755

Krupičňák, u, m. = krupičák. Laš. Wrch.

Krupičnatý, griesig. K. led. Dch.

Krupík, u, m. = šťovík. V Podluží na
Mor. Brt. Také = psárka, der rothe Fuchs-
schwanz. U Bzence. Šd.

Krupín, a, m., ves u Nasavrk. Sdl. Hr.
I. 138.

Krupina, y, f., Karpfen, dědina na Zvo-
lensku v Uhřích. Pokr. Pot. I. 303.

Krupinica, e, f. = přítok Ipla v Hontě
na Slov. Pokr. Pot. II. 235.

Krupistý = krupovitý. Piesok je kru
šistý a k. Slov. Hdž. Šlb. 50.

Krupiti, grob mahlen, schroten. Jednomu
se krupí, druhému se mele. Č. M. 157.

Krupi-us, a, m. — K. Pav., mistr 1639.
Jg. H. I. 2. vd. 588., S. N. K. Jan. 1634.
Vz ib. O obou také Jir. Ruk. I. 428.-429.

Krupka, Graupen, mě. u Teplice. Vz
Pal. Rdh. II. 407., Blk. Kfsk. 1344., S. N.
— K., vrch u Berouna. Jsfk.

Křupka, y, f. Brt. D. 225. Maso na
křupce (na kosti). U Ronova. Rgl. — K.,
vz Třešně.

Krupkal, a, m., chondrus, die Drehhals-
schnecke. Šm.

Křupkavka, y, f., rostl. V Podluží na
Mor. Brt.

Křupkavý = křupký, rösch. K. rohlík;
Kůrka., chlebová dobře vypečená je k-vá.
Mor. Šd.

Krupkovatý, gräupelartig. K. slad. KP.
V. 254.

Křupký, mürbe. K. pagáč. Mor. Šd.

Křuplavý, knorpelNd. Šm.

Kruplov, a, m., Krippaschlag, ves u Jindř.
Hradce. Sdl. Hr. IV. 55.

Krupná, é, f, ves u Berouna. — K,
Kraupenberg, u Radvanovic v sev. vých.
Čech. Krč., Řvn. 227.

Krupnatěti, ěl, ění. Aby růže (Nemoc)
nekrupnatěla. Kv. 1885. 341.

Krupně = hrubě. Sv. ruk. Al. 1374. Mněť
se k. mele. Výb. I. 374.

Krupníkov, a, m., Krupníkow, samota
u Turnova.

Krupný = hrubý atd. K. massa, derbe
Masse. Nz. K. sníh ledovců, der Firn. Nz.
K. búře, impetus grandinis; kamenie k né
(grandinis). BO, B. mik. Sir. 43. 16. K.
příval. Evan. olom. 202.

Kropo = silně, velice, náramně. Prk. Sr.
Krupné, Militký a Militkný.

Krupobitný. Z rozseknuté břízy tekly
slzy jako k-tné. Osv. V. 639. K. prášenina.
Pl. 1. 92. K. mračna. Sbtk. Krat. h. 196.,
Sl. les.

Krupolití, n. = krupobití. Šm.

Kruponka, y, f. = kůže kruponová, das
Croupouleder (řemenová). Sp.

Kruposní zánět hrtánu, požeráku. Šel.

Křupot, u, m. = chřupot, das Geknister.
Slyšel jsem k. od sněhu. Světz. 1871.

Krupovatý, vz Krupatý.

Krupovka, y, f. = polévka z krup. Hnsg.,
Vchř.

Krupovodič, e, m. = kdo kroupy (le-
dové) vodí, zahání. Kld.

Kruppovka, y, f. = dělo systemu Krup-
pova. Hlč. Vz KP. IV. 505., 104.

Krupsa, y, m., os. jm. D. ol. XI. 15.

Krupský Jak., mistr 1610. Jg. H. I. 2.
vd. 588., Jir. Ruk. I. 429., Šb. Dj. ř. 2. vd
262., Sbn. 903.

Krupšín, a, m., ves zaniklá v Čáslav.
Blk. Kfsk. 1050.

Kruptice, Grupitz,- ves u Klášterce. Blk.
Kfsk. 624.

Křupy = veliké a tvrdé třešně. Mor.
Brt., Vck.

Krupý = neobratný atd. Cf. Mkl. Etym.
142. K. skutky. Sv. ruk. 192. Z promluvenie
k-ho. Ib. 277. - K, os., jm. Blk. Kfsk.
310, Sdl. Hr. II. 321., V. 362.

Krusíček, die Ringelblume. Sr. Schd. II.
281., Rstp. 920., Slb. 428., Čl. Kv. 201.

Krusi-us, a, m. K. Mich. 1678. Jg. H.
1. 2. vd. 588. — K. Mart., kněz 1631. Ib.
589. O obou také Jir. Ruk. 1. 429. — 430.

Krusňák, a, m. = krosnař Sá.

Krustický. K. nástroje (tlukací). Mlt.

Krusvičany, Krusičan, ves u Benešova
v Budějov. Blk. Kfsk. 151.

Krušan, u, m., das Woltramerz. Šm.

Krušati = kroušeti, zuby rozhryzati, zer-
beissen, zermalmen. Suchý chléb zuby k.
Laš. Tč.

Krušcovatosť, i, f., die Körnigkeit. Šm.

Krušcovatý. Lpř., Rr. Sb.

Krušcový. K. socha, figmentum salis.
BO. K květ.

Krušec. Šf. III. 558., Schd. II. 58., 60.
K., sal gemma (nikoli: gemina). Mr., Herbář
14. stol. K. čtyrstěnný, der tetraedrische
Dystomglanz, das Fahlerz, v miner. Nz.,
KP. III. 65. — K. Prostřední, Horní, Dolní,
Mittel-, Ober-, Unter-Kömsalz, vsi u Su-
šice. PL., Čechy I. 112., 124., Blk. Kfsk.
56., 409.

Krušeček, čku, m., zdrob. krušec.

Krušek, šku, m. = malý kruch, krají-
ček. Priniesla bračekovi na sjedanku pohár
mlieka a k. chleba. Slov. Hdž. Čít. 115.

Krušeň, šně, f., pacuria, die Pakurie,
rostl. K. vonná, p. guianensis. Rstp. 1064.

Krušení, n., vz Krušiti. K tomu namá-
hání a k. sil nejedněch národů potřebí bylo.
Šf. Strž. II. 4.

Krušicievý. K. země = slatina. BO.

Krušíček, čku, m. = Calendula. S. N.,
Mllr. 27.

Krušičnatec, tce, m., die Woiframsäure.
Šm.
Krušidlo, a, n. = mačkadlo. Hrbk.

Krušík, u, m., der Wolfram. Šm.; Loos.

Krušina, der Brocken, das Krümmchen
V MV. nepravá glossa. Pa. K. chleba. Snědl
všecko, nezůstalo ani krušinky. Us. Tč. —
K., rhamnus. Cf. Rstp. 308., Slb. 494., Čl.
Kv. 329., Rosc. 157., Mllr. 87. Je to zelené
jako k. (ku př. ovoce). Val. Vck. Proč k-no,
proč nerodíš, lebo sa ty mrazu bojíš? Sš.

P. 322. — K., Kruschin, sam. u Ml. Bole-
slavě. — K., y, m., os. jm. Tk. IV. 731.,
V. 247., VI. 350., VII. 389., Tk. Žk. 223.,
Žer. Záp. I. 52., Let. 91., Výb. II. 380.,
384. K. z Lichtemburka. Výb. I. 1049.

Krušinovitý. K. rostliny, rhamneae: ře-
šetlák, číšník. Vz Slb. 493., Schd. II. 304.,
Rosc. 156.

415*