762

Krytky, pl., f. Keď sa bavia (hrajú)
o krytky (na schovanou, na mžikaNOu).
Slov. Zátur.

Krytný, deckend. Rk.

Krytočinný. K. časoslovo, deponens. Křn.,
Ndr.

Krytodvojek, jku, m., das Nosin. Šm.

Krytohlavec. K. srdconoš, c. cordiger,
proměnlivý, c. variabilis, fialový, c. viola-
ceus, hedbavitolesklý, c. sericeus, zlatový,
c. aureolus, plevnatcový, hypochaeridis,
lesklý, c. nitens, uhlazený, c. nitidulus,
Moreůw, c. Morei, pyskatý_; c. labiatus, po-
dobný, c. geminus, dvoutečný, c. bipunc-
tatus. dvoučárný, bilineatus, zakrsalý, c.
pygmaeus, malý, c. pusillus, zmenšený, c.
minutus. Kk. Br. 371.-373., Brm. IV. 207.

Krytojadeř, e, f., cryptocarga, rostl. K.
leskla, e. nitida. Vz Rstp. 1306.

Krytojádřice, e, f. = krytojadeř. Šm.

Krytoklíčný, angioblastus, v bot. Šm.

Krytokořenný, scheidenwurzelig. Vz Rst.
432, Nz.

Krytonosec, sce, m., ceutorhynchus,
brouk.. K. rudoštítný, c. aeneicollis, česná-
čkový, c. erysimi, černavý, c. atratulus,
vřesový, c. ericae, stlačený, c. contractus,
květový, c. floralis, hadincový, c. ehii, brut-
nákovitý, c. asperifoliarum, kopretinový, c.
chrysanthemi, jeskynní, c. troglodytes, rýho-
štítný, c. sulcicollis, řepový, c. rapae. Kk.
Br. 320.—323. K. makový či běloskvrnný,
c. macula alba, der Weissfleck, Verborgen-
rüssler, podobný, c. assimilis, ähnlicher Ver-
borgenrüssler, zelený, c. sulcicollis, der Kohl-
gallenriissler. Brm. IV. 172.—174.

Krytoplod, das Wirtelkraut. Sl. les.

Krytoplodý, bedecktsamig. Vz Rst. 432.

Krytopoševný. K. mechy. Vz Rstp. 1795.

Krytoprašník, u, m. = vrvka prapořitá, j
brachypodium pinnatum, rostl. Vz Rstp.
1751.

Krytosemenný, bedecktsamig. K. Rost-
liny, die Angiospermen. Sl. les., Rosc. 89.,
98., 102.

Krytosemenstvo, a, n., angiospermia,
řád v 14. tř. Lin. Slb. XLI1I., Rst. 432.

Krytosnubný. K. (kleistogamické) květy.
Hg 70.

Krytotkaný, heimlich gesponnen. Šf.
III. 623

Krytotrup, u, m., lepas pollicipes, deR
Daumennagel. Šm.

Krytovířník. Cf. Brm. IV. 2. 105.
Krytozlobka, y, f., der Pharmakolith.
Srn.

Krytožeberník, a, m., CRyptopleurum. K.
malý, c. atomarium. Kk. Br. 72.

Krytožebrý, bedecktgeadert. Sl. les. Vz
Rst. 432.

Krytý čím. Dům došky, taškami, bři-
dlicí k. Vz Krýti. Balvan mechem k. Us.
Pdl.

Krytyša, dle Káča = koza, má nějaký
fléček, už je přikrytá. Mor. Brt.

Krývati, vz Krýti.

Kryžek, žku, m. = ledová kroupa. Slov.
Hdž. Čít. 156.

Krzačka, y, f. = řehtačka. Mor. Kra.
1887. 773, Brt. Dt. 300.

Krzadlo, a, n. = vrsadlo, něco rozvrza-
ného. Slez. Šd.

Krzati = vrzati, koarren. Dveře kržú,
krzúkajú Laš. Brt. Slez. Šd, Krže to. —
se = pořád a zbytečně dveřmi choditi.
Nekrzej se pořád. Šd.

Krzno. Kom. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Mkl. Etym. 157., 427., Bž. 32. Přes pancíř
měl k. liščí. Ddk. IV. 57. Ten v králově
krzně obinut meč jmieše. Dal. 141. — K. =
ženský oděv. Andě s jejie bielé šíje k. neb
komži drahú panoše i ponošky táhnu. Alx.
V. 1878. (HP. 45.).

Krzúkať = vrzávati. Vz Krzati. Dvere
krzúkajú; KRzúká na housle. Slez. Šd. Také
laš. Brt.

Krž, e, m , psí jm. Škd. — K., e, f., vz
Přehrádka (v bot.).

Kržín, a, m., Kurscin, ves u Bezdružic.

Kržonosný, scheidewandtragend. Vz Rst.
432.

Kržosečný = přehrádkotažný, scheide-
wandspaltig, v bot. Sl. les. Vz Rst. 432.

Kržotržný = přehrádkotržný, wandab-
reissend, v bot. Vz Rst. 432.

Ksenec, m. skenec, genimen, die Brut,
zastr. Cf. Ščepec. Šf. III. 556., BO., Rst.
432., Mkl. Etym. 155. (žaludek).

Ks, huš, hus! Tak se odhání prase.
Mor. Brt.

Ksik, u, m., das Zischen. Šm.

Ksikač, e, m., der Zischer. Šm.

Ksikati = dělati ksss, zischen. Ač vrah
hrdě proti němu ksiká. Čf. Sikati. Sš. Snt.
64.

Ksíti za koho čím. Xil za ny životem
chtě ny spasiti. Hus III. 261. Vz Kšíti.

Kss! Tak se zahánějí ovce. Čce. Tkč.

Kstas, a, m., os. jm. D. ol. VI. 316.

Ksukol. Cf. Brm. I. 270.

Ksukonatahovač, e, m., extensor digi-
torum, der Zehenstrecker. Šm.

Ksukoohýbač, e, m.. flexor digitorum,
der Zehenbeuger. Šm.

Ksyny, ves v Čáslav. Blk. Kfsk. 1346.,
Sdl. Hr. I. 164.

Kšš! Tak se zahánějí slepice. Us.

Kšá! Tak se odhánějí slepice. U Místka.
Škd.

Kšaft. Při kšaftu býti. Kol. Podlé práva
k takovému kšaftu dosti svedomie nenie;
K. zmatečný. NB. Tč. 194. Bude dělat k.
(umře). Tkč. O k. vz Zř. zem. Jir. 456.,
692., Vš. Jir. 313., Výb. II. 327., Jg. H. 1.
2 vd. 703., Hš. Dod. k Jg. I. 30., S. N.,
Cor. jur. IV. 3. 1. 399.-401,, IV. 3. 2.
418.—420.

Kšaftovati. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 399.,
IV. 3. 2. 418. a násl.

Kšaftovní. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 399.,
IV. 3. 2. 418. a násl.

Kšaha! Vz Kšohej. Sš.

Kšanda u lovecké boty. NA. IV. 124.
Natáhl se jako k. (upadl). U Litomš. Bda.
Táhli, až jim kšandy praskaly. Us. Sbtk.

Kšc! Tak se zahánějí kočky.

Kšely, dle Dolany. K. Horní a Dolní,
Ober-, Unter-Kschell, vsi u Čes. Brodu. Tk.
IV. 644., V. 192., Blk. Kfsk. 1346.