765

Kučma, y, f. = veliká beranice. Zlínsky.
Brt.

Kucmák, a, m. == kdo nosí kucmu. Zlínsky.
Brt D.

Kucmoch = čes. mor. tanec. Dch., Škd.

Kucmocht, u, m. = kucmoch. Rk.

Kucmouch, u, m. = kucmoch, škubánky.
Šm.

Kucný. Us. v Jindř. Hradci. Stč.

Kucubaba, y, f. = kucibaba. U Nové
Kdyně. Rgl.

Kuč, e, m. = chalupa. Vz Kuča. Slov.
Němc. I. 294. Má prsten hodný štyry kuče.
Vaj. Tatr. a m. 27. — K. = pole u Týna
na Mor. Pk.

Kuča, dle Bača. — K. Augustin, appel-
lační rada. Jg. H. 1. 2. vd. 589. — K., e,
f. = chatrč; hruda hliny; kštice vlasů. Val.
Brt. D. 225.

Kučálek, lka, m., os. jm. Pk. Npj. 41.

Kučati, vz Kúci. U Brušp. Mtl.

Kučavec, vce, m. = kudrnáč, kadeřavec
Slez. Šd., Brt. D 225.

Kučavý = kudrnatý, kadeřavý. Slez.
Šd., Brt. D. 225.

Kuče, cf. Mkl. Etym. 145., List. fil. 1882.
32. — K. = stoh. Vz Postožek. — K., pl ,
pole u Jestřabic. Džl.

Kúče, pl. = pně s koreňom (ve vinohra-
dech). Slov. Rr. Sb.

Kučelach, a, m., vrch v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

Kučemel, e, m. = kočenila (červec). U Vse-
tína. Vck

Kučenisko, a, n. = místo kučované. Vz
KučeniHa. Šd.

Kučeř, e, f., Kutscheř, ves u Milevska.
Blk. Kfsk. 649., 650.

Kučera, Vz Prk. Přisp. 18., Mkl. Etvm.
127., List. fil. 1882. 33. — K., sam. u Mi-
levska. — K., y, m., os. jm. Žer. Záp. I.
42., 43., Blk. Kfsk. 1346. — K. Jos., nar.
1792., kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 589. -- K. Prok.
M., praemonst. Vz ib. — K. Jan, dr. a ad-
vokat v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 184. —
K. Karel, naroz. 1854. v Luštěnici, prof.
v Král. Hradci. Bačk. Př. 54. — K. Jos.,
nar. 1829. ve Skuči, redaktor Hospod. No-
vin. Vz S. N.

Kučeračkový, Krausemünz-. Šm.

Kučerák, a, m. = kadeřák. Mor. Šd.

Kučeratka, y, f. = kadeřavý balšám.
Němc. IV. 319.

Kučeravec, vce, m., der Krauskopf;
Kräusler. Bern.

Kučeravek, vka, m., das Krausköpfchen.
Bern.

Kučeravěti, kraus werden. Bern.

Kučeravník, u, m., das Kräusel-, Brenn-
eisen. Slov. Bern.

Kučeravosť, i, f., die Krausigkeit. Slov.
Bern.

Kučeravý sám od sebe, kraushaarig,
kadeřavý upravením, lockig. Dch. Brada je
kučeravšia, rty sú plnšie. Ntr. V. 224. K.
kadeře. Šf. Tatr. m. 19. Cf. List. fil. 1882. 33.

Kučerička, kučerinka, y, f = malá
kučera HVaj. BD. II. 150.

Kučeřiti se = kučeravěti.

Kučerka, y, f., das Haarlockchen; kraus-
haariges Weib. Bern.

Kučerkavý = trochu kučeravý, ein we-
nig, etwas krausig. Slov. Ntr. V. 296.

Kučerník, u, m. = kučeravník.

Kuč rov, a, m., Kutscherau, ves u Víš-
kova.

Kučík, a, m. = kdo kučí, der Reuter.
Mor. Šd.

Kučiti = krčiti, mačkati, cuchati, drük-
ken, krümmen; zerraufen, zerzausen. — co:
šaty, uhlazené vlasy. Nekuč mi toho! Val.
Vck., Brt. D. 63., 225. Vz Kučovati.

Kučka, y, f. = kadeř, die Locke. Ostrav.
Wrch. — K , y, m., os. jm. Tk. IV. 637.,
VI. 135.

Kučkati = kudliti, za vlasy tahati. U Fren-
štátu a j. Brnt., Dšk., Brt. D. 225. U Cho-
těboře. Neud.

Kučlínský vrch u Bíliny.

Kučma, y, f. = čepice z kožešiny, bera-
nice maďarská, chlupatá čepice maď. Slov.
Hdk. C. 379., 347. (Kr. v. 1009.), Dbá. Obyč.
10., Phld. III. 463., VII. 5. Ozdobená kví-
tím z hlavy najďáľ padnula k. Hol. 190.
Kučmy čierne, barančiny biele. Ntr. V.
228. Kučmy na hkvě vysoké Koll. IV. 107.
Místo širáků zvl. v zimě přikrývá hlavu
baranica, kučma. Pokr. Pot. II. 171.

Kučmisko, a, n. = veliká n. nehezká
kučma. Bern.

Kučmovka, y, f. = šurpek, Orthotrichum,
mech. Slov. Let. Mt. Sl. VIII. 1. 15.

Kučnice, e, f. = motyka, jíž se kučí.
Mor. Vck., Jsk., Šd., Brt. Vz Kučovnioe.

Kučovati = strom vytrhnouti i s koře-
nem. — K. = mýtiti. K. les. — K. se v čem :
ve vlasoch (= probírati se). — K. = zabý
vati se. V jednom kusi v čemsi kučuje. Což
doma toléj kučuješ a nedáš si odpěku. Mor.
Brt. D. 225. Vz Kučiti.

Kučovina, y, f. = kopanina. Mor. Brt.

Kučovisko, a, n. = kopanina. Mor. Brt.
K. = roľa z vykučovaného lesa urobená.
Slov. Rr. Sb.

Kučovnice, e, f. = kučnice. Mor. Brt.,
Tč. Slov. Rr. Sb. Vz Krcovica.

-kuď jest náměstkový živel složených
s předložkami příslovcí slovenských, val.
na Vyzovsku, Fryštacku, na Jicku. V ná-
řečí slov. a val. se -kuď prodlužuje: odkúď.
Dokúď tam budeš (ne: jak dlouho!)? Brt.
D. 173.

Kuda, y, f. = kuratel. Mor. Šd. Vz Kli-
diti

Kudel, dlu, m. = chlup; vlas. U Místka.
Škd., Tč. Dostali se do kudlů. Slez. Šd. —
K. = chumel. A už miznul v kúdloch prachu.
Slov. Bl. Ps. 45.

Kúděl, e, f. = koudel, das Werg. Laš.
Tc.

Kúdele, e, f. = koudel. Bhm. 37. K. v po-
věsmo zavitá. B. mik. Sir. 21. 10.

Kúdelečka, y, f. = zdrobn koudel. Slov.
K. kúdeľná, nebudem ťa priasti, radšej pô-
jdem na tanec nožičkami triasti. Sl. spv.
IV. 124,, Koll. Zp. I. 313.

Kúdelí n. (hromad.) = koudel. Sš.

Kudelica, e, f. = chumelice, das Schnee-
gestöber. Val. Vck.