781

uherským a loupežným rotám. Vck., Koll.
Zp. I. 437. — Koll. Zp. I. 29., Ntr. IV. 195.,
Pokr. Pot. II. 25.

Kurucký. Vz Kuruc. Keď já puojdem
na tu vojnu kurucku. Slov. Koll. Zp. I. 30.,
Sl. sp. 44. K. surovosti tropiti. Trok. 122.

Kuru je či sova králíková. Brm. II. 2. 77.

Kurur, a, m., trogen, der Nagenvogel.
Šm.

Kurura, y, f., paullinia, die Paullinie,
rostl. K. tupoplodá, p. cururu, krutá, p.
pinnata, jižní, p. australis, nápojná, p. sor-
bilis. Vz Rstp. 224.

Kururovitý. K. rostliny, paulliniaceae:
srdcovnice, serjana, kurura. Vz Rstp. 222.

Kurušina, y, f. = krušina, prnnus pa-
dus, rostl. Rr. Sb.

Kurva = dívka, děvče. CA, Prk. Přisp. 9.,
Mkl. Etym. 149. a polož sem konec článku :
U Roudnice — Fr. — K. = nevěstka, zmr-
halka, zmrhaná, zmrhanka, dopustilka, zá-
vitka, láryně, hameračka, chechlena, ma-
kůvka, perlůvka, škobla, šmaja, šnolka, die
Hure. K-vě v desky se nekladlo. Zř. zem.
Jir. 456,, 692. Jeho žena je z kurev kurva
nešlechetná. NB. Tč. 242. Na staré kurvě
člověk nic neurve. Slez. Tč.

Kurváč, e, m. = kurvář. Slez. Ssk.

Kurváreň, rně, f. = kurvárna. Slov.
Bern.

Kurváriť, huren. Slov. Bern. Vz Kur-
viti.

Kurvárna, y, f. = kurviště. Us. Šd.

Kurvení, n., das Huren. Bern.

Kurvice, vz Kurva.

Kurvička, vz Kurva. — K-čky = konopě
poskonně s roztŕapenou hlavičkou. Sš. P.
514.

Kurvihanuš, e, no., os jm. NB. Tč.

Kurvinec, nce, m. = kurviště. Bern.

Kurvisko, a, n. = kurva.

Kurviště, ě, n. = kurvárna, das Huren -
haus. Us. Šd., Ssk.

Kurvjář, e, m. = kurváŕ. Laš. Tč.

Kury, n., Curry, ostindisches Lieblings-
gericht. K. indijské, malajské, treskové. Sp.

Kuryčka, y, f. = kurička, slepička. Brt.

Kurycha, y, f.= kuryčka. Brt Dt. 206.

Kuryový, Carry-. K. prášek, polévka.
Šp.

Kurýrní, Courier-. K. vlak, Courierzug.
Us. Pdl.

Kurýrský, Courier-. K. služba ve válce.
S. N. XI. 57.

Kus = málo. MV. Po slovesech zápor-
ných gt. kusa. Bž. 80. Nemá kusa citu. Dch.,
Hrts. To vše bez kusa důvodu. Šf. III.
318. — K. = část celého. Veliký kus ně-
čeho (chleba atd.): štramfál, lán, Iáf, lamfán,
behdál, hýpan, hýpanec, kusanec. Us. K.
cesty, kyčelní (masa), das Hüftenstück, oděvu,
das Kleidungsstück, Mour., práce. Ndrf. Má
hubu na 50 kusů = je mluvka. U Lužan.
Kšť. Byl to perný k. práce. Sá. Pro kus
chleba zapře pravdu. Us. Spíja, až je k. na
deň. Mor. Brt. Pracovati o kuse (úředním).
J. tr. Člověk za to dá kus peněz (hodně
p.) a je to lehotina. U Vsetína. Vck. Je to
kus osla (veliký osel)! Brt. D. 225. Má
nohavice na kusy (roztrhané). Sl. ps. 89.

Lepší dnes k., jako zajtra hus. Phld. VII.
151. — K. o netělesných věcech. Tiein ku-
sem (způsobem) potupeni sú. Exc. Ten
s tím nadělá kusů, der macht Wesens da-
mit; Jaké pak s tím kusy, was für Ge-
schichten damit; Ta povodeň nám dělá
kusy, eine schöne Wirthschaft! Us. Dch.
To je kus darebáka, lumpa, zloděje (veliký
lump)! Us. Brt. D., Ndrf., Sd. Dokázati
veliký kus, Grosses zuwege bringen. Kos.
Tiem kusem povie, že ... . NB. Tč. 177.
Tím kusem chtěl na mně vysúditi ves; Tu
mě jest odvedl od práva tím kusem, že
oni měli sobě voliti dva a já dva. Puh. II.
271., 391. Tenť jest v tom kusu opatrný.
15. stol. Také v tom kusu blúdie. Hus II.
191. — K. = článek etc. Jednací k. Pr. Když
se to stane, v tom kusu práv bude učiněn.
NB. Tč. 177. Nálezu ve všech kusiech dosti
učiniti. Vš. 83. A tak máš první kus, že. .
Hus I. 419. — K. = celek atd. V jednom
kuši (bez přestání) pět duí pršelo. Brt. D.
225. V jednom kuse se jí loupala. Sá. Na
kus (na cucek = zcela) zmotaný. U Hostýna.
Zmeškal. — K. = umělecké dílo. K. na
odiv, Schaustück, n. Nz. K. (divadelní) dá-
vati, provozovati. Us. Dch. — K. — kukus,
tříza. Zhlk. — K., a, m., os. jm. Tk. V. 82.

Kusač, e, m., der Beisser. Bern.

Kusadlo = kousadlo. Sl. les., Kk. Br. 3.,
Frč.

Kusan, u, m. = kus. K. chleba. U Něm.
Brodu. Brnt.

Kusaňa, ě, f. = ovce kuska, bezocasá.
Mor. Brt.

Kusanec, nce, m. = veliký kus. Vz Kus.
U Olom. Sd.

Kúsat = kousati. Slov. Ssk.

Kusatina, y, f. = kouskovatosť. Slov.
To je všetko len taká k. Hdž.

Kúsavý = kousavý. Bern.

Kusčok, vz Kus.

Kúsek = kousek. Nemá kúska zdraví.
Us. Šd.

Kušik, a, m , lichotné jm. prasete. Mor
Brt.

Kusiti = zkušeností nepříjemných nabý-
vati. Cf. Mkl. Etym. 149. Považ, co kusiš,
když musíš 9 let sloužiti. Ať začnu, co
začnu, kuším všudež. U Královic, v Plzeň.
Lg. — K. = kousati, mordere. Žluč (hada
jistého) lékařská jest, ač by koho pes vzteklý
okusil. Mill. 80.

Kuska, y, f. = kusaňa. Val. Brt. —-
K. = kusá, bezocasá slepice. U Polic. Kšá.
— K., fothergilla, die Fothergille. K. o!šo-
listá, f. alnifolia. Vz Rstp. 775. — K., ani-
sophia austriaca, hmyz obilí škodlivý. Dch.

Kuskan, a, m. = psí jm.Škd.

Kusko, a, m. = psí jm. Škd.

Kusky, dle Dolany, ves u Vel. Meziříčí.

Kůslař, e, m., der Schlittschuhläufer.

Kůsle také = střevíce, v nichž horalé
po sněhu chodí. Kmk.

Kůslovitý, schlittschuhförmig. Šm.

Kusmo, beissend. Lpř.

Kusmouka, y, f., Kusmauk, mlýn u Kla-
tov.

Kusné, ého, n., v horn , das Churgeld.
Rk,.