772

Kůlový, Pfahl-. K. most (ne: kulový).
K. kořen. Rst. 433.

Kultivovaný, kultivirt. Osv. VI. 682.
K. bakterie.

Kultrarius Mat., ev. kněz 1619. Jir.
Ruk. I. 431.

Kultura lesní, polních stromů, Feldbaum-,
řádková, Reihen-, polní, Feld-, příditná,
připojená, Beikultur. Sl. les. K. rýže, cu-
krovníku, Osv. VI. 590., fysická (činnosť
výdělková), Kř. Stat. 2., mravní, vnější.
Kaizl 17. K. při bakteriologii. Zásada o ší-
ření německé k-ry na východ. Pal. Rdh.
III. 172.

Kulturní rostliny (jež nerostou divoce,
nýbrž se pěstují), Brt., práce, místo, plán,
nedobytek, -rückstand, pruh, -streifen, les,
zkouška, -versuch, prostředek, opatření,
-massregel, zalesnění, Rozpočet, technik,
-techniker, náklad, Sl. les., stav, postup,
Stč. Zem. 737., 738., dílo, Vlč, rozvoj, Šmb,
národ, historik. Us. Pdl.

Kulturnictví, n , das Kulturwesen. Sl.
les.

Kulturohistorický, kulturhistorisch. Tf.,
Osv. IV. 547.

Kulturopisný. Osv. I. 61.

Kululúč (řkají děti koulejíce). Dělá ku-
lulúč. Kšá.

Kulžka, y, f. = skok kulžmo, der Hink-
sprung. Čsk.

Kum, a, m. = starosvat u Bulharů. Hlč.

Kuma, y, f. = družice u Bulharů. Hlč. —
K. = drobní čmelíci ve Vých. Indii atd. Vz
Rstp. 815.

Kumarin. Schd. I. 405., Šfk. Poč. 552.,
S. N., Rm. II. 205.

Kumarový či kumarinový. K. kyselina,
die Kumarinsäure. Nz., Rm. II. 205.

Kumati = hýbati. Mor. Kld. — K. =
gumati. Brt. D. 225.

Kumbál, u, m. = malá světnice, komora.
Vz Kumbálek. Us Rgl. — K. = cambál.
Na již. Mor. Šd. — K., sam. u Křelovic,
několik domkův u Slaného.

Kumbálek. Vz Kumbál.

Kumbálov, a, m., sam. u Sobotky.

Kumbélati = kombílati. Na již. Mor.
Šd.

Kumburk, u, m. = maštěné brambory
rozsekané. U Kr. Hrad. — K. hrad. Tk. IV.
731., VI. 350., Blk. Kfsk. 1346., S. N., Sdl.
Hr. II. 278., V. 362.

Kumburský, Kumburger. D. ol. X. 64.

Kumer, mra, m. = pařez. Slov. Koll.
St. 61.

Kumfusice, e, f. (komfus) = horká ne-
moc. Má k-ci. U Bydž. Kšť.

Kumhár, u, m. = haváč. Vz toto. Val.
Vck. Slov. Dodatek: K. je tak zapravený
v srube alebo na kole popri srube, že môže
točiť sa v polokruh, odsotiť od vatry a so
zaveseným naň kotlom pritočiť zasa nad
vatru. Dbš. Obyč. 57. — K., a, m. = uli-
čník. Slov. Ssk.

Kumidinový. K. kyselina. Vz Rm. II.
194.

Kumigať = přežívati (o krávě); jísti a
při tom velmi žvýkati. Val. Brt. D. 225.

Kumin, u, m. = komín. Las. Tč.

Kuminaldehyt, u, m., v lučbě. Rm. II.
116.

Kumiualkohol, u, m., v lučbě. Rm. II.
106.

Kuminoř = kominář. Laš. Tč.

Kuminový. K. kyselina. Vz Rm. II. 181.

Kuminurový. K. kyselina. Vz II. Rm.
182.

Kumír, u, m. = kovera. Šm.

Kumis, u, m. = omamující nápoj z ky-
saného mléka koňského. Hdk. Kr. v. 763.,
Slov. zdrav.

Kumor, a, m. = komár. Mor. Brt. K-íi
se ženili, kúska chleba neměli. Pís. Té.

Kumpačka, y, f. = spolek. Kmk. Cf.
Kumpáška.

Kumpan, z střlat. com-panium, náchleb-
ník, Brodgenosse; společník téhož ústavu
v dobrém smyslu, nyní s přihanou. Bdl.
Větší školák. Výb. II. 1346.

Kumpanice, e, f. Cf. Kumpan. Z peněz
najdou se dělnice, přemilostné k. Dh. 35.

Kumpanie rejtharstva. Mus. 1880. 37.

Kumpár, u, m. = tlusté bidlo. Val. Vck.

Kumpáška, y, f., z lat. = společnost.
V Podluží. Brt. Vz Kumpačka.

Kumpleta. Tu vieru kněžie na k-tě ne-
kají. Št. Kn. š. 13. To se dějéše po k-té.
Hr. ruk. 59.

Kumpletní hodina, hora completorii, čas
poslední hodiny večerní, zastr. Vz Kom-
pleta, Hodina (dod.). Jir. Anth. I. 3. vyd.
XXXVII., Výb. II. 1147.

Kumpolec, lce, m., Gumplitz, ves u Ta-
chova. Blk. Kfsk. 605.

Kumpoltice, ves v Litoměř. Blk. Kfsk.
53.

Kumštat, a, m., Kunstadt, městečko u Bo-
skovic.

Kumu — komu. Kumuž prodával. NB.
Tč. 42.

Kumulace. Vz Jg. Slnosť. 64.

Kumulativně, kumulativ. Zadati práce
k. (několik po jednou). Us. Pdl.

Kumys, u, m., vz Kumis. Dch., Hvl.,
Slov. zdrav.

Kumžak, a, m., Königseck, mě. u Jindř.
Hradce. S. N.

Kůň snad m. kobnb. Mkl. aL. 65. Cf.
Schd. II. 424., KP. III. 283.-285., Šrc.
32.-34., 68., 77 , Mkl. Etym. 128., Kram.
Slov., Sdl. Hr. I. 128., 132., 141., II. 34.,
112.—115., 253., III. 8.-9., 15., V. 28., Cor.
jur. IV. 3. 1. 402. Vzorec skloňování vz
| také v Bž. 89. — Akkus. starý: Vskoče na
kôň. Dal. 50. Přikryjíc kůň houni; Kdyby
kovář kůň zabodl. Db. Ourčitý kůň napra-
viti. Kuk. kd. — Nom. pl. koně ist wohl
als Akkus, pl. zu deuten. Mkl. Wörterb.
339. Na Zlínsku mají jména zvířat v nom.
pi. příponu akkusativnou, jako neživotná:
vrané koně, sivé voly, mladé ptáky. Brt.
Milovice, Budějovice atd. jsou také akkusa-
tivy. Vz -ovic. Koni črvení a bieli. BO. K.
stavný (na ostruhu, stätig, spornstätig), ka-
cíř (divoký), třasák, Stosser, m., tvrdohubý,
hartmäulig, klecavý, klopýtavý, stolprig,
Čsk., orný, Půh. II. 103., kraševský, zá-
vodní (běhoun), norický, pinzgavský. Brm.



	772

	Kůlový, Pfahl-. K. most (ne: kulový). K. kořen. Rst. 433. Kultivovaný, kultivirt. Osv. VI. 682. K. bakterie. Kultrarius Mat., ev. kněz 1619. Jir. Ruk. I. 431. Kultura lesní, polních stromů, Feldbaum-, řádková, Reihen-, polní, Feld-, příditná, připojená, Beikultur. Sl. les. K. rýže, cu- krovníku, Osv. VI. 590., fysická (činnosť výdělková), Kř. Stat. 2., mravní, vnější. Kaizl 17. K. při bakteriologii. Zásada o ší- ření německé k-ry na východ. Pal. Rdh. III. 172. Kulturní rostliny (jež nerostou divoce, nýbrž se pěstují), Brt., práce, místo, plán, nedobytek, -rückstand, pruh, -streifen, les, zkouška, -versuch, prostředek, opatření, -massregel, zalesnění, Rozpočet, technik, -techniker, náklad, Sl. les., stav, postup, Stč. Zem. 737., 738., dílo, Vlč, rozvoj, Šmb, národ, historik. Us. Pdl. Kulturnictví, n , das Kulturwesen. Sl. les. Kulturohistorický, kulturhistorisch. Tf., Osv. IV. 547. Kulturopisný. Osv. I. 61. Kululúč (řkají děti koulejíce). Dělá ku- lulúč. Kšá. Kulžka, y, f. = skok kulžmo, der Hink- sprung. Čsk. Kum, a, m. = starosvat u Bulharů. Hlč. Kuma, y, f. = družice u Bulharů. Hlč. — K. = drobní čmelíci ve Vých. Indii atd. Vz Rstp. 815. Kumarin. Schd. I. 405., Šfk. Poč. 552., S. N., Rm. II. 205. Kumarový či kumarinový. K. kyselina, die Kumarinsäure. Nz., Rm. II. 205. Kumati = hýbati. Mor. Kld. — K. = gumati. Brt. D. 225. Kumbál, u, m. = malá světnice, komora. Vz Kumbálek. Us Rgl. — K. = cambál. Na již. Mor. Šd. — K., sam. u Křelovic, několik domkův u Slaného. Kumbálek. Vz Kumbál. Kumbálov, a, m., sam. u Sobotky. Kumbélati = kombílati. Na již. Mor. Šd. Kumburk, u, m. = maštěné brambory rozsekané. U Kr. Hrad. — K. hrad. Tk. IV. 731., VI. 350., Blk. Kfsk. 1346., S. N., Sdl. Hr. II. 278., V. 362. Kumburský, Kumburger. D. ol. X. 64. Kumer, mra, m. = pařez. Slov. Koll. St. 61. Kumfusice, e, f. (komfus) = horká ne- moc. Má k-ci. U Bydž. Kšť. Kumhár, u, m. = haváč. Vz toto. Val. Vck. Slov. Dodatek: K. je tak zapravený v srube alebo na kole popri srube, že môže točiť sa v polokruh, odsotiť od vatry a so zaveseným naň kotlom pritočiť zasa nad vatru. Dbš. Obyč. 57. — K., a, m. = uli- čník. Slov. Ssk. Kumidinový. K. kyselina. Vz Rm. II. 194. Kumigať = přežívati (o krávě); jísti a při tom velmi žvýkati. Val. Brt. D. 225.	Kumin, u, m. = komín. Las. Tč. Kuminaldehyt, u, m., v lučbě. Rm. II. 116. Kumiualkohol, u, m., v lučbě. Rm. II. 106. Kuminoř = kominář. Laš. Tč. Kuminový. K. kyselina. Vz Rm. II. 181. Kuminurový. K. kyselina. Vz II. Rm. 182. Kumír, u, m. = kovera. Šm. Kumis, u, m. = omamující nápoj z ky- saného mléka koňského. Hdk. Kr. v. 763., Slov. zdrav. Kumor, a, m. = komár. Mor. Brt. K-íi se ženili, kúska chleba neměli. Pís. Té. Kumpačka, y, f. = spolek. Kmk. Cf. Kumpáška. Kumpan, z střlat. com-panium, náchleb- ník, Brodgenosse; společník téhož ústavu v dobrém smyslu, nyní s přihanou. Bdl. Větší školák. Výb. II. 1346. Kumpanice, e, f. Cf. Kumpan. Z peněz najdou se dělnice, přemilostné k. Dh. 35. Kumpanie rejtharstva. Mus. 1880. 37. Kumpár, u, m. = tlusté bidlo. Val. Vck. Kumpáška, y, f., z lat. = společnost. V Podluží. Brt. Vz Kumpačka. Kumpleta. Tu vieru kněžie na k-tě ne- kají. Št. Kn. š. 13. To se dějéše po k-té. Hr. ruk. 59. Kumpletní hodina, hora completorii, čas poslední hodiny večerní, zastr. Vz Kom- pleta, Hodina (dod.). Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXVII., Výb. II. 1147. Kumpolec, lce, m., Gumplitz, ves u Ta- chova. Blk. Kfsk. 605. Kumpoltice, ves v Litoměř. Blk. Kfsk. 53. Kumštat, a, m., Kunstadt, městečko u Bo- skovic. Kumu — komu. Kumuž prodával. NB. Tč. 42. Kumulace. Vz Jg. Slnosť. 64. Kumulativně, kumulativ. Zadati práce k. (několik po jednou). Us. Pdl. Kumys, u, m., vz Kumis. Dch., Hvl., Slov. zdrav. Kumžak, a, m., Königseck, mě. u Jindř. Hradce. S. N. Kůň snad m. kobnb. Mkl. aL. 65. Cf. Schd. II. 424., KP. III. 283.-285., Šrc. 32.-34., 68., 77 , Mkl. Etym. 128., Kram. Slov., Sdl. Hr. I. 128., 132., 141., II. 34., 112.—115., 253., III. 8.-9., 15., V. 28., Cor. jur. IV. 3. 1. 402. Vzorec skloňování vz \| také v Bž. 89. — Akkus. starý: Vskoče na kôň. Dal. 50. Přikryjíc kůň houni; Kdyby kovář kůň zabodl. Db. Ourčitý kůň napra- viti. Kuk. kd. — Nom. pl. koně ist wohl als Akkus, pl. zu deuten. Mkl. Wörterb. 339. Na Zlínsku mají jména zvířat v nom. pi. příponu akkusativnou, jako neživotná: vrané koně, sivé voly, mladé ptáky. Brt. Milovice, Budějovice atd. jsou také akkusa- tivy. Vz -ovic. Koni črvení a bieli. BO. K. stavný (na ostruhu, stätig, spornstätig), ka- cíř (divoký), třasák, Stosser, m., tvrdohubý, hartmäulig, klecavý, klopýtavý, stolprig, Čsk., orný, Půh. II. 103., kraševský, zá- vodní (běhoun), norický, pinzgavský. Brm.