770

Kulaga, y, f. = hůl na hoře zahnutá,
na hořejším konci navlečeno několik želez-
ných kruhů, které o sebe řinčí, když pastýř
kraviar holí, již přes rameno položenu nosí,
zatřepá. Pokr. Pot. II. 37.

Kulajka, y, f. = kotula. Vz Zapínák.
Val. Vck.

Kulak, a, m., psí jm. Škd. — K , sphae-
ridiuro, brouk. K. chrobákovitý, s. scara-
baeoides, dvouskvrnný, s. bipustulatum. Kk.
Br. 70.

Kúlaná, é, f. = hbitý tanec se zpěvem
a s hudbou. Mtc. 1879. 2.

Kulánek, nku, kuloušek, šku, nu. = bob
kulatý, kulička. U N. Bydž. Kšť.

Kuláš = guláš.

Kulatá, y, m., os. jm. Pal. Děj. v. 2
450., Bart. 48.

Kulatě, rundlich. K. dírkovaný plech.
Exc.

Kulatec, tce, m., agathidium, brouk. K.
černý, a. atrum, hladký, a. laevigatum. Kk.
Br. 129.

Kúlati. Prv sem letavala jako laštovička
a včilej se musim kulač jak pivna bečička.
Sš. P. 316. — co: prádlo (deskou na pod-
loženém válci mandlovati, váleti). Val. Brt.
— odkud kam: s vršku do doliny. Sš.
P. 407. — se s kým: s děvuchami (= šká-
dliti se). Slez. Šd.

Kulatíce, e, f., eidaris imperialis, ostno-
kožec. Schd. II. 540.

Kulatička, vz Slb. 211.

Kulatina = štramberská trúba, kulatá,
okrouhlá věž starého hradu ve Štramber-
sku. Vck. Vz Kulovatina.

Kulatiti. Formy dospívajícího děvčete
se k-tí. Us.

Kulatnička, y, f. = hruška, Kugelbirn.
U Litovle. Koř.

Kulatohlavý, rundkopfig. Šp.

Kulatolistuatý, ruudblätterig. Dlj.

Kulatosť země. Stč. Zem. 285.

Kulatozrnný, rundkernig. KP. V. 155.,
Dlj. 23.

Kulatý. K. oblouk, Rundbogen, Us. Pdl.,
brada, Hrts., číslo (přibližné, okrouhlé), Kaizl
50., B., B rotundum. Hud. Má těch k-tých
nepočítaných (peněz). Němc. II. 20. K. světe
(zvolání divícího se)! Us. Sd. Světe kulatý
jako hrábě! U Kr. Hrad. Kšť. K. jako sud
(tlustý). Us. Rgl.

Kulba, y, f. = koulení (žertem). Us. Pdl.,
Km.

Kulčiba, strychnos, der Krähenaugen-
baum, rostl. K obecná, s. nux vomica, hadí,
s. colubrina, čistivá, s. potatorum, trnatá, s.
spinosa, pachyna, s. pseudochina, četík, s.
Tieuté. Rstp. 1061., Odb. path. III. 761.

Kulčibovina, y, f. = strychnin, strychni-
num, das Strychnin. Nz. lk., Rst. 433.

Kulčibovitý. K. rostliny, strychneae:
karanda, kulčiba, odkalič, huňoúst, krušeň,
ploskoň, sladoš. Vz Rstp. 1060., Odb. path.
III. 761.

Kulčibový, Brechnuss-. Šm.

Kulčiti, il, en, ení = tělesně obcovati.
Laš. Tč.

Kulda, y, m. = žebrák; syčák, zloděj.
U Polné. Olv. — K. Ben, Method, kanov-

ník vyšehradský v Praze, naroz. 1820. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 107., 116, 141., 186., 200.,
Jg. H. 1. 2. vd. 589., Šb. Dj. ř. 2. vd. 263.,
Pyp. K. II. 484 , Bačk. Př. 182., S. N., Tf.
Mtc. 188 . R -. Sl.

1. Kule z Chotče. Sdl. Hr. V. 362.

2. Kule, e, f. = zlatka (v zlodějské řeči).
Kůlečka, y, f. = hůlčička. Zlínsky. Brt.
Kulečna, y, f., das Billardzimmer. Šp.
Kulečnice, e, f., die Kugelbüchse, der

Stutz. NA. IV. 145., Csk.

Kulečníkový. K. koule, die Billardkugel,
der -ball, díra, sukno. Šp.

Kulena, kulka, y, f. = slepice bezocasá.
Mor. Brt.

Kulenka, y, f. = kulena. — K., globu-
laria, die Kugelblume, rostl. K. obecná, g.
vulgaris, krovitá, g. alypum (frutex, s. herba
terribilis, keř n. bylina strašná, velmi po-
čišťující). Rstp. 1236., S. N. X. 217.

Kulenkovitý. K. rostliny, globularieae,
Kugelblütler: kubenka. Rstp. 1236.

Kůlevá, kvůlevá tomu = k vůli tomu,
proto. Mor. Knrz.

Kulhánek, os. jm. Tk. VI. 202. - K.
Jos. Ferd., nar. 1791., kněz. Vz Jg. H. 1.
2. vd. 589.

Kulhání. Vz Slov. zdrav., S. N.

Kulhánky, pl., pastvina u Vsetína. Vck.

Kulhati. Vz Kulhýňať, List. fil. 1882. 37.
To as kulhá, das happert wohl. Dch. —jak.
Ten čas kulhá po berlích (málo ubíhá). Ľxc.

Kulhavec, vz Krivuliak, List. fil. 1882.
37.

Kulhavý, dle Dolany, sam. u Žamberka.

Kulhavý verš = špatný. Us. Pdl. — K.,
ého, m., os. jm. Tk. V. 69., 84., Blk. Kfsk.
1346. — K. Jan. Výb. II. 1642.

Kulhýňati, opakov. ku: kulhati. Mor.
Brt. D.

Kuli (Cooly) = nádenníci hindostanští;
vystěhovalci z Číny a z Indie. Vz S. N.

Kulič, e, f. = kulaté dříví, das Prügel-
holz. U Rychn.

Kuličák, u, m., der Raumpfahl. Šm.

Kuličkovati se, vz Kulovati se.

Kulička, vz Kulánek. Cf. Rst. 433. —
K. = vraní oko. Sl. les — K. = ovce
krátká jako kulatá. Val. Brt.

Kuliěkatý, kugelig. Rst. 433.

Kuličkovaný. K. písmo, Schrift mit
Kügelchen. Koll. St. 766.

Kuliěkovatý. K. železo na literky. Koll.
St. 154.

Kuličkovitě, kügelchenförmig. K. na-
duřeti. Osv. VI. 50.

Kulifaj = člověk nimra, k ničemuž, Tau-
genichts, m. Val. Vck. — Ssk., Ntr. IV. 166.,
Brt. D. 225.

Kulifajda, y, m. = kuliferda. U Olom.
Sd.

Kulifant, a, m. = gebula. Laš. Tč.

Kuliferda ironicky = hlupák. Bkř.

Kulihrášek, ška, m. = dítě tlusté. Mor.
Brt. D. — Cf. Sbtk. Rostl. 300., 301

Kulich = sýc. Vz Sýc, Šrc. 58., Kram.
Slov., Mkl. Etym. 146., List. fil. 1882. 37.
Má kulicha (opici). Vz Opilý. Cf. Brm. II.
2. 74. — K. = slepice bezocasá. U Jílového,