787

Kvarič, e, m., der Zehrer, Verminderer,
Verderber. Slov. Bern.

Kvár-iti = hubiti, zehren, vermindern,
vertilgen. Slov. Ntr. V. 236., Bern. — K. =
mlsati. Slov. Cf. Kvárati. Zátur.

Kvárnica, e, f. = mlsná ženská. Vz
Kváriti. Slov. Zbr. Baj. (dod. 46.).

Kvárník, a, m. = mlsný, der Genäschige.
Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 79. Vz Kváriť.

Kvárnosť, i, f. = mlsnosť, die Genä-
schigkeit. Slov. Rr. Sb.

Kvárný = mlsný, genäschig. Slov. Rr.
Sb.,.Hdž. Šlb.

Kvarta, die Quarte, v hudbě. Hud. Cf.
KP. II. 284. K. čistá, veliká, zmenšená,
vrchní, spodní, Zv. Př. kn. I. 17., 19., ve-
liká, der Triton. Hud.

Kvartace, e, f. KP. IV. 255.

Kvartant, u, m. — knih« čtvercového
formatu. Mus. 1880. 13.

Kvartet, u, m. = kvarteto. K. hlasný.
Chlum.

Kvartosextový akkord. Zv. Př. kn. II. 8.

Kvartový. K. zpěv, das Quartett; k. ná-
doba, das Maasgeschirr. Bern.

Kvartýr. Má k. v hospodě. Vz Opilý.

Kvartýrník, a, m. = kvartýrmistr, uby-
tovatel. Tč., Ntr. V. 322.

Kvartýrovati, wohnen. Bern.

Kvas. V poslední řádce proměň sporé
v : po skrovnu, málo. Cf. Mkl. aL. 6. —- K. =
kvasnice. Vz Schd. I. 413., Kram. Slov.,
Slov. zdrav. Ten chlieb jest bez kvasu. Rr.
MBš. Malý k. celú dieži nakazí. ZN. Malý
k. všecko těsto kvasí. Sv. ruk. 329. —
Přens. Přináší nám do společnosti k. (zá-
bavu, látku k zábavě). Šml. — K. = pěna
nad namočenými kožemi. Us. — K. = ky-
sající těsto. V úterý k. dělala, ve středu
ho zaměšala. Sš. P. 684. Příčina, u pekařů -
kvas, který se ráno do díže přidává hned
se vymísí a na ošatky dá; tam teprv zkyne,
načež do peci se sází. Us. Hk. — K. =
vykvasené švestky, z nichž se pálí slivovice.
Na Zlinsku. Sbtk. — K. = pití, nápoj.
Ruský k. ze žitné mouky se připravuje.
Suk. Bydlitel stepí ruských strojí si svůj
k. ze žita. S. N., KP. I. 22. — K. = hody.
K. pro krtiny učiniti. Dal. 52. Iměj s námi
veselý k. Hr. ruk. 431. Dobrý k. měli. NB.
Tč. 251. K. učiniti; Nebude bohat, ktož
miluje časté kvasy. BO. Proč by v takém
kvasu smuten byl? GR. K. římské. Vz
Vlšk. 499. Budeš mieti tuto se mnú zlý k.
(boj). Výb. I. 814. — K. Kvasy = rostliny
houbovité nejmenšího druhu. KP. V. 181.

Kvasa, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kvasata, y, m , os. im. Pal. Rdh. I. 122.

Kvasba, y, f., die Gährung. Rk.

Kvasec, sce, m., vz Kvas.

Kvasečnosť, i, f., v lučbě, die Basicität.
Šm.

Kvasej, e_; m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kvasejovice, Kwasowitz, ves u Sedlce;
ves u Soběslave (také Kvásovice). Tk. IV.
421., Blk. Kfsk. 1347., Sdl. Hr. III. 112.,
157., IV. 371.

Kvásek = táhlý hřbet ve Zbirovsku.
Krč.

Kvašen, sna, rn., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kvasena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kvasetice, dle Budějovice, Kvasetitz,
vsi u Něm. Brodu a u Planíce. Blk. Kfsk.
701.

Kvasíce, pl., Kvasitz, městečko u Kro-
měříže. D. ol. I. 302., 386., Tov. 130., Tk.

IV. 283., Tk. Žk. 164., Žer. Záp. I. 149.,
S. N.

Kvasičný. K. bunice. Bk.
Kvasidlo hnilobné, KP. V. 134., po-
mocné, mléčné, octové, slizné, máselné. KP.

V. 364., 403. Vz Prm. III. č. 13., Schd. I.
415., Šfk. Poč. 5l9., Slov. zdrav.

Kvasík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kvasili, a, m., Kwaseyn, ves u Chrasti.
Arch. V. 550.

Kvasinka, die Bakterie. Dch., SP. II.
247. Vz Kvasinky, Rosc. 63.

Kvasiny, pl., f., Kwasney, ves u Rych-
nova. Blk. Kfsk. 1347., Sdl. Hr. I. 221., II.
278.

Kvasiovina, y, f., das Quassiin. Rst. 49.,
433

Kvasírna. Vz KP. V. 174.

Kvasitedlný. S přátely jsa k-ný. Výb.
II. 1163.

Kvasiti, epulari. Ž. wit. 67. 4., 41. 5.
Cf liž. 44., Mkl. Etym. 157.— kde (kdy).
U něho v domě jeho v ty časy kvasil. NB.
Tč. 93. Někde k. Sv. ruk. 252. Kto rád
v světě kvasí, ten mra hořké má časy.
Smil. v. 1937. — s kým. Dobří lidé ne-
rádi prý s ním k-li. Pal. Děj. III. 2. 297.
S nikým nekvasil (se nedohodl). Br. Lukáš.
S modláři nemnoho kvas. Dh. 26. K. s ně-
kým. Št. Kn. š. 4., 93.

Kvasivec, vce, m., der Magnesit, Talk-
spath. Šm.

Kvasivo. Cf. KP. V. 244.

Kvaskovice, dle Budějovice, vsi u Stra-
konic a u Volyně.

Kvasia, y, f. = střapec, die Quaste.
U Místka. Škd.

Kvaslice, dle Budějovice, Kwasslitz, ves
u Klatov.

Kvasmistr, a, m. K. spilečný. Rk.

Kvasní prášek, das Backpulver, die
Dauer-, Trockenhefen. Dch.

Kvasnica, e, f. = lenivá ženská (na-
dávka). Slov. Rr. MBš.

Kvasnice. Str. 855. b. 5. ř. sh. polož:
podsudní místo: podsadní. K., faex. Z. wit.
74. 9. Cf. Solid. II. 257., I. 415.-417., Šfk.'
Poč. 520., Kram. Slov., Rosc. 63. K. sra-
žené, geronnene Hefe, Suk, lihové, Spiritus-.
Dch. Pivo zašlo do kvasnic, počalo táhnouť
k.; při dokvašování vyhání pivo čepičky,
Hefenausstoss. Suk. Jsme spolu na kvasni-
cích (hněváme se). U Ronova. Rgl. Ustrňte
v svých k-cích. Hu?. Mnč. li. 56. Květ věku
svého ďáblu, k. pak a náklonek starého
věku teprva Bohu posvětiti. Výb. II. 1644.
K. lihovarnické. Vz KP. V. 423. — K. =
kvas. Sláva a konec k-nic. Kar. 9.

Kvasnicovitý, hefenartig. Šm.

Kvasnicový, Hefen-. K. plíseň. KP. V.
22.

Kvasničář, e, m. = kvasničkáf. Mor.
Šd., Hrb. Slov. Bern.

417*