780

Kváka, kvaka = cvika, cvikla, nevlastně j
barák, beta vulgaris. Cf. Kvak, Kvačka.
Rstp. 1282., S. N., Slb. 245., Bartol., Brt.,
Vck. — Kvaky — druh koláčů. Slov. Mt.
S. I. 72.

Kvákadlo, a, n. = kdo porád kváká.
Bgl.

Kvákala, y, m. a f. = převsdívka, kdo
kváká, mnoho mluví, mluvka. Mor. Brt. D.

Kvákání, n., vz Kvákati.

Kvákati. Šf. III. 557., Mkl. Etym. 150.
Aby vrany nekvákaly, černý oči neplakaly.
Sš. P. 113. — K. koho = za vlasy tahati.
U Uher. Hrad. Brt. D. 226.

Kvákavý. K. samohláska. Vz List. filol.
1888. 24, 28.

Kvaknouti, vz Kvákati.

Kvakoň, ě, m. = žvanil, tlampač. Něm.
Brod. Hoik.

Kvakva, y, f, ardea nycticorax, Nacht-
reilicr, m. Šm.

Kvalec, lce, m., der Kreuzkrysrall. Šm.

Kvalitativní perspektiva, Jrl. 403., ana-
lysa. Fdl. K. zápor. Vz List. fil. X. 242.,
213.

Kvalt. Učinil mu moc a k.; Nedělej mi
kvaltu a moci; Pravie, že podlé poručen-
stvie v to vstúpil a nekvaltem. NB. Tč. 19.,
78., 200. Nad někým k. provozovati. Výb
II. 1630. Kvaltem, mocí a násilím. Prth. I.
294., II. 29 Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 402. —
K = příval, Na Plasku. BPk.

Kvaltování, n. Kom. L.

Kvamaš, e, f. = cibule skily jedlé. Rstp.
1591.

Kváň, ě, f., Kwain, ves u Mýta u Zbi-
rova.

Kvandel, e, m. = drcené uhlí s pískem
k zacpání pecní díry, která se potom pro-
pichuje. aby tros-ky vytékaly. Šm.

Kvuňha, y, kvanhal, a, m. = tlachal.
Us. Tkč.

Kvauhtuti = tlachati, žvaniti. Us. Tkč.
— K. = kydati K. kaši z hrnce, maltu,
barvy. Č. T. Tkč.

Kváňský potok u Komárova, přítok
Litavky. Vz Kv. 1885. G48.

Kvant, u, m. = šaty, z Gewand. Laš.
Brt.

Kvantita. Ve 3. řádce tohoto článku
oprav Bř. v: Bž. 55. O k-tě slabik; Dle
míry či dle trvání jsou slabiky buď králky
buď dlouhy; Míra krátké slabiky slove do-
bou (mora): Slabika dlouhá má dvě doby
či rovná se dvěma krátkým; Míra slabik
jest buď přirozená (povahová) neb polo-
hová (kladná). Vz Bž. 55, 56. Cf. Listy
fil. II. 171., III. 175., IV. 310., V. 219, Vl.
255, 317,-319., VII. 204.-230. O k. Na
jihových. Mor. vz Brt. v Osv. 1884. 55.
O k. na Zlínsku vz v Mtc. 1878. 3. — Str.
852. b. 14. ř. sh. přidej za Ks: Vz Slabika.

Kvantitativní, quantitativ. K. perspek-
tiva, Jíl 403., chemie. SP. JI. 239.

Kvantlik, u, m. = kventlik. Šm.

Kvantlikar, a, m., Bauerschuhe tragend.
Cf. Krpčár. Slov. Beru.

Kvantly, pl., m., abgetragene Fetzen,
Lumpen. Slov, Bern.

Kvap. V 10. ř. za: I. polož: 33., Mst.
187. — K. = peřový prach. Laš. a val.
Brt. D. 226.

Kvapalec, lee, m. = kvapník. Slov. Ssk.

Kvapalina, y, f. = kvapkalina. S'ov.
Ssk.

Kvapanina, y, f. = kvapkalina. Slov.
Ssk

Kvapavý kameň, der Tropfstein. Lípa
262.

Kvapčiti, il, ení = kvapkati. Slov. Ssk.

Kvápel, u, m. = krápník, der Tropf-
stein. Slov. Hdž. Čít. 206.

Kvapí, n., koll., der Flaum. Laš. Wrch.,
Tč.. Zkl.

Kvapil, a, m , os. jm. — K. Mik, čest.
kanovník, f 1823. Jir. Ruk. I. 436, Jg. II. 1.

2. vd. 590. — K. Frant, nar. r. 1855. ve
Žheřích, spisov. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 146.,
Pyp. K U. 512., Bačk. Př. 182.

Kvapiti, cf. Mkl. Etym. 150. — abs.
Kvapě k vodě jel. GR. —k čemu:, k skutku
tělesnému v žádosti zapálené. Št. N. 46.
Nekvap hned k mluvení. Smil v. 606. —
nač. Na hrdlo člověka nemá se k. Bdž.
176. — komu več: v pomoc, na pomoc,
ku pomoci. Dch. — co =- kvapím zapeřiti.
K. šaty. Laš. Té. — se kudy. Čistila peří
a to se po celé jizbě kvapilo (kvapí lítalo),
Flaumfedern flogen herum. Laš. Tč.

Kvapivosf, i, f., die E lsamkeit. Dch.

Kvapivý = kvaplivý, kvapilý, kvapný.
K. kůň. Hič.

Kvapka. Neučiň to v kvapky (kvapně).
Št. N. 18. 10.

Kvapkalina, y, f, tropfbarer Körper.
Slov. Ssk. Vz Kvapalina.

Kvapkanina, y, f. = kvapkálina. Slov.
Ssk.

Kvapkali. Voda kvapká. Sl. sp. 39.
Tečie voda, tečie, do potôčka kvapka, mi-
luj že ma, miluj, moja duša sladká. Sl. sp.
15.

Kvapla = kvapka. Slov. Ssk.

Kvaplivo = kvapně. Žiak.

Kvapnik, der Schnelläufer. Vz Kk. Br.
45.—47. — K, u, m. = krápník. Slov.
Ssk.

Kvapnoletý, schnellflügig. Dch.

Kvapnosť mnohé zavozuji. Cor. jur. IV,

3. 2. 420.

Kvapný. K. krok, Šbr., noc, Lpř., běh.
Osv. 1. 380. Co ve spolku lidí nevolné srdce
kryje, kvapný jazyk jeví. Koll. 1. 14 Co
kvapno, nebývá plátno. Šml. Kvapný klo-
pýta. Dch. Na pyšného čeká důlek a na
k-ného kůlek (narazí naň). Lpř. — v čem.
K. v řeči, k. ve všem. Č. M. 76. — k čemu:
k zlosti. Smil v. 1076.— čím. Nebuď slovy
velmi kvapen. Smil v. 621. — s inft. Ne-
jsem kvapen tvrditi toho, že by . . . Dch.

Kvapový, Flaum-. Postelka dubová, pe-
řinka k-vá. Vz Kvapí. Slez. Šd.

Kvar, u, m. = kváření. Šd.— K., gver-
z něm. Gewähr, zastr. Mý.

Kvárati, naschen. Slov. Šf. III. 475.

Kvárenina, y, f., das Naschwerk. Slov.
Hdž. Vz Kvářiti.

Kvaretka, y, f.= čtvrť žejdlíku, míra
na kořalku. Slez. Tč.