779

pinky, pipušky. Mor. Brt. Pipi na! mali,
mali (volání na kuřata)! Mor. Brt. Kuřata
posvátná u Římanů. Vz Vlšk. 343. Kuře
píščí, čipčí. Us. Tč. Neublíží ani kuřeti, ale
slepici by snědl (n. zabil) = je zlý člověk.
U Kr. Hrad. Kšť. Dadie kuřeti sadadlo, ano
se samo domyslí. Smil. Aby se kuřata po-
dařila, nasazují kvočnu, když je plný měsíc;
Co činiti, aby luňák n. liška kuřat nebrala?
Vz Mus. 1854. 542. Jiné pověry o k. čti
v Mus. 1853. 492. — K. jakožto jídlo: K.
s kyselou smetanou, s celerem, dušená, za-
dělávaná, s raky, s kaštanovou omáčkou,
s karfiolem, s knedlíčky, s lososem, s ma-
jonesovou omáčkou, s makaronkami, nadí-
vaná, pečená, s ustricovou omáčkou, s raj-
skými jablky, s rýží, se šparglem, se smrži,
žampiony, s citrónovou omáčkou, s nudlemi
atd. Hnsg. — K., os. jm. Tk. V. 112., 209.

Kurec, rce, m. = kuřinec, slepičí trus.
Val. Vck.

Kůrečka, kůrčička, y, f., zdrobn. kůrka.
Us.

Kuřej, e, m. = kurčoch, slepičí štyra.
Mor. Brt., Vck.

Kuřelovský, ého, m. — K. M. 1632.
Jg. H. 1. 2. vd. 590.

Kuřenčář, také na Mor. Mtc. 1878. 36.

Kureněáriť, Hühnerhändler sein. Slov.
Bern.

Kurenčárka, y, f., die Hühnerhändlerin.
Slov. Bern.

Kurenda, lépe: Kurrenda, z lat. curren-
dus. Vz Oběžný.

Kúřené, ého, n. = uzené maso. Na mor.
Kopan. Brt. L. N. II. 116.

Kuřenec. Bž. 109. K-nci, pulli. BO. K-nce
ženám. Sl. sp. 71. K-ce dávali (poplatek).
Slov. Rb. K-ce chodí s sliepkou. Trok. 23.
Jakožto slepice sbierá k-ce své pod křídla
své. Evang. olom. 211.

Kúřenica, e, f. = metelice, chumelice.
Val. Vck., Brt. D. 225.

Kurenka, y, f, lichotné jm. slepice. Mor.
Brt.

Kurent, u, m., kurentka, y, f. — šva-
bach, německé písmo. Us. Šd. Lépe: kur-
rentka, z lat. currens.

Kúrený; -en, a, o. K. (kouřené, uzené)
maso. Na jihových. Mor Brt.. Objímal bych
sa s dievčicou v kúrenej izbe za pecou.
Mt. S. I. 25.

Kuřeti noha, portulaca, rostl. Byl. 15. stol.

Kurevný, Huren-. V domě k-vném smil-
stvie sú tropili. BO.

Kurhan, maják, náhrobek. K-ny = ná-
hrobky v severní Asii z prastarých dob.
Šf. Strž. I. 306., 347., 559., KP. I. 98., Czm.
88.

Kuří paštika, die Chickenpie, omáčka,
die Chickentea. Šp. — K. mor = střevce,
ptačinec obecný, stellaria media, die Stern-
miere, Rstp. 127., Slb. 613., SP. IL 276.,
Mllr. 12., morus galinae. Byl. 15. stol. —
K. noha, ježatka, šlapka, panicum crus
galii, Čl.Kv. 101., Slb. 164.; šrucha obecná,
portulaca, Portulak, 1402., Rstp. 646., Kram.
Slov., Mllr. 82., Čl. Kv. 305., Slb. 564. —
K. oko na noze, na Mor. vraní oko; kuří
oko nebo řiť na Mor. = bradavice. Zlinsky.

Brt. K. oko = mozol. Vz Schd. II. 344.,
Slov. zdrav. Kroužek na k. oko, Hühner-
augenring. Dch. Jak lid k. oko léčí, o tom
vz v Mus. 1853. 480. K. očka = plnokvětý
pryskyřník. U Loun. Ks. — K. řiť = bra-
davice. Mor. Od té si pomůže, kdo po hor-
kém pometle, když se z peci vytáhne, ruku
zpatky pošústá. Val. Vck. — K. mor samec
= drchnička červená, anagallis arvensis, das
Gauchheil. Rstp. 1233. — K. slep, die Mond-
blindheit. Slez. Šd. — K. stopka — petr-
klíč. Laš. Wrch. — K. střevce, vz Kuří
mor. Mllr. 10., Rstp. 127., Slb. 613. — K.
pinda —- rozmazlený člověk. Slez. Šd. — K.
pička —- dítě, které rádo všecko žaluje.
U Místka. Škd. —- Kuří, mís. jm. Sdl. Hr.
IV. 182. — K. Hůrky. Ib. 371.

Kuriča, e, f. = kura, slepice. Mor. (kopin.).
Brt., Wrch.

Kurič, e, m. = kurčoch. Val. Vck.

Kurička, y, f. = lichotné jm. slepice.
Mor. Brt. — K. = rostl. Vz Čl. Kv. 308.,
Slb. 613.

Kuřidlna, y, f. = kadidelnice. Hnoj.

Kuřidlník, a, m., der Rauchwerkhand-
ler. Šm.

Kurien, u, m. = kuřinec. Slov. Ssk.

Kuřim, ě, f., Gurein, ves v Tišňovsku.

Kúřim, u, m. = dým. Jir. ad Dal.

Kuřimacek, cka, m. = kdo macá kury,
ohledává slepicím, skoro-li ponesou, což jest
muže nedůstojno; skrblík. Mor. Brt.

Kuřímany, dle Dolany, Kuřimen, ves
u Strakonic. Blk. Kfsk. 353.

Kuří mor, vz Kuří.

Kúřimsko, a, n. = Kouřimsko. Dal. 38.

Kúřimský kraj. Dal. 114., 131.

Kurín, u, m. = kurník.

Kuřina, y, f., der Hühnermist. K-ny
strouhati. Wtr. exc.

Kuřinec, die Afterquendel, rostl. Cf.
Rstp. 556., Mllr. 77., Č1. Kv. 329-, Slb. 557.
— K. = doutník, žertem. U Uher. Hrad.
Tč.

Kuřinka, spergularia, Čl. Kv. 306., po-
lycarpum, das Nagelkraut. Slb. 256.

Kuří noha, vz Kuři (dod.).

Kuří oko, vz Kuří (dod.).

Kuří pička, vz Kuří (dod.).

Kuří pinda, vz Kuří (dod.).

Kuří plach, a, m. Vz Kuroplach, Kuří.
Slov. Chlapec je pochabel, kuriplach, na
neho sa nemôžeš znechať. Phld. V. 124.

Kuří řiť, vz Kuří.

Kuří stopa = prvosenka. Šm.

Kuří stopka, vz Kuří (dod.).

Kuří střevce, vz Kuří (dod.).

Kuřitel, e, m., der Räucherer, Raucher.
Šm.

Kuřitelka, y, f., Räuchererin. Šm.

Kúřiti, vz Kouřiti.

Kuřivo, a, n. = otop, topivo. Aby za-
opatrili k-va na dlhú zimu. Slov. N. Hlsk.
III. 297.

Kuří Vody, mě. u Mimoně. Blk. Kfsk.
1347., S. N. Tam střílejí z hmoždířů kmí-
nem nabitých. Vz Sbtk. Krat. h. 64.

Kurjačky, pl., f.= kuřátka (houby).
Na kopan. Mor. Brt. L. N. II. 117.