763

Kšenice, dle Budějovice, Kschenitz, ves
u Přeštic.

Kšice, dle Budějovice, Kscheutz, ves
u Stříbra.

Kšikati, zischen. Loos. Vz Ksikati.

Kšíti m. kýšiti = kýchnouti. Bž. 33., Šf.
III. 557. Cf. Ksíti. I ksilo jest dietě sedm-
krát a oči otvorilo. Bj.

Kš jukšaha! Tak odhánějí slepice. Mor.
Brt.

Kšo, kšo! Tak odhánějí slepice. Mor.
Brt. Slov. Ssk.

Kšohej. Tak se ptáci zaháNějí. Ej kšo-
hej, kšohej ptáčku jařabý, nelámaj leluje.
Sš. P. 484.

Kšokati = kšo křičeti. Slov. Ssk.

Kšticatý = dlouhovlasý. Lpř.

Kštice. Bž. 97., Dal. 140., Mkl. Etym. 154.
Brdečkovitý zánět kštice, dermatitis papil-
lomatosa capillitii. Ani okrouhlé budete
stříci k-ce. BO. Pakli muž kštici dá rósti,
hanba jest jemu (comam nutriat), ale je
stliže žena pustí kštici, chvála jest jie. ZN.
Hlavy své nebudú holiti ani kštice chovati,
ale střihúc stříci budú hlavy své. BO. —
K. Bereniky = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Kštičeha, y, f. = kštice. Šm.

Kť mění se ve Frýdlantě na Mor. v sť:
pesť (pecť, péci), utisť, sisť (sieť, séci), po-
mosť. Brt. D.

Kte = kde, zastr. Kte ty peníze kladl.
NB. Tč. 4.

Kterak. Kterak jest přísná! Vlč. Má jak
k. = má peníze. Na Hané. Bkř. — K. v ne-
přímé otázce. Račte nás naučiti, k. jich roz-
děliti o tu věc. NB. Tč. 282. — S kondit.
Dávala jí vinu, kterakby jí 15 zl. dlužna
byla. NB. Tč. 46. — K. = že. (Pravila),
kterak muž její od jednoho člověka za dva
zlatá sukna jí k sukni kúpil. NB. Tč. 48.
Cf. Brt. S. 3. vd. 129. 1.

Kterakkolivěk, wie immer. Erby k.
jmenované. List. hrad. 1492. Tč. Jestliže by
mlýn některak porušen byl mocnú rukú,
skrze oheň anebo kterakžkolvěk. Ib. 1431.
Tč.

Kteraký. K. právo žena jeho má. NB.
Tč. 176. Která a k-ká jsú jejich města. BO.
Bože nedej, aby kto zvěděl, k. jsem já. GR.
S kterakúkoli vinú GR. K-cí máte býti.
Evan. olom. 205.

Který tázací. Kerý na kerého spjéše za-
pomenem? Sš. P. 237. Kerý kerého pře-
může? Us. Šd. Které jest řemeslo tvé? BO.
K. jest člověk; Která jest čáka má; Roz-
pomeň, která má podstava. Ž. wit. 24. 12.,
38. 18., 88. 48. — K. vztažné. Ach kera
za slunečka, ach každá paneněčka a kera
za mesičku, zavíja hlavičku. Sš. P. 194.
Pře můj milý malířečku, zač já tebe pro-
sím, vymaluj mně ten obrázek, kerý já
v srdci nosím. Sš. P. 299. Radčej máme
pána, ktorý menej platí, len nech nám do-
volí slobodně zpievati. Koll. Zp. I. 60. (62.).
Muž, který ufá ven; V den, kteréhož vzvo-
láme tebe. Ž. wit. 33. 9., 19. 20. Na Zlínsku
vždy jen se subst.; Kerý člověk nepracuje,
nech nejí. Brt — K. = kolikátý. Kterého
je dnes? Us. Šd. — K. = některý. Darmo
se pne která svým urozením. Št. Kn. š. 139.

Když má které ovoce býti, najprv musí
pojíti z kořene. Št. Kteřís duchovníci, qui-
dam phar. ZN. — K. = každý. Rozutekli
se, kam který (mohl), nach allen Seiten.
Us. Wrch. — K. = kterýžkoli. Pokušením
kto chtie zúfati, kteréž buď, zle činie. Hus
I. 377. Str. 836. ř. 32. zd. za ,ku konci'
přidej: Ž. wit. vyd. Gb. 227. — Cf. Brt. D.
165. a o Ten který vz Ten.

Kterýs, vz Který (konec). Dřevo fíkové
jmějieše kterýs vsazené v své vinici. ZN.
Je tam kterási hruška (něco málo hrušek).
Us. Brt.

Kterýžkoli, welch immer. Vz Který
(konec). Kteréž jest kolivěk dobré lidi jme-
noval, my na těch přestáváme. NB. Tč. 12.
Na kteréžkoli miesto padne, tu ostane. BO.
Toj' duše kterážkoli. Št. Kn. š. 4.

Ktež = ktož. Smil v. 1959.

Ktiš, e, f., Tisch, ves u Chvalšin.

Ktoj' ten = kdo jest ten. Výb. I. 290.

Ktorý atd., vz Který atd.

Ktova, y, f., Ktowa, ves u Rovenska.
Blk. Kfsk. 535.
Ktož = kdož. BO.
Ktožkolivěk = kdožkolivěk. ZN.

Ktva = květa. BO.
Ktviechu. Výb. I. 1101. 11., Alx. Anth.
I. 3. vd. 35. (Líce) ktviechu. Kat. 2308. Vz
Ktvieti.

Ktvieše. Kdež slavné učenie v sloven-
ském jazyce k. Hr. ruk. 7. Vz Ktvieti.
Ktvieti = kvésti. Jir. Anth. I. 3. vyd.
XXXVII. K. jako lilium. BO.

Kuak, u. m. = kasávovan, mouka z ka-
sávy. Kasáva = pokrutiny z lisovaných
1 bulev manihotu. Vz Rstp. 1341.
Kub, a, m. = Jakub. U Domažl. Jrsk.

Kúb, u, m. = klb, kloub. Slov. Rr. Sb.

Kuba. K. na tom sedí (říkají, nemůže-li
se něco najíti). Us. Mtl. K. s mastnou hu-
bou (hlupák). U Nové Kdyně. Rgl. — K.
černý n. režný = kaše atd. U Ronova,
u Loučimě. Rgl., Psôk. K. s mastnou hu-
bou = kroupy s houbami na pekáči pečené.
Čce. Tkč. — K., os. jm. Arch. V. 530. —
K., sam. u Budějovic a u Krumlova. — K. =
hora. Řvn. 172.

Kubáč, e, m. = džbánek na vodu. Cf.
Kubaňa. Val. Vck. — K., os. jm. NB. Tč.
150., Bart. 22., 79., 172.

Kubáček, vz Kuba

Kubačka, y, f. = vrch. Řvn. 166.

Kubainy, několik domkův u Rožnova.

Kubák, vz Kuba.

Kuban, u, m., velmi chutné slovinské
jídlo z máslového těsta nadívaného. Těsto
se rozválí jako na nudle, posype se tluče-
ným cukrem, skořicí, hrozinkami sultán-
kami, mandlemi, ořechy, citronatem a kousky
čerstvého másla. Potom se to sbalí a po-
dlouhlý kus těsta hadovitě stočí a peče.
Jídlo toto vydrží 4 neděle.

Kubaňa, dle Káča = veliká nádoba hli-
něná záhrdlitá na vodu, na mléko. K =
džbán uprostřed baňatý, s úzkým hrdlem.
Mor. Vck., Brt. L. N, 12. Vz Cabuk. —
K., dle Bača, os. jm. Šd.

Kubánek, nka, m., os. jm. Šd. — K.,
sam. u Něm. Brodu.