760

Krydélka, y, f. = poklička. Co ty že-
lezňáky nastaly, sotva že nějakú tu pasť
prodám nebo tu k. Kmk. Kuk. II. 27.

Krydélko, a, n.= křidélko. Najde k. zo
včely. Slov. Ht. Sl. ml. 206.

Krydlo, a, n., der Deckel. Lpř. Sl. I.
479.

Kryha, y, f., die Platte? Slov. Na dlažbu
ho potřebují; ale i dlažba z neho nenie
dobrá, iba keď ho na dlážkové kryhy vy-
krešú. Hdž. Čít. 204. Pôjdu kryhy (ledy,
ledové kry). Slov. Kyt. 1876. 17.

Kryhon, u, m. = huba. Nerozvírej ten
k. jako na vůbci (nekřič tak, jako venku
za vsí). V Krkonš. Kb.

Krychelní -ný, kubisch. K. (kostkové)
vypočítávání, k. Berechnung, Sl. les., sou-
stava, krystal. Mj.

Krychelník, a, m. = kubíkář, der Holz-
kubirer. Sl. les.

Krychle = šestistěn, Bř. N. 12., 20., 21.,
der Sechsflächner, Kubus, Hexaeder. Prn.
Cf. Schd. II 5.. 8. Hosti, chceš-li vrci kry-
chle? Hr. ruk. 373. Poče s ním krychle me-
tati. Ib. (Výb. II. 31.).

Krychlení = ustanovování tělesného ob-
sahu některého těla měrou krychlovou. S. N.
K. dřeva pokáceného, stojatého. Sl. les.

Krychlovací. K. přístroj ku zkoušení
plynomeru, der GasmesserjustiRungsappaRat.

Krost.

Krychlový. K. kosť v chodidle. Vz Matj.
21.

Krychnov, a, m., Krichnau, ves u Pla-
ňan v Kouřimsku. Blk. Kfsk. 378., 1111.

Krychta, y, f. = krecht. Rjšk.

Kryjamek = kryjemek. Já ti (vám) pri-
píjam pres kytku maryjánku, že tě (vás)
milujú po kryjamku (tajně). Slez. Šd.

Kryjemek, vz Kryjamek. Znamení otázky
na konci vymaž a polož bod (.).

Kryjmo, po kryjmu = tajně, skrytě. K.
něco udělati. Laš. Tč.

Kryjný = skrývající. Kaln. Bs. 203.

Kryk. Vz List. fil. 1882. 26. Jměli jsú
o zlatý mezi sebú kriky. NB. Tč. 231. —
Pč. 37. K. hněvivý, seditio. BO.

Krykonit, u, m. Stč. Zem. 492.

Krykování, n., vz Krykovati. Tehdáž
jest žádného nebylo k. těch, ješto se řečí
potýkají. Jel. Enc. m. 34.

Krymava, y, f., Krima, ves u Vrchu sv.
Šebestiana.

Krymlov, a, m., Krumlov, ves u Kou-
řimě.

Krymza, y, f., schwefelsaurer Zinkvitriol,
der weisse Vitriol, Erzalaun. Šm.

Kryn, u, m. = lilie bílá, křín, lilium can-
didum, weisse Lilie. Vz Rstp. 1582.

Krynd. Pro kryndy pána = pro Krista
pána! Us. Krynde náčku, krynde nátku,
krynda krále! Krynde pane! Us. Kšá.

karryničník, u, m. = parožnatec mrtnatý,
chKa hispida, mech. Vz Rstp. 1827.

Kryofor, stroj. Cf. Mj. 337., Šfk. Poč.
51., S. N.

Kryolith. Cf. Bř. N. 128., 241., Krč. G.
228., Schd. 1. 337., II. 40., Šf. Poč. 296.,
KP. IV. 300., 408., S. N.

Krypta. Cf. KP. I. 140.- 141., Method.

I. 48„ III. 29.

Kiyptidin, u, m. Šfk. Poč. 572.

Kryptní místo (na kryptu; kde jest krypta).
Stast.pr. kn. 1874. 122.

Kryptofon, u, m. = telefon uschovaný
v zemi. Položen jsa do země převádí prý
v noci každý šum a slova pronesená na
určitém místě; ve vodě (podvodní k.) pře-
náší bezpečné všeliký šum působený mino-
noskami. Nár. listy 1888. č. 268. str. 1.

Kryptogamický. K. rostliny (krypto-
gamy). Osv. VI. 52.

Kryptopin, u, m. Čs. lk. VI. 396.

Kryptový. K. stavba. Bor. 390.

Kryptozoický. K. či skrytě oživené
útvary ; K. či prahorní s-kupina útvarná.
Stč. Zem. 682., 684.

Kryry, dle Dolany, Kriegern, mě. u Pod-
bořan. Blk. Kfsk. 286., S. N.

Krysa alexandrijská, mus alexandrinus,
gambijská, m. gambianus. Vz Brm. I. 2.
367., Schd. II. 413., Kram. Slov., Hlb. I.
37., 216 , II. 408. - K., y, m., os. jm. Blk.
Kfsk. 960.

Krysák, a, m.=pes krysy chytající, der
Rattler; Rattenfänger. Dch. Vz Krysař.

Krysař, e, m. = krysák. Dch., Sl. les.,
Brm. 1. 665.

Krysice, vz Kryska.

Krysí mor, krysího moru, m. = psuják
sochatý, hamelia patens, rostl. Vz Rstp. 818.

Kryska, y, f. = krysice, zdrobn. krysa,
samice. Vz Kreska. Šd.

Kryslený = čárkovaný. Rst 432.

Krysliti = kresliti.

Krysovitý, rattenartig. Stč Zem. 836.

Krystall měli bychom psáti, poněvadž
jest toto slovo řecké y.gvózaM.oi-, ale skoro
všeobecně se píše: krystal. Lat. crystallina,
franc. cristal, vlas. cristallo, engl. crystal,
pol. krysztoł, něm. Krystall. Nz. Krystall:
Krč. G. 226., Šf. Poč. 609., Rosc. 176., Stč.,
Vm..; krystal: Rk. u Křišťál, Schd. I. 275.,

II. 3., Jg. Slov. u Křišťál, Bř. N. 3., Vega

I. 230., KP. II. 9., Nz., Bačk. Výsk. 62.,
Šm., Bern., Hř., S. N.; Wenzl v Pravopis.
ukazateli má: křišťál, krystal, ale: krystal -
lisace, krystallografie. K. klamavý. Vz Schd.

II. 14.

Krystalení, krystallení, vz Krystaliti. K.
hmot. Mj.

Krystalený, krystallený, krystallisirt. K.
látka. Mj. 41.

Krystaletí, krystalleti, ejí, el, ení, Kry-
stall werden. Hmoty krystalejí.

Krystalický, krystallický, krystalliscb.
K. horniny, Bř. N. 241., kamení, Stč. Zem.
682., tělesa, vlastnosti kamene. Osv. I. 638.

Krystalinický, krystallinický, krystal-
linisch. KP. V. 23. K. těleso, stav, ŽČ I.
250., III. 23., sloh, Krč. G. 183., zrna. Šp.

Krystalisace, krystallisace. Vz Bř. N.
4., ZČ. I. 249.

Krystalisační, krystallisační, Krystal-
lisations-. K. nádoba. Zpr. arch. VIII. 88.
Vz násl.

Krystalisovací,krystallisovací,Krystalli-
sations-. K. nádoba.