774

Kunár, u m. = pohlavek. U N. Bydž.
Kšť.

Kunas, a, m. K. z Machovic Adam, ho-
spod. úřed. 1601. Jir. Ruk. I. 432.

Kuňásek, ska, m., os. jm. D. ol. IX.
191.

Kunaš, e, m., os. jm. Arch. II. 458., Blk.
Kfsk. 1346., S. N., Sdl. Hr. III. 304., IV.
371.

Kunášek, ška, m., os. jm. Arch. II. 462.,
Tk. V. 77.

Kunat, a, m., os. jm. Arch. III. 474.,
D. ol. VI. 28., 852., Výb. I. 1041.

Kuňata, y, m., os. jm. Arch. I. 187.,
Pal. Rdh. I. 122.

Kuňátko, vz Kuna, 2. — K. = malý
sud, das Fässchen.

Kuhatov, a, m., les u Vickovic.

Kuňava, y, f., tiefe Quelle. Slov. Ssk.

Kuňavka, y, f.= druh hrušek. Šm.

Kunaxa, gt. Kunax, pl., n., dle: Slova.

Kunc, e, m., os. jm. Tk. 247., Sdl. Hr.
IV. 186., V. 49., Tk. Žk. 69. — K. Ant.
1822. Jg. H. 1. 2. vd. 589.

Kunčí, n., Kuntschy, ves u Chrudimě.
Sdl. Hr. I. 255., II. 65. Z Kunčí Jan na Za-
ječicích 1521. Jir. Ruk. I. 432., Mus. 1864.
89.

Kuněice, Kundschitz, ves u Nechanic;
Kuntschitz, ves u Ústí n. Orl.; Pelsdorf, ves
u Vrchlabí. PL., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk.
1346., S. N., Sdl. Hr. I. 210, II. 270., V.
362.

Kuučina, y, f. = jetel, der Klee. Zadoj
mi trošku, než dám krávě k-ny; Kráva na
k-ně hnedky tí zahyne, jako člověk roz-
pučí se ve velké sladině. Laš. Tč., Mtl.,
Brt. D. 269. — K., Kunzendorf, ves u Mo-
ravské Třebové. Vz Kunčová.

Kuučina Ves, gt. K-ny Vsi, f., Kunzen-
dorf, ves u Rychnova. Blk. Kfsk. 23., Sdl.
Hr. II. 186.

Kunčinisko, a, n., das Kleefeld. Laš.
Tč.

Kunčinov, a, m., Kunčinow, ves u Zlaté
Studné.

Kunčistý = končitý, spitzig. Laš. Tč.

Kuncová, é, f., Kunzendorf = Kunčina,
ves u Mor. Třebové.

Kunčovanice, dle Budějovice, Končo-
wanitz, ves u Holešova na Mor.

Kuuda = rozhuda. Také na Mor. Vck.

Kundačka, y, f. = loudavá, neodbytná,
šoukavá práce. Brt. D. 225. Ta Robská práca
to je taká k. Slez. Šd. Vz Kundati.

Kundál, u, m. = veliká hruška. U Oboče
u N. Kdyně. Psčk.

Kundati se = loudati se, váhavě dělati.
Dlouho se nekundej. U Kvasin. Kolem domu
se k. (šoukati). Slez. Šd., Brt. D. 225.

Kundel, die Gondel. Výb. II. 1493. Vlny
počaly se k. . . . do k-le velmi. Pref. 422.
—- K.= chundel, chomáč. To lítají k- le
sněhu! Mor. Šd.

Kundelásek, ska, m., sam. u Rokycan.

Kimdelovy, dle Dolany, Kundelau, osada
u Třebíče.

Kunděravěti, ěl, ění = kudrnatěti.
U 01om. Sd.

Kunděravý = kudrnatý. U Olom. Sd.

Kundibal, a, m. = člověk líný, váhavý.
U Rychn. Vz Kunibálek.

Kundiš, e, m. = kanec. Slov. Ssk.

Kundra, y, f. = kadera. Slov. Ssk.

Kundráb, a, m. = ponrav, der Enger-
ling. Slez. Šd.

Kundrák, a, m. = kundrok. Slov. Zbr.

Kundras, a, m. = divoký kanec. Němc.
IV. 419. Vz Kundrok.

Kundrásek, sku, m. = opoňka (zele-
nina). Na jihových. Mor. Osv. 1884. 1. 52.,
Brt. L. N. II. 117.

Kundrát = speklý vozher. Na Pláště.
Vz Vozher.

Kundratec, tce, m., Kundratitz, ves
u Litoměřic. Tf. Odp. 286.

Kundrátek, tku, m. = popenec (rostl.).
U Frenšt. Dšk.

Kundratice, dle Budějovice, Kundratitz,
vsi u Veselí v Táb., u Jilemnice, u Chlumce
v Jičín., u Sušice, u Vel. Meziříčí, u By-
střice v Brněn. PL., Blk. Kfsk. 1346.

Kundratka, y, f., sam. u Staré Libně.

Kundrava, y, f. = pondrava. Šm.

Kundrbálky, ů, pl., m. = škubánky,
halušky. U Čejova, u Něm. Brodu. Svátek,
Olv.

Kundrfál, u, m. = špatné, mázdrovité
maso. U N. Bydž. Kšť. — K-ly = šprýmy.
Slez. Šd. —- K. = oharek. Mor. Rgl.

Kundrfálek, Iku, m. = něco nepodaře-
ného ku př. koláč. Ty mají k-lky. U Kr.
Hrad. Kšť.

Kundruska, y, f. = pažítka, der Schnitt-
lich. Val. Vck.

Kundura, y, f. = kadidlo pravé; slovo
indijské. Rstp. 337.

Kunec, nce, m. = žába. Slov. Ssk.

Kuněj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kunějovice, dle Budějovice = Kuno-
vice, Kuniowitz, vsi u Čechtic a u Plzně.
Blk. Kfsk. 1346.

Kuněmily, dle Dolany, ves u Ledče.
S. N., Sdl. Hr. IV. 309.

Kuneráš, e, m. = kanec. Slov. Ssk.

Kuneš, e, m., os. jm. D. ol. II. 449.,
451., Tk. V. 247., Výb. II. 308., Blk. Kfsk.
1346., Sdl. Hr. IV. 303., V. 362. -- K. Vojt.,
praemonst., nar. 1817. Šb. Dj. ř. 2. vd. 263.,
S. N., Tf. Mtc. 174.

Kuněta, y, m. = Kuňata. Šd.

Kunětice, dle Budějovice, Kunietitz, ves
u Pardubic (od Kuněty. Pal. Rdh. I. 134).
Tk. IV. 731., Sdl. Hr. I. 255.

Kunětický. K. Hora, Kunietitzer Berg,
sam. u Pardubic. Tk. IV. 70., 375., VI. 350.,
VII. 281., Sdl. Hr. 1. 255., Let. 38 . 98., 100.,
Sdl. Hr. II. 230., V. 124.

Kunev, gt. kundvě, f. = konev. Laš.
Tč.

Kuní kožich. Půh. II. 265. - K , n..
Kuny, ves u Sedlčan. Tk. V. 95., 96.

Kunibálek, lka, m. = kundibálek, kuňka,
váhavý člověk. U N. Bydž. Kšť.

Kunibera, y, f., nějaké strašidlo. U Nové
Vsi v Krumlovsku. Bauer.

Kunice, Knihnitz, městečko u Boskovic ;
Kunitz, vsi u Říčan a u Kunštátu. — Tf.
Odp. 267., Blk. Kfsk. 527.



	774

	Kunár, u m. = pohlavek. U N. Bydž. Kšť. Kunas, a, m. K. z Machovic Adam, ho- spod. úřed. 1601. Jir. Ruk. I. 432. Kuňásek, ska, m., os. jm. D. ol. IX. 191. Kunaš, e, m., os. jm. Arch. II. 458., Blk. Kfsk. 1346., S. N., Sdl. Hr. III. 304., IV. 371. Kunášek, ška, m., os. jm. Arch. II. 462., Tk. V. 77. Kunat, a, m., os. jm. Arch. III. 474., D. ol. VI. 28., 852., Výb. I. 1041. Kuňata, y, m., os. jm. Arch. I. 187., Pal. Rdh. I. 122. Kuňátko, vz Kuna, 2. — K. = malý sud, das Fässchen. Kuhatov, a, m., les u Vickovic. Kuňava, y, f., tiefe Quelle. Slov. Ssk. Kuňavka, y, f.= druh hrušek. Šm. Kunaxa, gt. Kunax, pl., n., dle: Slova. Kunc, e, m., os. jm. Tk. 247., Sdl. Hr. IV. 186., V. 49., Tk. Žk. 69. — K. Ant. 1822. Jg. H. 1. 2. vd. 589. Kunčí, n., Kuntschy, ves u Chrudimě. Sdl. Hr. I. 255., II. 65. Z Kunčí Jan na Za- ječicích 1521. Jir. Ruk. I. 432., Mus. 1864. 89. Kuněice, Kundschitz, ves u Nechanic; Kuntschitz, ves u Ústí n. Orl.; Pelsdorf, ves u Vrchlabí. PL., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1346., S. N., Sdl. Hr. I. 210, II. 270., V. 362. Kuučina, y, f. = jetel, der Klee. Zadoj mi trošku, než dám krávě k-ny; Kráva na k-ně hnedky tí zahyne, jako člověk roz- pučí se ve velké sladině. Laš. Tč., Mtl., Brt. D. 269. — K., Kunzendorf, ves u Mo- ravské Třebové. Vz Kunčová. Kuučina Ves, gt. K-ny Vsi, f., Kunzen- dorf, ves u Rychnova. Blk. Kfsk. 23., Sdl. Hr. II. 186. Kunčinisko, a, n., das Kleefeld. Laš. Tč. Kunčinov, a, m., Kunčinow, ves u Zlaté Studné. Kunčistý = končitý, spitzig. Laš. Tč. Kuncová, é, f., Kunzendorf = Kunčina, ves u Mor. Třebové. Kunčovanice, dle Budějovice, Končo- wanitz, ves u Holešova na Mor. Kuuda = rozhuda. Také na Mor. Vck. Kundačka, y, f. = loudavá, neodbytná, šoukavá práce. Brt. D. 225. Ta Robská práca to je taká k. Slez. Šd. Vz Kundati. Kundál, u, m. = veliká hruška. U Oboče u N. Kdyně. Psčk. Kundati se = loudati se, váhavě dělati. Dlouho se nekundej. U Kvasin. Kolem domu se k. (šoukati). Slez. Šd., Brt. D. 225. Kundel, die Gondel. Výb. II. 1493. Vlny počaly se k. . . . do k-le velmi. Pref. 422. —- K.= chundel, chomáč. To lítají k- le sněhu! Mor. Šd. Kundelásek, ska, m., sam. u Rokycan. Kimdelovy, dle Dolany, Kundelau, osada u Třebíče. Kunděravěti, ěl, ění = kudrnatěti. U 01om. Sd.	Kunděravý = kudrnatý. U Olom. Sd. Kundibal, a, m. = člověk líný, váhavý. U Rychn. Vz Kunibálek. Kundiš, e, m. = kanec. Slov. Ssk. Kundra, y, f. = kadera. Slov. Ssk. Kundráb, a, m. = ponrav, der Enger- ling. Slez. Šd. Kundrák, a, m. = kundrok. Slov. Zbr. Kundras, a, m. = divoký kanec. Němc. IV. 419. Vz Kundrok. Kundrásek, sku, m. = opoňka (zele- nina). Na jihových. Mor. Osv. 1884. 1. 52., Brt. L. N. II. 117. Kundrát = speklý vozher. Na Pláště. Vz Vozher. Kundratec, tce, m., Kundratitz, ves u Litoměřic. Tf. Odp. 286. Kundrátek, tku, m. = popenec (rostl.). U Frenšt. Dšk. Kundratice, dle Budějovice, Kundratitz, vsi u Veselí v Táb., u Jilemnice, u Chlumce v Jičín., u Sušice, u Vel. Meziříčí, u By- střice v Brněn. PL., Blk. Kfsk. 1346. Kundratka, y, f., sam. u Staré Libně. Kundrava, y, f. = pondrava. Šm. Kundrbálky, ů, pl., m. = škubánky, halušky. U Čejova, u Něm. Brodu. Svátek, Olv. Kundrfál, u, m. = špatné, mázdrovité maso. U N. Bydž. Kšť. — K-ly = šprýmy. Slez. Šd. —- K. = oharek. Mor. Rgl. Kundrfálek, Iku, m. = něco nepodaře- ného ku př. koláč. Ty mají k-lky. U Kr. Hrad. Kšť. Kundruska, y, f. = pažítka, der Schnitt- lich. Val. Vck. Kundura, y, f. = kadidlo pravé; slovo indijské. Rstp. 337. Kunec, nce, m. = žába. Slov. Ssk. Kuněj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. Kunějovice, dle Budějovice = Kuno- vice, Kuniowitz, vsi u Čechtic a u Plzně. Blk. Kfsk. 1346. Kuněmily, dle Dolany, ves u Ledče. S. N., Sdl. Hr. IV. 309. Kuneráš, e, m. = kanec. Slov. Ssk. Kuneš, e, m., os. jm. D. ol. II. 449., 451., Tk. V. 247., Výb. II. 308., Blk. Kfsk. 1346., Sdl. Hr. IV. 303., V. 362. -- K. Vojt., praemonst., nar. 1817. Šb. Dj. ř. 2. vd. 263., S. N., Tf. Mtc. 174. Kuněta, y, m. = Kuňata. Šd. Kunětice, dle Budějovice, Kunietitz, ves u Pardubic (od Kuněty. Pal. Rdh. I. 134). Tk. IV. 731., Sdl. Hr. I. 255. Kunětický. K. Hora, Kunietitzer Berg, sam. u Pardubic. Tk. IV. 70., 375., VI. 350., VII. 281., Sdl. Hr. 1. 255., Let. 38 . 98., 100., Sdl. Hr. II. 230., V. 124. Kunev, gt. kundvě, f. = konev. Laš. Tč. Kuní kožich. Půh. II. 265. - K , n.. Kuny, ves u Sedlčan. Tk. V. 95., 96. Kunibálek, lka, m. = kundibálek, kuňka, váhavý člověk. U N. Bydž. Kšť. Kunibera, y, f., nějaké strašidlo. U Nové Vsi v Krumlovsku. Bauer. Kunice, Knihnitz, městečko u Boskovic ; Kunitz, vsi u Říčan a u Kunštátu. — Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 527.