Předchozí (774)  Strana:775  Další (776) |
|
|||
775
|
|||
|
|||
Kuníček, čka, m., os. jm. D. ol. VI. 897.
Kuničina, y, f. = kunčina, jetel. U Místka.
Brt. Škd. Kuničinisko, a, n. = kunčinisko. U Místka.
Škd. Kuníčky, dle Dolany, Kuniček, ves u Se-
dlčan a u Hlinska. Kunidrotek, tku, m., das Gnadenkraut.
Laš. Tč. Kunigundy traňk = sadec konopěnec,
eupatorium cannabinum, der Wasserdosten, rostl. Vz Rstp. 861., Mllr. 45. Kuník, a, m., os. jm. Arch. I. 181., D.
01. II. 143., 151. K. z Drahotúše. Výb. II.
380. Kunin, a, o. To ozvanie Kunino Vaněk
osvědčil jest dobrým lidem. NB. Tč. 214. Jan Puška atd. z Kunina Města. Půh. I. 130., 150., 161., 171., 285. Vz Kunino. Kunino, vz Kunin.
Kunka, y, f. = Kunigunde. D, ol. VI.
89., 189., Pal. Rdh. II. 416., Mus. 1880. 467., Tk. V. 219. Kuňka = žába, die Unke. Cf. Brm. III-
2. 58., 59. — K., y, m. = váhavý člověk.
Ty kuňko (nadávka)! Kšť. Vz Kuňkal. — K. = naříkavá ženská, ein immerfort kla- gendes, raunzendes Weib. Us. Rgl. Kůnka, y, f. = koník (v dětské řeči).
U N. Kdyně. Rgl. Cf. Kůňa. Kuňkal, a, m. = kuňka, člověk váhavý;
naŕíkavý, der Heulmeier. Dch. Kuňkaní, n., vz Kuňkati. K. na zlé časy
(naříkání), der Unkenruf über schlechte Zei- ten. Dch. Kuňkati. Ani nekuňkl (nepromluvil).
Hnsk. Kuňkavosť, i, f., raunzendes Wesen. Šm.
Kuůkoslav, a, m., vz Žabí (jména).
Kuňkot, u, m., das Gequack. Lpř.
Kunkovice, dle Budějovice, Kankowitz,
ves u Zdounek na Mor. (Tov. 130., D. ol. I. 139 ) a u Klatov. Kuno, a, m., os. jm. Výb. II. 803.
Kuňok, a, m.= koňák, voják na koni,
der Reiter. Laš. Tč. Kunor, u, m. = konár. Laš. Tč.
Kunov, a, m., Kunas, ves u Nové By-
střice v Budějov.; Kunau, ves u Klášterce. Blk. Kfsk. 104. Kunovati = jako kuna v noci potouchle
se šoulati a něco kutiti. Náš soused celou noc kunuje. Mor. Knrz. Kunovice, dle Budějovice, Kunowitz, mě-
stečko u Uh. Hradiště. D. ol. II. 24., 26., Tov. 130., S. N. Jak tam lze rozeznati ob- čánka od starosty ? Vz Sbtk. Krát. h. 176. O tamějších handrlácích vz ib. 177. —- K., ves u Val. Meziříčí. Kunovice, dle Budějovice, Kuniowitz,
vz Sdl. Hr. 1. 255., II. 12. Kunějovice. Tk. VII. 280., Žer. Záp. II. 185., Blk. Kfsk. 1347. Kuňovka, y, f., Kuniowka, sam. u Pa-
cova; K. Nová a Stará, sam. a hospoda u Čechtic. Kunovský = z Kunovic. Chodila po
skalce, sbírala laskavce, nemôžu zapomněť na k. chlapce. Sš. P. 242. |
Kunrat, a, m, os. jm. Dal. 188., Št. Kn.
š. 19. Kunrát, a, m. = ponrava. U N. Kdyně.
Rgl. Kunrátek, tku, m.= oponka, popenec,
die Grundelrebe. U Rožnova. Bayer. Kunratice, dle Budějovice, Kundratitz,
ves u Jesenic u Prahy. Tk. IV. 108., V. 48., VI. 202., VII. 321., Blk. Kfsk. 1347., Let. 25, 31., 43., S. N., Sdl. Hr. III. 304, V. 362. Kunratický háj, potok u Prahy. Kv.
1885. 572. K. les. Ťk. IV. 108. Kunratovský Hamr, Kunderower Ham-
mer, sam. u Hořovic. Kunst = umění. Kunšty alchimické Mus.
1880. 442. — K. = žert. Vzal na trhu řičici z pravého kunštu naděje se, že by byla jedné ženy; Praví, že z kunštu mluví. NB. Tč. 116, 235. Nové kunšty vymýšleti. Št. Kn. š. 144. — K. = lesť. Ženské kunšty. Mus. 1880. 444. Kunstgriff, něm. Cf.: Obmysl. Má v tom
svoje obraty. Us. Kunšt, vz Kunst. — K. = vodovod. Obec
dala k. a věži ku vedeni vody udělati. 1555. Zkl. Kunštat. Tov. 130, D. ol. I. 718. a j,
Tk. IV. 731, V. 247, VI. 350, Let. 66, 136, Sdl. Hr. I. 255, II. 278, III. 304, IV. 371, V. 362, Tk. Žk. 223, Žer. Zap. II. 185, Blk. Kfsk. 1347. Z K-tu Vil. Kuna. 1540. Jg. H. 1. 2. vd. 589. Viktorin K. Výb. II. 308. Kunštatka, y, f., sam. u Vinohrad u Prahy.
Kunštatský Mlýn, mlýn u Uhřic vKy-
jovsku. — K-ho hrnčíře (z Kunštátu) nesmíš se zeptati: Odkud jste? Za krejcar. Vz Sbtk. Krát. h. 177. — K. kaple, vrch v Rychnov- sku. Krč. Kunštovati = žertovati; klamati. Ssk.
Vz Kunst. Nikdys mne neprosil, abych s tebú nekunštoval; Jáť jsem mněl, že by on kunštoval. NB. Tč. 235, 279. Ani mladý kunštuj starým. Hus III. 110. Kunštovní lež. Výb. II. 1650.
Kuntorství, n.= komendorství, komenda.
Sd. kn. op. Kuntuš, e, m. = kožich. U Místka. Škd.
Kuňucha, y, f., ambrosinia, rostl. K. zo-
bákatá, a. Bassii. Vz Rstp. 1665. Kunvald, a, m. Tk. VI. 350, VII. 21,
Let. 97, 107, 138, 154, S. N, Sdl. Hr. II. 278, IV. 281, Žer. Záp. II. 12, 21, Tf. Odp. 7, 353, Blk. Kfsk. 1347, Výb. II. 1393. Kunvaldský, ého, m, os. jm. -~ K. Mat,
čes. bratr. 1467. Jg. H. 1. 2. vd. 590, Jir. Ruk. I. 433. — K. Jak., kněz ev, 1528-1578. Vz Tf. H. 1. 3 vd. 49, Jg. H. 1. 2. vd. 598, Jir. Ruk. I. 433. Kuny, vz Kuní (vos).
Kunýrovati = kujonovati, trápiti, sou-
žiti, dozírati, týrati, plagen, sekkiren, ve- xiren. Us. Ndk, Sd., Hů, Holk, Kmk. Kuk. II. 107. Kunz, e, m. K. Karel, prof. v Plzni,
nar. 1827. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 179., Sb. Dj. ř. 2. vd. 263. Kunzlovský Mlýn u Hořovic.
|
||
|
|||
Předchozí (774)  Strana:775  Další (776) |