784

Kutné, ého, n., die Schürftaxe. Us.
Kútnice, e, f. = šestinedělka. P. Tóth.
Mor. Brt. D. 226. — K-, die Eckpfoste.
Slov. »Ssk.
Kutnička, y, f., vz Kutna.
Kúlnička, y, f. = kútnice. Mor.

Kútnik, u, m., das Winkelmass. Slov.
Loos.

Kútno, adv. Včely dělají dělo k. (mají
kútné dělo, jde do rohu). Zlínsky. Brt.

Kutnohorák, a, m. = kutnohorský oby-
vatel. Vz Kutný.

Kutnohorský. K. doby. Vz S. N. O k.
sněmu r. 1471. Vz Výb. II. 850. a nl. Cf.
Kutný. - K. Bart., kněz 1619. Jg. H. 1.
2. vd. 590., Jir. Ruk. I. 436.

Kutnový = gdoulový. Bern.

Kutný, Schürf-. K. okrslek, prostora,
Pr. tr., jáma, pole, střída, štola, práce. Hř.
34- — K. Hora = Hory střiebrné. Dal. 160.
Dokud Osel (= nejhlubší šachta kutnohor-
ská) bude řváti, Hora bude v štěstí státi;
Kutnohorští horníci mají roboty do soboty
a peněz do neděle; KutnohoRáka vyvedeš
za mastnou vidličkou až do Vykáně (u Ma-
lešova); KutnohoRŠtí mají posvícení co dní
do roka; Má se jako Kutnohorští u Běcho-
vic. Vz Sbtk. Krat. h. 36.-37. K-ští ko-
ňové za mnoho nestojí. Ib. 37. — Cf. Tk.
IV. 731., V. 247., VI. 351., VII. 415., Tk.
Žk. 223., Blk. Kfsk. 1347., Sdl. Hr. 255.,
Hš. Dod. k Jg. II. str. VII., S. N., Výb. II.
850., Rk. Sl.

Kútný = koutný. Vz Kutno, Dílo.

Kutnýř, e, m., vrch u Ploskova na Kŕi-
voklátsku. Jsfk.

Kutonka, y, f., vz Kutna.

Kútový. Brána k., porta anguli. BO.

Kutra, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kutrati = kutat. Slov. Ssk., BeRn.

Kutřín, a, m , ves u Richmburka. Sdl.
Hr. I. 82.

Kutřínský Mlýn, ves u RichmbuRka.

Kutrna, vz Králík. Val. Vck.

Kutrovice, Kutrowitz, ves u Slaného.
Arch. III. 472., Blk. Kfsk. 431., 1205.

Kuťuha, y, f. = kuto. Slov. Ssk.

Kutý, několik domkův u Frýdka; Gutty,
ves u Těšína, Za Kravařovem Kuty jsú,
švarné dževky tamyk sú a ja se to dovedu,
pro jednu si pojedu. Sš. P. 660. — K., vz
Kuta.

Kuvaný = kovaný. Koll.

Kuvík, strix noctua, Němc. IV. 420., s.
passerina. Vz Šf. III. 557., List. fil. 1882.
41. K. večer před okny zakuvíkal, kdosi
tam umře. Laš. Tč.

Kuvíkati. Cf. List. fil. 1882. 41. Sýček
kuvíká. Sbt. Sova kuvoce. Brt. Chlapec
zakuvikal na svém pišťáku. Laš. Tč.

Kuýkati = kuhýkati. Tuhýk (kalous)
ťuhýká, kuýká. Mor. Brt.

Kuzeň = kuzna. V MV. nepravá glossa.
Pa. Kovář dycky v kuzni kuje, nikda ženky
nemiluje. Sš. P. 482.

Kůzleěí, Zickel-. K. maso, usně.

Kůzlečina, y, f.= kůzlečí maso. — K. =
kůzletina. Šp.

Kůzletina, y, f., kůzlečina, das Ziegen-
lammfell, -leder. Šp.

Kúzlíř, e, m. = kouzelník. Kld., Mkl.
Etym. 150.

Kúzlo. Mkl. Etym.

Kúzlovec, vce, m., der Talisman. Bern.

Kuzmány Karel, superintendent v Uhřích,
1806.—1866. Vz Tf. H. 1. 3 vd. 112., 186.,
Slavín II. 158., Jg. H. 1. 2. vyd. 590., Šb.
Dj. ř. 2. vyd. 263., Pyp. K. II. 460., 472.,
Back. Písm. 892., S. N., Tf. Mtc. 292.

Kuzňa, ě, f. = kovárna. Laš. Brt. D.
226. Vz Kuzeň.

Kuznaný; -án, a, o, gezäumt. Ten je
krátko k-ný (krátko držený, málo se mu
dovolí). Slez. Šd.

Kuznať = klznat, zäumen. Koně k. Slez.
Šd., Brt. D. 226.

Kuzno, a, n. = koňská uzda, der Zaum.
Val. Vek., Brt. D. 226.

Kuzpvá, é, f., Wallisgrün, ves u Jese-
nic v Žatecku. Arch. III. 517.

Kuzy, Kuzau, ves u Přeštic.

Kůžalka, y, f. = kuželka. U N. Kdyně.
Rgl.

Kužel. Bž. 78., Mkl. Etym. 127. Osa,
strana, výška k-le; k. kolmý či přímý, kosý
či šikmý, rovnostranný, Jd. Georn. II. 41.,
42., řídící, der Leitkegel, Jrl. 421., lávový,
popelový, struskový, tufový, zorný, NA. V.
80., 538., kruhový, sečný, tečný, Stč. Zem.
437., 438.; k. u závěs (na oknech a dve-
ří.h, vz Závesník). O k. vz v Prm. III. č.
16. Ťal ho do kužele přílby. Šbk. — K.
u přeslice. S kužele přísti. Bž. Příbuzný
po k-li —- po přeslici. Kká. Td. 170. —
K. slove při telení ten zlý případ, když
průchod způsobem kužele tak sevřen jest,
že tele projíti nemůže. Us. Hk. — K. —=
přístroj tělocvičný. Těl. — K. srdeční, conus
cordis, tepenný, c. arteriosus. — K., os. jm.
K. Jan. Tov. 130., Výb. II. 809. — K., sam.
u Lomnice v Budějov.; mlýn u Votic.

Kužela, y, m. = nemotora. On je pravý
k. U Hostýna. Zkl.

Kuželek, lku, m. = pole na Vsacku.
Vck.

Kuželice obecná, aelia acuminata, hmyz.
Brm. IV. 615.

Kuželíček, čku, m., vz Kužel.

Kuželička, vz Kuželka.

Kuželina, y, f. = kužel. Uprostřed to-
hoto kotlu stojí k., z které plameny vyrá-
žejí. Pl. II. 389. Dým přes k-nu hory k do-
lině se přelívá. 1b. 383.

Kuželitý = kuželovitý, konisch. Nz. K.
kolo. Mj. 141., Smr. 145.

Kuželka. Vz KP. I. 334. Na mor. Slov.
kužílka. Hrb. Cf. Kužílek, Kužka. Má dětí
jako kuželek (mnoho). Sá. — K., vrch na
Vsacku. Vck. — K. = čes. národní tanec.
Škd. — K. = druh podlouhlých jablek. Val.
Vck., Brt.

Kuželna, y, f., die Kegelbahn. Sm.

Kuželní, Kegel-. K. řez, sečka. Šm.

Kuželničník, u, m., das Konoid. Vz Ku-
želník. Slov. Ssk.

Kuželník, u, m. = kuželna. — K. =
konoid. Nz.

Kuželníkový. K. plochy, konoidische
Flächen. Nz,