797

Kynný = kypný, schwellend. Rk.

Kynoha, y, f.= kynožení. Slov. Hdž.
rkp., Zátur.

Kynouti. Vz Šf. III. 508., Bž. 188., 46.,
47. — abs. Ňádra kynoucí, schwellender
Busen. Dch. Ten jen kyne (tloustne). Us.
Rgl. —- komu. Břeh toužený nám kyne.
Osv. VI. 463. Kyne mu skvělá budoucnost
Us. Pdl. Tam ti spásy kyne ratolesť. Čch.
Bs. 88. —- čím. Ňadra tvoje rájem kynou.
Vrch. A jak vzbuzení, zda kyne vstříc nám
novým životem? Vrch. V tom Juřík kynul
mečem a zahasil světlo. NB. Té. 72. Král
rukú kynu. Rd. zv. 776 — kde. Kde kyne
jistota, že ... . Šml. I. 40. V levo kynul
rozhled do lesa. Šml. — k čemu. K. ně-
komu k odchodu, Šml. 1. 110., k pozdra-
vení. Vlč. — jak: rukou vážně, Čch. Bs.
55., někomu milostivě. Šbr. — odkud.
Jehož (hroznu) zrna s jedné stopky kynou.
Kká. K sl. j. 210. S oltáře mi anděl kyne.
Osv. VI. 594. Cizí tvář mi kynula vstříc
z vody zrcadla. Vrch. — proč. K. někomu
na pozdrav. Šbr. Zaj. 678.

Kynožidlo, a, n., der Exstirpator. Slov.
Rr. Sb.

Kynožiti také: vysekati, káceti. U Vse-
tína. Vck. — co. Lastovičky sú veľmi uži-
točné, bo pliena a kynožia (hubí) hmyz.
Slov. Č. Čt. I. 131. Žatva počína sa vždycky
v piatok, aby do stodoly svezené obilie myši
nekynožily. Br. MBš. — čím. Za hriech by
si pokládali obilíčko kosami k. Slov. Rr.
MBš.

Kynský, vz Kinský, Tf. Mtc. 36.

Kynšberk zámek. Let. 324., Sdl. Hr. II.
179.

Kynteš. Svrchním oblekem v zimě bývá
kožich anebo k. ze sukna, kožišinou pod-
šitý a premovaný. Pokr. Pot. II. 172. Zvrtni
že sa sedem ráz, či široký k. máš, či široký
či úzký, posekám ho na kúsky. Koll. Zp.
II. 86.

Kyntřov, ves zaniklá v Budějov. Blk.
Kfsk. 394., Sdl. Hr. IV. 107.

Kynutka, y, f. = kynutý knedlík. V Kla-
tov. BPr.

Kynutý; -uí, a, o, K. knedlíky, Gähr-
klösse, Šp., buchty atd.

Kynžal, u, m. Nabodnouti něco k-lem.
Kká. K sl. j. 29.

Kynžvart, a, m. Tk. IV. 732., Tk. Žk.
223., S. N.

Kypa skaličná, die Vitriolküpe. Sl. les.,
Šfk. Poč. 555., Schd. I. 404. - K. = káď
barvířská. U Místka. Škd.

Kypaj, e, m. = sbor zedníkův a tesařů
pod jedním mistrem pracujících. U Nového
Bydž. Kšť.

Kypal, vz Pípa.

Kypati, kypnouti, vz Vykypati. Mačka
na zem kypala (intrans.); Mačku na zem
k. (transit.); Kaša, husté jídlo kype z mísy.
Us. Laš. Tč. Pták mi kypnul na klobouk;
Barvou na stěnu kypnouti, einmal spritzen.
Hnůj se kypol (kypal) po cestě. Laš. Tč.

Kypění, n., vz Kypěti.

Kypenina, y, f. = co kypí, der Ausfluss,
Ausguss. Slov. Veď už ta ozveny straka-
tina, ktorú Tatra-Mať zo žulových prs' vy-

dává v tónech hrobových, je len tvojich
žialov k. Sokl. II. 553.

Kypet v bot. = ud zakrnělý, das Rudi-
ment. Rst. 433.

Kypěti přestupuje do tř. V. skypać, sky-
pam (skypu), skypal. Mor. Brt. D. Cf. Mkl.
Etym. 158. — abs. Kypí moře, Osv. I. 90.,
proud, Vrch., rty, Hrts., tůň, Us., pohovka.
Dch. — čím. K. zdravím. Osv. I. 86., Arb.
On jen kypěl vášní. Dch. Hvozdy k-ly ži-
votem. Šml. I. 107. Dům kypí bohactvím.
Msn. Or. 17. Moří var výš kypě přívaly.
Kká. K sl. j. 4. Srdce pomsty kypí jedem.
Osv. I. 377. — kde. Pod nimi v bouři ky-
pěl vodopád. Vrch. Když t« kypěl tvůrčí
proud. Kká. Svět netušený kypí v nitru
mém. Vrch. Myth. I. 211. — kam. Krev
mi kypí do planoucích skrání. Čch. Mch. 8.

Kypina, y, f. = vykypělá pěna, über-
laufender Schaum. Slov. Bern.

Kypně, üppig. K. se dmouti. Dch.

Kypnouti, vz Kypati.

Kypný, schwellend, über-, aufwallend,
sprudelnd. K. moře, plachty. Dch. Pohlížeti
za kormidlem v kypný var. Čch. Evr. 27.

Kypra, y, f., epilobium hirsutum, parvi-
florum, montanum, roseum, palustre, rost.
Let. Mt. S. VIII. 1. 40.

Kypře = rychle. Snažně a k. pro věčné
dobřé pracovati. Št. Kn. š. 124. 10.
Kyprej. Cf. Slb. 256., Sbtk. Rostl. 254.,
Čl. Kv. 329., Rstp. 557., Slb. 556., Rstp.
162., Mllr. 64.

Kyprej ovitý, K. rostliny, lythrarieae. Vz
Rstp. 555., Rosc. 162.

Kypření, n., die Lockerung. K. půdy.
Pdl.

Kypřidlo, a, n., das Lockerungsmittel.
KP. V. 299., 310. K. země. K. na mláto,
die Träberaufhackmaschine. Zpr. arch. VIII.
65.

Kypřina, y, f. K. drnová, ein lockerer
Rasenplatz. Šm.

Kyproučký = jemně kyprý. Dch.

Kyprý = kypíci. Cf. Mkl. Etym. 158.
K. lože, Kká, vlasy, Osv. VI. 941., rty,
Čch. Bs. 45., Nrd. Bld. 21., Arb., ňadra,
Hrts., žena, Vrch., verše. Hrts. Žena ky-
prých tvarů. Us. — K. = čerstvý. Rychlý
aneb k. v službě. Št. N. 125. 30. Z kypra
choditi (drobným krokem). Mor. Mtc. 1878.
36. — K. = sypký. Kypré plachty plachých
obláčků. Dch. K. mech, Čch. Bs. 87., sníh,
půda. Us. Pdl.

Kypsle, vz Kipsy.

Kypta ihlancová, abgestutzte Pyramide.
Let. Mt. si. V. 1. 15. — K, y, m., 08. jm.
K. Jan, 1813,—1868., učitel. Vz Šb. Dj. ř.
264., S. N.

Kyptač, e, m. = kypták.

Kyptačka, y, f., fingerkrampfiges Weib,
Slov. Bern., die Verstümmelte.

Kypták, a, m., der Verstümmelte. Slov.
Loos.

Kyptavec, vz Kypták.

Kyptík, u, m. = komolek, der Stummel.
Slov. Tu složil k-ky (zkomolené ruce) a
začal vykládať svoje hřiechy. Dbš. Sl. pov,
II. 25. (I. 205.).



	797

	Kynný = kypný, schwellend. Rk. Kynoha, y, f.= kynožení. Slov. Hdž. rkp., Zátur. Kynouti. Vz Šf. III. 508., Bž. 188., 46., 47. — abs. Ňádra kynoucí, schwellender Busen. Dch. Ten jen kyne (tloustne). Us. Rgl. —- komu. Břeh toužený nám kyne. Osv. VI. 463. Kyne mu skvělá budoucnost Us. Pdl. Tam ti spásy kyne ratolesť. Čch. Bs. 88. —- čím. Ňadra tvoje rájem kynou. Vrch. A jak vzbuzení, zda kyne vstříc nám novým životem? Vrch. V tom Juřík kynul mečem a zahasil světlo. NB. Té. 72. Král rukú kynu. Rd. zv. 776 — kde. Kde kyne jistota, že ... . Šml. I. 40. V levo kynul rozhled do lesa. Šml. — k čemu. K. ně- komu k odchodu, Šml. 1. 110., k pozdra- vení. Vlč. — jak: rukou vážně, Čch. Bs. 55., někomu milostivě. Šbr. — odkud. Jehož (hroznu) zrna s jedné stopky kynou. Kká. K sl. j. 210. S oltáře mi anděl kyne. Osv. VI. 594. Cizí tvář mi kynula vstříc z vody zrcadla. Vrch. — proč. K. někomu na pozdrav. Šbr. Zaj. 678. Kynožidlo, a, n., der Exstirpator. Slov. Rr. Sb. Kynožiti také: vysekati, káceti. U Vse- tína. Vck. — co. Lastovičky sú veľmi uži- točné, bo pliena a kynožia (hubí) hmyz. Slov. Č. Čt. I. 131. Žatva počína sa vždycky v piatok, aby do stodoly svezené obilie myši nekynožily. Br. MBš. — čím. Za hriech by si pokládali obilíčko kosami k. Slov. Rr. MBš. Kynský, vz Kinský, Tf. Mtc. 36. Kynšberk zámek. Let. 324., Sdl. Hr. II. 179. Kynteš. Svrchním oblekem v zimě bývá kožich anebo k. ze sukna, kožišinou pod- šitý a premovaný. Pokr. Pot. II. 172. Zvrtni že sa sedem ráz, či široký k. máš, či široký či úzký, posekám ho na kúsky. Koll. Zp. II. 86. Kyntřov, ves zaniklá v Budějov. Blk. Kfsk. 394., Sdl. Hr. IV. 107. Kynutka, y, f. = kynutý knedlík. V Kla- tov. BPr. Kynutý; -uí, a, o, K. knedlíky, Gähr- klösse, Šp., buchty atd. Kynžal, u, m. Nabodnouti něco k-lem. Kká. K sl. j. 29. Kynžvart, a, m. Tk. IV. 732., Tk. Žk. 223., S. N. Kypa skaličná, die Vitriolküpe. Sl. les., Šfk. Poč. 555., Schd. I. 404. - K. = káď barvířská. U Místka. Škd. Kypaj, e, m. = sbor zedníkův a tesařů pod jedním mistrem pracujících. U Nového Bydž. Kšť. Kypal, vz Pípa. Kypati, kypnouti, vz Vykypati. Mačka na zem kypala (intrans.); Mačku na zem k. (transit.); Kaša, husté jídlo kype z mísy. Us. Laš. Tč. Pták mi kypnul na klobouk; Barvou na stěnu kypnouti, einmal spritzen. Hnůj se kypol (kypal) po cestě. Laš. Tč. Kypění, n., vz Kypěti. Kypenina, y, f. = co kypí, der Ausfluss, Ausguss. Slov. Veď už ta ozveny straka- tina, ktorú Tatra-Mať zo žulových prs' vy-	dává v tónech hrobových, je len tvojich žialov k. Sokl. II. 553. Kypet v bot. = ud zakrnělý, das Rudi- ment. Rst. 433. Kypěti přestupuje do tř. V. skypać, sky- pam (skypu), skypal. Mor. Brt. D. Cf. Mkl. Etym. 158. — abs. Kypí moře, Osv. I. 90., proud, Vrch., rty, Hrts., tůň, Us., pohovka. Dch. — čím. K. zdravím. Osv. I. 86., Arb. On jen kypěl vášní. Dch. Hvozdy k-ly ži- votem. Šml. I. 107. Dům kypí bohactvím. Msn. Or. 17. Moří var výš kypě přívaly. Kká. K sl. j. 4. Srdce pomsty kypí jedem. Osv. I. 377. — kde. Pod nimi v bouři ky- pěl vodopád. Vrch. Když t« kypěl tvůrčí proud. Kká. Svět netušený kypí v nitru mém. Vrch. Myth. I. 211. — kam. Krev mi kypí do planoucích skrání. Čch. Mch. 8. Kypina, y, f. = vykypělá pěna, über- laufender Schaum. Slov. Bern. Kypně, üppig. K. se dmouti. Dch. Kypnouti, vz Kypati. Kypný, schwellend, über-, aufwallend, sprudelnd. K. moře, plachty. Dch. Pohlížeti za kormidlem v kypný var. Čch. Evr. 27. Kypra, y, f., epilobium hirsutum, parvi- florum, montanum, roseum, palustre, rost. Let. Mt. S. VIII. 1. 40. Kypře = rychle. Snažně a k. pro věčné dobřé pracovati. Št. Kn. š. 124. 10. Kyprej. Cf. Slb. 256., Sbtk. Rostl. 254., Čl. Kv. 329., Rstp. 557., Slb. 556., Rstp. 162., Mllr. 64. Kyprej ovitý, K. rostliny, lythrarieae. Vz Rstp. 555., Rosc. 162. Kypření, n., die Lockerung. K. půdy. Pdl. Kypřidlo, a, n., das Lockerungsmittel. KP. V. 299., 310. K. země. K. na mláto, die Träberaufhackmaschine. Zpr. arch. VIII. 65. Kypřina, y, f. K. drnová, ein lockerer Rasenplatz. Šm. Kyproučký = jemně kyprý. Dch. Kyprý = kypíci. Cf. Mkl. Etym. 158. K. lože, Kká, vlasy, Osv. VI. 941., rty, Čch. Bs. 45., Nrd. Bld. 21., Arb., ňadra, Hrts., žena, Vrch., verše. Hrts. Žena ky- prých tvarů. Us. — K. = čerstvý. Rychlý aneb k. v službě. Št. N. 125. 30. Z kypra choditi (drobným krokem). Mor. Mtc. 1878. 36. — K. = sypký. Kypré plachty plachých obláčků. Dch. K. mech, Čch. Bs. 87., sníh, půda. Us. Pdl. Kypsle, vz Kipsy. Kypta ihlancová, abgestutzte Pyramide. Let. Mt. si. V. 1. 15. — K, y, m., 08. jm. K. Jan, 1813,—1868., učitel. Vz Šb. Dj. ř. 264., S. N. Kyptač, e, m. = kypták. Kyptačka, y, f., fingerkrampfiges Weib, Slov. Bern., die Verstümmelte. Kypták, a, m., der Verstümmelte. Slov. Loos. Kyptavec, vz Kypták. Kyptík, u, m. = komolek, der Stummel. Slov. Tu složil k-ky (zkomolené ruce) a začal vykládať svoje hřiechy. Dbš. Sl. pov, II. 25. (I. 205.).