Předchozí (786)  Strana:787  Další (788) |
|
|||
787
|
|||
|
|||
Kvarič, e, m., der Zehrer, Verminderer,
Verderber. Slov. Bern. Kvár-iti = hubiti, zehren, vermindern,
vertilgen. Slov. Ntr. V. 236., Bern. — K. = mlsati. Slov. Cf. Kvárati. Zátur. Kvárnica, e, f. = mlsná ženská. Vz
Kváriti. Slov. Zbr. Baj. (dod. 46.). Kvárník, a, m. = mlsný, der Genäschige.
Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 79. Vz Kváriť. Kvárnosť, i, f. = mlsnosť, die Genä-
schigkeit. Slov. Rr. Sb. Kvárný = mlsný, genäschig. Slov. Rr.
Sb.,.Hdž. Šlb. Kvarta, die Quarte, v hudbě. Hud. Cf.
KP. II. 284. K. čistá, veliká, zmenšená, vrchní, spodní, Zv. Př. kn. I. 17., 19., ve- liká, der Triton. Hud. Kvartace, e, f. KP. IV. 255.
Kvartant, u, m. — knih« čtvercového
formatu. Mus. 1880. 13. Kvartet, u, m. = kvarteto. K. hlasný.
Chlum. Kvartosextový akkord. Zv. Př. kn. II. 8.
Kvartový. K. zpěv, das Quartett; k. ná-
doba, das Maasgeschirr. Bern. Kvartýr. Má k. v hospodě. Vz Opilý.
Kvartýrník, a, m. = kvartýrmistr, uby-
tovatel. Tč., Ntr. V. 322. Kvartýrovati, wohnen. Bern.
Kvas. V poslední řádce proměň sporé
v : po skrovnu, málo. Cf. Mkl. aL. 6. —- K. = kvasnice. Vz Schd. I. 413., Kram. Slov., Slov. zdrav. Ten chlieb jest bez kvasu. Rr. MBš. Malý k. celú dieži nakazí. ZN. Malý k. všecko těsto kvasí. Sv. ruk. 329. — Přens. Přináší nám do společnosti k. (zá- bavu, látku k zábavě). Šml. — K. = pěna nad namočenými kožemi. Us. — K. = ky- sající těsto. V úterý k. dělala, ve středu ho zaměšala. Sš. P. 684. Příčina, u pekařů - kvas, který se ráno do díže přidává hned se vymísí a na ošatky dá; tam teprv zkyne, načež do peci se sází. Us. Hk. — K. = vykvasené švestky, z nichž se pálí slivovice. Na Zlinsku. Sbtk. — K. = pití, nápoj. Ruský k. ze žitné mouky se připravuje. Suk. Bydlitel stepí ruských strojí si svůj k. ze žita. S. N., KP. I. 22. — K. = hody. K. pro krtiny učiniti. Dal. 52. Iměj s námi veselý k. Hr. ruk. 431. Dobrý k. měli. NB. Tč. 251. K. učiniti; Nebude bohat, ktož miluje časté kvasy. BO. Proč by v takém kvasu smuten byl? GR. K. římské. Vz Vlšk. 499. Budeš mieti tuto se mnú zlý k. (boj). Výb. I. 814. — K. Kvasy = rostliny houbovité nejmenšího druhu. KP. V. 181. Kvasa, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kvasata, y, m , os. im. Pal. Rdh. I. 122.
Kvasba, y, f., die Gährung. Rk.
Kvasec, sce, m., vz Kvas.
Kvasečnosť, i, f., v lučbě, die Basicität.
Šm. Kvasej, e; m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kvasejovice, Kwasowitz, ves u Sedlce;
ves u Soběslave (také Kvásovice). Tk. IV. 421., Blk. Kfsk. 1347., Sdl. Hr. III. 112., 157., IV. 371. Kvásek = táhlý hřbet ve Zbirovsku.
Krč. |
Kvašen, sna, rn., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kvasena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kvasetice, dle Budějovice, Kvasetitz,
vsi u Něm. Brodu a u Planíce. Blk. Kfsk. 701. Kvasíce, pl., Kvasitz, městečko u Kro-
měříže. D. ol. I. 302., 386., Tov. 130., Tk. IV. 283., Tk. Žk. 164., Žer. Záp. I. 149.,
S. N. Kvasičný. K. bunice. Bk.
Kvasidlo hnilobné, KP. V. 134., po- mocné, mléčné, octové, slizné, máselné. KP. V. 364., 403. Vz Prm. III. č. 13., Schd. I.
415., Šfk. Poč. 5l9., Slov. zdrav. Kvasík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kvasili, a, m., Kwaseyn, ves u Chrasti.
Arch. V. 550. Kvasinka, die Bakterie. Dch., SP. II.
247. Vz Kvasinky, Rosc. 63. Kvasiny, pl., f., Kwasney, ves u Rych-
nova. Blk. Kfsk. 1347., Sdl. Hr. I. 221., II. 278. Kvasiovina, y, f., das Quassiin. Rst. 49.,
433 Kvasírna. Vz KP. V. 174.
Kvasitedlný. S přátely jsa k-ný. Výb.
II. 1163. Kvasiti, epulari. Ž. wit. 67. 4., 41. 5.
Cf liž. 44., Mkl. Etym. 157.— kde (kdy). U něho v domě jeho v ty časy kvasil. NB. Tč. 93. Někde k. Sv. ruk. 252. Kto rád v světě kvasí, ten mra hořké má časy. Smil. v. 1937. — s kým. Dobří lidé ne- rádi prý s ním k-li. Pal. Děj. III. 2. 297. S nikým nekvasil (se nedohodl). Br. Lukáš. S modláři nemnoho kvas. Dh. 26. K. s ně- kým. Št. Kn. š. 4., 93. Kvasivec, vce, m., der Magnesit, Talk-
spath. Šm. Kvasivo. Cf. KP. V. 244.
Kvaskovice, dle Budějovice, vsi u Stra-
konic a u Volyně. Kvasia, y, f. = střapec, die Quaste.
U Místka. Škd. Kvaslice, dle Budějovice, Kwasslitz, ves
u Klatov. Kvasmistr, a, m. K. spilečný. Rk.
Kvasní prášek, das Backpulver, die
Dauer-, Trockenhefen. Dch. Kvasnica, e, f. = lenivá ženská (na-
dávka). Slov. Rr. MBš. Kvasnice. Str. 855. b. 5. ř. sh. polož:
podsudní místo: podsadní. K., faex. Z. wit. 74. 9. Cf. Solid. II. 257., I. 415.-417., Šfk.' Poč. 520., Kram. Slov., Rosc. 63. K. sra- žené, geronnene Hefe, Suk, lihové, Spiritus-. Dch. Pivo zašlo do kvasnic, počalo táhnouť k.; při dokvašování vyhání pivo čepičky, Hefenausstoss. Suk. Jsme spolu na kvasni- cích (hněváme se). U Ronova. Rgl. Ustrňte v svých k-cích. Hu?. Mnč. li. 56. Květ věku svého ďáblu, k. pak a náklonek starého věku teprva Bohu posvětiti. Výb. II. 1644. K. lihovarnické. Vz KP. V. 423. — K. = kvas. Sláva a konec k-nic. Kar. 9. Kvasnicovitý, hefenartig. Šm.
Kvasnicový, Hefen-. K. plíseň. KP. V.
22. Kvasničář, e, m. = kvasničkáf. Mor.
Šd., Hrb. Slov. Bern. 417*
|
||
|
|||
Předchozí (786)  Strana:787  Další (788) |