778

-ty a -tama. V městech sg. podlé českého :
gt. kuřete atd. Zlinsky. Brt. — K. = kuří.
Kuřa polévka. Mor. Brt. D.

Kuřací tabák, Rauchtabak. Laš. Tč.

Kuracie = kuří. K. oko, řiť (bradavička
na ruce). Slov. Rr. Sb.

Kuracina, y, f. = kuřecina. Slov. Hdž.
Slb. 86., Čkžk. II. 50., Koll. Zp. II. 56.

Kuracinec, nce, m., der Hühnermist.
Bern.

Kuřacko, a, n. (špatné kuře). Mor. Brt.
D. 150.

Kuřácký. K. náčiní, die Rauchgarnitur.
Nf.

Kuřacník, u, m. = kurník. Val. Gazděna
zaťuká na k. Brt. L. N. I. 209.

Kuračka, y, f. = kuří střevce. Slov.
Bern.

Kuřačka, y, f. = včelařský nástroj, jehož
kouřem včely s plástů se shánějí, Ŕauch-
apparat. Ve vých. Čech. Všk.

Kuřáčka, y, f., alsine, die Miere. Také:
kurička, ptačinec. Vz Rstp. 604., Hrb., Brt.,
Tč., Mllr. 10. -- K. Z druhého lebo tre-
tieho dojeHia (po otelení) dá se mlieko
zvariť a zove sa k-kou. Slov. Rr. Sb.

Kuřák, a, m. = prodavač kuřat. U Sol-
nice. — K. = kuřič. Proč k. kouři? Aby
mu nezhaslo. Mor. Brt. — K., u, m. =
n včelařů hrnec s uhlím, s třemi uchy a
s komínkem. Us. Rjšk.

Kurakov, a, m., Korakow, dvůr u VI-
tavotýna. Sdl. Hr. III. 197.

Kurandov, a, m., Kurandow, sam. u Mi-
levska.

Kuranov, a, m , Kuranow, několik dom-
kův u Kašperských Hor.

Kurant, u, m. Pruský k. (pruské peníze),
Preussischcourant. Šp.

Kurantový (oběžný), mark, Courant
Mark. Nz. K. peníze (= běžné), Courant-
Valuta. Nz.

Kurare = společný název pro jedy, kte-
rými Indiani své šípy otravují. S. N. XI.
487., Ves. 1. 15.

Kurarin, u, m.= hlavní účinkující látka
jedu kurare. Ves. I. 15., Čs. lk. V. 75.

Kurarisovaný. K. zvíře. Osv. I. 415.

Kuráriť, i, f. = kuří řiť, kuří oko. Slov.
Bern.

Kuras, a, m. = kuře. U Košic. Brní.

Kuřástva, y, f. = první mléko kravské
po otelení vydojené, mlezivo. Val. Vck., Brt.
Slov. Ssk. — K. =jídlo z mlesiva a z vajec.
Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 161.

Kuřástvový. K. baba = zadělaná buchta
mlékem hned po otelení vydojeném. Kld.
Vz Kuřástva.

Kurát, a, m. K. vojenský. Bor. 212.

Kuráta, y, f., curatella, die Kuratell, rostl.
K. americká, c. americana. Vz Rstp. 30.

Kuratina, y, f. = kořalka, žertem. U N.
Bydž. Kšť.

Kuřátka. Tento článek vynech. Vz Ku-
řátko.

Kuřátkář, e, m. = kuřatník. Šm.

Kuřátko. Št. Kn. š. 152. Poslední slovo
tohoto článku Kůže proměň v Kuře. K.
pije a k nebi pohlíží. Sb. uč. — K-ka, sou-
hvězdí. Vz Pleiady. V nejstarší české bibli

slouly: Štětky. Jir. Už kuriatka vyšly, keď
moju Marku z úmoru našly. Němc. IV. 439.
— K-ka — houby. K. = kyjanka žlutá, kozí
brada žlutá, clavaria flava, der Keulenpilz;
kyjanka bílá, kozí brada bílá, c. coralloides.
Rstp 1924., Schd. II. 258., Rosc. 71. --
K. — dna. Má kuřátka (myslí se, že dna
přichází z dobrých jídel, z kuřátek a p.).
Us. — K., a, m., os. jm. 1347.

Kuratkovitý. K. houby, clavariei: ko-
trč, kyjanka, jazourek, lopatice, čapulka,
paluška, tloučatka. Vz Rstp. 1923.

Kuřatnica, e, f. = kvočna. Val. Brt. —-
K.= drubežnice. Bern.

Kuřatník, a, m. = drubežník. Bern.

Kurator Matice. Tf. Mtc. 292.

Kurátorstvo, a, n., das Kuratorium. K.
českoslovanské akademie obchodní. Us. Pdl.

Kuratstva, vz Kuřástva.

Kuřava, y, f. = kúrňava, metelice, das
Schneegestöber. Byla taká k., nebylo ani
vidět Slez. Šd., Slov. Rr. Sb., Sokl. II.
551.

Kuřavka, y, f. = vodnatá hornina,
schwimmendes Gebirge, v horn. Vz Plo-
vina. Hř. 34., Bc, NA. IV. 136., Šp.

Kuráž. Nemohl jsem se kuráže dobrati
(osměliti se). Šmil. Má k. na skladě. Kos.
Má čepici na kuráž (na stranu). Us. Tr. Má
k. (vz Opilý). Bdl — K. = kořalka. Kou-
piti si k. Us. Rg). — K., e, m. = psi jméno.
Škd.

Kurážek, žku, m. = oblásek. U Veselí
n. Lužn. Jdr.

Kurážiti, muthig machen. Bern.

Kurážně, muthig. Vlč.

Kurážnost, i, f., die Muthigkeit. Bern.

Kuřba, y, f. = kouření. Kutn. Pro mla-
díka s kuřbou nic není. U Rychn. Msk.

Kurbaryl, u, m., hymenaea, rostl. Z něho
se prýští americký kopal. Schd. II. 312.

Kurbetta, y, f. = obloukovitý skok koně,
die Courbette. Čsk.

Kurča, aťa, n. = kuřátko malé; kuřa
větší. Mor. Brt. D. K. chce byť múdrejšie
že sliepka; Keď bola ona kurčatom. Slov,
Phld. IV. 345. Vyšla kvočka s kurčatami.
Zbr. Báj 17. Chodí jako kurče s ovislými
křídly. Zbr.

Kurčí = kuracie. Slov. Ssk.

Kůrčička, vz Kurečka.

Kurčoch, a, m. = nepodařený kohout,
der Zwitterhahn. Slez. Šd.

Kurčuka, y, f. K. červená, spergularia
rubra; k. Jacquinova,alsina Jacquini (z druhu
caryphylleae). Slov. Let. Mt. b. VIII. 1. 37.

Kurdan, a, m., os. jm. Arch. I. 350.

Kurděje. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Čs. lk. III. 388., VI. 225., VII. 386 , VIII.
317., IX. 400., S N. Jak je zaříkávaji? Vz
Mus. 1853. 481., 1854. 535. K. kožní, Haut-
petechien.

Kurdějov, a, m., Gurdau, ves u Pavlo-
vic. Žer. Záp. I. 95., 170., S. N.

Kurdčjový = kurdějný. Rk.

Kurdistan, a, m. = krajina v západní
Asii. Vz S. N.

Kuře, das Huhn. Původ. kuret. Vz Bž.
9., 43., 63., 76., Šrc. 46., 70., Mkl. Etym.
148. Lichotná jména kuřat: pipěnky, pi-