796

vaď, h. obturatoria, uskřinutá, h. incarce-
rata, vaku oponového, h. bursae omentalia,
varletnice nárokové (vnější a vnitřní), h. j
vaginalis testiculi (externa et interna), vod- j
natá, hydrocele, volná, h. libera, zapobřiš- |
nicová (přední a zadní), h. retroperitonealis
(anterior et posterior), žalúdková, gastro-
cele; řez kýly, herniotomia (vnější a vnitřní,
externa et interna). Exc. Ktt. Kýla skří-
plá n. zahnětená, die Brucheinklemmung. Šv.
K. městková, Krampfaderbruch, Nz. lk., dě- ,
loby, měchýře močového, oystocele vaginalis,
krevní mimoděložni, hamatocele extraute-
rina, pysků stydkých, h. vaginolabialis, va-
ječníku, ovariocele, vaječníku v pochvě, h.
ovariovaginalis. Křk. Por. 146., 216., 217., j
219., 222, 223. K. rohovky vz také Slov.
zdrav. 447. Abecední seznam obsahu prv- i
nich desíti ročníků Časopisu čes. lékařů,
sest. dr. Špott.

Kyla = měřice. 15 kyl. Němc. VII. 39. j
Mala som lúbosti, kylou ju merali, ale teraz j
by ju mezi prsty vzali; Nepuojdem za vdovca, třebas by mi dával tri kýly peňazí; Já ti
zomelem tri kýly žita; len mi mój milý zo-
mel bez mýta. Koll. Zp. I. 114., 270., 339.
— Dbš. Sl. pov. II. 90.

Kylán, a, m. = jednokulčák, valach na
polo vyřezaný. U Ném. Brodu. Olv.

Kýlatcovitý. K. rostliny, vochysieae:
kýlatec, výřutek, nuzar. Vz Rstp. 535.

Kýlatec, tce, m., vochysia, die Kappen-
blume, rostl. K. guianský, v. guianensis.
Rstp. 536.

Kýlatka, y, f., polycarpon, das Nagel-
kraut, rostl. K. rozevřená, p. tetraphyllum.
Rstp. 653., Slb. 256., Čl. Kv. 306.

Kýlatý, gekielt. Slb. XL1IL, Rst. 434.

Kýlavec, vce, m. = kýlavý. MV.

Kýlavý, herniosus. Sv. ruk. 315.

Kylec, lce, m. = kel, der Hauerzahn.
Laš. Tč.

Kylešovice = Kelešovice.

Kylhof, u, m. = špičák. Laš.: nosál, na
záp. Mor. krumpáč, mor. tlučnica, kločnica =
nástroj lamačů kamene. Brt.

Kytice, e, f., der Senkel-, Ansteckkiel.
Šm.

Kylka, y, m., os. jm. Tk. V. 146.

Kýlnatka. Cf. Brm. IV. 2. 300.

Kýlnatý, kielig. Presl v Kroku.

Kýlní vak, pouzdro, der Bruchsack, Šv.,
pas, Slov. zdrav., voda. Hrdlo vaku k-ho,
Bruchsackhals, m.

Kylonožec, žce, m. K-žci, heteropoda.
Vz Frč. 252., NA. V. 586.

Kýlořez, u, m., der Bruchschnitt, hernio-
tomia. Nz. lk. Průchod kýlní řezem se roz-
šíří a kýla se zpět uvede. Šel. Cf. Čs. lk.
II. 302, IV. 124., VIII. 68., IX. 145.

Kylov, u, m. = spičaté kladivo, jímž se
uhlí dobývá, die Keilhaue. Laš. Wrch.

Kýlovitě, bruchartig. Místo k. vyvýšené.
Kk. Br. 5.

Kýlovitý, bruch-, keilförmig. Slb. XLIII.
K. vyvýšenina. Kk. Br. 38.

Kýlový = kýlu lodi podobný. Rst. 434.
K. oblouk ve stavitel. NA. I. 43., 44. ~-
K„ Bruch-. BO. K. obsah, vak, Nz. lk.,

branka, -pforte, obvaz, bandage, pouzdro,
-sack.

2. Kým od kdo. Má to nám, kým by to
osaditi chtěl, oznámeno býti. List hrad. 1576.

3. Kým — dokud. Spojka kým znejúca
ináč pokud alebo pokiaľ, vznikla zamlča-
ním po nej slova časom, čili tak jako medzi-
tým. Ht. SI. ml. 231. To nebude, kým svet
svetom bude. Koll. Zp. I. 194. Nenapadne
tichá rosa, k- nezájde večer kosa. Mt. S. I.
92. K. dievča nevidím, nic mi je nie k vôli;
Počkaj milý chvílečku, kým oblečiem let-
ničku. Koll. Zp. I. 103., 168. Zaspievaj si,
dievče, k. si na svobodě; Kým si, šuhaj,
svobodný, uži tú svobodu; Slubuje ti, kým's
nie eště za ním. Sl. ps. 49., 121., 357. (Phld.
IV. 28., 156.).

Kymáceti = po délce se kláttti. Loď ky-
mácí. Np. 1. 154.

Kymel, mle, m. = malý lelík (cucek)
vlasů. Na Vsacku. Vck., Brt. D. 226. Vz
Kyml.

Kymitec, tce, m., der Kimitotantalit. Šm.

Kymlavec, vce, m., ein verstümmelter
Mensch. Bern.

Kymlík, u, m. = kousek tlusté větve.
U Klobouk. Bka.

Kyn, u, m. = kynutí, der Wink. Vrch.
K. ruky. Dch. Vôkol ruch a kyn a vzmach.
Phld. IV. 14. —- Kabátců prostřiháním ná-
dhera se déře v kyprém kynu. Hdk. Za
vol. 9. Cf. stran tvořeni tohoto slova: van,
vývin. — K., das Anschwellen. Šm.

Kýn = kým, dokud. Na Slov. v trpádině.
K. ednomu chleba krájau. Dbš. Obyč. 71.

Kyna, y, f. = chyna. Šedá k. (chyna) =
kůra chymniku pravého a ďubkovaného;
k. žlutá = kůra chynníku hralolistého; k.
karthaginská žlutá, amarilla = kůra chyn-
níku pýřitého; k. hnědá = kůra chynníku
nachového ; červená či rudá = kůra chyn-
níku velikolistého; bílá = kůra chynníku
hruboplodého ; huanacká = kůra chynníku
žláznatého; karybejská = kůra vněnitky
dlouhokvěté. Vz Chyna, Kstp. 794., 795.,
796., 797., 802.

Kynáčať = knišať. Slov. Ssk.

Kynál, u, m. = veliký nos. Ten má k.!
Slez. Šd., Brt.

Kynár, u, m., Kleinhovia, die Kleinhovie,
rostl. K. obecný, k. hospita. Vz Rstp. 158.

Kyňárek, rku, m. Vz Komissárek. Sd.

Kynast ve Slezku. Blk Kfsk. 760.-761.,
S. N.

Kynclík, u, m. = druh jablek. Mor. Brt.

Kyndžal, u, m. = čerkeská dýka. Orl.
II. 266.

Kynec, nce, m., chimus. Šm.

Kynice, dle Budějovice, Kinitz, ves u Že-
letavy; K. Německé, Deutscb-K., ves u Ostro-
vačic v Brn.; K. Malé, Klein-K., ves u Brna;
K. Moravské, Mährisch-K., ves u Brna. PL.

Kyničky, pl., Kiniček, ves u Olomouce.

Kynik, a, m. = člověk, nedbalý, ne-
stoudný. Brt.

Kynkati kam = drápati se? Šli sme
prosto popri potôčku a s nim rovnobežne
s tým rozdielom, že on chladný blbotal a
skákal nadol, my ale rozpálení šourali sme
a k-li nahor. Orl. VI. 70.