761

Krystalištp, krystalliště, ě, n., der Kry-
stallisirraum. Šp.

Krystalitelnosť, krystallitelnosť, i, f., die
Krystallisirbarkeit. Hř.

Krystalit!, krystalliti, Icrystalovati, kry-
stallovati, krystallisiren. — se. Hmoty se
krystalují. Mj. 21. — jak. Rhombicky se
k. Mj. 44. —- se čím kde. Ochlazením le-
dek v roztoku svém se krystal uje. Mj. 22.
-— se kďy z čeho jak. Jodid rtuťnatý
krystaluje se za obyčejné teploty z roz-
toků v červených hlatích. Rm. 6.

Krystalkový, krystallkový. K. jehlice.
SP. II. 126.

Krystalník, krystalinik, u, m. = káď
na krystallení skalice, kamence atd., der
Anschusstrog. Hř.

Krystalný, krystallný = krystalový, kry-
stallhell. Sl. les., Čch. Bs. 9., Vrch., voda.
ZČ. I. 250.

Krystalografický, krystallografický, kry-
stallographisch. K. vyměřování, ZČ. I. 35.,
model (ze sádry n. z lepenky). Us. Pdl.

Krystaloid, krystalloid, u, m. ZČ. I. 398.,
Šfk. Poč. 163, Rosc. 24.

Krystalopis, krystallopis = krystalo-
grafie. Nz., Schd. II. 3., I. 275.

Krystalopisný, krystallopisný, krystal-
lographisch. K. osa. Ves.

Krystalování, krystallování, n., das Kry-
stallisiren. KP. IL 9.

Krystalovaný, krystallovaný; -án, a, o,
krystallisirt. K. těleso. ZČ. I. 249, Schd. I.
275.

Krystalovati, kry stallovati, vz Krysta-
liti.

Krystalovitý, -llovitý, krystallartig. Schd.
I. 275.

Krystalovna, krystallovna, y, f., das
Krystallisationslokale, die -stube, das -werk.
Šp., Hř.

Krystalový, krystallový. K. tvary draho-
kamů. KP. III. 176. K. zrna, kůra, hmota,
zboží, Šp., sloh. Osv. V. 12. K. voda. Schd.
I. 286.

Krystan, a, m., os. jm. NB. Tč.

Krysteček, vz Kristeček.

Krystle, pl., les u Bechyně.

Krystýr, u, m., vz Klyster. Us. Rgl.

Kryškovec, vce, m., syzygium, rostl. K.
vykrojený, s. jambolanum, hřebíčkový, s.
caryophyllaeum. Vz Rstp. 596.

Kryšpín Vojt,, nar. 1844., učitel na Smí-
chově. Vz Bačk. Př. 144.

Kryšpina, y, f. = nějaký oděv. Slov.
Hodjac na seba eště aj kabaně a kaděakie
burnusy a k-ny. Ntr. IV. 147. — K. = na-
dávka veselé, rozpustilé ženštině. Na Vsacku.

Kryštůfek Fr., dr. a prof. bohosloví
v Kr. Hradci, naroz. v Humpolci 1842. Vz
Bačk. Př. 167., 175. — K. Jan M., naroz.
v Humpolci r. 1844., dr. a prof. gymn. v Bu-
dějov. Back. Př. 127.

Kryštůfka, vz Krištůfka.

Kryt. Vz Podkryt. Mkl. Etym. 143. K.
slaměný, die StRohdecke, Sp., lodní, die
Schiffbedeckung, Lpř., schodů lodních. Mour.
K., krytina zámková, das Deckblech. Vz
Včř. Z. I. 52. K. zinkový. Us. K. římský.
Vz Vlšk. 95. Jak můj na tě poutá cit ne-

božtíkův drahý kryt (hrob). Štulc I. 135.

— K. = pokryvka. Hnědý k. = tmavohnědá
vrstva na povrchu kvasící se mladinky,
braune Decke, Tigerdecke. Svk., Zpr. arch.
IX. 43. — K. = ukryt. V lese krytu. Hdk.

— K. v šermíř.: náhlavní, natrupní, pažní,
nožní s odkrokem. NA. III., 72., 73. Cf.
KP. I. 529., 558., 563.

Kryť, i, f., das Dach. Tasaři posadili již
k. U Jilemnice. Hk.

Krytba lodní, die Schiffbedeckung. Lpř.

Krytek, tku, m. = zídka před domem.
V ní jest okno do sklepa. Na ní jest prkno
k seděni. Na krytku sedávali večer méšťáci
pojídajíce a bavíce se. Na Ostrav. Wrch.

Krýti. Vz Bž. 23., 186., Mkl. Etym 143.
Supinum : kryt. Gb. List. fil. 1883. 446.
O strč. časování vz List. fil. X. 449. V 7. ř.
tohoto článku závorku před Vz smaž. —
co. Zem kryje mlhy závoj. Kyt. 1876. 36.
Krýti, vykrývati cukr (cukr ve formách na
půdách cukrových čistiti), den Zucker dek-
ken, ausdecken. Pta. V 6. ř. tohoto článku
za ujistiti polož: hraditi. — čím. Zastře-
lenou zvěř chvojí, větvemi k. Us. Zvěř se
kryje houštinami. Osv. V. 638. Kryj přítele
přítelem. Km. — kde. Pod zevnitřním
bleskem všudy se kryjící šalba. Kom. Hlavu
k. v oblacích. Vrch. Malá (žába) za velikú
sě kryjieše. Dal. 95. — se. Pojmy ty se
kryjí. Jdč. Ramena úhlů těch se kryjí. NA.
V. 8. Ktožť pravdu činí, nemáť se k. Št.
Kn. š. 85. — se čemu. Kryj se příteli
(dat, = verstecke dich); kryj se přítele
(gt. = hüte dich vor dem Freunde). Km.
Neroď se jej synu k. Kat. Nectnostná panie
často své vlastnie čeledi mosí se k., stydiec
se jie v tom. Št. Kn. š. 99. — čeho. Němci
hlav kryli po křoví. Let. 83. — se čeho
(jak dlouho). Sedm miesiecov k. sě budeš
tvých nepřátel a oni tebe budú hledati. Bj.
Chci se na čas psoty k. St. Skl. V. 138.
Tvého obličeje budu se k. BO. Ješitný a
marný kryje se matorných lidí. Výb. I. 350.
Jak se budem k. (varovati) trpenie rozlič-
ného ? Žvt. otc. 56. a. Ktož zle činí, ten
se kryje světla. Št. Kn. š. 85. Mnohokrát
lidé světí kryjí se štěstí nestálého (meiden);
Zvíře kryje se protivného. Št. Kn. š. O něm
čte se, že se lidské chvály kryjéše. Hr. ruk.
47. Cf. Brt. S. 3. vd. 189. — co, čeho, se
před čím (proč). Před daždom sa kryli.
Ht. Sl. ml. 221. Před žádným toho nekryji.
Dh. 108. Jiezvený nemóž zbýti svých ran,
když se bude k. před lékařem. Výb. I. 243.
Budou se domnívati, že se velikým stra-
chem před nimi kryjeme. Abr. z Gtr. Před
těmi pravých věcí kryje. Chč. 102. b. —
čeho od čeho. Stromové jie (země) od
horkosti slunečné kryjiechu. Troj. 52. b. —
jak. Barva ta dobře kryje. Us. Pdl. Tam,
kde zahrad loubí krylo stinně ji. Kká. K sl.
j 156. — kdy. Že sú ještě v ta doba
kryli se křestěné. Št. Kn. š. 13. Nekryli
by hrubých hřiechóv na zpovědi. Hus I.
35. — se kam. V kopyta se kryly nohy.
Vrch.

Krytí vína, vz KP. V. 162., barev, Ktzr.,
ústupu, NA. III. 83., pojmů. Jd. 14. — K. =
stolní příbor. Na stole bylo k. Bart, 267.