782

Kusořitník, a, m., orsodacna, brouk. K.
třešňový, o. cerasi, černohlavý, o. nigriceps.
Kk. Br. 363.

Kusoslový. K. stopa. Dk. Poet. 254.

Kusosť, i, f. = neúplnost. K. díla, spisu,
práce, Us. Pdl., vzdělání. Osv. I. 375. K.
věty. Ht. Sl. ml. 161.

Kusovati = kouskovati. Ssk., Bern.

Kusovatosť, i, f. = kusosť, Unvollstän-
digkeit. K. a zlomkovitosť písní. Koll. Zp.
II. 487.

Kusovětý verš. Dk. Poët. 253.

Kusovina, y, f. = kusové uhlí, Stück-
kohle, Hř. 34.; Stückwerk. Šm.

Kusový. K. mzda, práce. Akkord-. Kaizl
287., 288.

Kuspara, y. f., galipea, die Galipea. K.
angostura, g. officinalis, lékařská, g. cuspa-
ria, rošt, Vz Rstp. 273.

Kusparovitý. K. rostliny, cusparieae:
kuspara, pucholist, jinočaska. Vz Rstp. 273.

Kustava, y, f., sam. u Vorlíka.

Kůstička, y, f. = kostička. Vz Kosť.

Kůstka, zlínsky kostka. Brt. K. Sylviova,
rundes Knöchelchen des Sylvius im Ohr,
Nz., Švová, ossiculum suturarum, čočkovitá,
o. lenticulare, Bertinova, o. Bertini (v kosti
klínové), sluchová, o. euditivum. Rybí k.,
die Fischgräte. Dch. — K. = milenka. Chodí
tam, má tam kůstku. Us. Jdr. On drží na
kůstky (na dívky). Šml. Na Čerst. —- K. =
pecka v ovoci. Némc. IV. 319.

Kustnice, vz Kustovnice.

Kustodka, y, f. = dohlížitelka. Cf. Ku-
stos.

Kustoš, e, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1347.,
S. N., Sdl. Hr. II. 278.

Kustovnice, vz Slb. 357., Čl. Kv. 231.,
Hdk. C. 379., Schd. II. 289., Rstp. 1129.,
Rosc. 133., Mllr. 63.

Kustřebka, y, f., periza, der Becherpilz,
houba. Vz Rstp. 1936.

Kustým, u, m., Kostüme. Us. Šml.

Kusý. Cf. Mkl. Etym. 128., List. fil. 1882.
181., 182. K. rozum. Jabl. Kusé křídlo, der
Stutzflügel. Dch. K. vědění, vědomosti, Osv.
V. 1., KB. III., vypravování. Je jich tam
jako kusých psů (ranoho). Us. Msk. A tak
kusé bez ocasa položili pokánie proti onomu
písmu, jímž Buoh přikazuje, aby oběť celú
i s ocasem dávali. Hus. I. 342. Daleko ku-
sému do zajíce. Pk. — K., os. jm. Mus.
1880. 372., Žer. Záp I. 47., 52., 62. — MUDr.
Eman. Kusý, odborní rada v ministeriu
vnitra ve Vídni. — Dr. Volýg. Kusý, advo-
kát v Brně, čes. říšský poslanec atd., +. —
K. Ondŕ., tenorista a hud. sklad., 1761.-1809.
Vz S. N.

Kuša = duša. Na mou kušu (eufem.).
Zlínsky a j, Brt. Cf. Na mou kuši, pes má
uši, kráva rohy, kůň podkovy! Brt. Dt. 134.
Cf. Kuše. Na mou kuši, na psí duši, na
kočičí svědomí. Us.

Kúša, e, f., vz Káča = morče. Slov.
Hdž. Šlb. 86.

Kušalanda planda, že tě není hanba (ří-
kají většímu košiláči). Brt.

Kušanie, n. = bdění; mžikání (ve hře
na schovávačku). Slov. Zátur.

Kušař, e, m., dar ArmbrustmacheR. Bern.

Kušať = bdíti, wachen. Slov. Celú noc
sme kušali. Zátur. — K. = mžikati. Slov.
Užíva sa aj pri hrách detinských n. př. keď
sa bavia o krytky. Zakiaľ sa pokryjú, tedy
ten, kto ich má hladať, kušia (cf. Zamrkati,
hra na žmurky; Mžikati). Zlov. Zátur. —
K.. = pokušať. K. bude ďas k odpadnutiu
od Boha. Slov. Sldk. 585. Vz Kúšeť.

Kúšček = malý kousek. Na již. Moravě.

Kuše. Vz Kram. Slov., Mkl. Etym. 149.,
Sdl. Hr. IV. 76. Ten (král) sám pochytil
kušu a ako ju zazrel, natiahol, že strelí.
Dbš. Sl. pov. VI. 84. A já chovám doma
takovú tu kušu, co ona vystrelí všechným
vranám dušu. Sš. P. 692. Sedel maje kuši
napätú (napjatu) pod samý ořech. NB. Tč.
93. — K-—fena, psice. Hubená kuše! Dal.
123. —- K. = druh stohu. Vz Postožek. —
K., mlýn u Blatné. — Cf. Kuša.

Kušec, šce, m., os. jm. Tk. V. 61., 80.

Kúšeť = kušati, bdíti. Iba tam bedlivá
matka nad dobrým díťaťom kúši. Slov. Hdž.
Čít. 136. — Pozn. V češt. kúšeti v : po-
koušeti, okoušeti. Gb. _:

Kušice, vz Kuše.

Kušity. Chce se mu k. (jísti). U Místka.

Kušniar, a, m. = grznár, kušníř. K.
kupčí s kožešinou. Slov. Pokr. Pot. I. 170.
— Koll. Zp. I. 132., Ssk.

Kušnířský, Kürschner- Šm., Bern.

Kušnířství, n. = blanáŕství, die Kürsch-
nerei. Bern.

Kušov, a, m., Kuschow, několik domkúv
u Kašper. Hor.

Kusovník, a, m. = lučištník, der Arm-
brustschütze. Čsk.

Kušta, y, m., os. jm. — K. Jan, prof.
v Rakovníce. Mus. 1886. 632. Přispěl do
tohoto slovníku. (Kš.).

Kúštik, u, m. = kousek. Ešte (ho) ne-
zabili, ešte kúštik dýcha. Sb. si. ps. II.
1. 94.

Kuštra. Cf. Mkl. Etym. 127. K. = chlup.
Slov. Ssk.

Kuštravěti, ěl, ění = chlupatěti. Slov.
Ssk.

Kuštravý = chlupatý. Slov. Ssk.

Kúštriti, il, en, eni = sťrapatiti. Slov.
Ssk.

Kušty, dle Dolany, ves u Plzně. Blk.
Kfsk. 358.

Kut, kut (volání na králíka. Vz Králík)!
Mor. Brt.

Kút. V starých kútiech. Výb. II. 36. Ani
jich po kůtech zpravujte. Št. Kn. š. 114.
Kúty všetkých žalárov povytieral, povy-
metal). Slov. Rr. Sb. Naše kúty = naše
krajina. Brt. D. 226. Do kúta prisť = zlá-
hnúť. Slov. Vz Kout.

Kůt, vz Kot. Vyhraješ jako Vavrda
v kuty. Vz Nešťastný. Lb.

Kuť = káznice. K trestání jsou metly,
pouta, planýřové, kuti, žalářové. Kom. J.
668

Kuta, lisa kde's běhala? Do kuchynky.
Co's tam měla? Tři buchynky. I hle, kdyby
děťátko sedělo, toho by nemělo! Těmito
slovy kojívaly české chůvy plačící děti,
jakož svědčí Inform. Kom. 8.