776

Kunžvald. a, n., Königsfeld, ves u Lanš-
krouna. Sdl. Hr. II. 278.

Kunžvart, a, m., Kuschwarta, městečko
u Vimberka. Blk. Kfsk. 289

Kuobúčky (klobúčky)= koření baldián.
U Uher. Hrad. Brt. D. 225.

Kuočka, y, f. = kvočka. Slov. Ssk.

Kuol = kô/. Ssk-

Kuolí = kolí. Ssk.

Kuoň = kůň. Ssk.

Kuora = kôra. Ssk.

Kuostka = kůstka. Ssk.

Kuor, vz Kůr.

Kup. Trhem nebo kupem vešli jsú v statky
lovecké. NB. Tč. 68. Ten k. v nic vešel.
Žer. 338. K. potvrdil. Arch. II. 395.

Kupa. Cf. Mkl. a L. 273. Schd. I. 170.,
Mkl. Etym. 147., 148. Je jako k. Neštěstí
(o ženě těhotné —- na každou chvíli). U Kr.
Hrad. Kšť. — K. = konev. Déšť se lil ku-
pami (jako z konví). Němc. VII. 188. Hdk.
C. 379. — K. = oblaky atd., palliocumulus.
Stč. Zem. 628.

Kupa, y, f. = kopa. Bř. N. 235, 239.

Kúpač, e, m. = koupač, oblévač. Byli
u nás k-čie (na šlehačce, na pomlázce,
SchmeckosteRn). Slez. Ve Slez nešlehají,
nébrž polévají, kropí vodou, což slove kúpať.
Šd. Malovanými vajíčkami odmeňujú devy
svojich kúpačov. Phľd. VII. 143.

Kúpačka, vz Koupačka.

Kupak, a, m. = vrchnák fajky, der
Pfeifendeckel. Slov. Rr. Sb.

Kúpala, y, f. = nejaká modla. Slov. Nech
vám štedré na sadoch plody K. dává. Hol.
342. (185.; 337.).

Kupaľo, a, n. = kúpadlo. Slov. Vody,
rieky, more boly oživené rozličnými báje-
čnými bytosťami. V týchto svätých vodách
bývaly: Moreny, Rusalky, Vodníky a Slo-
vania svätili jejich sviatky v nejdlhšie dni
roka, ktoré volaly sa: kupaľo, kupadlá.
Kúpali sa včasné z rána, umývali sa vodou
nepočatou a večer prinášali modlu Morenu,
hádzali ju do vody, púštali vence po vode
a pritom všetkom spievali piesne, č. čt.
Cf. S. N. 11. 387., Sbtk. Rostl. 137., 289.

Kupastec, stce, m., alzatea, rostl. Šm.

Kúpati = koupati. Cf. Kúpač.

Kúpavý, badend, badelustig. Loos.

Kupcievý = kupecký. V městě k-vém. BO.

Kupcovský = kupecký. Bern.

Kupcovství, n. = kupectví. Bern.

Kupcový. Synové k-ví; Lodí k-vá. BO.

Kupčák, a, m. = kupec. U N. Kdyně.
Rgl.

Kupcek. St. Kn. š. 118.

Kupčení, n., der Handel. BO.

Kupčíce, dle Budějovice, Gubschitz, ves
u Pohořelic.

Kupčík = hupecký pomocník, mládenec,
der Commis. Brt., Mtl., Šd., Tč., Wrch.

Kupčínka, y, f. -žena kupcová. V Krkonš.
Kb.

Kupčiti. -— abs. Dělejte, kupčete. BO.
Kněz k. nemá. Hus. I. 369. — co. Lepší
věc k. než loupiti. Č. M. 143. — čím
(o koho, jak, s kým, na kom). Chtélliby
kdo čímžkoli k., ten mejto jako jiný kupec
dávej. Zř. mor. 1604. Lživými slovy o vás

budú k. ZN. Svatokupec zle držie penieze
chudým, jimiž kupčí bez potřeb. Hus I. 219.
V lakomství lživými slovy vymyšlenými
budou s vámi k. Hus. I. 398. Tak těmi
slovy kupčie na lidech lakomí. Hus II. 153.—
co zač. Zaň (za šperk) snad hejsek bude
k. ctnosť. Osv. I. 593. — oč. O náhradu
kupče (vyjednávaje). Kká. Td. 253.

Kupě, ě, f. = zboží. Hr. ruk. D. 388.

Kupé, vz Coupé.

Kupec = tržebník, obchodník. Cf. Kram.
Slov. Kupci jsú obecně lichevníci. Hus I.
370. Nenie dosti kupcóm, aby jen na jedné
kúpi hledali zisku. Št. Kn. š. 4. Jaký k.,
taký krám, jaký sluha, taký pán. Šd. K. pro-
dajem, ne zbožím se živí. Bž. Cf. Cor. jur.
IV. 3. 1. 402., IV. 3. 2. 420. O cizích k.
vz Výb. II. 334. nn. —- K. = kupující. A já
se tu dobře mám, vrany, straky, kupce mám,
pepř, kořeníčko prodávám. Sš. P. 172.
Smlouvá-li první k. u obchodníka dlouho,
je prodej po celý den nešťastný, zvláště
odejde-li ničeho nekoupiv. Vz Počinek.
Us. — K. z Bilenberka Kašp. Jan., čest.
appel. rada, 1655.—1725. Jir. Ruk. I. 433.,
Mus. 1863. 398., S N.

Kupecky. Ktož k. těžie peněz. Št. Kn. š.
155. Knih vedení po kupecku, die Merkantil-
Buchhaltung. Nz.

Kupecký. K. účetnictví, kaufmännische

j Buchhaltung. Šp. Terst je nyní po Hamburku

nejkupečtější město přímořské. Koll. III.

68. — K. J. B. Jan. Vz Mus. 1855. 215.,

Bačk. Písni. 431., S. N.

Kupectví = obchod. Hus. I. 369. V MV.
nepravá glossa. Pa. Na k. vyjíti. 1450. Má
s ním spolek v k. NB. Tč. 185. Pósobě své
k. ne v ten čas, jako slušie. Št. Kn. š.
173. K. v Čechách. Let. 3., 11., 19., 163.,
254., 270., 359., Sdl. Hr. IV. 263. — K. =
zboží. Jos. 2. 23. Aby mohl své k. vézti
skrze Kunovice. NB. Tč. 271. Aby mohl
svobodně svým k-tvím jeti. Půh. II. 49.
Kupce se vším jich k-tvím zjímavše vedli
je ku panu Vaňkovi. Pč. 14. Kdyby k. pRO-
dati nemohli. Výb. II. 790. (786).

Kupečný dům,doinusnegotiationis. Joaii.
2. 16. (Jir. Mor. 44.).

Kupelačka, y, f. = vana. Matka dítko
vykoupala v k-ce. Laš. Tč.

Kupellování, n. = odhánění. K. stříbru,
das Kupelliren. Nz., Šfk. Poč. 279.

Kupellovati stříbro = odháněti, kupelii-
ren. Nz.

Kúpelňa, ě, f. = lázen. Laš. Brt. D. 225.

Kúpelnice, pl. = necky na koupání dětí.
Val. Brt. D. 225.

Kúpež, e, m, negotiatio. Lepšíť jest
zisk její (múdrosti) nad k. stříbra i zlata.
Evang. olom. 205. (Prov. 3. 14.).

Kupice, e, f. = kupa. Us. Hk.

Kupidlo, a, n. = koupení, das Kaufen.
Dostal peníze na k. U Olom. Sd. — K. =
koupená věc. Nese hromadu k-dla. U Olom.
Sd., Brt. D. 225. — K. = čím se kupuje,
peníze. Drva za k. sme kupovali (pretio);
Nedostalo se k-dla kupujícím; Prodadí vól
živý.a rozdělé k. BO.

Kupina. Cf. Mkl. Etym. 126., List. fil.
1882. 181.