767

Kula, y, f. = bečka, z něm. Kufe. Nejsem
dlužen než za jednu kufu piva. NB. Tč. 42.

Kufie, bothrops, die Lochotter. K. kopi-
natá, b. lanceolatus, die Lanzenschlange,
šplhavá, b. erythrus, Baumotter, brasilská
či žarakaka, b. brasiliensis, sveřepá, b. atrox,
Labaria. Brm. III. 530., 531., 536., 537.
Odb. path. III. 963.

Kuffner Jos., spisov, v Praze; K. Karel,
dr. lékař, a spisovat, v Praze.

Kufor, u, m. = kufr. Slov.

Kufrový, Koffer-, Šm.

Kugla, y, f., die Gaukelei. Šm.

Kuglar Jan, 1793.-1836. Jg. H. 1. 2. vd.
589.

Kugliar = figliar. Slov. Ssk.

Kuguar, a, m., felis cuguar, der Kuguar,
zvíře. Šm.

Kuhn, vz Khun.

Kuhrati = skuhrati. Šm.

Kuhýk, a, m. == sejc. Šm.

Kuhýkati, heulen. Šm.

Kuch = koch, komín. Slov. Němc. VIII.
171.

Kúch, u, m. = záboj, pokrutina. U Uh.
Hrad. Brt. D. 225.

Kuchač, e, m. = kuchař. Šd.

Kuchař. Cf. Mkl. Etym. 146. V MV.
nepravá glossa. Pa. K. římský. Vlšk. 201.
Spatný k., jenž svou kaši chválí. Šml.
I kuchař starý zápařku připálí. Slez. — Šd.
K., os. jm. Blk. Kfsk. 1028. — K. Jos,
úředn. a spisov. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136.,
145., Bačk. Př. 47. — K. Jan, 1751.-1829.,
slovutný organista a skladatel. Vz S. N.

Kucharčiti, eine Köchin sein. Slov. Bern.

Kuchaře, pl. K. Malé (Kuchařík), Klein-
Kuchař, sam. u Zbraslavě, Blk. Kfsk. 324.;
K. Veliké, Gross-Kuchař, ves u Berouna.
Tk. V. 124.

Kuchaříce, e, f. = kuchařka. Kos. 01.
I. 187.

Kuchařík, a, m., vz Kuchař.

Kuchařinka, y, f. = kuchařka (licho-
tivě). Us. Arb.

Kuchařka. Slez., laš. a slov. kucharka.
Šd. Mnoho kucharek — máčka spálená.
Slez. Šd. Slouží za kucharku. Laš. Tč.
Deset k-řek a jeden hosť a neměli přece
jídla dosť (čim více kuchařů, tím méně
udělají). Us. K. od třech prdů (která nic
neumí). U Nepoměřic. Rč.

Kuchárky. Tk. IV. 172., V. 131.

Kuchařovice, dle Budějovice, Kukro-
witz, ves u Znojma.

Kuchařský Ondř. Vz Jg. H. 1. 2. vyd.
589., Pyp. K. II. 305.

Kuchařský. K. právo = vařečka. Vy-
hnala ho k. právem. U Kr. Hrad. Kšť.

Kuchařství, vz Kram. Slov., Sdl. Hr.
IV. 27.

Kuchati. Cf. Mkl. Etym. 146.

Kuchelník, a, m., mlýn u Uhlíř. Jano-
vic.

Kuchinka, y, f., sam. u Ml. Boleslave,
u Staré Libně, u Vinohrad a u Zábřehu.

Kuchl, u, m. = antimon, jímž si Orien-
talé obočí natírají. Lum.

Kuchtíce, GRoss-Kuchlitz; K. Malé, Klein-
Kuchlitz, vsi u Kaplice.

Kuchmaniti = kuchařiti. U Místka. Mtl.

Kuchmati = chuchlati. U Olom. Sd.

Kuchmistr. Hus III. 241., 242.

Kuchmistrovati, küchenmeistern. Šm.

Kuchmistrovství, n., die Küchenmei-
sterei, das Küchenmeisteramt. Šm.

Kúchne, pl., f. = druh koláčů. Slov.
Mt. S. 1. 72.

Kuchno, a, n. = kuch. Slov. Bern.

Kuchnouti, chnul a chl, ut, utí = ude-
řiti, siouchnouti. U N. Brodu. Brnt.

Kuchnový, kuchový, Oelkuchen-. BeRn.

Kuchodníkové, n., pole v Pusté Po-
lomé. Šd.

Kuchový, vz Kuchnový.

Kuchrecht, u, m., kukrechta, y, f. =
nepodařené pečivo, schlechtes Gebäck; svi-
tek ze sekaného masa. U Místka. Škd.

Kuchta. Mkl. Etym. 146., Sokl. II. 551.
K.. popinaRius. Sv. ruk. 316. b.

Kuchtač, e, m. = kuchta; kutač. Bern.

Kuchtan, u, m. = kuthan. U Chotěb.
Neud.

Kuchtati, vz Chuchlati. U Olom. Sd.

Kuchtič. Hus I. 227.

Kuchtíkovati = kuchtíkem býti. Dbš.
Sl. pov. VI. 92.

Kuchtil, a, m. = kuchta. Sd., Dch.

Kuchtilka, y, f. = kuchtice. Us. Sd.

Kuchyň, ě, f., Kuchin, ves v Hlinsku;
les u Jevíčka. Pk.

Kuchynář, e, m. == kuchyňkář. Šm.

Kuchynářský, Garkoch-, Šm.

Kuchynářství, n., die Garkücherei. Šm.

Kuchyňčina, y. f. = mluva kuchyňská.
Koll. Hlas. 148.

Kuchyně. MV. Cf. Mkl. Etym. 146. Cf.
Kram. Slov. K. římská. Vz Vlšk. 499. K.
strčes. Sdl. Hr. I. 100., 186., IV. 6., 27.
Vona musí teď do jiných s k-ní (musí si
jinak k-ni zaříditi). U Dobrušky. Vk Hleď
si hodně k-ně a pilně dbej na postel (do-
bře jez a hodně spi). Dvorský. Čista buď
k. tak, jako svatyně, rein sei die Küche
wie eine Kirche. Dch. K. je královstvím
ženy. Us. V tom hostinci je dobrá k. (dobře
tam jídla připravují). Us. Pdl. Do uherské
národní k. dává Maďar chléb, maso a víno,
Rusín a Rumun sůl, Slavonec slaninu, Ně-
mec brambory a zeleninu, Vlach rýži, Slo-
vák mléko, sýr, máslo, stolní příbory a
kuchyňské náčiní, žid peníze a cikán ko-
nečně dělá při té národní kuchyni muziku.
Čaplovič.

Kuchynka, y, m., os. jm. — K. Mart.,
prof. v Praze, nar. 1843. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
190. — K. == muž rád do vaření se mícha-
jící. Us. Kšá. — K., y, f., vrch u Brázdirně.
Apr. arch. IX. 56.

Kuchyňka = hora, lesní hřbet u Pří-
bramě, kopec u Popovic v Pražsku. Krč.
— K., y, m. = povaleč, peciválek, Hů.;
kuchynka, kdo se rád do vaření míchá. Us.
Brnt. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1346.

Kuchyňkovati = doma se povalovati.
Ehr.

Kuchyňky, pl., f., rybník u Tešňovic.
D. ol. X. 93.

Kuchynný. K. kněz, Hus III. 246., orudí.
Pass. 14. stol.