Předchozí (751)  Strana:752  Další (753) |
|
|||
752
|
|||
|
|||
Krtina = krtinec. U Hořic. Hk. — K. =
kopka. Máme seno v k-nách. Slov. Phld. Vl. 112. K-ny = kôpky obilia, na poli do rostkov pokladené, z devíti snopov záleža- júce a desátým na vrchu jako strechou pri- kryté. Slov. Orava. Rr. Sb. Krtina, y, f. — třtina. K večeru táhly
ryby do křtin. U Rychn. Ntk. Krtině, ěte, n. = křtěné. Hnoj.
Krtino, a, n., Guratin, ves u Stříbra.
Krtiny, pl., Kiretein, ves u Brna. D. ol.
VI. 259., S. N. Krtiš, e, m. = potok zpod Vidova do
Ipľa vtékající. Slov. Sokl. I. 97., Č. Čt. II. 350. Krtíti. Vz Krtek.
Křtíti. Křstiti, křšču, křščen. Vz List. fil.
1886.292. — koho. Však ťa náhlý kňaz krstil. Slov. Rr. MBš. Dříve's se narodil a potom tě křtili (= dříve dělej to a potom teprve ono). Us. Gth. — kde. Když jej krstichu vodě (lok. bez předložky). Srnrtd. — čím. Čím tě k. budeme? Čistú vodú z Jordana. Sš. P. 28. Čímže jsou tě křtili? Perlami. Hdk. C. 18. Ozaj, jakým menom ho krstili? Phld. VI. 3. K. duchem sv.; Křtem se mám křtíti. Hus I. 6., 335. Dorotu's křtěná. Dr. v. 15. — koho s kým. Tribuna se vší (jeho) čeledí křtil. Pass. mus. 344. — več. Učtež všecky lidi, krstiece je ve jmeno otce i syna i sv. ducha. Hus I. 54. — v čem. V bludu byl křtěn. 1450. Já tě křtím v duchu svatém. Pass. mus. 349. Krtkonožka, vz Krtonožka.
Krtly, tel, dle Dolany, Krtel, ves u Vod-
ňan. Křtomil, a, na., ves u Bystřice pod Ho-
stýnem. D. ol. I. 871., VI. 759. Krtonohý. K. cvrček = krtonožka. Zl.
klasy. 1856. č. 20. Krtonožka. Vz Ščór, Ščurek, Hiščerák,
Podžerák. Mor. Brt. Die Erdgrille. Cf. Schd. II. 520. Krtouč, e, m. = koltoč, kolečko. U Vy-
sokého. Sá. Krtov, a, m., Krtow, ves u Tábora. Sdl.
Hr. IV. 371. Křťoví, n., místo u Smržic na Mor. Pk.
Krtovina, y, f., der Maulwurfshügel. Šm.
Krtoviště, ě, n. = krtinec.
Krtovlasec, sce, m. K. vlnatý, holcus
lanatus, tráva. Slov. N. Hlsk. IV. 121. Křtový = křestný Rk.
Krtský, vz Melissaeus, Jir. Ruk. I. 427.
Krtúsiť = hrdúsiť, chrtousiti, dlábiti.
Slov. Phld. IV. 22. Krty, Gerten, ves u Jesenic. Blk. Kfsk.
284., 620.; Krt, ves u Strakonic. Krú, genit. krve = krev. Slov. Ssk. K.
z něho frkala. Sl. ps. Sf. II. 40. Krubut, u, m. = patma sumaterská,
rafflesia Arnoldi, rostl. Vz Rstp. 1468 Krucák, u, m. = kroucený tabák uher.,
der Kolltabak. Mor. Vck., Brt. D. 225. Krucanka, y, f. = kus krouceného ta-
báku, die Tabakrolle. Koupil sem si k-ku tabáku. Na již. Mor. Šd. Krúcati = kroutiti, ždímati. Mor. a slov.
Brt.. Šd., Sokl. II. 551. |
Krucenburk, Krucmburk, a, m., Kreuz-
beRg, ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 572., S. N., Sdl. Hr. I. 255. Krucenka, y, f. = krucanka. Laš. Tč.,
Škd. Krúčený, vz Červ.
Kruciat. Klatby a k-ty na lidi vydávají.
Luk. z Pr. Krucifix. Chudák je jako k. Němc. —
K. na mostě pražském. Vz Blk. Kfsk. 839. Krúč, e, f. = v zelných listech zakrou-
cená prosná kaše pečená ve smetaně; není-li půst, dává se do ní sekanina z masa roz- ličného. Slov. Němc. Svátky, Pokr. Pot. I. 108.—109. Cf. Štědrý. Kručák, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kručeti. Vz List. fil. 1882. 15.
Kručín, a, m., míst. jm. Mikuláš z K na.
Arch. III. 513. Kručina, vz Kručinka.
Kručinka. Cf. Schd. II. 312., Rstp. 354.,
S. N., Mllr. 49., Slb. 527., Čl. Kv. 377., List. fil. 1882. 14., Rosc. 167. Kručinkolistý, genistifolius. Šm.
Krůčkati, krůčkovati, zurückbleiben (von
Hirschen). Šm. Krutli Dan., superintendent, f 1807. Jg.
H. 1. 2. vd. 588., Jir. Ruk. 1. 427. Kruf, u, m., der Schafkropf. Rk.
Kruh. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Mkl. Etym. 142. K. jest čásť roviny kruž- nicí omezený, die Kreisfläche. Kruh jest tedy plocha a kružnice křivá čára, křivka, obvod, die Kreislinie. Plocha kruhu či kru- hová; oblouk kruhu = čásť obvodu kruhu; K, má ve všech částech svých křivosť jedno- stejnou. Jdč., Sb. uč., Km., Schd. I. 186. K. zakřivení či zakřivenosti, der Krümmungs- kreis, Saturnův, Nz.; k. ze železa kova- ného, schmiedeiserner Ring, hybný, beweg- lich, sestředěný, koncentrisch, velkobuň- kový, grosszellig, Šp.; k. osvětlení, Be- leuchtungskreis, odchylky, Abweichungs- kreis, na hřídeli, der Ring an der Welle, Sl. les., svahoměrný, odklonový, NA. V. 118., 392., 393.; k. myšlének, užší přátel. Mus. 1880. 271., 482. K. Kardanův, Mj. 71., kouzelný, obnovovací, Schd. II. 220., 179.; k. tříslový a stehenní (v anat.), S. N. X. 32.; Škály kruhu kvintového, kvartového. Fr. Chlum. 49. K. slanníkový, Stč. Zem. 84., athidadoyý, roztečný n. základní (u ozu- beného kola), ZČ. I. 42., 99., Feuerbachův, Čs. math. X. 270., průsvitný (area pellu- cida), temný (a. opaca), Ves. I. 71. K. země. Čch. Bs. 89. Kruhy k těhlicím pro vozy železničné. Wld. K. jařmový, svěrací, der Jochriug. u dveří, přitahovací (zum Anzie- hen der Thür). Lpř. Kruh na konci pístu u kola, Pdl., na oplíně, der Kipfstockring, k šubce u vozu, der Radschuhring, u kla- nice, Kipfenring, pro čep u kola, Ort-, Schuh- ring. Pdl. K. svěrací na kleště, aby se kleště nemusily pořád rukou svírati, der Spann- ring. Vz Včř Z. II. 23. K. hrnčířský. KP. IV. 334., Vlšk. 147. Nebes lazurové kruhy. Osv. V. 825. Sedadlo ve kruhu, im Cercle; čiňte k. Dch. Širší kruhy obecenstva. Us. Pdl. Jel velikým kruhem k Vltavě. Šbr. — Jak mnoho blažených hodin zažil jsem |
||
|
|||
Předchozí (751)  Strana:752  Další (753) |