758

Kružmo. Mach k., das Moulinet, v šer-
míř. Čsk.

Kružnatka,y, f. = plod složený, z jed-
noho květu pochodící, jehož měchýřky čněl-
kou svou opatřené v kruh rozpostaveny
jsou ku př. pivoňka, stiphus. Vz Rst. 432.

Kružní pila, vz Pila.

Kružnice, e, f. = čára, kterou se kruh
opisuje (kruh je plocha k-cí opatřená), die
Kreislinie, Peripherie des Kreises. Us. Cf.
Jd. Geom. I. 18. K. křivosti, der Krüm-
mungskreis, nejmenší, der Kehlkreis, osku-
lační, distanční, Jrl. 217., 373., 420., polová,
rovnoběžná. Km. Veškeré body k-ce jsou
od středu kruhu stejně vzdáleny. Sb. uč. —
K. = kruhová pila, okrouhlá pila, cirku-
lárka, pila v podobě plného kruhu na ob-
vodu ozubeného, die Kreis-, Cirkel-, Cir-
kularsäge. Šp., Sl. les., Pdl., Skv.

Kružný. K. bod či zálud, kryt, sek v ser-
míř. NA. III. 67. K. skok, houpání, špl-
hání, Kreis-. Télocv. K. čára = kružka. S. N

-kružný, cyklisch. Jedno-, dvoj-, mnoho-
kružný. Vz Rst. 432.

Krůžok, žku, m. = kroužek. Slov. Ssk.

Kružolek, lku, m. = kružel. U Místka.
Škd.

Krv, i, f. = krev. Slov. Bern.

Krvácející, blutend. K. stromy. Sbtk.
Rostl. 12.

Krvácení, vz Slov. zdrav., Krvotok, S. N.
K. děložní, ledvinné, nosní, pupečné, střevní,
z ran. Vz Slov. zdrav. K. žen rodících, dě-
ložní. Křk. Por. 307. K. cev, angiorrhagia,
kožní, die Hautblutung. K. parního kotlu
(když rez vnitřek kotlu tak značně po-
krývá, že se jím voda na hnědo zbarvuje).
Hrm. 67.

Krvácivosť, i, f. = náchylnosť ku kr-
vácení, haemophilia. S. N. XI. 431., Slov.
zdrav. I. 88., 172. K. dásni. Osv. I. 633.

Krvácivý = kdo často krvácí, Haemo-
philus, der Bluter.

Krváček, čku, m., vz Krvák. Vchř.

Krvačiť sa = krpačii sa, nuzačiti se.
Val. Brt. D. 225.

Krvačný = krvavý. Slov. K. práce (na-
máhavá). Syt. Táb. 11. K. zisk (krvi, pracně
dobytý). Dbš. Úv. 158.

Krvák, u, m. = druh hracích bobů. Vchř.

Krvanice = druh jablek. Zlínsky. Brt.

Krvanka, y, f. = krvavka, druh jablek.
Šm.

Krvánky, pl., m Býti na k-kách, in
Blutarbeit (vom Kriegshandwerk). Dch.

Krvavě červený. Us. Pdl. K. někoho po-
raniti. Šmb.

Krvavec, poterium, die Becherblume, rostl.
Vz Rstp. 488. — Čl. Kv. 362., Slb. 511.,
Mllr. 94. — K. = krvavé jablko, der Blut-
apfel. Šp. — K., der Blutmensch. Dch.

Krvavečnice, e, f. = žíla. Db. Vz Kr-
vavnice.

Krvavený; -en, a, o. blutbedeckt. K.
ručník. Sš. P. 134.

Krvavěrudý, blutroth. Osv. I. 286.

Krvavěti, ěl, ění = krváceti, bluten. Poče
velmi k. Výb. I. 819.

Krvavíce, e, f. = krvavnice. K. měchý-
řová, Blasenhämorrhoiden.

Krvaviti. — co. Všady po prachu, po
trávě tekl potok zemiu krvavě (přechod.).
Alx. B. 135. A kdo ho (chodníček) k-vil?
Brt. N. p. I. 164.

Krvavják, a, m. = vydavatel ,krvavé
literatury.' Šd.

Krvavka = krvavá mšice, schizonera la-
nigera, die Blutlaus. Sl. les. — K., amyg-
dalus persica, hruška. Sl. les.

Krvavně = krvavě. Bern.

Krvavnice, die Blutader. Vz Krvaveč-
nice. — K. = jablko. Mor. Brt. — K. =
kyprej obecný, vrbice, lythrum, rostl. Vz
Rstp. 557., Slb. 556., Mllr. 64.

Krvavnicovitý. K. rostliny, salicarieae:
kuřinec, tuhanka, kyprej, hlazenec, obtula,
podlupka, hena. Vz Rstp. 555.

Krvavníček, vz Krvavník, Lúbenička.

Krvavnička, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Krvavnik, u, m. = vlaštovičník větší,
nebeský dar, celduně, chelidonium, das Schöll-
kraut, rostl. Rstp. 63., Bartol., Rr. Sb., Slb.
657., Mllr. 7.—K. = řebříček obecný, achil-
lea millefolium, die Schafgarbe. Slb. 416.,
Klš. — K. = karneol. Btk. Voc. 117. —
K, a, m. = krvavec, der Blutmensch, vir
sanguinis. Ž. wit. 54. 24.

Krvavný, blutig machend, blutig. Bern.

Krvavy, dle Dolany, Rothwehr, ves u Kum-
žáka.

Krvavý, na Ostrav, kvavý. Tč. — K. =
co s prolitím krve jest: srážka, seč. Us.
Pdl. Krvavou cedil (až mu krev tekla). Dl.
— K. = barvy červené. K. rosa. Sš. P. 130.
K. koření = baruška, toten, sanguisorba, der
Wiesenknopf, Rostl. Slb. 512., Mllr. 94. K.
buk, fagus atropurpurea, die Blutbuche. SI.
les. — K. pěnkava, lagonostica minima, pták.
BRm. II. 2. 388. — K. = ukrutný. K. lite-
ratura (jednající o ukrutných příhodách).
Us. Zlostné a k. kněžstvo. Bart. 42.

Krvebrodný, im Blute watend. K. od-
veta. Hdk.

Krvechladnosť, i, f., die Kaltblütigkeit.
Pcht.

Krvekálenství, n. Sš. Sk. 185.

Krvelačník, a, m. = krvavec, der Blut-
mensch. Dch.

Krvelačnosť, i, f., die Blutgier. Sk.

Krvelačný, blutdürstig. K. tigr, Pl. I.
193., meč. Čch. Mcn. 63.

Krven, realgar. Ro/k.

Krvenka, y, f., haemodorum, die Blut-
wurz, rostl. K. klasatá, h. spicatum. Vz
Rstp. 1548.

Krevenkovitý. K. rostliny, haemodora-
ceae: krevenka, dlakokvět, vlnatice. Rstp.
1548, S. N.

Krvenství, n., die Blutsverwandtschaft.
Rk.

Krvenstvo, a, n., die Blutsverwandten.
Šm.

Krvepouštění, n. Vz Hš. Dod. k Jg.
II. 42. č. 275.

Krveprolévač, e, m , der Blutvergiesser.
Jír.. Koll. III. 199

Krveprolévání, n., das BlutveRgiessen.
Us. Šmb.

Krveprolití, u. Sápali se mezi sebou až
do k. Pal. Rdh. III. 171.