Předchozí (797)  Strana:798  Další (799) |
|
|||
798
|
|||
|
|||
Kýr, incarvillea tomentosa, strom v Ja-
pansku. Rstp. 330. Kyrasír. a, m. = kyrysník, der Küras-
sier. Slov. Oddiel k-rov. Ntr. V. 241. Kyraska, y, f., Curacao, nápoj. Šp.
Kyreta k vytahování cizích věcí z ucha.
Us. Kyrill a Methoděj. Sdl. Hr. I. 11., Pyp.
K. 1. 32.-34., Ukaž. 51., S. N., Výb. I. 308. a násl., Mus. 1845. 452. Kyrillice. Cf. KP. I. 302., Pyp. K. I.
35., 141., Sbn. 107., 139., HŠ. Dod. k Jg. I. 30., S. N. Kyrisar = kyrysník. Us. Za 100 zl. mě
nedajú, k-rů málo majú. Sš. P. 596. Kyrmezerský (Kyrmezer) Pav , děkan,
+ 1589. Jg H. 1. 3. vyd. 590., Jir. Ruk. I. 437.-440., Šb. Dj. ř. 2. vd. 264., Sbn. 948. Kyrněvice, Kyrňovice, míst. jm. Arch.
II. 458.
Kyrvis, a, m., os. jm. NB. Tč. 186.
Kyrykary, der Siebener und zwei Achter
O. umgekehrt im Spiele Treschak. Šm. Kyrys. Já mám k. na svém těle, nebojím
se nepřítele. Sš. P. 566. O řím. k. vz Vlák. 422. Kyrysák, a, m. = kyrysník. U Místka.
Škd. Kyrysar, a, m. = kyrysník. To je ženská
k. (veliká a silná). Us. Kšá. Kyrysnický, Kürassier-. Rk. Kys = jakýs. Kysáč, e, m., míst. jm. na Slov. Ev. Sk. III. 262.— K. ukysaný = kdo nemírně spí.
Zlinsk. Brt. Kysala, y, f., begonia, die Begonie, rostl.
K. kuklata, b. cucullata, kopisťnatá, b. spa- thulata, srsfnatounká, b. hirtella, leskutá, b. nitida, různobarvá, b. discolor, bulvatá, b. tuberosa. Vz Rstp. 1457. Kysulovitý. K. rostliny, begoniaceae:
kysala. Vz Ratp. 1457 Kysanek. Cf. Slb. 635.
Kysaní. Vz Kram. Slov.
Kysárna, y, f. = místnost, kde látky
kyši. Čermák. Kysati. Cf. Šf. III. 508., Mkl. Etym. 157.
Kdo dlouho spí, ten hnije, kyše. Brt. — v čem. Buoh některé uloží v nemocech, aby kysali v neduziech. Výb. II. 631. Chč. Kysek, eka, m., os. jm. Tk. VI. 320.
Kysel = polévka octová zaliata mliekom
lebo riedkou mliekovou zátrepkou (syro- vátkou. Pokr. Pot. I. 109). Dbá. Obyč. 38. Buď Přadlenko veselá, přinesem ti kysela. Sä. P. 767. Nedá chleba (macocha), len kuorky a k-lu trocha; Na Rybníku zaká- zali, aby kysel nevarili, len halušky pytlo- vané, pre te diovky cifrované. Koll. Zp.I. 276, 317. K. jahodový, Beerenkissel. Šp. Šišky (knedlíky) s k-lem. Mor. Kysela, y, m. — K. Karel, 1794.-1831.,
kaplan v Praze, spis. Vz S. N. Kyselá, é, f., Kisela, sam. u Přeštic.
Kyseláč, rumex acetosa. Rr. Sb., Němc.
IV. 415.
Kyselák, u, m. = kyselé víno. Sš. P.
290., Mlč.. 222. - K. = bílý kunovský klo- bouk. U Uh. Hrad. Tč. |
Kyselastý, säuerlich. K. šťáva. Hol. 343.
Kyselé, n. = rozličné odpadky masa na
kyselo zasmažené, strava pro chudý lid. U Uher. Hrad. Tč. Také u Klatov. Rgl. Kyseleni, n., das Säuern, Einsäuern; die
Erzürnung; das Sauerwerden. Bern. Kyselený; -en, a, o, gesäuert, einge-
säuert. Bern. Kyselice = zakyslá třešně. Cf. Rstp.
479. —- K.= kapalice. K. = sekanice n. kaše z rejže, z hrušek, kaprů, noh telecích atd. Bavor, v Osv. 1887. 528 K. = polívka ze zelnice, zelňačky zahrkané smetanou a vejci. Zlínsky. Brt. Poshov, dědku, neumírej, k-ce dočekej. Č. M. 47. Na poludnia šošo- vicu a na večer kyselicu. Koll. Zp. I. 317. Dobrá je mu k. Sl. sp. 220. Chleba i k. (polenta) i krup nebudeť jésti. BO. Má strýna k-cu prodává. Mst. v. 6. b. —- K.= kyselka, der Sauerbrunu. Nz. —- K. = lúky mokré, veľmi tvrdú, kyselů trávu majúce. Slov. Rr. Sb. — K. = Morána. Kyselica kyselá štyri roky visela! N. Hlsk. XVH. 32. Kyselička, y, f. = hruška. Sš.
Kyselík, u, m. = kysnatka, druh jablka.
Mor. Brt. Kyselina. Cf Bř. N. 86., MS. 331., Kram.
Slov. K.angeliková, Angelikasäure, bichloro- salicyličná, zweifachgechlorte Chlorsalicyl-, cyanatá, Cyan-, cholavová, Cholal-, cholei- nová, Cholein-, cholová, indigosirková, In- digblau-Schwefel-Jeduobasická, einbasische S., jednosytná, einbasische S., kouřící, ko- vová, Metall-, křemenná, kubebová, kyano- vodíková, kyslíková, Sanerstoff-, lišejní- ková, Flechten-, methylnatoiiiková, Me- thyloxydschwefel-, methyinatosírouliličitá, Methyloxydsulphokohlen-, methylnatovinná, Methyloxydwein-, mineralní, Mineral-, mno- hosytná či polybasická, mehr- o. polybasi- sche S,, neústrojná, unorganische S., nitro- propionová, Nitropropion-, nitrosalicylova, nitrosalicylige S., octosírová,Essigschwefel-, osrnánosmičelá, Osmanosinium-S, pektosová, pektová, pikrinová, Pikrin-, podsírová, Un- terschwefel-, pyrogallová, pyrokatechinová, Brenzkatechu-, rostlinná, Pflanzen-, salicyl- natá, salicylige S , slaninová, Elain-, smahlo- dubénková, Brenzgallus-, smahlohroznová, Pyrotrauben-, smahlovinná, Pyrowein-, sdru- žená, gepaart, stálá, fixe S., sulfanilidová, Sulphaniila-, šťovíková, Klee-, tartralová, Tartral-, tartrelová, Tartrel-, trinitrofenyl- natá či nitrofenisová, Nitrophenis-, Pikrin- salpeter-, těkavá, flüchtige S., třísloduběu- ková, tříslokávová, tříslová, Gerbe-, troj- sytná, mehr- o. polybasische S, uranitá, Uran-, ústrojná, organisch, vismutičná, Wis- muth-, vodíková, Wasserstoff-, xanthonová, Xanthogen-. S. N., Nz., Šp., Sl. les., Šv. 108., 149., 157., Schd. II. 354., Čs. Ik. II. 103., IV. 209., V. 141, 66., VI. 138., KP. IV. 720., Rst. 434., Schd. I. IX, Slov. zdrav., Abecední seznam obsahu prvních desíti ročníků Časopisu čes. lékařů. Šest. dr. Špott, Rose. 36., 37., 39., 165., Slov. zdrav. také na str. 447. (dodatky). K-ny. Vz Km. I. 365., 385., 431,, 445.; k-ny di- karboxylové, trikarboxylové, polykarboxy- lové, ib. I. 490., 543., 549., aromatické, II. |
||
|
|||
Předchozí (797)  Strana:798  Další (799) |