI. (1887). st. 13. Krsobleďák, a, m. = kretin. Vz Krso-
bleďáctví. Krsobleďáctví, n, der Kretenismus. Nová
knihov. pro mládež. Rada II. sv. 9. str. 16. Krsov, a, m., Krsow, sam. u Votic.
Krsovice, dle Budějovice, Krsowitz, ray-
slivna u Jesenic. Krsovský J. F. 1840. Jg. H. 1. 2. vyd.
588., Sdl. Hr. V. 277. Krst, u, m. = křest. Na svój slib a vieru,
kterúž jsi jemu na krstu sliboval. Arch. III. 4. Posud v Podluží na Mor. a na Slov. Brt. Nes toto dieťa do krstu. Dbš. Sl. pov. III. 4. Krstačice, e, f. K. k podpoře velbloudů
lodních, die Sachlinge, horv. Kpk. Krstálek, lku, m. = křtálek. Šm.
Krstelnica, e, f. = křtitelnice, der Tauf-
brunn. Slov. Ssk. Krstěnec, nce, m., der Täufling. Bern.
Krstení, n. = křest; křtiny (hostina).
U Uh. Hrad. Brt. D. 225., Vck. Krstěnička, y, f. = kmotřenka, die Theil-
nehmerin am Taufschmause. Vz Kmetice. Slov. Pokr. Pot. I. 108., Dbš. Obyč. 3. Krstensky = křesťansky, christlich. K.
s někým nakládati. 1582. Sl. let. II. 43. Krstěný = křtěný. Hus I. 17. K. žid.
Zbr. Lžd. 181. Krstiny, pl. = křtiny. Slov. Šd.
Krstitel, e, m. = křtitel. 14. stol. Sv.
Jan K. Ssk., Dbš. Sl. pov. III. 37. Krstitelničný. K. misa, die Taufschüs-
sel. Slov. Sl. let. II. 48. Krstiti, vz Křtíti.
Krstná, vz Krstný.
Krstniatko, a, n. = krsňa. Slov. Phld.
V. 290. Krstník, a, m. = křtitel. Slov. Šd.
Krstný = krsný. Krsná = kmotra. K.
kniha, mať, paní, otec atd. Mor. a slov. Sl. let. I. 196., Němc. VII.8., Dbš. Obyč. 3., Dbš. Sl. pov. VI. 86. — K. = krsniatko. Slov. Zapisujem nášmu k-mu svetskú krásu za ženu. Dbš. Sl. pov. 8. 19. |
||
|
|||
Předchozí (749)  Strana:750  Další (751) |