756

Krušinský, ého, m., os. jm. Žer. Záp.
II. 185.

Krušírna, y, f., das Quetschhaus. Hrbk.

Krušistý = z rozkrušených kousků, roz-
krušený, rozdrobený. Slov. Hdž. Šlb. 50. Vz
Krupistý.

Krušitelka, y, f., die ZeRmalmeRin. Šm.

Krušitelnosť, i, f., die Bröckeligkeit.
Šm.

Krušiti. — co. Bol krušil ji. Zr. Vyš.
121. — co kde. Kosti v těle krušil. Hlč.
— co čím. Péstí kámen kruší. Čch. L. k. 3.

Krušivý = lomivý. Les zahřměl náhle
krokem k-vým. Zr. Vyš. 100.

Krušky, pl., na., das Gekröse. Laš. Tč

Krušlov, a, m., Kruschlau, ves u Vo-
lyně.

Krušna, y, f. = krosna. U Rychn. Brv.

Krušná, vz Krušný.

Krušně = pracně. Vz Krušný.

Krušno, schwierig, krušně. Ssk.

Krušnohoří, n., das Erzgebirge. Vz Krč.
G. 307.

Krušnohorský, vom Erzgebirge, K. pí-
skovec, Bř. N. 256., droby. Krč. G. 395.

Krušný = pracně dobytý, trpký, nemilý
atd. K. chvíle, zápas, Us. Pdl., súd, Výb.
II. 13., doba. Pokr. Pot. 1. 230. — K. Hora
u Hndlic u Berouna. Vz S. N. — K. Hory,
vz Krušné.

Krušotvar, u, m., das Kyproid. Hř.

Krušovice. Vz Blk. Kfsk. 1345.

Krušpan, u, krušpánek, nku, m. =
barvínek, zimostráz, buxus sempervirens, der
Buchs, Buchsbaum, das Immergrün. Mor. a
slov. Vck., Rr. Sb., Sd., Kčr., Bka., Šd.,
Slb. 258., Hrb. Zelený jak tráva, jak kruš-
páNek. Brt.

Krušpánkový, Buchsbaum-. K. věnec.
Sš. P. 322.

Krušpát, u, m. = brčál, barvínek. U Po-
ličky. Kšá., u Ronova. Rgl.

Krušt, mesocolon. K. varietný, pastelí-
nový, vaječníkový. Nz. lk.

Kruštík, die Sumpfwurz. Cf. Rstp. 1509.,
Slb. 212., Čl. Kv. 136., Mllr. 19.

Kruštíkovitý. K. Rostliny, limodoreae:
nadbradlec, volnuška, okrotice, kruštík, pro-
táhlička, hnízďovka, hranopelka, kroutěnka.
Vz Rstp. 1508.

Krut, vz Mkl. Etym. 138. K. pěstí, die
Motion. Čsk.

1. Krůta, ve Frytlantě na Mor. norka.
Brt. Vz Krocan. — K. = neobratná ženská.
To je k.! Us. Kšť.

Krutá, é, f., Böhmisch Krut. ves v Ra-
kousích.

Krútačka, y, f. = motozka. Slov. Ssk.

Krúťák, u, m. = kroucený tabák, der
Galgenknaster. Slov. Vchř., Ssk.
Krutameta, dle Ssk.: krutamata.

Krůtan = krocan. Šm.

Kruťanec, nce, m. = něco krouceného,
kruťák; člověčinec, člověčí lejno. Mor. Šd.

Kruťas, a, m. = kdo tělem kroutí. U Ne-
poměřic. Rč. Cf. Krutina.

Krúťať = kroutiti, přísti. U Chlumu.
Rgl.

Krutě. Rač mě uzlem přivázati k sobě
tvrdě, krutě, silně. Pravn. 1037.

Krutel, oprav v: krútel.

Kruteň, tňa, m. = ukrutník. Slov. Zbr.
Hry 133.

Krútění = kroucení. Slov. Bern.

Krutěnice, dle Budějovice, Krutienitz,
ves u Zavlekoma. Blk. Kfsk. 450.

Krútenice, e, f., der Strudel (moučné
jídlo). Slov. Ssk.

Krútěnina, y, f., etwas Gedrehtes. Slov.
Sak.

Krútěný = kroucený. Slov. Bern.

Krutihlav = vrtohlav, vijohlav, der Wen-
dehals. Cf. Brm. II. 546., Kram. Slov., Hlb.
I. 499.

Kruticha, y, f., medeola, die Medeola,
rostl. K. okurková, m. virginica. Vz Rstp.
1570.

Krutichvist, a (ne : -u), der Schwänzer.
Dch.

Krutichvistka, y, m. = krutichvist. Dch.

Krútík = chvostík. Krútíkem, arglistig.
Slov. Bern.

Krutiklas, u, m. = švihlík podzimní,
spirantnes autumualis. Čl. Kv. 137.

Krútikom chvostíkom (o úlisném po-
krytci). Slov. Zátur.

Krutila, y, m. a f. = ramenář, úlisník.
Slov. Lipa III. 79.

Krutilo, a, n. = krutidlo. Sd.

Krutilstvo, a, n. — ramenářství, pokry-
tectví, úlisnictví. K. pomstívá se nedůvěrou.
Zbr.

Krutina, vz Nakroutiti. — K., y, m. a

f. = člověk nedůsledný, poťouchlý, u Polič.,
Zkr.; nepoddajný, halsstarrig. Laš. Tč.

Krutinec, nce, m. = něco ukrouceného.
Mor. Brt. D.

Krutisloví, n., die WoRtverdreherei. Ne-
kritické k. Šf. Strž. II. 355.

Krútiti = kroutiti. Krúti sa mi to (pro-
tiví). Zlínsky. Brt. D. 225.

Krutitý = zavilý, verdreht. Ten strom
je z větru, je celý k. Slez. Šd.

Krútivě, drehend. Bern.

Krútivosť, i. f., die Drehbarkeit. Bern.

Krútivý, drehend. K. chodza. Bern.,
Loos.

Krůtka, y, f. = šiška. Vz Krůta, 2.

Krutliak, u, m. = jilek mylný. Slov.
Rr. Sb. Pýr a k. sú plaň (plevel). Slov.
Hdž. Čít. 200., Rr. Sb.

Krútňava, y, f. = vír, der Wirbel. Slov.
Loos. Keď pltníci ces k-vy šťastne prepla-
via. Dbš. Obyč. 104. Do k-vy skutečného
života unesený. Čjk. 62. — Lipa 11. 367.,
NtR. IV. 258.

Krutně == ukrutně. Hr. ruk. 117. v. 590.

Krutnice, e, f. = ukrutnice, die Tyran-
nin. Dch.

Krutník, a, m. = ukrutník, der Tyrann,
Dränger. Dch.

Krutuosť, i, f. = krutosť. Šm., Bern.

Kruto = krutě. Skvost s neho k. str-
haly. Phld. VI. 278.

Krutodrápý, starkkrallig. Lpř. Sl. I.
124.

Krutohlávek, vka, m = krutihlav. Lpř.

Krutohlavý = tvrdohlavý, halsstarrig,
trotzig. Laš. Tč. Slov. Ssk.



	756

	Krušinský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 185. Krušírna, y, f., das Quetschhaus. Hrbk. Krušistý = z rozkrušených kousků, roz- krušený, rozdrobený. Slov. Hdž. Šlb. 50. Vz Krupistý. Krušitelka, y, f., die ZeRmalmeRin. Šm. Krušitelnosť, i, f., die Bröckeligkeit. Šm. Krušiti. — co. Bol krušil ji. Zr. Vyš. 121. — co kde. Kosti v těle krušil. Hlč. — co čím. Péstí kámen kruší. Čch. L. k. 3. Krušivý = lomivý. Les zahřměl náhle krokem k-vým. Zr. Vyš. 100. Krušky, pl., na., das Gekröse. Laš. Tč Krušlov, a, m., Kruschlau, ves u Vo- lyně. Krušna, y, f. = krosna. U Rychn. Brv. Krušná, vz Krušný. Krušně = pracně. Vz Krušný. Krušno, schwierig, krušně. Ssk. Krušnohoří, n., das Erzgebirge. Vz Krč. G. 307. Krušnohorský, vom Erzgebirge, K. pí- skovec, Bř. N. 256., droby. Krč. G. 395. Krušný = pracně dobytý, trpký, nemilý atd. K. chvíle, zápas, Us. Pdl., súd, Výb. II. 13., doba. Pokr. Pot. 1. 230. — K. Hora u Hndlic u Berouna. Vz S. N. — K. Hory, vz Krušné. Krušotvar, u, m., das Kyproid. Hř. Krušovice. Vz Blk. Kfsk. 1345. Krušpan, u, krušpánek, nku, m. = barvínek, zimostráz, buxus sempervirens, der Buchs, Buchsbaum, das Immergrün. Mor. a slov. Vck., Rr. Sb., Sd., Kčr., Bka., Šd., Slb. 258., Hrb. Zelený jak tráva, jak kruš- páNek. Brt. Krušpánkový, Buchsbaum-. K. věnec. Sš. P. 322. Krušpát, u, m. = brčál, barvínek. U Po- ličky. Kšá., u Ronova. Rgl. Krušt, mesocolon. K. varietný, pastelí- nový, vaječníkový. Nz. lk. Kruštík, die Sumpfwurz. Cf. Rstp. 1509., Slb. 212., Čl. Kv. 136., Mllr. 19. Kruštíkovitý. K. Rostliny, limodoreae: nadbradlec, volnuška, okrotice, kruštík, pro- táhlička, hnízďovka, hranopelka, kroutěnka. Vz Rstp. 1508. Krut, vz Mkl. Etym. 138. K. pěstí, die Motion. Čsk. 1. Krůta, ve Frytlantě na Mor. norka. Brt. Vz Krocan. — K. = neobratná ženská. To je k.! Us. Kšť. Krutá, é, f., Böhmisch Krut. ves v Ra- kousích. Krútačka, y, f. = motozka. Slov. Ssk. Krúťák, u, m. = kroucený tabák, der Galgenknaster. Slov. Vchř., Ssk. Krutameta, dle Ssk.: krutamata. Krůtan = krocan. Šm. Kruťanec, nce, m. = něco krouceného, kruťák; člověčinec, člověčí lejno. Mor. Šd. Kruťas, a, m. = kdo tělem kroutí. U Ne- poměřic. Rč. Cf. Krutina. Krúťať = kroutiti, přísti. U Chlumu. Rgl. Krutě. Rač mě uzlem přivázati k sobě tvrdě, krutě, silně. Pravn. 1037.	Krutel, oprav v: krútel. Kruteň, tňa, m. = ukrutník. Slov. Zbr. Hry 133. Krútění = kroucení. Slov. Bern. Krutěnice, dle Budějovice, Krutienitz, ves u Zavlekoma. Blk. Kfsk. 450. Krútenice, e, f., der Strudel (moučné jídlo). Slov. Ssk. Krútěnina, y, f., etwas Gedrehtes. Slov. Sak. Krútěný = kroucený. Slov. Bern. Krutihlav = vrtohlav, vijohlav, der Wen- dehals. Cf. Brm. II. 546., Kram. Slov., Hlb. I. 499. Kruticha, y, f., medeola, die Medeola, rostl. K. okurková, m. virginica. Vz Rstp. 1570. Krutichvist, a (ne : -u), der Schwänzer. Dch. Krutichvistka, y, m. = krutichvist. Dch. Krútík = chvostík. Krútíkem, arglistig. Slov. Bern. Krutiklas, u, m. = švihlík podzimní, spirantnes autumualis. Čl. Kv. 137. Krútikom chvostíkom (o úlisném po- krytci). Slov. Zátur. Krutila, y, m. a f. = ramenář, úlisník. Slov. Lipa III. 79. Krutilo, a, n. = krutidlo. Sd. Krutilstvo, a, n. — ramenářství, pokry- tectví, úlisnictví. K. pomstívá se nedůvěrou. Zbr. Krutina, vz Nakroutiti. — K., y, m. a f. = člověk nedůsledný, poťouchlý, u Polič., Zkr.; nepoddajný, halsstarrig. Laš. Tč. Krutinec, nce, m. = něco ukrouceného. Mor. Brt. D. Krutisloví, n., die WoRtverdreherei. Ne- kritické k. Šf. Strž. II. 355. Krútiti = kroutiti. Krúti sa mi to (pro- tiví). Zlínsky. Brt. D. 225. Krutitý = zavilý, verdreht. Ten strom je z větru, je celý k. Slez. Šd. Krútivě, drehend. Bern. Krútivosť, i. f., die Drehbarkeit. Bern. Krútivý, drehend. K. chodza. Bern., Loos. Krůtka, y, f. = šiška. Vz Krůta, 2. Krutliak, u, m. = jilek mylný. Slov. Rr. Sb. Pýr a k. sú plaň (plevel). Slov. Hdž. Čít. 200., Rr. Sb. Krútňava, y, f. = vír, der Wirbel. Slov. Loos. Keď pltníci ces k-vy šťastne prepla- via. Dbš. Obyč. 104. Do k-vy skutečného života unesený. Čjk. 62. — Lipa 11. 367., NtR. IV. 258. Krutně == ukrutně. Hr. ruk. 117. v. 590. Krutnice, e, f. = ukrutnice, die Tyran- nin. Dch. Krutník, a, m. = ukrutník, der Tyrann, Dränger. Dch. Krutuosť, i, f. = krutosť. Šm., Bern. Kruto = krutě. Skvost s neho k. str- haly. Phld. VI. 278. Krutodrápý, starkkrallig. Lpř. Sl. I. 124. Krutohlávek, vka, m = krutihlav. Lpř. Krutohlavý = tvrdohlavý, halsstarrig, trotzig. Laš. Tč. Slov. Ssk.