Předchozí (760)  Strana:761  Další (762) |
|
|||
761
|
|||
|
|||
Krystalištp, krystalliště, ě, n., der Kry-
stallisirraum. Šp. Krystalitelnosť, krystallitelnosť, i, f., die
Krystallisirbarkeit. Hř. Krystalit!, krystalliti, Icrystalovati, kry-
stallovati, krystallisiren. — se. Hmoty se krystalují. Mj. 21. — jak. Rhombicky se k. Mj. 44. —- se čím kde. Ochlazením le- dek v roztoku svém se krystal uje. Mj. 22. -— se kďy z čeho jak. Jodid rtuťnatý krystaluje se za obyčejné teploty z roz- toků v červených hlatích. Rm. 6. Krystalkový, krystallkový. K. jehlice.
SP. II. 126. Krystalník, krystalinik, u, m. = káď
na krystallení skalice, kamence atd., der Anschusstrog. Hř. Krystalný, krystallný = krystalový, kry-
stallhell. Sl. les., Čch. Bs. 9., Vrch., voda. ZČ. I. 250. Krystalografický, krystallografický, kry-
stallographisch. K. vyměřování, ZČ. I. 35., model (ze sádry n. z lepenky). Us. Pdl. Krystaloid, krystalloid, u, m. ZČ. I. 398.,
Šfk. Poč. 163, Rosc. 24. Krystalopis, krystallopis = krystalo-
grafie. Nz., Schd. II. 3., I. 275. Krystalopisný, krystallopisný, krystal-
lographisch. K. osa. Ves. Krystalování, krystallování, n., das Kry-
stallisiren. KP. IL 9. Krystalovaný, krystallovaný; -án, a, o,
krystallisirt. K. těleso. ZČ. I. 249, Schd. I. 275. Krystalovati, kry stallovati, vz Krysta-
liti. Krystalovitý, -llovitý, krystallartig. Schd.
I. 275. Krystalovna, krystallovna, y, f., das
Krystallisationslokale, die -stube, das -werk. Šp., Hř. Krystalový, krystallový. K. tvary draho-
kamů. KP. III. 176. K. zrna, kůra, hmota, zboží, Šp., sloh. Osv. V. 12. K. voda. Schd. I. 286. Krystan, a, m., os. jm. NB. Tč.
Krysteček, vz Kristeček.
Krystle, pl., les u Bechyně.
Krystýr, u, m., vz Klyster. Us. Rgl.
Kryškovec, vce, m., syzygium, rostl. K.
vykrojený, s. jambolanum, hřebíčkový, s. caryophyllaeum. Vz Rstp. 596. Kryšpín Vojt,, nar. 1844., učitel na Smí-
chově. Vz Bačk. Př. 144. Kryšpina, y, f. = nějaký oděv. Slov.
Hodjac na seba eště aj kabaně a kaděakie burnusy a k-ny. Ntr. IV. 147. — K. = na- dávka veselé, rozpustilé ženštině. Na Vsacku. Kryštůfek Fr., dr. a prof. bohosloví
v Kr. Hradci, naroz. v Humpolci 1842. Vz Bačk. Př. 167., 175. — K. Jan M., naroz. v Humpolci r. 1844., dr. a prof. gymn. v Bu- dějov. Back. Př. 127. Kryštůfka, vz Krištůfka.
Kryt. Vz Podkryt. Mkl. Etym. 143. K.
slaměný, die StRohdecke, Sp., lodní, die Schiffbedeckung, Lpř., schodů lodních. Mour. K., krytina zámková, das Deckblech. Vz Včř. Z. I. 52. K. zinkový. Us. K. římský. Vz Vlšk. 95. Jak můj na tě poutá cit ne- |
božtíkův drahý kryt (hrob). Štulc I. 135.
— K. = pokryvka. Hnědý k. = tmavohnědá
vrstva na povrchu kvasící se mladinky, braune Decke, Tigerdecke. Svk., Zpr. arch. IX. 43. — K. = ukryt. V lese krytu. Hdk. — K. v šermíř.: náhlavní, natrupní, pažní,
nožní s odkrokem. NA. III., 72., 73. Cf. KP. I. 529., 558., 563. Kryť, i, f., das Dach. Tasaři posadili již
k. U Jilemnice. Hk. Krytba lodní, die Schiffbedeckung. Lpř.
Krytek, tku, m. = zídka před domem.
V ní jest okno do sklepa. Na ní jest prkno k seděni. Na krytku sedávali večer méšťáci pojídajíce a bavíce se. Na Ostrav. Wrch. Krýti. Vz Bž. 23., 186., Mkl. Etym 143.
Supinum : kryt. Gb. List. fil. 1883. 446. O strč. časování vz List. fil. X. 449. V 7. ř. tohoto článku závorku před Vz smaž. — co. Zem kryje mlhy závoj. Kyt. 1876. 36. Krýti, vykrývati cukr (cukr ve formách na půdách cukrových čistiti), den Zucker dek- ken, ausdecken. Pta. V 6. ř. tohoto článku za ujistiti polož: hraditi. — čím. Zastře- lenou zvěř chvojí, větvemi k. Us. Zvěř se kryje houštinami. Osv. V. 638. Kryj přítele přítelem. Km. — kde. Pod zevnitřním bleskem všudy se kryjící šalba. Kom. Hlavu k. v oblacích. Vrch. Malá (žába) za velikú sě kryjieše. Dal. 95. — se. Pojmy ty se kryjí. Jdč. Ramena úhlů těch se kryjí. NA. V. 8. Ktožť pravdu činí, nemáť se k. Št. Kn. š. 85. — se čemu. Kryj se příteli (dat, = verstecke dich); kryj se přítele (gt. = hüte dich vor dem Freunde). Km. Neroď se jej synu k. Kat. Nectnostná panie často své vlastnie čeledi mosí se k., stydiec se jie v tom. Št. Kn. š. 99. — čeho. Němci hlav kryli po křoví. Let. 83. — se čeho (jak dlouho). Sedm miesiecov k. sě budeš tvých nepřátel a oni tebe budú hledati. Bj. Chci se na čas psoty k. St. Skl. V. 138. Tvého obličeje budu se k. BO. Ješitný a marný kryje se matorných lidí. Výb. I. 350. Jak se budem k. (varovati) trpenie rozlič- ného ? Žvt. otc. 56. a. Ktož zle činí, ten se kryje světla. Št. Kn. š. 85. Mnohokrát lidé světí kryjí se štěstí nestálého (meiden); Zvíře kryje se protivného. Št. Kn. š. O něm čte se, že se lidské chvály kryjéše. Hr. ruk. 47. Cf. Brt. S. 3. vd. 189. — co, čeho, se před čím (proč). Před daždom sa kryli. Ht. Sl. ml. 221. Před žádným toho nekryji. Dh. 108. Jiezvený nemóž zbýti svých ran, když se bude k. před lékařem. Výb. I. 243. Budou se domnívati, že se velikým stra- chem před nimi kryjeme. Abr. z Gtr. Před těmi pravých věcí kryje. Chč. 102. b. — čeho od čeho. Stromové jie (země) od horkosti slunečné kryjiechu. Troj. 52. b. — jak. Barva ta dobře kryje. Us. Pdl. Tam, kde zahrad loubí krylo stinně ji. Kká. K sl. j 156. — kdy. Že sú ještě v ta doba kryli se křestěné. Št. Kn. š. 13. Nekryli by hrubých hřiechóv na zpovědi. Hus I. 35. — se kam. V kopyta se kryly nohy. Vrch. Krytí vína, vz KP. V. 162., barev, Ktzr.,
ústupu, NA. III. 83., pojmů. Jd. 14. — K. = stolní příbor. Na stole bylo k. Bart, 267. |
||
|
|||
Předchozí (760)  Strana:761  Další (762) |