Předchozí (781)  Strana:782  Další (783) |
|
|||
782
|
|||
|
|||
Kusořitník, a, m., orsodacna, brouk. K.
třešňový, o. cerasi, černohlavý, o. nigriceps. Kk. Br. 363. Kusoslový. K. stopa. Dk. Poet. 254.
Kusosť, i, f. = neúplnost. K. díla, spisu,
práce, Us. Pdl., vzdělání. Osv. I. 375. K. věty. Ht. Sl. ml. 161. Kusovati = kouskovati. Ssk., Bern.
Kusovatosť, i, f. = kusosť, Unvollstän-
digkeit. K. a zlomkovitosť písní. Koll. Zp. II. 487. Kusovětý verš. Dk. Poët. 253.
Kusovina, y, f. = kusové uhlí, Stück-
kohle, Hř. 34.; Stückwerk. Šm. Kusový. K. mzda, práce. Akkord-. Kaizl
287., 288. Kuspara, y. f., galipea, die Galipea. K.
angostura, g. officinalis, lékařská, g. cuspa- ria, rošt, Vz Rstp. 273. Kusparovitý. K. rostliny, cusparieae:
kuspara, pucholist, jinočaska. Vz Rstp. 273. Kustava, y, f., sam. u Vorlíka.
Kůstička, y, f. = kostička. Vz Kosť.
Kůstka, zlínsky kostka. Brt. K. Sylviova,
rundes Knöchelchen des Sylvius im Ohr, Nz., Švová, ossiculum suturarum, čočkovitá, o. lenticulare, Bertinova, o. Bertini (v kosti klínové), sluchová, o. euditivum. Rybí k., die Fischgräte. Dch. — K. = milenka. Chodí tam, má tam kůstku. Us. Jdr. On drží na kůstky (na dívky). Šml. Na Čerst. —- K. = pecka v ovoci. Némc. IV. 319. Kustnice, vz Kustovnice.
Kustodka, y, f. = dohlížitelka. Cf. Ku-
stos. Kustoš, e, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1347.,
S. N., Sdl. Hr. II. 278. Kustovnice, vz Slb. 357., Čl. Kv. 231.,
Hdk. C. 379., Schd. II. 289., Rstp. 1129., Rosc. 133., Mllr. 63. Kustřebka, y, f., periza, der Becherpilz,
houba. Vz Rstp. 1936. Kustým, u, m., Kostüme. Us. Šml.
Kusý. Cf. Mkl. Etym. 128., List. fil. 1882.
181., 182. K. rozum. Jabl. Kusé křídlo, der Stutzflügel. Dch. K. vědění, vědomosti, Osv. V. 1., KB. III., vypravování. Je jich tam jako kusých psů (ranoho). Us. Msk. A tak kusé bez ocasa položili pokánie proti onomu písmu, jímž Buoh přikazuje, aby oběť celú i s ocasem dávali. Hus. I. 342. Daleko ku- sému do zajíce. Pk. — K., os. jm. Mus. 1880. 372., Žer. Záp I. 47., 52., 62. — MUDr. Eman. Kusý, odborní rada v ministeriu vnitra ve Vídni. — Dr. Volýg. Kusý, advo- kát v Brně, čes. říšský poslanec atd., +. — K. Ondŕ., tenorista a hud. sklad., 1761.-1809. Vz S. N. Kuša = duša. Na mou kušu (eufem.).
Zlínsky a j, Brt. Cf. Na mou kuši, pes má uši, kráva rohy, kůň podkovy! Brt. Dt. 134. Cf. Kuše. Na mou kuši, na psí duši, na kočičí svědomí. Us. Kúša, e, f., vz Káča = morče. Slov.
Hdž. Šlb. 86. Kušalanda planda, že tě není hanba (ří-
kají většímu košiláči). Brt. Kušanie, n. = bdění; mžikání (ve hře
na schovávačku). Slov. Zátur. |
Kušař, e, m., dar ArmbrustmacheR. Bern.
Kušať = bdíti, wachen. Slov. Celú noc
sme kušali. Zátur. — K. = mžikati. Slov. Užíva sa aj pri hrách detinských n. př. keď sa bavia o krytky. Zakiaľ sa pokryjú, tedy ten, kto ich má hladať, kušia (cf. Zamrkati, hra na žmurky; Mžikati). Zlov. Zátur. — K.. = pokušať. K. bude ďas k odpadnutiu od Boha. Slov. Sldk. 585. Vz Kúšeť. Kúšček = malý kousek. Na již. Moravě.
Kuše. Vz Kram. Slov., Mkl. Etym. 149.,
Sdl. Hr. IV. 76. Ten (král) sám pochytil kušu a ako ju zazrel, natiahol, že strelí. Dbš. Sl. pov. VI. 84. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystrelí všechným vranám dušu. Sš. P. 692. Sedel maje kuši napätú (napjatu) pod samý ořech. NB. Tč. 93. — K-—fena, psice. Hubená kuše! Dal. 123. —- K. = druh stohu. Vz Postožek. — K., mlýn u Blatné. — Cf. Kuša. Kušec, šce, m., os. jm. Tk. V. 61., 80.
Kúšeť = kušati, bdíti. Iba tam bedlivá
matka nad dobrým díťaťom kúši. Slov. Hdž. Čít. 136. — Pozn. V češt. kúšeti v : po- koušeti, okoušeti. Gb. : Kušice, vz Kuše.
Kušity. Chce se mu k. (jísti). U Místka.
Kušniar, a, m. = grznár, kušníř. K.
kupčí s kožešinou. Slov. Pokr. Pot. I. 170. — Koll. Zp. I. 132., Ssk. Kušnířský, Kürschner- Šm., Bern.
Kušnířství, n. = blanáŕství, die Kürsch-
nerei. Bern. Kušov, a, m., Kuschow, několik domkúv
u Kašper. Hor. Kusovník, a, m. = lučištník, der Arm-
brustschütze. Čsk. Kušta, y, m., os. jm. — K. Jan, prof.
v Rakovníce. Mus. 1886. 632. Přispěl do tohoto slovníku. (Kš.). Kúštik, u, m. = kousek. Ešte (ho) ne-
zabili, ešte kúštik dýcha. Sb. si. ps. II. 1. 94. Kuštra. Cf. Mkl. Etym. 127. K. = chlup.
Slov. Ssk. Kuštravěti, ěl, ění = chlupatěti. Slov.
Ssk. Kuštravý = chlupatý. Slov. Ssk.
Kúštriti, il, en, eni = sťrapatiti. Slov.
Ssk. Kušty, dle Dolany, ves u Plzně. Blk.
Kfsk. 358. Kut, kut (volání na králíka. Vz Králík)!
Mor. Brt. Kút. V starých kútiech. Výb. II. 36. Ani
jich po kůtech zpravujte. Št. Kn. š. 114. Kúty všetkých žalárov povytieral, povy- metal). Slov. Rr. Sb. Naše kúty = naše krajina. Brt. D. 226. Do kúta prisť = zlá- hnúť. Slov. Vz Kout. Kůt, vz Kot. Vyhraješ jako Vavrda
v kuty. Vz Nešťastný. Lb. Kuť = káznice. K trestání jsou metly,
pouta, planýřové, kuti, žalářové. Kom. J. 668 Kuta, lisa kde's běhala? Do kuchynky.
Co's tam měla? Tři buchynky. I hle, kdyby děťátko sedělo, toho by nemělo! Těmito slovy kojívaly české chůvy plačící děti, jakož svědčí Inform. Kom. 8. |
||
|
|||
Předchozí (781)  Strana:782  Další (783) |