795

pistillaris, stužkovitá, c -ligula. Vz Rstp.
1924., Rosc. 71., Schd. II. 258. — K-ka =
palička na buben, val.; lopatka pod nása-
dem u saní: píst. Laš. Brt. D. 226.

Kyjanice. Vz také Kyjana.

Kyjanička = zdrobn. kyjanice.

Kyjanka, vz Kyjana.

Kyjankovitý. K. rostliny. Vz Rosc. 71.

Kyjata, y, m., os. jm. Tk. V. 53., Výb.
II. 385.

Kyjatka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.,
Arch. III. 227.

Kyjatice, míst, jm. na Slov.

Kyjavice, e, f.= přešličník. Šm.

Kyjček, ečku, m. = malý kyj. Bern.

Kyje, ves u Lomnice, v Jičín.; Keule,
ves u Trutnova; Key, ves u Běchovic. Tk.
IV. 173., V.. 42., Tf. Odp. 267., Blk. Kísk.
1348., Sdl. Hr. V. 36.

Kyjenec, nce, m., celonitis, hmyz. Šm.

Kyjerožec, žce, m. K-žci, clavicornia,
Keulhörnige. Nz. Vz Kyjorožec.

Kyjevý. Sto k. ran dáti. Hr. ruk. 289.,
Žk. 104. Vz Kyjový.

Kyjíček, čku, m. = zdrobn. kyj. Dať
mu k-čka, ně chjebíčka. Slez. Šd.

Kyjik, u, m. = zdrobnělé: kyj.

Kyjisko, a, n. = špatný n. veliký kyj.
Us.

Kyjón, a, m., psí jm. Mor. Brt.

Kyjonožka, y, f., erotylns, rostl. Šm.

Kyjorožec, žce, m., claviger, derKeulen-

käfer, brouk. K. žlutohnědý, e. testaceus,

gelber K., dlouhorohý, c. longicornia. Brm.

IV. 67., 63., Kk. Br. 121.

Kyjov, Khaa, ves u Krásné Lípy; Kijow,
ves u Něm. Brodu; Kiow, vsi u Křelovíc
a u Jihlavy. K. od Kyje. Pal. Rdh. I. 133.
— Blk. Kfsk. 3. Kdo má zlou ženu, veď ji
na pouť do Kyjova (vytluc ji kyjem). Exc.

Kyjování, n., vz Kyjovati. Mrskání a k.
Hus.

Kyjovati koho Hus I. 399. — čím. Ak
nebude piti, budeme ho. biti, troma kyjmi
k., za vlasy ruvati. SI. spv. VI. 234., Kol 1.
Zp. I. 4.

Kyjovatý = sukovitý. K. kyj. Dbš. 81.
pov. II. 83.

Kyjovec, vce, m., os. jm. D. ol. VII.
219.

Kyjovice, dle Budějovice (od Kyje. Pal.
Rdh. I. 34.), Gaiwitz, ves ve Znojemsku;
Kyowitz, ves u Opavy. D. ol. VI. 219., Žer.
Záp. I. 72., S. N.

Kyjovitý, keulenförmig. Posp., Slb. XLIII.
K. tykadla, makadla. Kk. Br. 2. 34., Stn
I. 7.

Kyjovka. Cf. Schd. II. 538, Brm. IV. 2.
371.

Kyjovník, a, m., der Kenlenträger. Rk.

Kyjovský = z Kyjova. Nesuďte, nesuďte,
nesuďte, vy kyjovščí páni, co by nemiloval,
není tu z vás žádný. Sš. P. 385.

Kyjový, vz Kyjevy. K. rána. NB. Tč. 15.,
Hrad. 100. a. — K. dříví, das Knittelholz.
Škd.

Kyk! plitz platz! — K., ve vinohrad,
der Nackenschenkel. Šm.

Kyka, y, f. = kyč, kyčka, der Kolben,
v bot. Rst. 433., 434., Mkl. Etym. 154.

Kykanžu rusý, ohonovin, cercoleptes
caudivolvulus, der Wickelbär. Brm. I. 2.
233.

Kykatka, y, f., tillandsia, die Tillandsie,
rostl. K. vřecnatá, t. utriculata, mechovitá,
t. usneoides. Rstp. 1527.

Kykatuška, y, f., dasya, der Haarbuschf
faden, rostl. K. ozdobná, d. elegans. Rstp.
1868.

Kykatý = kyčitý. Rst. 434.

Kykerykati — kokrhati: Ntr. VI. 168.
Vz Kykyrykati.

Kyklopický. K zeď. NA. I. 13. — Ky-
klopské zdi. Vlšk. 65., 68.

Kykma, y, m., der Sudler, Kleckser.
U Olom. Sd.

Kykmáceti se. Země se točí, kolíbá se,
hourá, k-cí, zkrátka není pohybu, kterým
by se nevinila. Stašek.

Kykmal, a, m. = kykma. U Olom. Sd.

Kykmala, y, m. = kykma. U Olom. Sd.

Kykmalka, y, f, die Sudlerin, Kleckserin.
U Olom. Sd.

Kykmati, sudeln, klecksen; unartig essen.
— se v čem, worin pantschen, wühlen. Olom,.

sd. :

Kykmavý, sudelhaft, sudelig. Olom. Sd.

Kykymora, y. f., modla. Slov. Phld. V.
54, Hol. 186. Cf. Šm.

Kykyrík, u, m., rostl. Slov. Vime (vijme)
si voňacky z k-ku. Koll. Zp. I. 274.

Kykyrykati, krähen Bern.

Kýl, u, m. — vyvýšenina ostrohranná ze
hřbetu všelikých listů, též plodolistů (pou-
zder plodních), carina, der Kiel, v bot. Č.
Kv. XXI., Slb. XLIII. Rst. 434. — K. či
hřeben = zevnější stěna závitků skořápky
měkkýšů do úhlu stlačená (ne zaokrouhlená):
Dud. 4. — K., vz Kýla.

Kýla ist mit Griech. xjJAi/ unverwandt.
Mkl. aL. 165. Cf. Slov. zdrav. K. bráni-
cová, hernia diaphragmatica s. phreniea,
břišní, h. abdominalis, břišní mezižeberní;
h. abdominalis inteioostalis, tlvariáctníkolač-
níková, h. duodenojejunalis, hrázová, h. peri-
naealis, chamová, spermatocele, za kostí
stydkou, h. retropubiea, krušti tračníkové,
i h. mesocolica, kyčelní, h. ischiadica iliaca,
kyčlopodpovázková, h. iliacosubfascialis, led-
vinná, h. renalis, měchýřová, h. vesicae,
městková (Slov. zdrav.), mězikrušfová, h.
intermesicolica, meziobkružní, h. interme-
senterica, meziplícní (přední, zadní), h. me-
diastinica (anterior, posterior), mezisrpová,
h intersigmoidea, mozková, h. cerebri, nitro-
kyčelní, h. intrailiaca, nitrooponová, h. in-
traepiploica, nitropánviční, h. intrapelvica,
opouová, epiplocele, otvoru vejčitého, h.
foraminis ovalis, otvoru Winslowiova, h.
foraminis Winslowii, pastelínová, h. rectalis/.
popupečni, h. juxtaumbilicalis, poševní, h.
vaginalis, potříselní, h. juxta inguinalis, před-
měchýřová, h. antvesicalis, pupeční, h. um-
bilicalis (Slov. zdrav.), velkých pysků, h.
labii majoris postica, rohovková, ceratocele,
stehenní, h. cruralis (Slov. zdrav.), poste-
henní, h. juxta cruralis, středobříšková, h.
mesogastrica, širokého svazu déložního, h.
ligamenti uteri lati, šourková, h. serotalis,
tříselni, b. inguinalis (Slov. zdrav.), ucpá-