752

Krtina = krtinec. U Hořic. Hk. — K. =
kopka. Máme seno v k-nách. Slov. Phld.
Vl. 112. K-ny = kôpky obilia, na poli do
rostkov pokladené, z devíti snopov záleža-
júce a desátým na vrchu jako strechou pri-
kryté. Slov. Orava. Rr. Sb.

Krtina, y, f. — třtina. K večeru táhly
ryby do křtin. U Rychn. Ntk.

Krtině, ěte, n. = křtěné. Hnoj.

Krtino, a, n., Guratin, ves u Stříbra.

Krtiny, pl., Kiretein, ves u Brna. D. ol.
VI. 259., S. N.

Krtiš, e, m. = potok zpod Vidova do
Ipľa vtékající. Slov. Sokl. I. 97., Č. Čt. II.
350.

Krtíti. Vz Krtek.

Křtíti. Křstiti, křšču, křščen. Vz List. fil.
1886.292. — koho. Však ťa náhlý kňaz krstil.
Slov. Rr. MBš. Dříve's se narodil a potom
tě křtili (= dříve dělej to a potom teprve
ono). Us. Gth. — kde. Když jej krstichu
vodě (lok. bez předložky). Srnrtd. — čím.
Čím tě k. budeme? Čistú vodú z Jordana.
Sš. P. 28. Čímže jsou tě křtili? Perlami.
Hdk. C. 18. Ozaj, jakým menom ho krstili?
Phld. VI. 3. K. duchem sv.; Křtem se mám
křtíti. Hus I. 6., 335. Dorotu's křtěná. Dr.
v. 15. — koho s kým. Tribuna se vší
(jeho) čeledí křtil. Pass. mus. 344. — več.
Učtež všecky lidi, krstiece je ve jmeno
otce i syna i sv. ducha. Hus I. 54. —
v čem. V bludu byl křtěn. 1450. Já tě
křtím v duchu svatém. Pass. mus. 349.

Krtkonožka, vz Krtonožka.

Krtly, tel, dle Dolany, Krtel, ves u Vod-
ňan.

Křtomil, a, na., ves u Bystřice pod Ho-
stýnem. D. ol. I. 871., VI. 759.

Krtonohý. K. cvrček = krtonožka. Zl.
klasy. 1856. č. 20.

Krtonožka. Vz Ščór, Ščurek, Hiščerák,
Podžerák. Mor. Brt. Die Erdgrille. Cf. Schd.
II. 520.

Krtouč, e, m. = koltoč, kolečko. U Vy-
sokého. Sá.

Krtov, a, m., Krtow, ves u Tábora. Sdl.
Hr. IV. 371.

Křťoví, n., místo u Smržic na Mor. Pk.

Krtovina, y, f., der Maulwurfshügel. Šm.

Krtoviště, ě, n. = krtinec.

Krtovlasec, sce, m. K. vlnatý, holcus
lanatus, tráva. Slov. N. Hlsk. IV. 121.

Křtový = křestný Rk.

Krtský, vz Melissaeus, Jir. Ruk. I. 427.

Krtúsiť = hrdúsiť, chrtousiti, dlábiti.
Slov. Phld. IV. 22.

Krty, Gerten, ves u Jesenic. Blk. Kfsk.
284., 620.; Krt, ves u Strakonic.

Krú, genit. krve = krev. Slov. Ssk. K.
z něho frkala. Sl. ps. Sf. II. 40.

Krubut, u, m. = patma sumaterská,
rafflesia Arnoldi, rostl. Vz Rstp. 1468

Krucák, u, m. = kroucený tabák uher.,
der Kolltabak. Mor. Vck., Brt. D. 225.

Krucanka, y, f. = kus krouceného ta-
báku, die Tabakrolle. Koupil sem si k-ku
tabáku. Na již. Mor. Šd.

Krúcati = kroutiti, ždímati. Mor. a slov.
Brt.. Šd., Sokl. II. 551.

Krucenburk, Krucmburk, a, m., Kreuz-
beRg, ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 572.,
S. N., Sdl. Hr. I. 255.

Krucenka, y, f. = krucanka. Laš. Tč.,
Škd.

Krúčený, vz Červ.

Kruciat. Klatby a k-ty na lidi vydávají.
Luk. z Pr.

Krucifix. Chudák je jako k. Němc. —
K. na mostě pražském. Vz Blk. Kfsk. 839.

Krúč, e, f. = v zelných listech zakrou-
cená prosná kaše pečená ve smetaně; není-li
půst, dává se do ní sekanina z masa roz-
ličného. Slov. Němc. Svátky, Pokr. Pot. I.
108.—109. Cf. Štědrý.

Kručák, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kručeti. Vz List. fil. 1882. 15.

Kručín, a, m., míst. jm. Mikuláš z K na.
Arch. III. 513.

Kručina, vz Kručinka.

Kručinka. Cf. Schd. II. 312., Rstp. 354.,
S. N., Mllr. 49., Slb. 527., Čl. Kv. 377.,
List. fil. 1882. 14., Rosc. 167.

Kručinkolistý, genistifolius. Šm.

Krůčkati, krůčkovati, zurückbleiben (von
Hirschen). Šm.

Krutli Dan., superintendent, f 1807. Jg.
H. 1. 2. vd. 588., Jir. Ruk. 1. 427.

Kruf, u, m., der Schafkropf. Rk.

Kruh. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Mkl. Etym. 142. K. jest čásť roviny kruž-
nicí omezený, die Kreisfläche. Kruh jest
tedy plocha a kružnice křivá čára, křivka,
obvod, die Kreislinie. Plocha kruhu či kru-
hová; oblouk kruhu = čásť obvodu kruhu;
K, má ve všech částech svých křivosť jedno-
stejnou. Jdč., Sb. uč., Km., Schd. I. 186. K.
zakřivení či zakřivenosti, der Krümmungs-
kreis, Saturnův, Nz.; k. ze železa kova-
ného, schmiedeiserner Ring, hybný, beweg-
lich, sestředěný, koncentrisch, velkobuň-
kový, grosszellig, Šp.; k. osvětlení, Be-
leuchtungskreis, odchylky, Abweichungs-
kreis, na hřídeli, der Ring an der Welle,
Sl. les., svahoměrný, odklonový, NA. V.
118., 392., 393.; k. myšlének, užší přátel.
Mus. 1880. 271., 482. K. Kardanův, Mj. 71.,
kouzelný, obnovovací, Schd. II. 220., 179.;
k. tříslový a stehenní (v anat.), S. N. X.
32.; Škály kruhu kvintového, kvartového.
Fr. Chlum. 49. K. slanníkový, Stč. Zem.
84., athidadoyý, roztečný n. základní (u ozu-
beného kola), ZČ. I. 42., 99., Feuerbachův,
Čs. math. X. 270., průsvitný (area pellu-
cida), temný (a. opaca), Ves. I. 71. K. země.
Čch. Bs. 89. Kruhy k těhlicím pro vozy
železničné. Wld. K. jařmový, svěrací, der
Jochriug. u dveří, přitahovací (zum Anzie-
hen der Thür). Lpř. Kruh na konci pístu
u kola, Pdl., na oplíně, der Kipfstockring,
k šubce u vozu, der Radschuhring, u kla-
nice, Kipfenring, pro čep u kola, Ort-, Schuh-
ring. Pdl. K. svěrací na kleště, aby se kleště
nemusily pořád rukou svírati, der Spann-
ring. Vz Včř Z. II. 23. K. hrnčířský. KP.
IV. 334., Vlšk. 147. Nebes lazurové kruhy.
Osv. V. 825. Sedadlo ve kruhu, im Cercle;
čiňte k. Dch. Širší kruhy obecenstva. Us.
Pdl. Jel velikým kruhem k Vltavě. Šbr. —
Jak mnoho blažených hodin zažil jsem