Předchozí (757)  Strana:758  Další (759) |
|
|||
758
|
|||
|
|||
Kružmo. Mach k., das Moulinet, v šer-
míř. Čsk. Kružnatka,y, f. = plod složený, z jed-
noho květu pochodící, jehož měchýřky čněl- kou svou opatřené v kruh rozpostaveny jsou ku př. pivoňka, stiphus. Vz Rst. 432. Kružní pila, vz Pila.
Kružnice, e, f. = čára, kterou se kruh
opisuje (kruh je plocha k-cí opatřená), die Kreislinie, Peripherie des Kreises. Us. Cf. Jd. Geom. I. 18. K. křivosti, der Krüm- mungskreis, nejmenší, der Kehlkreis, osku- lační, distanční, Jrl. 217., 373., 420., polová, rovnoběžná. Km. Veškeré body k-ce jsou od středu kruhu stejně vzdáleny. Sb. uč. — K. = kruhová pila, okrouhlá pila, cirku- lárka, pila v podobě plného kruhu na ob- vodu ozubeného, die Kreis-, Cirkel-, Cir- kularsäge. Šp., Sl. les., Pdl., Skv. Kružný. K. bod či zálud, kryt, sek v ser-
míř. NA. III. 67. K. skok, houpání, špl- hání, Kreis-. Télocv. K. čára = kružka. S. N -kružný, cyklisch. Jedno-, dvoj-, mnoho-
kružný. Vz Rst. 432. Krůžok, žku, m. = kroužek. Slov. Ssk.
Kružolek, lku, m. = kružel. U Místka.
Škd. Krv, i, f. = krev. Slov. Bern.
Krvácející, blutend. K. stromy. Sbtk.
Rostl. 12. Krvácení, vz Slov. zdrav., Krvotok, S. N.
K. děložní, ledvinné, nosní, pupečné, střevní, z ran. Vz Slov. zdrav. K. žen rodících, dě- ložní. Křk. Por. 307. K. cev, angiorrhagia, kožní, die Hautblutung. K. parního kotlu (když rez vnitřek kotlu tak značně po- krývá, že se jím voda na hnědo zbarvuje). Hrm. 67. Krvácivosť, i, f. = náchylnosť ku kr-
vácení, haemophilia. S. N. XI. 431., Slov. zdrav. I. 88., 172. K. dásni. Osv. I. 633. Krvácivý = kdo často krvácí, Haemo-
philus, der Bluter. Krváček, čku, m., vz Krvák. Vchř.
Krvačiť sa = krpačii sa, nuzačiti se.
Val. Brt. D. 225. Krvačný = krvavý. Slov. K. práce (na-
máhavá). Syt. Táb. 11. K. zisk (krvi, pracně dobytý). Dbš. Úv. 158. Krvák, u, m. = druh hracích bobů. Vchř.
Krvanice = druh jablek. Zlínsky. Brt.
Krvanka, y, f. = krvavka, druh jablek.
Šm. Krvánky, pl., m Býti na k-kách, in
Blutarbeit (vom Kriegshandwerk). Dch. Krvavě červený. Us. Pdl. K. někoho po-
raniti. Šmb. Krvavec, poterium, die Becherblume, rostl.
Vz Rstp. 488. — Čl. Kv. 362., Slb. 511., Mllr. 94. — K. = krvavé jablko, der Blut- apfel. Šp. — K., der Blutmensch. Dch. Krvavečnice, e, f. = žíla. Db. Vz Kr-
vavnice. Krvavený; -en, a, o. blutbedeckt. K.
ručník. Sš. P. 134. Krvavěrudý, blutroth. Osv. I. 286.
Krvavěti, ěl, ění = krváceti, bluten. Poče
velmi k. Výb. I. 819. Krvavíce, e, f. = krvavnice. K. měchý-
řová, Blasenhämorrhoiden. |
Krvaviti. — co. Všady po prachu, po
trávě tekl potok zemiu krvavě (přechod.). Alx. B. 135. A kdo ho (chodníček) k-vil? Brt. N. p. I. 164. Krvavják, a, m. = vydavatel ,krvavé
literatury.' Šd. Krvavka = krvavá mšice, schizonera la-
nigera, die Blutlaus. Sl. les. — K., amyg- dalus persica, hruška. Sl. les. Krvavně = krvavě. Bern.
Krvavnice, die Blutader. Vz Krvaveč-
nice. — K. = jablko. Mor. Brt. — K. = kyprej obecný, vrbice, lythrum, rostl. Vz Rstp. 557., Slb. 556., Mllr. 64. Krvavnicovitý. K. rostliny, salicarieae:
kuřinec, tuhanka, kyprej, hlazenec, obtula, podlupka, hena. Vz Rstp. 555. Krvavníček, vz Krvavník, Lúbenička.
Krvavnička, y, f. = hruška. Mor. Brt.
Krvavnik, u, m. = vlaštovičník větší,
nebeský dar, celduně, chelidonium, das Schöll- kraut, rostl. Rstp. 63., Bartol., Rr. Sb., Slb. 657., Mllr. 7.—K. = řebříček obecný, achil- lea millefolium, die Schafgarbe. Slb. 416., Klš. — K. = karneol. Btk. Voc. 117. — K, a, m. = krvavec, der Blutmensch, vir sanguinis. Ž. wit. 54. 24. Krvavný, blutig machend, blutig. Bern.
Krvavy, dle Dolany, Rothwehr, ves u Kum-
žáka. Krvavý, na Ostrav, kvavý. Tč. — K. =
co s prolitím krve jest: srážka, seč. Us. Pdl. Krvavou cedil (až mu krev tekla). Dl. — K. = barvy červené. K. rosa. Sš. P. 130. K. koření = baruška, toten, sanguisorba, der Wiesenknopf, Rostl. Slb. 512., Mllr. 94. K. buk, fagus atropurpurea, die Blutbuche. SI. les. — K. pěnkava, lagonostica minima, pták. BRm. II. 2. 388. — K. = ukrutný. K. lite- ratura (jednající o ukrutných příhodách). Us. Zlostné a k. kněžstvo. Bart. 42. Krvebrodný, im Blute watend. K. od-
veta. Hdk. Krvechladnosť, i, f., die Kaltblütigkeit.
Pcht. Krvekálenství, n. Sš. Sk. 185.
Krvelačník, a, m. = krvavec, der Blut-
mensch. Dch. Krvelačnosť, i, f., die Blutgier. Sk.
Krvelačný, blutdürstig. K. tigr, Pl. I.
193., meč. Čch. Mcn. 63. Krven, realgar. Ro/k.
Krvenka, y, f., haemodorum, die Blut-
wurz, rostl. K. klasatá, h. spicatum. Vz Rstp. 1548. Krevenkovitý. K. rostliny, haemodora-
ceae: krevenka, dlakokvět, vlnatice. Rstp. 1548, S. N. Krvenství, n., die Blutsverwandtschaft.
Rk. Krvenstvo, a, n., die Blutsverwandten.
Šm. Krvepouštění, n. Vz Hš. Dod. k Jg.
II. 42. č. 275. Krveprolévač, e, m , der Blutvergiesser.
Jír.. Koll. III. 199 Krveprolévání, n., das BlutveRgiessen.
Us. Šmb. Krveprolití, u. Sápali se mezi sebou až
do k. Pal. Rdh. III. 171. |
||
|
|||
Předchozí (757)  Strana:758  Další (759) |