757

Krutochvost, a. m., zonurus cordylus,
der Gürtelschweif, plaz. Brm. III. 193.

Krutokelný. Rstp. 1242. (dle rejstříku).

Krutopazourný = krutodrápý. Lpř.

Krutopysk, u, m. = ďatalica, janovec.
Slov. Rr. Sb.

Krutosť = překroucenosť. K. pRovazu.
Us. — K. = přísnost atd. K. zimy, povětr-
nosti. Us. Pdl.

Krutovláda, y, f., der Despotismus. Msn.
Or. 55.

Krutovládce, e, m., der Despot, Tyrann.
Mour.

Krutovládně, despotisch. Pravidla ne-
důvodná vázala k. všecku krasoumu. Pal.
Rdh. I. 307.

Krutovládný, despotisch, tyrannisch.
Hdk. L. kv. 16.

Krutovoj, e, m. = Kruvoj. Pal. Rdh. I.
122., Jir.

Krutovražný, sehr feindselig. K. pom-
sta. Msn. Or. 110.

Krutozimní, -hxf/etV^o?. Lpř.

Krutúč, e, m., gedrehter Kuchen. Slov.
Ssk.

Krutule, e, f., burchelia, das Büffelhorn,
rostl. K. vejčitá, b. capensis. Vz Rstp. 805.

Kruty, dle Dolany. K. Dolní a Horní,
Unter-, Ober-Krut, vsi u Kouřimě.

Krutý = tvrdý atd. Cf. Mkl. Etym. 138.
K. krutosť. Km. K. nemoc, Šmb., zášť, Kká.,
boj, Vrch., angel, BO., ruka osudu, počí-
nání, stíhání, povětrnosť. Us. Pdl. K. otrapy
snášeti. Hol. 17. — K. = trpký, herb. Ten
hrách je k. jako fisole. U Rychn. — K. =
(na obou stranách) křivý. K. šindel. Mor.
Vck. K. dřevo = skroucené, nerovně rostlé,
jež se nedobře štípe (opak : ščípné); K.
přaza = skroucená. Val., slov. na Mor. Brt.
D. 225. Cf. Každý bič tři batohy skruté
(skroucené) vlášením jmějieše. Kat. str.
126. —K. = neposlušný. Čeledíni su kruti.
Laš. Brt. D. 225. — K. = silný, robustus.
Nemrod bieše k. lovec. B. olom. Gen. 9. 9.

Krúv, e, f. = krev. Slov. Ssk. Vernú
krúv vdäčne ľejú. Chlpk. Sp. 10.

Krúvavý == krvavý. Slov. Chlpk. Sp. 11.

Krůvek = malý krov, domek. — K.,
sam. u Mirovic.

Kruvoj, e, m. = Krutovoj. Bž. 48., Jir.
Anth. I 3. vd. 9., Rkk. 17.

Kružací nůž = kružák, kružadlo. Laš.
Té.

Krúžalka, vz Křížala. Ssk.

Kružalkovatý, scheibig. Šm.

Kružati = krouhati. Zelí k. Laš. Tč. —
K. == s chutí jísti, mit Appetit essen. Ten
kruže! Laš. Brt. D. 225.

Kružatka, y, f., turbo, mořský plž jedlý.
Schd. 11. 536.

Kružátko, vz Kruhádlo. K. na koblihy.
Hnsg.

Kružba, y, f. = plastická ozdoba slohu
gotického, záleží v kruhových částech do
podoby troj-, čtver- neb i pětilistů pravi-
delně dle zákonů měřictví kružidlem vy-
měřených a bedlivě a uměle vytesaných.
NA. 1. 62. V pozdějších got. stavbách ob-
jevuje se v kružbě plamen či prostonárodně
jeptiška, ozdoba rybímu měchýři podobná.

Kružby užíváno k ozdobě oken. Vchř. Cf.
Method VI. 92., KP. I. 149., SP. II. 18. Go-
tická okna s pěknou kružbou. Tay. Bš. 17.
— K. = kroužení. K. vlasatice. Kká. K sl.
j. 74.

Kružček, žečku, m. = kroužek. Srn.

Krúžek, žku, m , der Cercle. Vz Krou-
žek. Dch.

Kružel v botan. = vrcholíkovité kvě-
tenství u sítin a šáchorovitých, v němž
dolení větve nad hoření krátké, jednoduché
velmi prodlouženy a zhusta dále rozvětveny
jsou, die Spirre. Čl. Kv. XXI. Cf. Rosc. 97.

Kruželica, e, f. = divizna, rostlina. Slez.
Šd.

Kruželka, y, f. = kuželka. Laš. Tč.,
Zkl. — K. = slupka z jablka okrájená.
Brt. D. 225.

Kružeň, žně, m., der Gradbogen. Slov.
Ssk.

Krúženie = kroužení. Ssk.

Kruženka, y, f., cyclidium, nálevník. Vz
Schd. II. 547.

Kružič, e, m., der Kreiser (Feldhüter,
mysliv.). Sm.

Kružidlo, v MV. nepravá glossa. Pa. K.
stonásobné, příručně, drobnoměrné, nullové,
vláskové, převozovací, tyčové, trojúhelní-
kové, zpleštěné, výstředné, NA. V. 99.,
111.--113., tlouštkové, ZČ. I. 211., klou-
bové, Scharnier-, pérové, Feder-, Včř. Z.
II. 25., úměrné, Proportions-, Sl. les., zá-
běrní, Eingreif-, kulaté, rovné (u soustruž-
níků), Hk., špičaté, Spitz-, bočité. Greif-,
vejčité, oval-, dutinové, Loch-, osmerkové,
Achter-, universalní kapesní. Rott. Bodec
k-dla. Šp. K. do bodu nějakého zasaditi.
Us. Pdl.

Kružidlovati, mit dem Zirkel Kreise
machen Rk.

Krúžik, u, m. = kroužek. Slov. Loos.

Kružín, a, m., pustina v Chebsku. Blk.
Kfsk. 624.

Kružina. Za studny polož : der Brunnen-
ziegel. Nz. Stupky k-nou zarastené. Orl. VIII.
107.

Kružinka = malá kružina. — K. = ce-
stička (točitá) Hdk. C. 379., Fřt., N. Hlsk.
III. 273. Nechodztě tou k-kou. Němc. IV.
434. — K-ky u krejčů, die Tatzeln, Šp.,
okruži na rukávech nebo dívčích kalhot-
kách, vz Housky. Dch.

Kružieř, e, m. = brně. Mějiechu k-že
železné. B. mik. Apoc. .9. 9.

Krúžiti == kroužiti. Šm., Bern.

Kružitý, kreisförmig. Dch.

Krúžka, y, f. = kroužek. U Rožnova.
Kld. I. 155. K. olověná = prsten. Sš.

Krúžko, a, n. = kroužek, der Ring. Val.
Vck.

Krúžkovati = kroužkovati. Slov. Loos.

Krúžkovatý = kroužkovatý. Slov. Ssk.

Krúžkový = kroužkový.

Kružlati = okrajovati. Zemáky na po-
lévku k. Na již. Mor. Šd. K. jablko = ze
slupky okrajovati. Mtc. 1878. 35.

Kružlík, u, m., runde hölzerne Büchse.
Slov. Bern.

Kružliti = kroužiti.