798

Kýr, incarvillea tomentosa, strom v Ja-
pansku. Rstp. 330.

Kyrasír. a, m. = kyrysník, der Küras-
sier. Slov. Oddiel k-rov. Ntr. V. 241.

Kyraska, y, f., Curacao, nápoj. Šp.

Kyreta k vytahování cizích věcí z ucha.
Us.

Kyrill a Methoděj. Sdl. Hr. I. 11., Pyp.
K. 1. 32.-34., Ukaž. 51., S. N., Výb. I.
308. a násl., Mus. 1845. 452.

Kyrillice. Cf. KP. I. 302., Pyp. K. I.
35., 141., Sbn. 107., 139., HŠ. Dod. k Jg. I.
30., S. N.

Kyrisar = kyrysník. Us. Za 100 zl. mě
nedajú, k-rů málo majú. Sš. P. 596.

Kyrmezerský (Kyrmezer) Pav , děkan,
+ 1589. Jg H. 1. 3. vyd. 590., Jir. Ruk. I.
437.-440., Šb. Dj. ř. 2. vd. 264., Sbn. 948.

Kyrněvice, Kyrňovice, míst. jm. Arch.

II. 458.

Kyrvis, a, m., os. jm. NB. Tč. 186.

Kyrykary, der Siebener und zwei Achter
O. umgekehrt im Spiele Treschak. Šm.

Kyrys. Já mám k. na svém těle, nebojím
se nepřítele. Sš. P. 566. O řím. k. vz Vlák.
422.

Kyrysák, a, m. = kyrysník. U Místka.
Škd.

Kyrysar, a, m. = kyrysník. To je ženská
k. (veliká a silná). Us. Kšá.
Kyrysnický, Kürassier-. Rk.
Kys = jakýs.
Kysáč, e, m., míst. jm. na Slov. Ev. Sk.

III. 262.— K. ukysaný = kdo nemírně spí.
Zlinsk. Brt.

Kysala, y, f., begonia, die Begonie, rostl.
K. kuklata, b. cucullata, kopisťnatá, b. spa-
thulata, srsfnatounká, b. hirtella, leskutá,
b. nitida, různobarvá, b. discolor, bulvatá,
b. tuberosa. Vz Rstp. 1457.

Kysulovitý. K. rostliny, begoniaceae:
kysala. Vz Ratp. 1457

Kysanek. Cf. Slb. 635.

Kysaní. Vz Kram. Slov.

Kysárna, y, f. = místnost, kde látky
kyši. Čermák.

Kysati. Cf. Šf. III. 508., Mkl. Etym. 157.
Kdo dlouho spí, ten hnije, kyše. Brt. —
v čem. Buoh některé uloží v nemocech,
aby kysali v neduziech. Výb. II. 631. Chč.

Kysek, eka, m., os. jm. Tk. VI. 320.

Kysel = polévka octová zaliata mliekom
lebo riedkou mliekovou zátrepkou (syro-
vátkou. Pokr. Pot. I. 109). Dbá. Obyč. 38.
Buď Přadlenko veselá, přinesem ti kysela.
Sä. P. 767. Nedá chleba (macocha), len
kuorky a k-lu trocha; Na Rybníku zaká-
zali, aby kysel nevarili, len halušky pytlo-
vané, pre te diovky cifrované. Koll. Zp.I.
276, 317. K. jahodový, Beerenkissel. Šp.
Šišky (knedlíky) s k-lem. Mor.

Kysela, y, m. — K. Karel, 1794.-1831.,
kaplan v Praze, spis. Vz S. N.

Kyselá, é, f., Kisela, sam. u Přeštic.

Kyseláč, rumex acetosa. Rr. Sb., Němc.

IV. 415.

Kyselák, u, m. = kyselé víno. Sš. P.
290., Mlč.. 222. - K. = bílý kunovský klo-
bouk. U Uh. Hrad. Tč.

Kyselastý, säuerlich. K. šťáva. Hol. 343.

Kyselé, n. = rozličné odpadky masa na
kyselo zasmažené, strava pro chudý lid.
U Uher. Hrad. Tč. Také u Klatov. Rgl.

Kyseleni, n., das Säuern, Einsäuern; die
Erzürnung; das Sauerwerden. Bern.

Kyselený; -en, a, o, gesäuert, einge-
säuert. Bern.

Kyselice = zakyslá třešně. Cf. Rstp.
479. —- K.= kapalice. K. = sekanice n.
kaše z rejže, z hrušek, kaprů, noh telecích
atd. Bavor, v Osv. 1887. 528 K. = polívka
ze zelnice, zelňačky zahrkané smetanou a
vejci. Zlínsky. Brt. Poshov, dědku, neumírej,
k-ce dočekej. Č. M. 47. Na poludnia šošo-
vicu a na večer kyselicu. Koll. Zp. I. 317.
Dobrá je mu k. Sl. sp. 220. Chleba i k.
(polenta) i krup nebudeť jésti. BO. Má strýna
k-cu prodává. Mst. v. 6. b. —- K.= kyselka,
der Sauerbrunu. Nz. —- K. = lúky mokré,
veľmi tvrdú, kyselů trávu majúce. Slov.
Rr. Sb. — K. = Morána. Kyselica kyselá
štyri roky visela! N. Hlsk. XVH. 32.

Kyselička, y, f. = hruška. Sš.

Kyselík, u, m. = kysnatka, druh jablka.
Mor. Brt.

Kyselina. Cf Bř. N. 86., MS. 331., Kram.
Slov. K.angeliková, Angelikasäure, bichloro-
salicyličná, zweifachgechlorte Chlorsalicyl-,
cyanatá, Cyan-, cholavová, Cholal-, cholei-
nová, Cholein-, cholová, indigosirková, In-
digblau-Schwefel-Jeduobasická, einbasische
S., jednosytná, einbasische S., kouřící, ko-
vová, Metall-, křemenná, kubebová, kyano-
vodíková, kyslíková, Sanerstoff-, lišejní-
ková, Flechten-, methylnatoiiiková, Me-
thyloxydschwefel-, methyinatosírouliličitá,
Methyloxydsulphokohlen-, methylnatovinná,
Methyloxydwein-, mineralní, Mineral-, mno-
hosytná či polybasická, mehr- o. polybasi-
sche S,, neústrojná, unorganische S., nitro-
propionová, Nitropropion-, nitrosalicylova,
nitrosalicylige S., octosírová,Essigschwefel-,
osrnánosmičelá, Osmanosinium-S, pektosová,
pektová, pikrinová, Pikrin-, podsírová, Un-
terschwefel-, pyrogallová, pyrokatechinová,
Brenzkatechu-, rostlinná, Pflanzen-, salicyl-
natá, salicylige S , slaninová, Elain-, smahlo-
dubénková, Brenzgallus-, smahlohroznová,
Pyrotrauben-, smahlovinná, Pyrowein-, sdru-
žená, gepaart, stálá, fixe S., sulfanilidová,
Sulphaniila-, šťovíková, Klee-, tartralová,
Tartral-, tartrelová, Tartrel-, trinitrofenyl-
natá či nitrofenisová, Nitrophenis-, Pikrin-
salpeter-, těkavá, flüchtige S., třísloduběu-
ková, tříslokávová, tříslová, Gerbe-, troj-
sytná, mehr- o. polybasische S, uranitá,
Uran-, ústrojná, organisch, vismutičná, Wis-
muth-, vodíková, Wasserstoff-, xanthonová,
Xanthogen-. S. N., Nz., Šp., Sl. les., Šv.
108., 149., 157., Schd. II. 354., Čs. Ik.
II. 103., IV. 209., V. 141, 66., VI. 138.,
KP. IV. 720., Rst. 434., Schd. I. IX, Slov.
zdrav., Abecední seznam obsahu prvních
desíti ročníků Časopisu čes. lékařů. Šest.
dr. Špott, Rose. 36., 37., 39., 165., Slov.
zdrav. také na str. 447. (dodatky). K-ny.
Vz Km. I. 365., 385., 431,, 445.; k-ny di-
karboxylové, trikarboxylové, polykarboxy-
lové, ib. I. 490., 543., 549., aromatické, II.