769

Dh. 141. O bláznový světe, proč se tak rád
do Staškovy kukly obláčíš a Blažkovu če-
pici na hlavu stavíš ? Zámrský. Málo těch
hlav, na něž by se utrhačova k. nehodila.
Č. M. 89. Každého, koho chtěli, v kuklu
obláceli pikhartskou. Bart. 212. — K. v zool.
Vz Schd. II. 506., Kukelka. Kuklice dravá,
tachina ferox, zavalitá, t. grossa. Brm. IV.
499. — K. = toulec, slupka, die Hülse,
Patrone. Čsk. — K., vz Kukelka (houska).
Der Wecken. Laš. Tč. — K. = nevěstka.
Ve vých. Čech. Všk. — Kukle, sam. u Ji-
stebnice, u Písku a u Protivína. PL. Dle
Wtr. byla Kukla dědina u Rakovníka. —
K. rybník. Pátý program opav. gymn. 21. —
Kukla, os. jm. D. ol. VIL 578., Blk. Kfsk.
1346., Sdl. Hr. IV. 142. — K. Frant, uči-
tel. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 188., Jg. H. 1. 2.
vd. 589.

Kuklář, e, m. = kuklíř. Šm.

Kuklatý, kápatý květ = kápí, kuklu n.
takový plátek nesoucí, cucullatus. Rst. 432.

Kukle, vz Kukla, Vlšk. 173.

Kukleny, pl., f., Kuklena, předměstí
Králové Hradce. Blk. Kfsk. 1070., S. N.

Kukléřka, y, f., cucullia, motýl. K. mlé-
čova, c. umbratica, lociková, c. lucifuga,
brotanová, c. abrotani, pelyňková, c. absyn-
thii, černobýlová, c. artemisiae, vratičová,
c. tanaceti, krtičníková, c. scrophulariae, di-
viznová, c. verbasci, hvězdníková, c. asteris.
Kk. Mot. 231.—234.

Kuklič, e, m. Hra na k-če. Koll.

Kuklička, vz Kukla.

Kuklík, das Benediktenkraut. Vz Rstp.
492., Mllr. 50., Schd. II. 307., ČI. Kv. 363.,
Slb. 500., S. N. — K. = kukla, die Kogel,
Kogelhaube. Mnohé panie pojdu bujně k ol-
táři s krošem ve svých kuklíkách okova-
ných. Št. Kn. š. 252. — K., ves u Nového
Mésta v Brněn.; sam. u Dnespek; Gutglück,
sam. u Kutné Hory; vrch u Kutné Hory.—
K., a, m. = kuklíř. Ti kuklíkové velí sprost-
ným lidem boží krev z kalicha píti. Výb.
II. 246. — K., a, m., os. jm. NB. Tč, 185.,
Tk. IV. 731., V. 91.

Kukliti se, koho čím. Kos. Ol. I. 299.

Kuklovitě naduřený, fimotický, phimo-
tisch. Nz lk.

Kuklovitý, cucullaris, Kappen-. Nz. lk.
K. sval, Kappenmuskel, m. Šv. 32. Vz Ká-
povitý, Rst. 432., ČI. Kv. XXI.

Kuklový, Puppen-. K. předivo. Sl. les.

Kuklvejt, u, m. = kukla. Mniškové na
púšti měli kuklvejty hubené (malé). Krnd. 30.

Kukmák, der Eischwamm. K. bělostný,
v. bombycina. Rstp. 1893.

Kuknání, n., vz Kuknati, List. fil. 1882.
36. Takto jest mluvil k přátelům s k-ním.
Jel. Enc. mor. 40.

Kuknati. Rytieřští lidé kuknie proto,
že se jim dějí nátiskové. Výb. II. 1178.

Kuknice, e, ŕ., mlyn., das Schraub-, Schieb-
brett. Šm.

Kuknouti, vz Kukati.

Kukol = koukol. I posel k-lem mezi
pšenici. Evan. olom. 296.

Kukolka, y, f., vz Kukelka.

Kukotice = kokotice. Šm.

Kukr, u, m. = otvor nahoře do hrnčíř-
ské peci. Vchř.

Kukrecht = nepodařené atd. U Místka.
Škd. — K. = svitek atd. Db. 154.

Kukrhati = kokrhati. Mor. Brt.

Kukryce, e, f. = kukuřice. U Šumb. na
Mor. J. Touš.

Kukuč, e, m. = kukla, šátek pod bradou
zavázaný. Na již. Mor. Hrb. — K. = po-
hled, obličej, žertem. Má divný k. Ve vých.
Čech. Kšť., Hvlk. Mor. Knrz.

Kukučina, y, f. = kokotice. Slov. Rr. Sb.

Kukučka = zběhovec plazivý, ajuga rep-
tans, der Günsel. Val. Vck.

Kukučník, u, m. K. zelený, coeloglos-
sum viride, rostl. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1.
21.

Kukukať =- kukati. Začala si kukulienka
k. Slov. Čjk. 46., Sl. ps. 150.

Kukul Mar., písař. Jir. Ruk. I. 431.

Kukula, y, m., os. jm.

Kukulenka. Vz Slunéčko brouk.

Kukulovice, míst. jm. Sdl. Hr. III. 291.

Kukurec, vz Kukuřice.

Kukuřice obrovská, z. caraqua, japon-
ská, z. japonica, miniaturní, z. gracillima.
Dlj. 62., Rt. Cf. Schd. II. 266., Rstp. 1708..
Sbtk. Rostl. 33., KP. III.251., 252., Čl. Kv.,
100., Vlšk. 106., Kram. Slov., Hlb. II. str.
XXX (index), Rosc. 107., Mllr. 133.

Kukuřicovitý. K. rostliny, olyreae: ku-
kuřice, slzovka, ovsucha. Vz Rstp. 1706.,
1708.

Kukuřicový, Kukurutz-. Vz Kukuryčí.
K. palice, Osv. VI. 590., cukr. KP. V. 28.

Kukuřičník, a, m., botys silacealis, hmyz.
Slov. Rr. Sb. — K. = kďo sbírá, prodává
kukuřici. Hluk od melouníků, vodařů, ho-
kyní, k-ků. Pl. II. 329.

Kukurka, y, f. = žriedlo. Slov. Ssk.

Kukuruhu! Zpěv kohoutí. BPk.

Kukuša, dle Káča = ovce nebo kosa
trocha okajistá, okolo očí černá. Mor. Brt.

Kukuška, y, f. = kukačka. V jihových.
Mor. Bka., Mtl.

Kukvice. Václav z Kukvic. Arch. III.
190.

Kuky, pl., n. — klky, pozadnie konopná
vlákna, koudel. Slov. Rr. Sb. U Uh. Hrad.
Brt. D. 225.

Kukyrykati — kokrhati. Kmk.

Kůl. Cf. Mkl. Etym. 125. Koly proti-
útoční. NA. III. 145. K. k sázení, der Pflanz-
pfahl, k. s hákem, Hakenpflock, pasekový
(sloup), der Schlagpfahl. Sl. les. Když
z plotu jeden kůl se vezme, potom snadně
jiné koly se vyjímají. Wtr. Stál jako kůl
(neříkal nic). Us. Hnsk. Před tím se každý
k. v plotě třese (o zloději). Us. Rg). —
K. = zatvrdlina u pupku, která se často
sbírá. Tele má k., není na odstavení. Us.
Hk.

Kula. Cf. Mkl. Etym. 145. A on myslil,
že nezhyne, že ho kula mině. Sš. P. 594.
Spočítať do kule = dohromady. Val. Brt.
D. 225.

Kuláceti se = kutáleti se. Vajíčko se
k-cí. Krolm.

Kuladélko, a, n. = tyčka. Val. Brt. L.
N. I. 187.