789

Kvésti. Cf. Mkl. aL. 273., Mkl. Etym.
150. Květu, květeš, květl atd. v nářečích
a u některých spisovatelů Gb. v List. fil.
1883. 115., 116., Bž. 179. Kvetu a strč. ktvu.
Bž. 44. O strč. tvarech vz List. fil. VII.
300., X. 115.—116. - abs. Obchod kvete.
Lpř. Když by kto květl (odchylkou). K. N.
167. Až pokvetou hrábě (nikdy). U Nového
Bydž. Kšf. — čím. Slunečné to světlo trojí
krásou květlo. Sš. Bs. 2. Hlava kvete še-
dinami. Osv. VI. 595. Města obchodem a
průmyslem kvetoucí. Šmb. S II. 266. Ja-
kým kvete ta vonička? Mor. Brt. D. A ešče
se ptala, čim ty lúky kvitnú? Tu červenú
růží či matičku boží ? Sš. P. 789. Šebišov-
ské pole cele hložím kvitně. Ib. 354. Ty
kveteš růžú a já malinú. Brt. N. p. I. 102.
Z rozmarýnu věnec bílým kvítkem kvete,
nenašli se spolu ti milí na světě. Sš. P.
88. — jak. K. drobně, plně, bíle, červeně,
modře, Dlj., na licho. Dlj. 2. Luhy milo
kvetly. Osv. VI. 941. Stromy sú enom
kvést (co nevidět pokvetou). Us. Brt. D.
Ta kamelie kvete mákem (jako mák). Us.
Tvář mu purpurem kvete. Vrch. Panna
líčkem ktvúcí jako ruože. Kat. 158. Když
by kto kvetl takovým květem. St. N. 167.
Kvitni mi růžičkou (jako r.). Koll. Zp. 1.
18. — kde. Po cestách venkovského lékaře
nekvete pšenice. Šml. Snad tu kvetl život.
Vrch. Nazaret slove ktvúcí a který květ
viece v ctnosti kvetl než Ježíš? Hus II.
83. Už mi tak nebude, jak mi bývávalo,
dyž mi modré kvítí v zahradě kvítalo.
Sš. P. 256. U Hreškovem dvore sladká ja-
bloň kvitne, či skoro tam či ne nevěsta při-
vykne? SI. sp. 200. — kdy. V této době
básnictví kvetlo. Tf. Kvetl mezi roky . . .
Us. Pdl. Kvetl v 2. polovici 12. stol. Jir.
Anth. — jak dlouho. Květina ta kvete
od jara nepřetržitě až do podzimku. Us.
Pdl. — nač. Už mi na to kvitla moja vola
(už jsem si to umínila). Sl. ps. 18. — od-
kud. Keď som ja miluvala, kvitlo ze mňa
kvítí (kvetla jsem kvítím, jako kvítí). Sl.
ps. 45.

Kvestovati, Almosen sammeln. Vz Kvest,
Kvešt.

Kvešta, y, f., z lat., die Queste, Almosen-
saiumlung für die Klöster. Šm. Vz Kvesta.

Květ. Šf. III. 559., Rst. 433., Mkl. Etym.
150., Rosc. 50., 85., 86, 123. K. prášní-
kový, pylový. Schd. II. 206. Strom jest ve
květu. Us. Jako k. vzejde a sejde. BO. Já
sem sobě vyvolila z růže květ, lepší je ten
můj malžen než celý svět. Sš. P. 448. Kaj
neni květu, něčekaj ovoce. Slez. Sd. Vz
Kvítek. — K = syn. Po něm (Václavovi)
Přemysl jeho krásný k. pojide (na stolec
nastoupil). Dal. 147. —- K. = výbor. K. my-
šlének, Vrch., duchu. Mour. — K. = sub-
tilné částky těl. K. niklový, Bř. N., Schd.
II. 54., S. N. V. 835., železný. NA. V. 501.
K. sirkový. Schd. I. 290., KP. IV. 600. —
K. vína (bouquet) = kořennosť a vůně vína
dohromady. KP. V. 186. - K. v mýdle =
tmavé skvrny, které se při stydnutí teku-
tého mýdla v něm tvoři. Al. Stč. — K.
v botan. K. milosti. Cf. Sbtk. Rostl. 52.,
241.--242. — K. vánoční, heleborus niger,

. čemerka. Dlj. 72. — K. Kristův, calla
i aethiopica. Dlj. 69. — K. sv. Ivana = niv-
i ník, bylice osenistní, Chrysanthemum sege-
tum, die Goldblume. Rstp. 902. — K. umrlčí
I = aksamitník obecný, afrikán, karafia, ta-
getes patula, die Sammetblume; brčál menší,
bměj, barvínek, vinca minor, das Sinngrün.
Rstp. 1059., MUr. 27., 103. — K. únorový -
narcis kadeřavý, narcissus, die Narcisse.
Rstp. 1534. — K. Květy = květná neděle,
květnice. Slov. Keď na kvety čítajú v chrá-
moch sv. pašije. Orl. III. 13. — K., os. jm.
K. Frant, dr. a prof., 1825.—1864. Vz Tf.
H. 1. 3. vd. 173., 176., 198., Jg. H. 1. 2. vd.
590., Šb. Dj. ř. 2. vd. 264., Pyp. K. II. 364.,
S. N , Tf. Mtc. 231.

Květa, y, f., os. jm. Mus. 1880. 467.

Květáč, e, m. = druh dřeva fládrového,
blüthenförmiger Flader. Němc. IV. 412.,
Sl. les.

Květák = květináč, květinák. Vchř. —
K. = karfiol. K. (v peci) pečený, omaštěný,
dušený, s gratinou, B. au gratin, s mlékem,
s parmasanským sýrem, se smetanou a se
sýrem, se slaninou, s uzenou kýtou, s raky,
dle anglického, francouzského, hollandského
způsobu (do octa) zadělati. Šp.

Květákovitý, blumenkohlartig. Nz. lk.

Květákový, Blumenkohl-. K. nákyp,
hlávka, růže, piré, salát, omáčka, polívka.

Kvétati, vz Kvésti.

Květava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122

Kvetavý. K. olejka. Slov. Bl. Ps.

Květec. Cf. Rstp. 892.

Květek, tka, m., os. jm Pal. Rdh. 1. 122.

Květel. Cf. Rstp. 1141., Slb. 324., Sbtk.
Rostl. 318., Schd. II. 291., Rosc. 135., MUr.
14., 74.

Květelička, y, t. Zemělička k. = země
květorodná. Šm.

Květelovitý. K. rostliny, antirrhineae :
hledík, květel, víjavka, kejkléřka, náprst-
ník, jenotina, želvnice, dmutoret, koní trud.
Vz Rstp. 1140., Slb. 321.

Květen. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
S. N. Chladný k. a červen vlahý jest pro
sýpky a sudy blahý. Šk. Vz Máj.

Květena krajová či krajinská, die Land-
schaftsflora. Sl. les. Cf. Schd. II. 245. Toto
kochání ve k-ně polehčovalo mi moje mnohé
těžkosti, oslazovalo mnohé hořkosti a péče.
Koll. IV. 268.

Kvetení, n., das Blühen. Rst. 433.

Květenka, y, f, ein Blümchen. Šm.

Květenov. a, m., Kwietenau, ves u Něm.
Brodu. Blk. Kfsk. 701.

Květenství. Cf. Čl. Kv. XXI., Slb. XX.,
XL1II., Schd. II. -206., Rst. 433., Rosc. 95.,
96., 97.

Květeriadlo, a, n., die Grundform, mit
welcher man den Druck des Kattuns druckt
und die so eingerichtet ist, dass sie die-
jenigen Stellen weiss lässt, wo Blumen hin-
kommen sollen. Šm.

Kvetík, u, m. = kvítek. Slov. Bern.

Kvétilka, y, f. K-ky, anthomyidae, hmyz.
K. cibulová, anthomyia ceparum, cviklová,
a. conformis, řetvičková, a. radicum, rýho-
vaná, a. furcata, salátová, a. lactucae, zelní,
a. brasicae. Brm. IV. 505.