771

Kulík, u, m. = kotník, der Knöchel. Val.
Vck. — K., a, m. = pták bahní, běhavý.
Of. Mkl. Etym. 146., List. fil. 1882. 37.,
Hlb.I. 30., 38., 163., 321., 338., II. 10., Kká.
Td. 89., 375. K. obecný, der Goldregen-
pfeifer, Sl, les., Schd. II. 469., hnědý, eudro-
mias morinellu8, der Mornellregenpfeifer,
dešťový, der Wettervogel, písečný, chara-
drius hiaticule, bledý, squatarola helvetica,
der nordische Kibitzregenpfeifer. Sl. les. — ■
K., mlýn u Vlašimě. — K. = kolík. K-ky
na houslích. U N. Kdyně. Rgl. — K., os.
jm. — K. Frant, kněz 1687. Jg. H. 1. 2.
vd. 589., Jir. Ruk. I. 431. — K. Kar., 1670.
až 1719., malíř. Vz S. N. — K. Jak. Fil.,,
mathem. a astronom v Praze, nar. ve Lvově
1793, f 1863. Vz S. N.

Kulilinček, nečku, m. = drobek, malý
kousínek. Slov. Nuž daj, áno, lež kúštiček
len, k. malý, bo hladný nie som. Phld. III.
1. 51.

Kůlina, y, f, ve vodním stavit., der Steil -
pfahl bei einem Deiche. Šm.

Kulínec, nce, m. Haleny v k-nec roz-
křídlené. Brt. D. 59.

Kulíř, e, m., os. jm. Rgl.

Kulírna, y, f., das Billard. Šm.

Kulířov, a, m., Kuliřow, ves u Blanska.

Kulisa, kulissa = čásť prístroje šoupát-
kového u parního stroje. K. Stephensenova,
Goschova, Finkova. Zpr. arch. XI. seš. 2..
Snor. 124. K. u vodního kola. Vz Prm. 1878.
č. 14. — K. divadelní řím. Vz Vlšk. 33.

Kulisní, -ný, Coulissen-. K. vozík (v di-
vadle). Us. Pdl. K. seč, der Coulissenhieb,
der Springschlag. Sl. les.

Kulisovitý, kulissovitý, coulissenartig.
Sl. les.

Kulisový, kulissový, Coulissen-. K. špa-
líček, táhlo, Zpr. arch. XI. seš. 2., vedení,
ZČ. í. 24., rozvod, -Steuerung, Šmr. 124.,
stojan. Pdl.

Kulistec, listce, m., bartramia, die Bar-
tramie, rostl. K. jablúškový, b. pomiformis.
Vz Rstp. 1803.

Kuliš, e, m. = člověk s kulatou tváří.
Mor. Šd. — K. = hezké, milé dítě. U Nové
Kdyně. Rgl.

Kulíšek. Schd. II. 459., S. N. — K.,
šku, m. = píšťala, kterou se napodobí vo-
lání kulíška, aby se škodné ptactvo privá-
bilo. Škd. — K. = kopeček. Val. Brt. D.
225. — K., ška, m., os. jm. Žer. Záp. II.
185, Bart. 56. -58.— K. Vád. z Moravičan.
Vz Mus. 1865. 245.

Kulíška, y, f., sam. u Nebušic u Prahy.

Kulišov, a, m., mlýn u Sedlčan.

Kulitý, kugelig. Nz.

Kulivál, u, m. = knedlík švestkový. V Pod-
luží na Mor. Brt. L. N. II. 22. Ve východ.
Čech. Rgl.

Kulivý. K. Hora, témě nad Třebotovem.

Kulka = hruška. Mor. Brt. — K. = sle-
pice bezocasá. Val. Brt. — K. = varle, die
Hode. To se svítí jako psí kulky. Us. Z hladu
pes kulky líže. Us. Msk. — K. v bot. Kulky
dubové, muškátové. Vz Rstp. 1396., 1298.

Kulkati = gúlati. Slov. Ssk.

Kulman Linh. 1558. Jg. H. 1. 2. vd. 589.,
Jir. Ruk. I. 431.

Kulminace. Schd. I. 203.

Kulminační, Kulminations-. K. bod, ZČ.
I. 116., Stč Zem. 63., doba sluneční. Stč.
Zem. 283.

Kulminování, n. = kulminace. Stč. Zem.
53.

Kulminovati, kulminiren. Sté. Zem. 54.

Kůlna, y, f., sam. u Sobotky; myslivna
u Vranovské Vsi.

Kůlnúť = zakouleti, einen Schub thun.
Mor. Tč., Brt. D. 160. K. kuličkú. Brt. D.
225. Cf. Kúlati. Kúlni si s nama (v ku-
želky). Ib.

Kulný = který se dobře štípe. K. dřevo.
U Polič. Sn„ Hrt. — K. = hbitý, rychlý,
flink. U Místka. Škd. -- K. = kulatý. Pl.

Kůlny, pl., Heuschopfen, sam. u Mělníka.

Kuločna = kulečna. Slov. Loos.

Kuloměr, u, m. = kalibroměr, die Ka-
liberlehre. Čsk.

Kulomet, sphaerobolus, der Kugelschnel-
ler, rostl. K hvězdovitý, s. stellatus. Rstp.
1961. — K. dělo. Vz KP. IV. 508.

Kuloštítník, a, m., clytus, brouk. K.
beranní, c. arietis, gemeiner Widderkäfer,
obloukovitý či obloukorohý, c. arcuatus,
temný, c. mysticus, obecný, c. plebejus,
massilský, c. massiliensis. Kk. Br. 344.-346.,
Brm. IV. 194., 195., Ves. 1880. 2.

Kulotvar, u, m., die Kugelform. Splo-
štěný k. země. Stč. Zem. 326.

Kuloušek, vz Kulánek.

Kulovačka, y, f. = černice, černá malá
slivka, Ringlot. U Přer. Kd. U Uh. Hrad.
Tč. — K. = vajíčko, drobná červená kulatá
fazole. Brt. = K. — semeno okrouhlé, rund-
licher Same: čočka, vika, hrách. Sl. les.,
Vchř.

Kulován, ě, f., das Sphäroid. Vz Ku-
lovník. Let. Mt. S. V. 2. 104.

Kulovati se sněhem. Jinde: puškovati
se, kuličkovati se, hrudovati se. Mý.

Kulovatina = polosbořená věž ve Stram-
berce na Mor. Sbtk.

Kulovatosť, i, f. K. země. Stě. Zem. 285.

Kulovatý. Peníze jsou k-té (rozkutálejí
se). Ua. Panské služby jsou kulovaté. Bž.
Na rohatou otázku kulovatá odpověď. Pk.
Cf. Rst. 432.

Kůlovětvatý = kořen vydávající po-
podál od zpodiny větve, pfahlästig. Rst.
433.

Kůloví, n. = kolí. Mezera mezi k-vím a
hrází vyplněna byla štěrkem. Kos.

Kulovina, y, f. = dříví na koly, das Pfahl-
holz. Sl. les.

Kulovitosť hladiny mořské. KP. II. 96.

Kulovitý. K. tvar, kapka, NA. V. 170.,
oblak. Stč. Zem. 629.

Kulovník, u, m., das Sphäroid. Cf. Ku-
lován.

Kulový. K. tvar země, Us. Pdl., k. či
globularní zobrazení povrchu zemského, Stč.
Zem. 455., nadbytek, S. N. V. 606., podoba
kapalin, KP. II. 95., úhel, jehlan, trojúhel-
ník, Jd. Geom. II. 45., 46.,skrojek, výkro-
jek, pás, zrcadlo, čočka, ZČ. I. 72., III. 58.,
166., vrchlík, plocha, úseč, či úsek, výseč
či výsek, Jrl. 421 , 422., 426., lžička, pa-
tradlo, kleště, vytahovadlo. Sl. les.

416*



	771

	Kulík, u, m. = kotník, der Knöchel. Val. Vck. — K., a, m. = pták bahní, běhavý. Of. Mkl. Etym. 146., List. fil. 1882. 37., Hlb.I. 30., 38., 163., 321., 338., II. 10., Kká. Td. 89., 375. K. obecný, der Goldregen- pfeifer, Sl, les., Schd. II. 469., hnědý, eudro- mias morinellu8, der Mornellregenpfeifer, dešťový, der Wettervogel, písečný, chara- drius hiaticule, bledý, squatarola helvetica, der nordische Kibitzregenpfeifer. Sl. les. — ■ K., mlýn u Vlašimě. — K. = kolík. K-ky na houslích. U N. Kdyně. Rgl. — K., os. jm. — K. Frant, kněz 1687. Jg. H. 1. 2. vd. 589., Jir. Ruk. I. 431. — K. Kar., 1670. až 1719., malíř. Vz S. N. — K. Jak. Fil.,, mathem. a astronom v Praze, nar. ve Lvově 1793, f 1863. Vz S. N. Kulilinček, nečku, m. = drobek, malý kousínek. Slov. Nuž daj, áno, lež kúštiček len, k. malý, bo hladný nie som. Phld. III. 1. 51. Kůlina, y, f, ve vodním stavit., der Steil - pfahl bei einem Deiche. Šm. Kulínec, nce, m. Haleny v k-nec roz- křídlené. Brt. D. 59. Kulíř, e, m., os. jm. Rgl. Kulírna, y, f., das Billard. Šm. Kulířov, a, m., Kuliřow, ves u Blanska. Kulisa, kulissa = čásť prístroje šoupát- kového u parního stroje. K. Stephensenova, Goschova, Finkova. Zpr. arch. XI. seš. 2.. Snor. 124. K. u vodního kola. Vz Prm. 1878. č. 14. — K. divadelní řím. Vz Vlšk. 33. Kulisní, -ný, Coulissen-. K. vozík (v di- vadle). Us. Pdl. K. seč, der Coulissenhieb, der Springschlag. Sl. les. Kulisovitý, kulissovitý, coulissenartig. Sl. les. Kulisový, kulissový, Coulissen-. K. špa- líček, táhlo, Zpr. arch. XI. seš. 2., vedení, ZČ. í. 24., rozvod, -Steuerung, Šmr. 124., stojan. Pdl. Kulistec, listce, m., bartramia, die Bar- tramie, rostl. K. jablúškový, b. pomiformis. Vz Rstp. 1803. Kuliš, e, m. = člověk s kulatou tváří. Mor. Šd. — K. = hezké, milé dítě. U Nové Kdyně. Rgl. Kulíšek. Schd. II. 459., S. N. — K., šku, m. = píšťala, kterou se napodobí vo- lání kulíška, aby se škodné ptactvo privá- bilo. Škd. — K. = kopeček. Val. Brt. D. 225. — K., ška, m., os. jm. Žer. Záp. II. 185, Bart. 56. -58.— K. Vád. z Moravičan. Vz Mus. 1865. 245. Kulíška, y, f., sam. u Nebušic u Prahy. Kulišov, a, m., mlýn u Sedlčan. Kulitý, kugelig. Nz. Kulivál, u, m. = knedlík švestkový. V Pod- luží na Mor. Brt. L. N. II. 22. Ve východ. Čech. Rgl. Kulivý. K. Hora, témě nad Třebotovem. Kulka = hruška. Mor. Brt. — K. = sle- pice bezocasá. Val. Brt. — K. = varle, die Hode. To se svítí jako psí kulky. Us. Z hladu pes kulky líže. Us. Msk. — K. v bot. Kulky dubové, muškátové. Vz Rstp. 1396., 1298. Kulkati = gúlati. Slov. Ssk. Kulman Linh. 1558. Jg. H. 1. 2. vd. 589., Jir. Ruk. I. 431.	Kulminace. Schd. I. 203. Kulminační, Kulminations-. K. bod, ZČ. I. 116., Stč Zem. 63., doba sluneční. Stč. Zem. 283. Kulminování, n. = kulminace. Stč. Zem. 53. Kulminovati, kulminiren. Sté. Zem. 54. Kůlna, y, f., sam. u Sobotky; myslivna u Vranovské Vsi. Kůlnúť = zakouleti, einen Schub thun. Mor. Tč., Brt. D. 160. K. kuličkú. Brt. D. 225. Cf. Kúlati. Kúlni si s nama (v ku- želky). Ib. Kulný = který se dobře štípe. K. dřevo. U Polič. Sn„ Hrt. — K. = hbitý, rychlý, flink. U Místka. Škd. -- K. = kulatý. Pl. Kůlny, pl., Heuschopfen, sam. u Mělníka. Kuločna = kulečna. Slov. Loos. Kuloměr, u, m. = kalibroměr, die Ka- liberlehre. Čsk. Kulomet, sphaerobolus, der Kugelschnel- ler, rostl. K hvězdovitý, s. stellatus. Rstp. 1961. — K. dělo. Vz KP. IV. 508. Kuloštítník, a, m., clytus, brouk. K. beranní, c. arietis, gemeiner Widderkäfer, obloukovitý či obloukorohý, c. arcuatus, temný, c. mysticus, obecný, c. plebejus, massilský, c. massiliensis. Kk. Br. 344.-346., Brm. IV. 194., 195., Ves. 1880. 2. Kulotvar, u, m., die Kugelform. Splo- štěný k. země. Stč. Zem. 326. Kuloušek, vz Kulánek. Kulovačka, y, f. = černice, černá malá slivka, Ringlot. U Přer. Kd. U Uh. Hrad. Tč. — K. = vajíčko, drobná červená kulatá fazole. Brt. = K. — semeno okrouhlé, rund- licher Same: čočka, vika, hrách. Sl. les., Vchř. Kulován, ě, f., das Sphäroid. Vz Ku- lovník. Let. Mt. S. V. 2. 104. Kulovati se sněhem. Jinde: puškovati se, kuličkovati se, hrudovati se. Mý. Kulovatina = polosbořená věž ve Stram- berce na Mor. Sbtk. Kulovatosť, i, f. K. země. Stě. Zem. 285. Kulovatý. Peníze jsou k-té (rozkutálejí se). Ua. Panské služby jsou kulovaté. Bž. Na rohatou otázku kulovatá odpověď. Pk. Cf. Rst. 432. Kůlovětvatý = kořen vydávající po- podál od zpodiny větve, pfahlästig. Rst. 433. Kůloví, n. = kolí. Mezera mezi k-vím a hrází vyplněna byla štěrkem. Kos. Kulovina, y, f. = dříví na koly, das Pfahl- holz. Sl. les. Kulovitosť hladiny mořské. KP. II. 96. Kulovitý. K. tvar, kapka, NA. V. 170., oblak. Stč. Zem. 629. Kulovník, u, m., das Sphäroid. Cf. Ku- lován. Kulový. K. tvar země, Us. Pdl., k. či globularní zobrazení povrchu zemského, Stč. Zem. 455., nadbytek, S. N. V. 606., podoba kapalin, KP. II. 95., úhel, jehlan, trojúhel- ník, Jd. Geom. II. 45., 46.,skrojek, výkro- jek, pás, zrcadlo, čočka, ZČ. I. 72., III. 58., 166., vrchlík, plocha, úseč, či úsek, výseč či výsek, Jrl. 421 , 422., 426., lžička, pa- tradlo, kleště, vytahovadlo. Sl. les. 416*